11 C 86/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Mgr. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zřízení nezbytné cesty

I. Zřizuje se právo nezbytné cesty spočívající v právu průchodu a průjezdu kolovou technikou bez kontaktu dřeva s povrchem pozemků přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsané u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , ve prospěch pozemku p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, a ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, za účelem vytěžení dřevní hmoty a zalesnění pozemku p.č. , Anonymizováno, , a to na dobu určitou, a to v období od 1. 4. do 30. 9. dvou po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po právní moci tohoto rozsudku, nikoliv jako služebnost.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal zřízení nezbytné cesty přes pozemky p.č. , Anonymizováno, vlastnictví žalované v katastrálním území , adresa, , a to jako pozemkové služebnosti, bez omezení a limitů, v rozsahu dotčení celého pozemku, ve prospěch pozemků p.č. , Anonymizováno, , bez úplaty. Žalobce svoje požadavky co se týká rozsahu nezbytné cesty v průběhu řízení několikrát změnil (a protože jde o řízení ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř., kdy soud není vázán návrhem, nebylo o těchto změnách postoje žalobce rozhodováno jako o změnách žaloby), a nakonec požadoval, aby soud nezbytnou cestu vymezil v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, ve prospěch pozemku p.č. , Anonymizováno, jako služebnost spočívající v právu chůze a jízdy jakýmikoliv vozidly, za úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Uvedl, že požaduje zřídit nezbytnou cestu za účelem obhospodařování svého pozemku p.č. , Anonymizováno, , který je lesním pozemkem, a to ve formě věcného břemene, neboť spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou není dostatečné. Jediná alternativní cesta vede přes intravilán obce (vjezd do obce , adresa, u , Anonymizováno, ), na které však není zajištěna dostatečná šířka komunikace (přesahy staveb do komunikace), a která není způsobilá pro průjezd zemědělské a lesní techniky. Jediným spojením pro průjezd zemědělské a lesní techniky je průjezd přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalobce chtěl poté přistoupit k vytěžení napadené dřevní hmoty, avšak nechtěl tak činit bez souhlasu žalované, Anonymizováno2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože v řízení nebyla tvrzena ani prokázána potřeba zřízení nezbytné cesty ve formě zřízení věcného břemene. Pokud je vůbec na straně žalobce dána potřeba zřízení nezbytné cesty, tak žalovaná poukazuje na skutečnost, že realizaci lesní dopravy upravuje § 34 odst. 3 lesního zákona, z nějž vyplývá právo vlastníka lesa za určitých okolností použít cizí pozemek k lesní dopravě, nicméně za přesně daných podmínek. Má-li být použit k lesní dopravě cizí pozemek, musí se tak stát způsobem co nejšetrnějším, na nezbytnou dobu, pokud možno jednorázově a v co nejkratším čase a v nezbytném rozsahu a ve vhodné době. Žalovaná opakovaně poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 22 Cdo 3398/2016), podle níž žalobě o povolení nezbytné cesty nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 občanského zákoníku. Povolení nezbytné cesty proto nebude přicházet v úvahu například tam, kde vlastník nemovité věci žádá, aby mu vlastník sousedního pozemku umožnil přístup za účelem posečení nebo rekultivace pozemku, popřípadě odstranění dřevin na pozemku se nacházejících. I z platné právní úpravy vyplývá, jaký má být postup v případě, kdy vlastník lesního pozemku potřebuje pro účely lesní dopravy využít cizí pozemek, a právě přesně takovou dohodu žalovaná po celou dobu, a to i před zahájením řízení, žalobci nabízela, a to bez jakékoliv náhrady, nicméně žalobce trvá na zřízení věcného břemene. Žalobce nebyl dle názoru žalované schopen v rámci probíhajícího řízení ani na výzvu soudu jednoznačně konkretizovat, jakou činnost potřebuje na svých pozemcích vykonávat v takovém rozsahu, aby to odůvodňovalo zřízení věcného břemene. realizovat. Žalobci bylo rozhodnutím zastupitelstva povoleno, aby pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, užíval, a to v období od 1. 4. 2023 do 30. 9. 2023, žalobce však této nabídky nevyužil a žádnou dřevní hmotu touto cestou neodvezl z důvodu dle jeho názoru nízké výkupní ceny. Ze samotných tvrzení žalobce, který původně žádal o umožnění přístupu pouze v období od dubna do listopadu po dobu dvou let, tedy na dobu časově omezenou a výlučně pro účely těžby, je tedy zřejmé, že v jiném období, na delší dobu ani pro jiný účel žalobce zřídit nezbytnou cestu nepotřebuje. Žalovaná dále namítá, že ani případné vyhovění žalobě by žalobci spojení jeho lesního pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, s veřejnou cestou nezajistilo, protože nepožaduje zřízení cesty přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, . Je sice pravdou, že žalovaná v rámci řízení uvedla, že stejně jako před zahájením řízení souhlasí s užíváním pozemků v jejím vlastnictví, a sice pozemků p.č. , Anonymizováno, . Vlastnické právo žalobce žalovaná žádným způsobem neomezuje, naopak je to žalobce, který žádá omezit vlastnické právo žalované, když chce užívat pozemky v jejím vlastnictví. Pokud jde o žalobcem předložený geometrický plán a pokud jde o vedení trasy přes pozemky p.č. , Anonymizováno, p.č. , Anonymizováno, s tímto by souhlasila za předpokladu, že se nebude jednat o zřízení věcného břemene, avšak pouze o časově omezené zpřístupnění pozemků na dobu určitou a přesně vymezeným způsobem.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky byl skutkový stav v zásadě nesporný, sporné bylo především to, v jaké podobě (obligace či služebnost) a na jakou dobu má být nezbytná cesta povolena. , jméno FO, . , jméno FOAnonymizovaný odstavec5. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

6. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

7. Základní pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty jsou takové, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovité věci nelze zajistit jinak. Přitom se přihlíží k tomu, jakým způsobem je nemovitost využívána, k jakému účelu byla zřízena a k čemu slouží. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě, a je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. V § 1032 obč. z. jsou pak zakotveny negativní podmínky pro povolení nezbytné cesty, a to škoda převyšující výhodu nezbytné cesty, způsobení nedostatku přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně tím, kdo o nezbytnou cestu žádá, a požadavek na povolení nezbytné cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení.

8. Soud po provedeném dokazování rozhodl tak, že umožnil žalobci nezbytnou cestu v rozsahu dle geometrického plánu, po omezenou dobu, omezeným způsobem, a pouze jako obligaci. V daném případě žalobce požadoval, aby mu bylo umožněno užívat pozemky žalované v rámci služebnosti, po dobu neurčitou, neomezeným způsobem, a zpočátku i v neomezeném rozsahu. Od posledního požadavku posléze ustoupil a požadoval užívání pozemků v rozsahu stanoveném geometrickým plánem. S ohledem na postoj žalované, která od počátku souhlasila s tím, aby žalobce její pozemky k odvozu dřeva ze svého lesa použil, zvažoval soud i zamítnutí žaloby, nicméně v daném případě je třeba upravit vzájemné poměry účastníků jednoznačným autoritativním způsobem. Žalobce v řízení neprojevil jakoukoli ochotu k dohodě se žalovanou, která naopak všechny svoje požadavky žalobci přizpůsobovala a vycházela mu ochotně vstříc. Je proto podle názoru soudu v zájmu obou stran, aby byla jasně vymezena jejich vzájemná práva a povinnosti. Žalovaná správně poukazuje na Nejvyšším soudem judikovaný závěr, podle něhož není na místě zřídit nezbytnou cestu pouze pro jednorázovou potřebu údržby či hospodaření, v daném případě je však vytěžení dřevní hmoty a zalesnění pozemku účelem spojeným s delším časovým úsekem zahrnujícím postupnou déledobou činnost a průjezd, a soud i z tohoto důvodu má za to, že tomuto účelu nejlépe odpovídá zřízení nezbytné cesty ve formě obligace. I když k tomuto účelu slouží i ustanovení § 34 odst. 3 lesního zákona, s ohledem na spory mezi účastníky, na spory žalobce a nájemce pozemků žalované, i případně na jiná omezení (dopravní značení), soud žalobu nezamítl, ale vyhověl ve velmi omezené míře tak, aby postavil vztahy účastníků najisto.

