12 C 116/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 64 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 28 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně z částky 4000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39 041,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na náhradě nákladů řízení (znalečném) částku 5 302 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 64 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci jsou sourozenci a po smrti jejich matky [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé [datum], na základě usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], jsou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] [anonymizováno] v k. ú [obec] u [obec]. Žalobkyně je spoluvlastnicí id. 1/2 jednotky, žalovaný je vlastníkem id. 1/4 jednotky a v době podání žaloby byla spoluvlastnicí zbývající id. ¼ dcera žalobkyně [jméno] [příjmení]. Celou jednotku, tedy i nad rámec svého spoluvlastnického podílu, však od smrti zůstavitelky, tj. od [datum], užívá bez jakékoliv dohody s ostatními spoluvlastníky výlučně žalovaný. V domě jsou dvě bytové jednotky, na něž byl dům rozdělen ještě za života matky účastníků, ta žalovanému odkázala id. 1/4 horní bytové jednotky a id. 1/4 dceři žalobkyně, žalobkyně zdědila polovinu. V horní bytové jednotce matka bydlela poslední 4 měsíce života od června do září 2018 společně s žalovaným a jeho přítelkyní, v té době byla žalobkyně 8 let výlučnou vlastnicí spodní bytové jednotky, kde bydlel její syn [jméno] (tato není předmětem řízení), žalobkyně v nemovitosti už 10 let nebydlí. Dům má v přízemí vstupní dveře a za nimi jsou z chodby další dveře do bytové jednotky žalobkyně, předmětná bytová jednotka ve spoluvlastnictví účastníků je nad schody ve 2. podlaží, avšak z chodby je přímý přístup k jednotlivým místnostem, neboť nemá vstupní dveře, Po smrti matky má žalobkyně přístup pouze do ložnice vpravo a do svého pokoje, které žalovaný neužívá, zbývající místnosti, tedy obývací pokoj, kuchyň, další pokoj za kuchyní, WC a koupelnu však má žalovaný uzamčené a žalobkyně tam nemá přístup. Žalobkyně za říjen a listopad 2018 hradila elektřinu, plyn a vodu, od prosince 2018 do současné doby však za ně neplatí a žalovaný cokoliv platit odmítl, proto je v domě od ledna 2019 odpojena voda, elektřina i plyn, a proto jsou obě bytové jednotky neobyvatelné, neboť jsou zde společné rozvody. V žalovaném období od října 2018 do ledna 2020 žalovaný horní bytovou jednotku užíval, zatímco žalobkyni to bylo znemožněno, v roce 2019 došlo ke konfliktu, kdy jí odmítl přístup do domu a žalobkyně se ho domohla až za pomoci policie, bylo ohledně toho vedeno přestupkové řízení. Po smrti matky účastníci dohodu spoluvlastníků o užívání nemovitosti neuzavřeli, neboť s ním žádná dohoda není možná. I při místním šetření znalce [příjmení] [příjmení] je žalovaný nechtěl do domu pustit a choval se hrozně, žalobkyně musela opět volat policii kvůli zpřístupnění. V domě jsou dále 3 sklepy a jeden z nich, v suterénu o výměře 17m2, tvořící příslušenství horní bytové jednotky, užívá výlučně žalovaný a žalobkyně do něj nemá přístup. Smlouva o užívání dílny a sklepa z [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní, matkou a žalovaným za situace, kdy měl žalovaný mnoho exekucí a kvůli exekutorům mu matka vymezila prostor sklepa, kde měl umístěno svoje nářadí. Následně matka žalovaného v listopadu 2012 bratra kvůli exekucím vydědila, později, až už trpěla demencí, sepsala v roce 2018 závěť, kterou mu odkázala id. 1/4 horní bytové jednotky, takže původní dohoda pozbyla platnosti. Žalovaný v horní bytové jednotce bydlí i nyní, má centrálu na výrobu elektřiny napojenou do domu, díky níž svítí, topí i vaří v kuchyni, vodu si opatřuje od sousedů a může se tedy umývat v koupelně i užívat WC. Žalobkyně se několikrát bezúspěšně snažila na užívání jednotky s žalovaným dohodnout, naposledy zasláním předžalobní výzvy ze dne [datum]. Jelikož žalovaný užívá jednotku nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez jakéhokoliv právního důvodu a žalobkyně je z užívání své id. 1/2 vyloučena, vznikl jí nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Po obdržení druhé předžalobní výzvy žalovaný zaslal žalobkyni návrh dohody o užívání majetku ze dne [datum], což na dosavadní nárok žalobkyně nemá žádný vliv, ale vyplývá z něj rovněž, že žalovaný dosud jednotku užíval bez jakékoliv předchozí dohody. Dle znaleckého posudku [číslo] 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] hodnota srovnatelného nájemného nemovitostí obvyklého v daném místě činí 8 000 Kč za měsíc, tj. 1/2 nájemného činí 4 000 Kč za měsíc. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši 64 000 Kč, představující zjištěnou 1/2 obvyklého nájemného za období [datum] - leden 2020, kdy splátka za měsíc leden se dle ust. § 2251 o. z. stala splatnou dne [datum], stejně jako ostatní částky se staly splatné dle tohoto ustanovení k 5. dni každého měsíce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že v předmětném domě se nacházejí tři jednotky, z toho dva byty a třetí nebytový prostor (garáž), v domě dlouhodobě bydlí pouze žalovaný, avšak užívá v horní bytové jednotce pouze jeden pokoj, oproti tomu kuchyň, toaletu, ani ostatní místnosti neužíval a neužívá z důvodu odpojení energií a vody, místnosti jsou tedy přístupné. Žalovaný užíval prostory do podzimu 2020, nyní už je neužívá. Konkludentní dohoda spoluvlastníků o užívání vznikla ještě za života matky účastníků, existovala před smrtí matky i po její smrti v době, kdy žalobkyně byla spoluvlastnicí id. ½, nejméně do června 2019 a byla ukončena ze strany žalobkyně až v době doručení výzvy o nadužívání. Ze smlouvy o užívání dílny a sklepa z [datum] vyplývá, že sklep náležející k horní bytové jednotce byl za života matky oprávněn užívat výlučně žalovaný. Nesouhlasil se stanovenou výší bezdůvodného obohacení znaleckými posudky, neboť porovnávané nemovitosti se nacházely jednak v obcích s lepší infrastrukturou, když v [obec] se nachází pouze mateřská škola, pohostinství a obchod, navíc se jednalo o nemovitosti s fungujícími dodávkami energií, zatímco bytová jednotka ve spoluvlastnictví účastníků tyto veřejné rozvody nemá, energie jsou odpojeny od ledna 2019. Není přitom podstatné, kdo toto odpojení zavinil, ale objektivní stav nemovitosti, v níž se stanovuje obvyklé nájemné.