12 C 144/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou ústními podáními u jednání dne [datum], se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka], představující přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. Uvedla, že byla v procesním postavení žalobkyně účastnicí soudního řízení proti [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto žalovaným, o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, vedeném v prvním stupni u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], avšak v důsledku jeho úmrtí došlo k právnímu nástupnictví ve věci a v řízení bylo dále pokračováno s žalobkyní. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu při výkonu veřejné moci na straně soudu v důsledku nepřiměřeně dlouhé doby trvání řízení, neboť žaloba byla podána dne [datum] a řízení bylo zastaveno usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z důvodu mediační dohody, uzavřené v rámci soudem nařízené mediace. Žalobkyně níže chronologicky shrnula průběh řízení: i) [datum] – právní předchůdce žalobkyně podal žalobu o zaplacení, ii) [datum] – právní předchůdce žalobkyně učinil písemné podání ve věci samé, iii) [datum] – právní předchůdce žalobkyně učinil písemné podání ve věci samé, iv) [datum] – usnesení soudu čj. [číslo jednací], na základě kterého došlo k právnímu nástupnictví na žalobkyni v důsledku úmrtí původního žalobce, v ) [datum] – žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, vi) [datum] – proběhlo jednání u soudu, na kterém byl vyhlášen rozsudek soudu čj. [číslo jednací], vii) [datum] – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé, viii) [datum] – žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, ix) [datum] – proběhlo jednání u Krajského soudu v [obec], na kterém bylo vyhlášeno usnesení čj. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu č. j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena soudu, x) [datum] - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícího na straně žalobkyně, xi) [datum] – proběhlo jednání u soudu, xii) [datum] – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé, xiii) [datum] - žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé, xiv) [datum] - proběhlo jednání u soudu, na kterém byl vyhlášen rozsudek soudu čj. [číslo jednací], xv) [datum] – žalovaná [příjmení] učinila písemné podání ve věci samé, xvi) [datum] – žalovaní učinili písemné podání ve věci samé, xvii) [datum] - žalovaná [příjmení] učinila písemné podání ve věci samé, xviii) [datum] - bylo zrušeno nařízené jednání u Krajského soudu v [obec], xix) [datum] – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé, xx) [datum] – žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, xxi) [datum] – žalovaná [příjmení] učinila písemné podání ve věci samé, xxii) [datum] - žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, xxiii) [datum] - proběhlo jednání u Krajského soudu v [obec], na kterém bylo vyhlášeno usnesení čj. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu čj. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena soudu, xxiv) [datum] - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícího na straně žalobkyně, xxv) [datum] – žalovaná [příjmení] učinila písemné podání ve věci samé, xxvi) [datum] - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu, a to z důvodu spočívajícím v kolizi termínu s jiným jednáním na straně právního zástupce žalobkyně, xxvii) [datum] – žalobkyně učinila písemné podání ve věci samé, xxviii) [datum] - proběhlo jednání u soudu, xxix) [datum] – žalovaná [příjmení] učinila písemné podání ve věci samé, xxx) [datum] – žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, xxxi) [datum] - proběhlo jednání u soudu, xxxii) [datum] – žalobkyně učinila písemné podání ve věci, xxxiii) [datum] - bylo zrušeno nařízené jednání u soudu z důvodu nespočívajícím na straně žalobkyně, xxxiv) [datum] – žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, xxxv) [datum] - proběhlo jednání u soudu, xxxvi) [datum] - žalovaný [jméno] učinil písemné podání ve věci samé, xxxvii) [datum] – usnesením soudu čj. [číslo jednací] bylo řízení přerušena a účastníkům nařízeno setkání s mediátorem, xxxviii) [datum] – usnesením soudu č j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno, a to z důvodu uzavření dohody, která byla mezi účastníky uzavřena v rámci soudem nařízené mediace. Řízení tak trvalo 3 588 dnů, tj. přes 9 let, a za tuto dobu bylo z důvodů spočívajících straně jejího právního zástupce jednou odročeno jednání u soudu nařízené na den [datum], čímž však došlo k prodloužení doby řízení pouze o 62 dnů. Nepočítaje dobu prodloužení řízení z důvodů spočívajících na straně právního zástupce žalobkyně tedy řízení trvalo 3 526 dnů, tj. 9,66 roku. Žalobkyně poukázala zejména na skutečnost, že soud byl ve věci velmi nedůsledný, jelikož dva jeho rozsudky byly odvolacím soudem zrušeny a věc byla opakovaně vrácena k dalšímu řízení. Ke zrušení rozsudku čj. [číslo jednací], došlo z důvodu nesprávného právního posouzení věci, v důsledku nějž nedošlo k provedení některých důkazů navržených účastníky. Ke zrušení druhého rozsudku čj. [číslo jednací] došlo v důsledku procesního pochybení, když