9. Pokud jde o požadavek žalobce na zřízení práva nezbytné cesty ve formě služebnosti na dobu neurčitou, v tomto ohledu žalobce nesplnil svou povinnost tvrzení, a tudíž ani důkazní. Podle § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jsou účastníci povinni v řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. Soud poučil podle § 118a odst. 1 o.s.ř. žalobce při jednání o tom, že doposud neuvedl svá tvrzení odůvodňující jeho požadavek na povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti, tudíž zejména to, jaká je hospodářská potřeba jeho pozemku p.č. 134/1, která zřízení služebnosti vyžaduje, totiž za jakým jiným účelem než k vývozu dřeva napadeného kůrovcem a následného opětovného zalesnění pozemku je třeba vést nezbytnou cestu přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, po neomezenou dobu, jaké jiné činnosti bude žalobce na pozemku provádět, které takovou nezbytnou cestu vyžadují. Žalobce k tomu uvedl pouze to, že musí „lesní pozemek řádně obhospodařovat“, a že bez služebnosti se obává, že mu nájemce pozemku p.č. , Anonymizováno, průjezd např. uskladněním věcí v cestě. , hodnota, , Anonymizováno, . Nadto problematiku obhospodařování upravuje lesní zákon č. 289/1995 Sb., který ve svém § 34 stanoví, za jakých podmínek lze provádět tzv. „lesní dopravu“, tj. přibližování, uskladnění a odvoz dříví, a to tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků, přičemž nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě (odst. 3). Vlastník lesa je povinen se předem dohodnout s vlastníkem dotčených pozemků, a teprve nedojde-li k dohodě rozhodne o podmínkách a výši náhrady orgán státní správy lesů. I tato úprava tedy podobně jako občanský zákoník stanoví co nejvíce šetrný přístup k omezení vlastníka povinného pozemku a nevyžaduje stálé omezení jeho vlastnických práv pouze z důvodu lesní dopravy. Zásah do práva vlastníka zřízením služebnosti nezbytné cesty přichází v úvahu pouze tehdy, má-li sloužit dlouhodobému účelu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017 sp. zn. 22 Cdo 3398/2016). Ostatně i žalobce sám před podáním žaloby požadoval po žalované umožnění přístupu přes její pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, pouze v období od dubna do května, respektive duben až listopad po dobu dvou let, výlučně pro účely těžby (např. dopis z , datum, ).Anonymizovaný odstavec11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná. Soudu je známa současná judikatura zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízeních majících povahu iudicii duplicis, podle níž zpravidla v těchto řízeních nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, a proto obecným východiskem je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Toto stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 výslovně dopadá na řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a rovněž také na řízení o vypořádání společného jmění manželů (odst. 46 stanoviska). Řízení o povolení nezbytné cesty je rovněž řízením sporným, u něhož ve shodě s § 153 odst. 2 o.s.ř. z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, a má být o nákladech řízení rozhodováno obdobě jako u vypořádání spoluvlastnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp.zn. 22 Cdo 5917/2017). V daném případě soud shledal zvláštní důvody pro to, aby o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci. Tím je především postoj účastníků v celém řízení, které se v zásadě vedlo zbytečně a pouze z důvodu nesmiřitelného postoje žalobce. Žalovaná se po celou dobu i před zahájením řízení snažila o domluvu se žalobcem, opakovaně žalobci umožnila využití jejích pozemků, aby mu nevznikala škoda na majetku, naopak žalobce si kladl nové a nové podmínky, které po obci vyžadoval, všechny pouze a jen ve svůj prospěch, bez ohledu na případné škody či omezení ostatních. Žalovaná umožnila žalobci přejezd přes svoje pozemky p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, /1, a souhlasila s tím, že nezbytná cesta v jí navrhovaném rozsahu bude povolena žalobci bez náhrady pro žalovanou, zcela bezplatně. Protože žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a v řízení jí vznikaly náklady jen z důvodu postoje žalobce, soud shledal za tohoto stavu zcela spravedlivým, aby jí byly náklady řízení přiznány. Žalobce se v řízení domáhal zřízení nezbytné cesty po celých pozemcích žalované na neomezenou dobu jako služebnosti, přičemž zpočátku odmítal přistoupit na požadavek žalované, aby na její pozemek p.č. , Anonymizováno, najížděl ze svého pozemku p.č. , Anonymizováno, 1 a nikoliv z pozemku p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, tento je ve srázu. Odůvodňoval to tím, že nehodlá zpevňovat svůj pozemek podobně jako to žalovaná učinila s povrchem pozemku p.č. , Anonymizováno, . , datum12. Soud proto soud uložil žalobci, aby žalované, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení v částce , částka, . Zástupkyně žalované učinila ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne , datum, , účast u místního šetření dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , písemný závěrečný návrh) přičemž dle ust. § 7, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí , částka, , celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalované částka 15 000 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem , částka, . Náklady žalované dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 2 x 5 půlhodin, tj. 1 000 Kč, cestovného k jednání soudu dne , datum, (, adresa, a zpět, tj. 156 km) osobním vozidlem , jméno FO, RZ , SPZ, při spotřebě 5,7 litrů na 100 km při ceně nafty , částka, za litr dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., kdy cestovné činí , částka, , cestovného k jednání soudu dne , datum, (, adresa, a zpět, tj. 156 km) osobním vozidlem , jméno FO, RZ , SPZ, při spotřebě 5,8 litrů na 100 km při ceně nafty , částka, za litr dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy cestovné činí 1 223,75 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů, náhrady za promeškaný čas a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH ve výši 4 229,57 Kč.