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] bylo prokázáno, že v řízení o pozůstalosti po matce účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne [datum] se zanecháním závěti, bylo potvrzeno nabytí dědictví více dědici, a to mj. byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku p. č. St. 320 na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] a spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech budovy do spoluvlastnictví, a to žalobkyně id. ½, žalovaný id. ¼ a [jméno] [příjmení] id. ¼. Výpisy z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], bylo prokázáno, že spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] v budově [adresa], rodinném domě na parcele St. 320 ([list vlastnictví]), zastavěná plocha a nádvoří o výměře 143 m2, byli k datu [datum] (s účinností ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé [datum]) žalovaný (id. ¼), žalobkyně (id. ½ a [jméno] [příjmení] (id. ¼), nabývacím titulem je usnesení zdejšího soudu o dědictví čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pravomocné dne [datum]; k datu [datum] a [datum] byli spoluvlastníky bytové jednotky pouze účastníci, z toho žalobkyně ve vztahu k id. ¾ a žalovaný id. ¼, neboť žalobkyně nabyla id. ¼ kupní smlouvou uzavřenou s prodávající [jméno] [příjmení] dne [datum]. Listinou označenou jako Poučení osoby přímo postižené spácháním přestupku ze dne [datum] bylo prokázáno, že Komise pro projednávání přestupků [územní celek] poučila žalobkyni, že v řízení o přestupku na základě oznámení ze dne [datum], kdy bylo zjištěno, že žalovaný se dopustil schválnosti tím, že ve společně užívaném RD na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] zalomil klíč v interiérových dveřích sloužící jako hlavní vstup do bytových jednotek užívaných žalobkyní a odstřihl plombu od pojistné skříně odběrného místa ze strany oprávněné uživatelky a oznamovatelky (žalobkyně), lze v případě osoby blízké (včetně sourozence) v řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou doporučeně téhož dne – viz podací arch) bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného mj. k vydání bezdůvodného obohacení (za období od [datum] do sepsání výzvy) ve výši 64 000 Kč žalobkyni ve lhůtě do [datum], a to za užívání bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec] ve spoluvlastnictví, kdy žalobkyně a [jméno] [příjmení] jsou z užívání vyloučeny. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou doporučeně téhož dne – viz podací arch) bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného mj. k vydání bezdůvodného obohacení (za období od [datum] do sepsání výzvy) ve výši 72 000 Kč žalobkyni ve lhůtě do [datum], a to za užívání veškerých zde specifikovaných nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] zapsaných na LV [číslo] ve spoluvlastnictví, kdy žalobkyně (i [jméno] [příjmení]) jsou z užívání vyloučeny. Znaleckým posudkem [číslo] 2019, vyhotoveným na základě objednávky žalobkyně znalcem z oboru ekonomika [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], bylo prokázáno, že srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nemovitých věcí – bytu [číslo] v obci [obec] činí k datu [datum] 8 000 Kč měsíčně. Znaleckým posudkem [číslo] 2021 vyhotoveným soudem ustanoveným znalcem z oboru ekonomika Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo prokázáno, že podle odborného odhadu znalce činí obvyklé nájemné za užívání bytu [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu [adresa] a pozemcích parc. č. st. 320 a parc. [číslo] v období od [datum] do 31. 1. 2020 částku 8 300 Kč/měsíc, potvrdil správnost závěrů znaleckého posudku Ing. [příjmení] a k námitkám žalovaného konstatoval, že stav některých stavebních konstrukcí se od roku 2019 značně zhoršil, byla přerušena dodávka plynu, vody a elektřiny z veřejných inženýrských sítí, z důvodu zamrznutí a popraskání potrubí vnitřních rozvodů vody a potrubí ústředního topení byla funkčnost těchto konstrukcí přerušena; dle názoru znalce nejsou tyto poruchy na stavebních konstrukcích součástí předmětné jednotky, ale součástí společných částí domu; znalec dále na základě místního šetření ze dne [datum] uvedl, že žalovaný má přístup do všech prostor bytu [číslo] dle názoru znalce je užívá a užívá k tomu v podzemním podlaží výhradně i část prostor, které jsou společné, a částečně i některé, které náleží k bytové jednotce [číslo] Smlouvou o užívání dílny a sklepa ze dne [datum] bylo prokázáno, že matka účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně] s žalobkyní a žalovaným uzavřeli písemnou smlouvu, v níž žalobkyně i matka povolily žalovanému užívání dílny a sklepa v RD v [adresa žalovaného a žalobkyně] s tím, že má nárok na soustruh, frézu a veškeré vybavení nářadí ke strojům a užívání dílny a předního sklepa, žalobkyně i matka mají povoleno navštívení dvou zadních sklepů a matka do dílny žalovanému mu nebude vstupovat. Z návrhu žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že doručil žalobkyni v reakci na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] návrh dohody o vstupu, způsobu užívání a úhradě oprav (způsobu komunikace k majetku v [obec]), v němž mj. uvedl, že je majitelem čtvrtiny majetku na [list vlastnictví], je trvale přihlášen k pobytu na adrese, kde se tento majetek nachází, a užívá věci a materiál k uspokojování svých životních potřeb a dle jejich písemné dohody, dále navrhl konkrétní způsob nakládání společnou věcí včetně oprav; návrh dohody nebyl žalobkyní akceptován. Žalobkyně dále předložila k důkazu 14 fotografií pořízených na podzim 2021, na nichž jsou zobrazeny nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků v k. ú. [obec] včetně předmětné bytové jednotky, je zde zobrazena kuchyň, obývací pokoj a ložnice, sklep, kdy dle nesporných vyjádření žalovaného fotografie č. l. 110, 111, 117 a 121 zobrazují pokoj žalovaného s jeho věcmi včetně žulové desky a kávovaru, na fotografiích na č. l. 112, 115 a 119 je kuchyň s věcmi žalovaného, neboť ji vyklízel, a plynový fukar, protože zde žalovaný topil kvůli plísním, na fotografii č. l. 113 je sklep, na fotografii č. l. 114 a 118 je obývák s věcmi po babičce, na č. l. 116, 120, 122 a 123 je dílna s věcmi žalovaného.

4. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je dcerou žalobkyně a neteří žalovaného, svědkyně do domu v [obec] jezdila na návštěvy za života babičky, poté od října 2018 do ledna 2020 byla v nemovitosti účastníků 4x, před rokem převedla svůj čtvrtinový podíl žalobkyni. Ze čtyř návštěv nemovitosti v [obec] svědkyně v žalovaném období navštívila dům 2x, z toho 1x vstoupila s žalobkyní do bytu nahoře včetně místností obývaných žalovaným, vypadalo to tam hodně sešle, byl tam veliký nepořádek a opadané zdi. Podruhé byla svědkyně pouze v přízemním bytě, který patří žalobkyni a po smrti babičky zde krátce bydlel bratr [jméno] [příjmení]. V té době si však opakovaně stěžoval, že mu žalovaný vypíná v domě vodu a že si ji musí kupovat, několikrát telefonoval, že se tam necítí dobře, a asi půl roku nebo rok po smrti babičky se odstěhoval. Zbývající dvě návštěvy byla svědkyně pouze venku na zahradě, neboť jí žalobkyně ukázala fotky horního bytu a svědkyně neměla odvahu do něj vstoupit, tehdy už bratr v přízemním bytě nebydlel.

5. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je synem žalobkyně a synovcem žalovaného, v [obec] žil od narození v přízemním bytě s žalobkyní a svědkyní, nahoře bydlívala babička a žalovaný, který se několikrát z domu odstěhoval, určitě se tam však vrátil v roce 2018, babička byla tehdy dlouho nemocná, v té době začaly problémy z jeho strany, kdy začal vypínat v domě elektřinu, plyn i vodu, a pokud energie vypnul, neměl svědek odvahu si je sám zapnout, protože se bál reakce žalovaného. Zhruba rok před smrtí babičky svědek v podstatě nemohl vodu ani plyn užívat, babička si mohla napustit vodu, dělala si rezervy, přerušené dodávky elektřiny, vody a plynu v domě se neřešily kvůli agresivitě žalovaného. Pokud měl svědek zapnutý internet, když zrovna šla elektřina, žalovanému asi nešlo něco stáhnout na internetu, začal proto bouchat do zdi, v několika případech přišel za svědkem, nadával mu, byl agresivní a nebylo daleko k tomu, aby zaútočil. Po smrti babičky problémy s žalovaným eskalovaly, opakovaně vypínal elektřinu, voda už netekla vůbec, proto se svědek asi měsíc po smrti babičky kvůli tomu odstěhoval a do domu se nikdy nevrátil, neboť bydlení tam bylo pro něj velmi stresující.