soud nevyzval žalované k doplnění tvrzení a za účelem dalšího dokazování odvolací soud opět rozsudek soudu zrušil. Věc nebyla nikterak právně ani skutkově složitá, jednalo se o zaplacení ceny díla na základě smlouvy o dílo, jediné složitější otázky ve věci byly, zda se má montáž zařizovacího sanitárního zboží včetně jejího dodání posoudit jako ústní smlouva o dílo nebo jako vícepráce provedené na základě původní písemné smlouvy o dílo sjednané mezi žalobkyní a žalovanými, zda žalovaní uhradili k rukám právního předchůdce žalobkyně vyšší částku než sjednanou cenu díla dle písemné smlouvy o dílo, čímž by v důsledku vyšší úhrady žaloba nebyla důvodná a zda bylo dílo provedeno ve sjednané kvalitě, zda byly fakturovány skutečně provedené práce a zda nebyl dodán levnější materiál, než který byl následně fakturován. Na konci roku 2018 si byli účastníci vědomi, že je potřeba se ve věci dohodnout, neboť proti žalobnímu nároku byl uplatněn vzájemný návrh, náklady řízení na obou stranách dosahovaly dvojnásobku jistiny a byly zde úroky z prodlení za 10 let, proto ukončili řízení mediační dohodou a zpětvzetím žaloby i vzájemného návrhu, neboť řízení bylo nadále s nejistým výsledkem, rizikem neúspěchu a násobně větších nákladů, a to i z důvodu postupu soudu, neboť se po téměř 10 letech spor věcně nikam neposunul. Případ žalobkyně nebyl projednán v řízení v přiměřené lhůtě, čímž došlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy, a v důsledku shora uvedených průtahů v řízení jí vznikla nemajetková újma. Žalobkyně poukázala na právní názor Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu, dle nějž je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky řízení se pak mají počítat částky poloviční (Cpjn 206/2010, III.ÚS 2142/09). Žalobkyně má za to, že za průtahy v řízení jí náleží zadostiučinění v nejvyšší možné sazbě, když po dobu celého řízení přistupovala k věci velmi aktivně a činila řadu návrhů na provedení důkazů za účelem prokázání svých tvrzení, celková délka řízení přesahující 9 let zcela vybočuje z průměrné délky civilního řízení, vycházeje přitom z výročních statistických zpráv českého soudnictví zveřejňovaných na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, za celou dobu řízení byly vydány okresním soudem dva rozsudky, přičemž oba byly odvolacím soudem zrušeny, v průběhu řízení došlo dvakrát ke změně soudce, který věc projednával, žalobkyně neměla žádné účinné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení. S ohledem na délku trvání řízení 9,66 roku (bez prodloužení doby řízení z důvodů na straně právního zástupce žalobkyně), žalobkyně požadovala za první 2 roky trvání řízení zadostiučinění ve výši [částka] (2 x [částka]) a za následujících 7,66 roku zadostiučinění ve výši [částka] (7,66 x [částka]), celkem tedy za celou dobu trvání řízení [částka]. Žalobkyně uvedený nárok uplatnila u žalované podáním ze dne [datum].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobkyně u ní přípisem doručeným žalované dne [datum] uplatnila prostřednictvím právního zástupce nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], žalovaná však uplatněný nárok předběžně neprojednala, neboť k podání ze dne [datum] nebyla připojena plná moc advokáta. Řízení vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo po dobu 9 let a 10 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. První i druhý rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny soudem odvolacím, následně byla účastníkům nařízena mediace a řízení skončilo zastavením po zpětvzetí žaloby i vzájemného návrhu. Dle názoru žalované nedocházelo v řízení k výrazné procesní nečinnosti soudů. Řízení lze hodnotit jako složitější, předmětem žaloby bylo zaplacení za dodávku a instalaci sanitárního zařízení do rozestavěného domu žalovaných. Mezi účastníky řízení nebyla uzavřena písemná smlouva, bylo tak nutno posoudit, zda se jedná o ústně uzavřenou smlouvu o dílo anebo o dohodu o vícepracích. Žalovaní se bránili tvrzením o vadách právním předchůdcem žalobkyně provedeného díla, kdy také vznesli námitku započtení a vzájemný protinávrh. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a svědků. Po procesní stránce bylo řízení komplikováno rozhodnutím o místní nepříslušnosti Okresním soudem Brno – venkov, dále rozhodnutím o procesním nástupnictví na straně žalující. Na délku řízení měly negativní vliv opakované výzvy soudu směrem k účastníkům k doplnění jejich skutkových tvrzení a návrhů na dokazování. Ve vztahu ke 2. žalované pak bylo zastaveno druhé odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aby poté bylo usnesení zrušeno. Obě strany sporu opakovaně žádaly o odročení nařízených jednání. