12 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, distančně prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku [webová adresa]), Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši [částka], jak vyplývá z čl. 2 odst. 2.1 smlouvy, a zavázal se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem tedy částku [částka] (čl. 2 odst. 2.2. smlouvy), která byla dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy splatná v jediné splátce dne [datum] na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně s veškerými poplatky. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, od [datum] se tak ocitl v prodlení s úhradou částky ve výši [částka], kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru [částka] a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru [částka]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původní věřitelce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka]. Žalobkyně po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného uplatňuje po žalovaném pouze nesplacenou jistinu ve výši [částka], nesplacený úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši [částka]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami – smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], Smlouvou o všeobecných podmínkách poskytování úvěrů ze dne [datum], platební historií úvěru, výpisem z účtu věřitelky [právnická osoba] [bankovní účet] ze dne [datum], potvrzením o přijetí platby ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum], výzvou zást. žalobkyně před podáním žaloby ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum] a zjistil následující skutkový stav: Z bankovního účtu původní věřitelky [právnická osoba] [bankovní účet] byla dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka [právnická osoba] úplatně postoupila žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] s veškerým příslušenstvím, s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem původní věřitelky ze dne [datum], odeslaným doporučeně dne [datum] (viz podací arch). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou doporučeně dne [datum] (viz podací arch), k úhradě částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení (z částky [částka] od [datum] do [datum]) ve výši [částka], nejpozději do [datum].

5. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o úvěru [číslo] Smlouvou o všeobecných podmínkách poskytování úvěrů ze dne [datum], které neobsahují podpis žalovaného) však nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původní věřitelky, na takto zřízeném účtu vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí částky [částka] původní věřitelkou na jeho bankovní účet č. č. [bankovní účet], že by vložením unikátního kódu vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty, obsahujícími podmínky pro poskytnutí částky [částka] původní věřitelkou, a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce takto odsouhlasený návrh smluvních dokumentů.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.

7. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena původní věřitelkou smlouvou ze dne [datum] v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.); žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle ust. § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

9. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

10. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

11. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný právě uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byl žalovaný, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádal o finanční prostředky a žalobkyní tvrzeným způsobem projevil souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

12. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 1 a ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

13. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitelka dne [datum] převedla na účet žalovaného částku [částka], plnila tak bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (ust. § [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce poskytnutou částku [částka].

14. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. §1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že výzva k zaplacení (v rámci oznámení o postoupení pohledávky) se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], následujícího dne se dluh stal splatným a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) dne [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 10 % ročně, avšak žalobkyně požaduje v žalobě zákonný úrok z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně.

15. Poněvadž žalovaný dlužnou jistinu s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění opakovaně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Ve zbytku požadovaného nároku (tj. co do poplatku, úroku a zbývající části zákonného úroku z prodlení) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se jedná o nárok z absolutně neplatné smlouvy (výrok II.).

17. III. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, když žalobkyně byla ve sporu úspěšná ze 78 % a žalovaný z 22 %, žalobkyni proto vzniklo právo na poměrnou část (56 %) náhrady účelně vynaložených nákladů řízení, jejichž plná požadovaná výše činí [částka], neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, tato částka sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby), za něž dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky činí mimosmluvní odměna 2,5 x [částka], tj. [částka], dále dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni tak náleží 56 % nákladů počítaných z částky [částka], tj. celkem [částka].