11 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO , sídlem v  obec , ulice a číslo zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení]. [Anonymizovaný odstavec.] Žalovaný se ve věci nevyjádřil. [Anonymizovaný odstavec.] Podle ust. § 5 odst. 2 písm. a), b) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, řidič nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy, a b) řídit vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zák. č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona o povinném ručení má pojistitel, právo na náhradu toho, co za žalovaného plnil, protože žalovaný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení, má pojistitel proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něj plnil, protože žalovaný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona o povinném ručení, má pojistitel proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něj plnil, protože žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba v celém rozsahu důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný zavinil dopravní nehodu dne [datum], kdy poškozeným žalobce vyplatil z titulu pojistné smlouvy pojistné plnění ve výši [částka]. Žalobci vůči žalovanému vznikl nárok podle ust. § 10 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. na úhradu částky vyplacené poškozeným. Žalovaný doposud žalobci dlužnou částku nezaplatil, přestože byl k plnění žalobcem opakovaně vyzván. Soud proto žalobě vzhledem k výše uvedenému vyhověl ohledně jistiny a příslušenství – zákonných úroků z prodlení uplatněných dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. z.), ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce [částka]. Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalobci částka [částka]. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 výše uvedené úkony právní služby po [částka], tj. celkem [částka], a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].