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že samotná okolnost, že v řízení bylo vydáno rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno, ještě nemusí být přikládána k tíži státu. K takovému závěru lze dospět v případech, kdy dojde v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, popř. v rozporu postupu orgánu veřejné moci, který vydání rozhodnutí předcházel, s procesními předpisy, nebo pokud dojde ke zrušení rozhodnutí z důvodu nerespektování stanoviska nebo rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž právě tato okolnost vedla nadřízený soud ke zrušení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V posuzovaném řízení docházelo ke zrušení rozhodnutí v důsledku odlišného právního názoru a v důsledku toho nebylo soudem prvního stupně provedeno dostatečné dokazování. Žalovaná má za to, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávané věci. Zároveň musí být celková délka nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka tolerovat (usnesení NS ČR sp.zn. [spisová značka]). Pokud by soud dospěl k závěru o oprávněnosti žaloby, navrhla žalovaná, aby lhůtu k plnění stanovil v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, a to z organizačně-technických důvodů na straně žalované, když jde o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Předmětné řízení vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] bylo zahájeno dne 17. 9. 2009, kdy podal žalobce [jméno] [jméno] [příjmení] (manžel žalobkyně) u Okresního soudu [obec] – venkov žalobu proti manželům [příjmení] o zaplacení ceny díla (instalace zařizovacího sanitárního zboží včetně jeho dodání) ve výši [částka] s příslušenstvím. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud [obec] – venkov vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Blansku, kterému spis došel dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud v Blansku vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dle úředního záznamu ze dne [datum] byla věc převedena do jiného senátu dle rozvrhu práce, jelikož jde o věc s cizím prvkem. Usnesením ze dne [datum] zdejší soud vyzval žalobce k upřesnění a doplnění žalobních tvrzení ve lhůtě do 10 dnů, žalobce vyhověl výzvě dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované, aby se vyjádřili k podané žalobě, tito doručili vyjádření soudu dne [datum]. Předsedkyně soudu dne [datum] rozhodla o přidělení věci Mgr. [jméno] [příjmení] z důvodu jejího jmenování. Dne [datum] došlo soudu oznámení o skutečnostech zakládajících právní nástupnictví ve věci z důvodu úmrtí žalobce. Soud usnesením ze dne [datum] rozhodl o pokračování v řízení s právní nástupkyní původního žalobce (tj. žalobkyní). Soud nařídil první jednání na den [datum], které bylo následně odročeno za účelem doplnění dokazování žalovaným na den [datum], u tohoto druhého jednání soud I. stupně rozsudkem žalobu zamítl. Žalobkyně dne [datum] podala odvolání, dne [datum] byla usnesením vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolací řízení, dne [datum] doručil žalovaný 1) soudu vyjádření k odvolání žalobce; dne [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v [obec]. Dne [datum] odvolací soud vyhotovil referát k obeslání účastníků odvolacího řízení na den [datum], kdy se konalo jednání před odvolacím soudem, který usnesením čj. [číslo jednací] ze dne 6. 9. 2012 rozsudek zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Blansku, spis spolu s písemným vyhotovením usnesení odvolacího soudu byl doručen Okresnímu soudu v Blansku dne [datum], usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Rozhodnutím předsedkyně soudu ze dne [datum] byla věc přidělena dle změny [číslo] rozvrhu práce zpět JUDr. [jméno] [příjmení]. Referátem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum], dne [datum] žalovaný požádal o odročení nařízeného jednání, jednání bylo referátem ze dne [datum] odročeno na den [datum] a toto jednání bylo za účelem provedení dokazování usnesením o odročeno na neurčito. Poté referátem ze dne [datum] bylo nařízeno další jednání na [datum], které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den [datum]. V pořadí druhým rozsudkem ze dne [datum] Okresní soud v Blansku žalobě vyhověl a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení, písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] podali žalovaní proti rozsudku Okresního soudu v Blansku blanketní odvolání s informací, že bude doplněno do 2 týdnů, toto doplnili dne [datum] a [datum], usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku za odvolací řízení, tento zaplatili dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k vyjádření k podaným odvoláním, dne [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v [obec]. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [obec] vyzval žalovaného 1) ke sdělení, zda uhradil soudní poplatek za odvolací řízení i za žalovanou 2), žalovaný 1) dne [datum] soudu sdělil, že soudní poplatek byl uhrazen za oba účastníky řízení. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud vyzval oba žalované k zaplacení doplatku soudního poplatku za odvolání. Dle záznamu žalovaný 1) složil doplatek soudního poplatku dne [datum], dne [datum] odvolací soud vrátil spis bez věcného vyřízení se zjištěním o nedoplatku soudního poplatku, Okresnímu soudu v Blansku spis došel dne [datum] Okresní soud v Blansku dne [datum] zjistil nedoplatek soudního poplatku u žalované 2) a usnesením ze dne [datum] dvolací řízení ve vztahu k žalované 2) zastavil. Dle záznamu ze dne [datum] žalovaná 2) uhradila doplatek soudního poplatku, Okresní soud v Blansku proto usnesením ze dne [datum] zrušil usnesení ze dne [datum], jímž bylo zastaveno odvolací řízení ve vztahu žalované 2). Dne [datum] byla věc opětovně předložena Krajskému soudu v [obec], který referátem ze dne [datum] nařídil jednání u odvolacího soudu na den [datum]. Žalovaní dne [datum] požádali o odročení jednání odvolacího soudu (z důvodu účasti dětí na autokrosových závodech), referátem ze dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum], u tohoto jednání odvolacího soudu bylo vyhlášeno usnesení o odročení jednání na neurčito za účelem doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů žalovanými, současně byli účastníci řízení odvolacím soudem vedeni k ukončení sporu smírem. Žalovaní doručili odvolacímu soudu doplňující podání dne [datum], které bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. Referátem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na den [datum], dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání (kolize termínu právního zástupce), odvolací soud neshledal omluvu včasnou a dne [datum] věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně (a jejího zástupce) a usnesením rozsudek Okresního soudu v Blansku zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] byl Okresnímu soudu v Blansku doručen spis s písemným vyhotovením usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud v Blansku vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k doplnění skutkových tvrzení žalovanými ze dne [datum], dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Referátem ze dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum], dne [datum] žalovaný 1) požádal o odročení jednání (opět z důvodu účasti dětí na autokrosových závodech) a dne [datum] požádala žalobkyně o odročení jednání (kolize s jiným jednáním právního zástupce), následně referátem ze dne [datum] soud jednání odročil na den [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, současně vznesli námitku započtení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a dále podali„ alternativně“ vzájemný návrh„ z důvodu vad díla“ na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a požadovali náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované k odstranění vady vzájemného návrhu pro neurčitost, dne [datum] žalovaní upřesnili žalobní petit, usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku, který dle záznamu uhradili dne [datum]. Žalobkyně se dne [datum] vyjádřila k vzájemnému návrhu a námitce započtení. Okresní soud v Blansku nařídil jednání na den [datum], které bylo po provedení jediného listinného důkazu na žádost účastníků odročeno na den [datum] za účelem možného smírného vyřešení věci, další jednání dne [datum] bylo bez provedení dokazování odročeno„ za účelem doručení usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum] žalovanému“ na den [datum]. U jednání dne [datum] byly provedeny výslechy 4 svědků a poté bylo jednání odročeno na neurčito„ za účelem doplnění dokazování, kdy právnímu zástupci žalobce byla poskytnuta lhůta 30 dnů k podání vyjádření s tím, že zde budou obsaženy i návrhy na doplnění řízení, kdy o návrzích na doplnění řízení bude rozhodnuto soudem“, žalobkyně dne [datum] doplnila tvrzení a návrhy na provedení dokazování. Referátem ze dne [datum] Okresní soud v Blansku nařídil jednání na den [datum], referátem ze dne [datum] soud odročil jednání z [datum] na den [datum] z důvodu omluvy svědka, dne [datum] požádal žalovaný 1) o odročení jednání z důvodu kolidujícího jednání právního zástupce, referátem ze dne [datum] soud odročil jednání z [datum] na den [datum] (z důvodu žádosti zástupce žalovaného). Jednání [datum] bylo po provedení výslechu 2 svědků odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku znaleckým ústavem. Poté soud vyzval přípisem ze dne [datum] zástupce účastníků, nechť soudu ve lhůtě do 10 dnů sdělí okruh otázek na znalce, žalobkyně vyhověla výzvě dne [datum] a žalovaní dne [datum]. Referátem ze dne [datum] soudkyně JUDr. [příjmení] dala pokyn kanceláři, nechť předloží spis asistentovi soudce k přípravě podkladů pro vypracování znaleckého posudku, ve spise byla provedena kontrola dne [datum], [datum], [datum]. Referátem ze dne [datum] soudkyně Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] nařídila jednání ve věci na den [datum], dne [datum] žalovaný 1) požádal o odročení jednání (z důvodu dovolené), referátem ze dne [datum] soud odročil jednání na den [datum], kde soud usnesením nařídil první setkání s mediátorkou [příjmení] [jméno] [příjmení] a řízení přerušil na dobu 3 měsíců, dne [datum] soud vyzval mediátorku ke sdělení stavu mediace, dle úředního záznamu ze dne [datum] mediátorka sdělila, že termín nařízení mediace byl posunut na [datum]. Dne [datum] účastníci uzavřeli mediační dohodu, dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět, dne [datum] vzali žalovaní zpět vzájemný návrh a souhlasili se zpětvzetím žaloby. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud v Blansku rozhodl o pokračování v přerušeném řízení (výrok I.), řízení o žalobě (výrok II.) i vzájemném návrhu (výrok III.) zastavil v celém rozsahu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.); výrok I. nabyl právní moci dne [datum] a výroky II. – IV. dne [datum], řízení tak bylo pravomocně skončeno dne [datum].

