12 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původní věřitelkou a postupitelkou, která uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitelka poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Žalované byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala [částka] a splatností dne [datum]. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitelka identifikovala platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu smlouvu o revolvingovém úvěru, datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF, který zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. V textu smlouvy je jako„ věřitel“ uvedena společnost [právnická osoba], a jako„ klient“ žalovaná, přičemž dokument neobsahuje žádný manuální ani kvalifikovaný elektronický podpis. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, kdo a zda vůbec projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně nepředložila žádné jiné důkazy svědčící o tom, že by smlouvu se žalovanou uzavřela. Sdělením Komerční banky ze dne [datum] na dotaz soudu ze dne [datum] bylo prokázáno, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byla k datu [datum] žalovaná. Sdělením Komerční banky ze dne [datum] na dotaz soudu ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že v období od data tvrzeného uzavření smlouvy ([datum]) do data podání žaloby ([datum]) nebyla na účet č. [bankovní účet] připsána žádná platba s variabilním symbolem [číslo] ani z tohoto účtu nebyla žádná taková platba odeslána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Přípisem ze dne [datum] bylo postoupení oznámeno žalované. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k plnění.

5. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z., žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle ust. § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

9. Podle ust. § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

10. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

13. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ke smlouvě připojila svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

14. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by smluvní strany uzavřely tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. Rovněž nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované tvrzenou částku, proto nemohl soud přiznat žalobkyni plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout (výrok I. rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšné žalované vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.