6. K návrhům žalovaného na doplnění dokazování výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení] učiněným u jednání dne [datum] soud nepřihlédl a tyto důkazy neprovedl z důvodu, že žalovaný procesní návrh učinil až po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o. s. ř., která uplynula již dne [datum].

7. Podle ust. § 1115 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), jsou osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, spoluvlastníky. Podle ust. § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle ust. § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle ust. § 1122 odst. 2 o. z. vyplývá velikost podílu z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. Podle ust. § 1120 o. z. se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů; jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů. Vzhledem k tomu, že úprava spoluvlastnictví v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. z.), je vystavěna na zcela shodných principech jako předcházející úprava podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obč. zák.), je nadále plně aplikovatelná dosavadní ustálená judikatura.

8. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

9. Podle ust. § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Spoluvlastnictví je v občanském právu koncipováno jako tzv.„ ideální“, tedy dochází k dělbě práva k věci, nikoliv k dělbě věci samotné. Každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci; toto právo spoluvlastníka ale není neomezené, jako je tomu u vlastníka výlučného. Spoluvlastníku nenáleží plné panství nad věcí; v nakládání s věcí náležející do spoluvlastnictví je omezen právy ostatních spoluvlastníků. Do současné doby nedošlo k vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, ani k odkupu podílu žalobce jinou osobou. Je zcela v dispozici žalobce, zda (a případně za jakou cenu) by byl ochoten prodat svůj spoluvlastnický podíl, k prodeji žalobce není ničím nucen ani zavázán, ani z toho nevyplývají žádné další důsledky ve vztahu mezi účastníky.