4. Ze Žádosti o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zák. 82/1998 Sb. ze dne [datum] a dodejky se podává, že zástupce žalobkyně doručil žalované žádost o poskytnutí zadostiučinění dne [datum].

5. Podle ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

7. Podle ust. § 5 zákona stát odpovídá za podmínek ustanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

8. Podle ust. § 13 zákona, nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ust. § 31a zákona (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

10. Podle ust. § 6 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení, tak aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

11. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti Itálii ze dne [datum], § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne [datum], § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne [datum], § 28). Obecně je délka řízení je dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení a jsou vyvolány okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

12. Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2010, sp.zn. 30 Cdo 1313/2010). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) zákona č. 82/1998 Sb.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011 mj. vyplývá, že bylo-li předmětem nepřiměřeně dlouhého řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji náhrada za nemateriální újmu v penězích svou výší přesahovala, pokud pro to nesvědčí mimořádnost některého ze zákonných kritérií.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud s ohledem na výše učiněná skutková zjištění, pokud jde o průběh posuzovaného řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru, že pokud v daném případě řízení trvalo téměř 10 let (přesně 9 let a 10,5 měsíce, tj. 3 605 dnů), pak tuto celkovou délku řízení nelze považovat za přiměřenou, jednoznačně bylo porušeno právo žalobkyně na rychlé a spravedlivé projednání věci, neboť věc nebyla projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozenou žalobkyni, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu soudů jakožto orgánů veřejné moci, a to v míře významně převažující podíl poškozené na celkové délce projednávané věci. Soud se přitom zabýval při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění hodnocením jednotlivých kritérií daných ust. § 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona č. 82/1998 Sb.

15. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. a) zákona - celkové délky řízení, řízení sp. zn. [spisová značka] trvalo od jeho zahájení podáním žaloby ode dne [datum] až do jeho pravomocného skončení dne [datum], kdy soud rozhodl o zastavení řízení a náhradě nákladů řízení, celkem 3 605 dnů. V tomto ohledu však nelze klást rovnítko mezi postupem soudů (státu) a nepřiměřenou délkou řízení, jelikož je třeba brát v potaz pouze rozhodné skutečnosti, které jsou v příčinné souvislosti s celkovou délkou řízení před soudem. Je třeba zohlednit, že zaviněním původního žalobce došlo k podání žaloby k místně nepříslušnému soudu, čímž došlo k prodloužení řízení o 110 dnů ([datum] - [datum]), a toto pochybení nemůže jít k tíži soudů. Současně postup v řízení zkomplikovalo úmrtí žalobce dne [datum] a až dne [datum] nabylo právní moci usnesení Městského soudu v [obec] o schválení dohody dědiců právní moci (128 dnů), načež Okresní soud v Blansku rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], o pokračování v řízení s právní nástupkyní původního žalobce, v důsledku čehož byla prodloužena délka řízení celkem o 249 dnů kvůli skutečnostem, které také nelze přičítat k tíži státu.

