12 C 174/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 172,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 772,42 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a se smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a zavázal se původní věřitelce tuto částku uhradit včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru. V registračním formuláři na internetových stránkách [webová adresa] vyplnil žalovaný e-mail [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště a další osobní údaje. Žalovaný byl následně povinen seznámit se s obsahem smlouvy a na důkaz svého souhlasu se smlouvou zaškrtnout čtvercové políčko. Následně byla žalovanému na zadané telefonní číslo odeslána sms zpráva s kódem rd9p. Tento kód žalovaný opsal do internetového formuláře, čímž odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvou tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru pak byla podepsána pomocí zadání verifikačního sms kódu. Zadáním sms kódu nabyla smlouva platnosti a účinnosti. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena a odeslána částka 10 000 Kč na zadaný bankovní účet. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, na svůj dluh uhradil pouze částku 1 500 Kč dne [datum] Vedle jistiny dluhu ve výši 10 000 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 772,42 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 172,60 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 200 od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. K jednání dne [datum] se dostavila pouze žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil, bylo proto jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je v tomto dokumentu označena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště, doručovací adresa, číslo OP, pohlaví, e-mail a číslo účtu). V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum podpisu [datum] a podpis věřitele. Na místě podpisu žalovaného je uvedeno pouze:„ Jméno a Příjmení: [jméno] [celé jméno žalovaného]“ a pod tím je uvedeno„ SMS kód: [anonymizováno]“. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo tato data k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

5. Z výpisu z účtu [obec] [anonymizováno], jakož i ze sdělení [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] převedl původní věřitel na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka původní věřitelky postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Tímto přípisem byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení přípisu. Z podacího archu soud zjistil, že přípis byl žalovanému odeslaný dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 30 655,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení nejpozději do [datum].

8. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena.

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání dne [datum] poučit podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Jelikož původní věřitelka uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoliv, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak je vymezuje ust. § 2 tohoto zákona.

14. Podle ust. § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle ust. § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Dle ust. § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

19. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni [datum] účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

20. Podle ust. § 7 ZSVD pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

21. Podle článku 3 odst. 10, 11, 12 eIDAS se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

22. Dle článku 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

23. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

24. Elektronický podpis, který je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

25. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu, nebo že svůj souhlas se smlouvou projevil jiným způsobem za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby.

26. K procesu uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný na internetových stránkách [webová adresa] v registračním formuláři vyplnil e-mail [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště a další osobní údaje. Žalovaný byl následně povinen seznámit se s obsahem smlouvy a na důkaz svého souhlasu se smlouvou zaškrtnout čtvercové políčko. Následně byla žalovanému na zadané telefonní číslo odeslána sms zpráva s kódem [anonymizováno]. Tento kód žalovaný opsal do internetového formuláře, čímž odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvou tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru pak byla podepsána pomocí zadání verifikačního sms kódu. Zadáním sms kódu nabyla smlouva platnosti a účinnosti. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena a odeslána částka 10 000 Kč na zadaný bankovní účet.

27. Výše uvedená tvrzení o procesu uzavření smlouvy však žalobkyně žádným způsobem neprokázala. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém (ev. výpis z tohoto systému) však jako důkaz navržen nebyl.

28. Z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, tak nevyplývá, že by smlouva o úvěru byla vlastnoručně fyzicky, elektronicky, nebo i jinak podepsána, a nebylo ani prokázáno, že by žalovaný vyjádřil souhlas se smlouvou jiným způsobem. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

29. Na okraj soud upozorňuje i na nesrovnalosti v tvrzeních žalobkyně ohledně procesu uzavírání smlouvy, kdy tvrdí, že opsáním sms kódu do internetového formuláře byla odeslána žádost o poskytnutí úvěru, která byla následně schválena a zároveň tvrdí, že zasláním sms kódu nabyla smlouva platnosti a účinnosti.

30. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud proto následně zkoumal, zda na straně žalovaného nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení.

31. Pokud původní věřitelka za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši 10 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem, a to po zohlednění provedené úhrady ve výši 1 500 Kč (výrok I.).

32. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to do 10 dnů od obdržení přípisu. Od následujícího dne po uplynutí lhůty tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.

34. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější, jakož i co do úroku z prodlení z částky převyšující přiznaných 8 500 Kč soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky – zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 772,42 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť nebylo prokázáno, že by smlouva o daném obsahu byla uzavřena, a proto z takové smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení (III. výrok rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.