11. Z hlediska užitků plynoucích ze společné věci občanský zákoník stanoví, že užitkem je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy; užívání společné věci má stejnou povahu jako jiná spoluvlastnická práva, a mělo by se tedy rozdělit tak, jak to odpovídá velikosti podílů (ust. § 1120 o. z.). Je věcí dohody spoluvlastníků, jak bude naloženo s nedělitelným plodem a užitkem ze společné věci; taková dohoda vyžaduje souhlas všech spoluvlastníků. Pokud k dohodě nedojde, předpokládá zákon pouze prodej plodů a užitků společné věci vhodným způsobem. Užívání nemovitých věcí je užitkem, který lze v některých případech mezi spoluvlastníky rozdělit, zatímco v jiných případech to možné není, rozhodující je charakter předmětu spoluvlastnictví. V tomto případě bylo v řízení prokázáno, že dům nelze stavebně rozdělit, aby jej mohli užívat oba spoluvlastníci.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je v převažující části důvodná, přičemž v souladu s ust. § 132 o. s. ř. provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

13. V řízení bylo prokázáno provedenými listinnými důkazy, znaleckými posudky a výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení], které soud hodnotí jako pravdivé, věrohodné, přesvědčivé a tvořící logický a konzistentní celek, že v posuzovaném období od [datum] do [datum] byli účastníci podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v horním patře domu [adresa] v [obec], a to žalobkyně ve vztahu k id. ½ a žalovaný ve vztahu k id. ¼., přičemž mezi nimi nebyla uzavřena dohoda o tom, jakým způsobem budou nemovitosti užívat, jelikož žalovaným předložená písemná smlouva o užívání dílny a sklepa ze dne [datum] byla uzavřena za života matky účastníků, kdy v té době žalovaný nebyl spoluvlastníkem předmětné bytové jednotky ani jiné nemovitosti a žalobkyně s matkou mu umožnily užívat sklep, soud je však toho názoru, že úmrtím matky účastníků dne [datum] práva a povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy zanikly splynutím dle ust. § 1993 o. z., neboť žalobkyně i žalovaný se stali dědici po své matce, a splynutím práv s povinností v jedné osobě zanikla i práva i povinnosti ze smlouvy; další písemný návrh dohody o konkrétním způsobu nakládání společnou věcí včetně oprav vyhotovil žalovaný až dne [datum] a nebyl žalobkyní akceptován; žalovaným namítaná existence konkludentní dohody mezi účastníky o užívání bytové jednotky pak byla vyvrácena již samotnými skutkovými tvrzeními žalobkyně a zněním návrhu dohody ze dne [datum]. Dále bylo v řízení prokázáno především výpověďmi slyšených svědků, návrhem dohody ze dne [datum], ale i znaleckým posudkem Ing. [příjmení], předloženými fotografiemi a zčásti i nespornými tvrzeními žalovaného, že žalovaný přes absenci dohody bytovou jednotku v posuzovaném období (i po jeho skončení v r. 2021) fakticky užíval, konkrétně pokoj a kuchyň a v obývacím pokoji měl své věci, dále bylo prokázáno, že v domě jsou dlouhodobě odpojeny energie (voda, plyn, elektřina) z důvodu výlučného užívání bytové jednotky žalovaným, který za ně neplatil, zatímco žalobkyně od listopadu 2018 zálohy odmítla platit. Soud přitom přisvědčil žalobkyni, že především kvůli agresivnímu chování a naschválům žalovaného (jak vyplynulo z výpovědi svědků [příjmení] a poučení Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne [datum]), odpojeným energiím a výrazně zanedbanému stavu nemovitosti (viz znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]), které činí bytovou jednotku dle aktuálních standardů neobyvatelnou, byla žalobkyně z řádného užívání bytové jednotky ve spoluvlastnictví účastníků v posuzovaném období vyloučena.

14. Podle dlouhodobě ustálené judikatury to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může "bez dalšího" užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012 sp. zn. 31 Cdo 503/2011 - Rc 17/13).