16. Pokud jde o kritérium dle ust. § 31a odst. 3 písm. b) zákona - složitost řízení, šlo dle názoru soudu v posuzovaném případě po skutkové stránce spíše o složitější věc, kdy předmětem řízení byl sice nárok na zaplacení ceny díla, avšak vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené v ústní formě, kde bylo mnoho sporných otázek (jak ostatně tvrdila i žalobkyně, a to zda se má montáž zařizovacího sanitárního zboží včetně jejího dodání posoudit jako ústní smlouva o dílo nebo jako vícepráce provedené na základě původní písemné smlouvy o dílo sjednané mezi žalobkyní a žalovanými, zda žalovaní uhradili k rukám právního předchůdce žalobkyně vyšší částku než sjednanou cenu díla dle písemné smlouvy o dílo, čímž by v důsledku vyšší úhrady žaloba nebyla důvodná a zda bylo dílo provedeno ve sjednané kvalitě, zda byly fakturovány skutečně provedené práce a zda nebyl dodán levnější materiál, než který byl následně fakturován), po právní stránce ve vztahu k žalobnímu nároku byla věc postavena najisto až v druhém zrušujícím usnesení odvolacího soudu ze dne [datum], žalovaní následně až dne [datum] (tedy po více než 6 letech od podání žaloby) vznesli námitku započtení a současně podali vzájemný návrh, což nelze považovat za nějak výjimečnou procesní aktivitu žalovaných u smluv, kdy strany nemají v plném rozsahu vypořádány nároky z nich vyplývající; ve věci bylo vyslechnuto více svědků a bylo namístě dále pokračovat v dokazování ustanovením znalce a vyhotovením znaleckého posudku, čemuž nakonec po více než 9 letech od podání žaloby účastníci předešli uzavřením mediační dohody a zpětvzetím žaloby i vzájemného návrhu. Pokud jde o posouzení podmínek procesní složitosti, soud se zabýval i tím, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána a jaké byly příčiny následku spojeného s opakovaným zrušením rozsudků soudu prvního stupně odvolacím soudem. Dospěl přitom k závěru, že v prvním případě, kdy došlo ke zrušení rozsudku Okresního soudu v Blansku odvolacím soudem (usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), zaujal Krajský soud v [obec] odlišný právní názor na věc než soud prvního stupně, což však nelze považovat za vadný procesní postup soudu. Pokud jde o druhý zrušující rozsudek soudu prvního stupně (odhlédnuto od doby trvání druhé fáze řízení před soudem prvního stupně), zde je již možné spatřovat jistou nedůslednost soudu prvního stupně v tom směru, že argumentace žalovaných ohledně nekvalitně odvedené práce zhotovitelem (žalobcem) byla uplatňována již v počátečních fázích posuzovaného řízení, touto argumentací se však soud I. stupně nezabýval a její důvodnost shledal až soud odvolací a vyjádřil svůj právní názor v pořadí druhém zrušujícím usnesení. Za tohoto stavu pak soudu prvního stupně lze klást k tíži jeho postup ve věci, který vyústil v napadení v pořadí druhého meritorního rozsudku a následné jeho zrušení odvolacím soudem.

17. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. c) zákona – jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, dospěl soud k závěru, že kromě podání žaloby původním žalobcem k místně nepříslušnému soudu, což mělo za následek prodloužení řízení o 110 dnů (viz bod 15 odůvodnění tohoto rozsudku), žalobkyně (i její právní předchůdce) v posuzované civilní věci jinak včas reagovala na výzvy soudu k doplnění skutkových tvrzení i k vyjádření k procesním úkonům žalovaných, soudy nezatěžovala neodůvodněnými nebo obsahově nepřiměřenými podáními, které by mohly zapříčinit možné průtahy ve věci, pouze dvakrát požádala o odročení jednání, z čehož jí bylo vyhověno jen jednou (žádost ze dne [datum] z důvodu časové kolize právního zástupce s dříve nařízeným jednáním, což je zcela adekvátní požadavek), a tímto bylo řízení prodlouženo o 57 dnů, celkem tak žalobkyně a její právní předchůdce přispěli k prodloužení řízení o 167 dnů. Oproti tomu postup žalovaných přispěl k průtahům v řízení výrazněji, neboť opakovaně žádali o odročení jednání u soudu prvního stupně i u soudu odvolacího, změnili právního zástupce, včas nezaplatili soudní poplatek (což ve fázi odvolacího řízení vedlo k zásadnímu prodlení při věcném projednání a vyřízení odvolání žalovaných, kdy celková doba od [datum] do [datum] včetně vrácení spisu odvolacím soudem bez věcného vyřízení a opětovného předložení trvala 446 dní). Ačkoli se jednalo o procesní postup žalovaných, tedy subjektů řízení odlišných od soudu, jejich postoj v řízení nemůže být přičítán ani k tíži žalobkyně. Soudy mají obecnou povinnost zajistit, aby jednání jiných osob nevedlo k porušování práv stěžovatele na přiměřenou délku řízení, přičemž jde o součást pozitivních závazků státu ochránit osoby před porušeními jejich práv ze strany třetích soukromých osob. Dle platné judikatury přitom nebylo povinností žalobkyně urgovat soud, případně činit návrhy na určení lhůty k provedení úkonu při každé nečinnosti či prodlení soudu.

18. Pokud jde o posouzení kritéria dle ust. § 31a odst. 3 písm. d) zákona – postup orgánů veřejné moci (tj. procesní postup soudů) a vliv tohoto postupu na vývoj a celkovou dobu řízení, je třeba konstatovat, že byl v dané věci rozhodující. Z obsahu posuzovaného spisu je patrné, že na délce řízení se podepsalo opakované rozhodování soudu prvního stupně ve věci samé a dvě rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení rozsudků soudu prvního stupně, vliv měla nepochybně i opakovaná změna senátu (tedy organizační důvody na straně soudu prvního stupně). Soud přitom dospěl k závěru, že v počátečních fázích řízení po postoupení žaloby Okresním soudem Brno - venkov ke dni [datum] až do vyhlášení prvního rozsudku ve věci dne [datum] k průtahům nedošlo, následovalo však poměrně dlouhé období nečinnosti odvolacího soudu (od [datum] do [datum], tj. 348 dnů), kdy ve věci nebyly realizovány žádné procesní úkony směřující k rozhodnutí věci. Druhá fáze řízení před soudem prvního stupně, která následovala po zrušení rozsudku odvolacím soudem, až do písemného vyhotovení rozsudku ([datum] – [datum]) trvala 490 dní. V navazujícím odvolacím řízení došlo k průtahům v důsledku nevčasného postupu soudu z důvodu vybírání soudního poplatku od [datum] do [datum] (446 dnů). Následovala třetí fáze řízení před soudem prvního stupně od [datum], kde se věc nacházela až do jejího pravomocného skončení dne [datum] ([číslo] dnů), kdy v tomto procesním stadiu bylo nařízeno celkem pět jednání.

19. Soud přitom hodnotí jako liknavý a svévolný především postup samosoudkyně JUDr. [jméno] [příjmení] ve třetí fázi řízení před soudem I. stupně po vrácení spisu se zrušujícím usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], obsahujícím závazný právní názor, a to v období od [datum] do [datum], který vedl ke zbytečným prodlevám ve vyřizování věci (jak podrobně popsáno v bodě 3 odůvodnění tohoto rozsudku), kdy jednání byla odročována z různých důvodů spočívajících většinou na straně soudu, posledním úkonem ze dne [datum] soudkyně dala pokyn kanceláři k předložení spisu asistentovi soudce k přípravě podkladů pro vypracování znaleckého posudku, usnesení o ustanovení znalce však soud nakonec vůbec nevydal. Soudu je přitom z úřední činnosti ve smyslu ust. § 121 o. s. ř. známo, že JUDr. [příjmení] byla následně rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. sp. zn. [číslo jednací] v kárném řízení odvolána z funkce soudkyně a z odůvodnění se jednoznačně podává, že se opakovaně ve spisech dopouštěla průtahů a byly jí udělovány výtky, opakovaně ukládaná opatření však nesplnila účel a nevedla u kárně obviněné k žádné sebereflexi a ke změně způsobu výkonu funkce soudkyně, při násleších jednání kárně obviněné bylo zjištěno, že způsob vedení řízení neodpovídá běžným standardům a zákonné úpravě tak, jak bylo neformálně signalizováno i z řad advokátů. Lze proto konstatovat, že i postup JUDr. [příjmení] v řízení sp. zn. [spisová značka] (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku) v letech [rok] [anonymizováno] [rok], tedy v období bezprostředně předcházejícím jejímu odvolání z funkce soudkyně, rovněž neodpovídal běžným standardům, neboť nesměřoval k vyřízení věci, soud jednání opakovaně a nedůvodně odročoval z vlastního rozhodnutí, nařizoval jednání s velkým časovým odstupem a dopouštěl se prodlev při přípravě jednání a při obstarávání znaleckého posudku. Řízení sp. zn. [spisová značka] přitom nebylo předmětem kárné žaloby zřejmě i z důvodu, že se uvedená soudkyně dopouštěla významnějších průtahů a pochybení v desítkách dalších spisů. Proto soud přisvědčil argumentaci žalobkyně, že věc byla v důsledku postupu soudu i po přidělení věci další soudkyni Mgr. Ing. [příjmení] v r. [rok] vlastně„ na počátku“, minimálně z pohledu dosažitelnosti pravomocného rozhodnutí ve věci samé, neboť dosud nebylo provedeno potřebné znalecké zkoumání, a je tedy pochopitelné a logické, že účastníci následně uzavřeli mediační dohodu, aby předešli dalšímu prodlužování řízení a zvyšování nákladů s nejistým výsledkem pro obě strany sporu. Nebyl to tedy soud, který by v této (již tak nepřiměřené době) vyhlásil meritorní rozhodnutí, které by nabylo právní moci, a nebýt zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby i vzájemného návrhu, celková délka řízení by byla ještě vyšší.

20. Pokud jde o kritérium dle ust. § 31a odst. 3 písm. e) zákona - význam předmětu řízení pro poškozenou žalobkyni, jednalo se o civilní řízení o standardní žalobě na zaplacení finanční částky (ceny díla), tedy pohledávka v rámci podnikatelské činnosti zemřelého manžela žalobkyně. Vzhledem k povaze práva, do něhož bylo postupem soudů prvního a druhého stupně zasaženo, nelze konstatovat, že byl dotčen právní zájem, který by bylo možné pro jeho hodnotu označit jako zvláště významný, neboť nešlo o zásah do rodinněprávní, osobnostní či osobní sféry žalobkyně, nýbrž pouze zásah do sféry majetkové.