15. Jelikož žalobkyně prokázala, že žalovaný užíval v předmětném období od [datum] do [datum] bytovou jednotku [číslo] včetně společných prostor domu a pozemku ve spoluvlastnictví účastníků bez právního důvodu nad rámec svého spoluvlastnického podílu, který činil id. ¼, zatímco podíl žalobkyně činil id. ½, dospěl soud k závěru, že žalovanému se dostalo bezdůvodného obohacení ve výši částky, kterou by za normálních okolností byl nucen platit jako nájemné za užívání věci obdobné v daném čase a místě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo 2235/2000). Pokud jde o stanovení ceny užívání předmětných nemovitostí, soud vycházel ze znaleckých posudků na stanovení ceny obvyklého užívání, které odpovídá jak charakteru a principům spoluvlastnictví (které není vymezeno reálně, ale pouze ideálně), stejně jako odráží nemožnost reálného rozdělení bytové jednotky a koresponduje také s faktickou situací - užíváním nemovitostí výhradně žalovaným.

16. Žalobkyně přitom znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] prokázala, že jí požadovaná cena za užívání nemovitostí žalovaným nad rámec jejího podílu (ve výši obvyklého nájemného) činí (minimálně) částku 4 000 Kč měsíčně (1/2 z celkové ceny užívání ve výši 8 000 Kč měsíčně, když soudem ustanovený znalec [příjmení] [příjmení] stanovil celkovou cenu užívání ještě vyšší - 8 300 Kč měsíčně). Za dobu užívání předmětných nemovitostí od [datum] do [datum] by tak obvyklé nájemné obdobného předmětu nájmu činilo částku 64 000 Kč (4 000 měsíčně x 16 měsíců).

17. Pokud žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poměrné částky za užívání předmětné bytové jednotky a společných částí domu a pozemku za období od [datum] do [datum] v celkové výši 64 000 Kč, stalo se tak po právu, neboť žalovanému ex lege vznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil dobrovolně a bez zbytečného odkladu na základě výzvy žalobkyně, proto soud žalovanému tuto povinnost uložil výrokem I. rozsudku. Žalobkyně dokonce požadovala méně, než by jí dle zákona příslušelo (neboť soudem ustanovený znalec [příjmení] [příjmení] stanovil částku obvyklého nájemného 8 300 Kč/měsíčn a své odborné závěry přesvědčivě odůvodnil), z čehož mohla žalobkyně požadovat polovinu, tj. 4 150 Kč/měsíčn), proto jí soud přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

18. V důsledku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být bezdůvodné obohacení za (nad) užívání předmětné bytové jednotky vydáno. Soud je přitom toho názoru, že v daném případě nelze na splatnost pohledávky aplikovat ust. § 2251 o. z., neboť ji soud neposoudil jako nájemné, ale jako bezdůvodné obohacení, kdy splatnost takové pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, proto se stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit.

19. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací arch), a to ve lhůtě do [datum], když o doručení výzvy do dispoziční sféry žalovaného svědčí i jeho návrh dohody ze dne [datum], jímž reagoval právě na výzvu žalobkyně. Ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od [datum] do zaplacení, tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení v požadované výši, která nepřekračuje procentní sazbu danou ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. až od tohoto data do zaplacení (výrok I.).

20. Co do zbývající části požadovaného zákonného úroku z prodlení za dřívější období soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

21. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu v převažující části úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem plnou náhradu nákladů řízení ve výši 39 041,50 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 2 560 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 6 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepsání žaloby, účast u jednání dne [datum] a [datum] a písemné podání ze dne [datum], a dále 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 2 písm. f), g) – účast při přípravě jednání dne [datum] a [datum] a účast u vyhlášení rozhodnutí dne [datum]. Dle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 660 Kč, celkem tedy za 7,5 úkonu právní služby náleží žalobkyni mimosmluvní odměna ve výši 27 450 Kč. Dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 9 uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 700 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši 6 331,50 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.

22. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. soud dále podle výsledku řízení uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení, které platil, tj. znalečné zaplacené znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 5 302 Kč. Jelikož žalovaný složil dne [datum] zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, uhradí fakticky České republice – Okresnímu soudu v Blansku částku 302 Kč, a to na číslo účtu [číslo], [variabilní symbol].