21. Soud přitom při posouzení, jaká výše nemajetkové újmy je v případě posuzovaného řízení sp. zn. [spisová značka], které trvalo 9 let a 10,5 měsíců (118,5 měsíce = [číslo] dnů), přiměřená, vycházel při výpočtu výše odškodnění ze základní částky [částka] ročně (viz judikatura ELSP), tj. [částka] měsíčně, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Za první dva roky tedy 2 x [částka] = [částka], za dalších 7 let x [částka] = [částka], za 10,5 měsíce x [částka] = [částka], přičemž [částka] + [částka] + [částka] = [částka].

22. Při zohlednění jednotlivých kritérií soud dále dospěl k závěru, že je třeba uvedenou částku moderovat následujícím způsobem: podle kritéria a) pro složitost řízení soud snížil základní výpočet o 50 %, neboť se jednalo o věc poměrně složitou po stránce procesní, skutkové i hmotněprávní, jak bylo uvedeno výše (viz bod 16 odůvodnění tohoto rozsudku).

23. Pokud jde o posouzení kritéria b) jednání poškozené žalobkyně, kterým přispěla k průtahům, snížil soud základní výpočet o 10 %, neboť k tíži žalobkyně a jejího právního předchůdce jde pouze podání žaloby u místně nepříslušného soudu a jedna žádost o odročení jednání, v důsledku čehož přispěli v řízení trvajícím 3 605 dnů k jeho prodloužení o 167 dnů.

24. Pokud jde o kritérium c) postup soudu v tomto řízení, soud uzavřel, že postup soudů obou stupňů v posuzované věci (viz bod 18 a 19 odůvodnění tohoto rozsudku) je nutno hodnotit jako nepřiměřený, pokud jde o celkovou dobu řízení, a to především poustup soudu prvního stupně ve druhé a třetí fázi řízení, jakož i část řízení odvolacího. Proto soud dospěl k závěru, že je třeba základní výpočet odškodnění z tohoto důvodu navýšit o 30 %.

25. Při posouzení dalšího kritéria d) významu předmětu řízení (oprávněného zájmu) pro poškozenou žalobkyni soud z tohoto důvodu snížil základní výpočet o 10 %, neboť se jednalo o typově standardní řízení o nároku na zaplacení ceny díla podnikajícího právního předchůdce žalobkyně v nikterak zásadní výši [částka], nehrál zde roli vysoký věk ani nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, tj. význam předmětu řízení pro žalobkyni soud hodnotí jako nižší, než průměrný.

26. Výpočet výše přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem po výše uvedené moderaci je následující: částku [částka] soud snížil o 40 % (- 70 + 30 %), tj. výsledná částka přiměřeného zadostiučinění by po této moderaci činila [částka]. Soud navíc neshledal žádné mimořádné okolnosti, pokud jde o zákonná kritéria, a jeví se mu proto dále jako vhodné a přiměřené vypočtenou částku v souladu s platnou judikaturou a komentářem k ust. § 31a zák. [číslo] sb. [webová adresa], str. 33, odst. 173), korigovat do výše uplatněného nároku v řízení sp. zn. [spisová značka], aby jej přiznané zadostiučinění za vzniklou majetkovou újmu v penězích svou výší nepřesahovalo. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky [částka], přičemž žalované jakožto organizační složce státu poskytl požadovanou delší 15denní lhůtu k plnění v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.

27. Ve zbytku uplatněného nároku (co do částky [částka]) soud žalobu zamítl, jak je uvedeno v II. výroku rozsudku.

28. III. výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v případě řízení o zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 5 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepsání žaloby a účast u dvou jednání soudu dne [datum] a [datum]. Dle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 4. písm. a/ vyhlášky ve výši [částka]) činí [částka], celkem tedy za 5 úkonů právní služby náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši [částka]. Dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 5 uvedených úkonů právní služby po [částka], tj. [částka], náhrada cestovného dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. vzniklého v souvislosti s cestou ke dvěma jednáním soudu osobním automobilem tov. zn. Mercedes, typ 245 G, [registrační značka], na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem ujeto 2 x 58 km při průměrné spotřebě 4,8 l/100km (když dle zákoníku práce se v případě, kdy je v technickém průkazu uvedena spotřeba dle norem Evropských společenství, které upravují spotřebu PHM, použije se pro výpočet poslední hodnota), a to dne [datum] při ceně motorové nafty [částka] a základní sazbě 4,20 Kč/km dle vyhl. č. 358/2019 Sb., a dne [datum] při ceně motorové nafty [částka] a základní sazbě 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb., kdy cestovné činí [částka] + [částka] = [částka]; dále žalobkyni náleží náhrada za čas promeškaný cestou ke dvěma jednáním a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 4 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.