12 C 192/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 36 067,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 067,57 Kč se zákonným úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 29 518,97 K od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 258,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit žalobkyni částku 36 067,57 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy číslo uzavřené dne datum. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě výpisu z účtu, telefonického ověření a údajů z dostupných databází příjmení, Insolvenčního rejstříku a CRIF. K uzavření smlouvy došlo v provozovně obchodníka- zprostředkovatele úvěru, který osobně prověřil totožnost žalovaného, poté v aplikaci platba společně vyplnili smlouvu o úvěru, která byla elektronicky podepsána na provozovně obchodníka. Žalovanému byl v aplikaci prezentován návrh smlouvy včetně aktuálního sazebníku, na konci byl vyzván k podpisu prostřednictvím SMS kódu. SMS podpis klienta zajišťuje pro žalobkyni třetí strana právnická osoba, která zaslala na mobilní telefon žalovaného jedinečný SMS kód, a tak mu umožnila připojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobkyně a připojení časového razítka. Smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. K účelovému čerpání úvěru na základě smlouvy došlo na účet obchodníka – účelová část úvěru, předmětem čerpání byl nákup zboží. Žalovaný se zavázal, že čerpanou částku ve výši 16 990 Kč splatí pravidelnými 18 měsíčními splátkami ve výši 1 214 Kč, roční úroková sazba účelového čerpání činila 41,89 %, splatnost vždy k 15. dni měsíce od měsíce následujícího po datu schválení smlouvy. Mezi stranami smlouvy bylo též dohodnuto pojistné JISTOTA pro účelové čerpání úvěru a pro případ pojištění neschopnosti úvěr splácet ve výši 85 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební karty Cofidis. Závazek ze strany žalobkyně byl ve smlouvě splněn odesláním prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného bankovní účet resp. čerpání pomocí vydané a aktivované kreditní karty resp. převodem na účet obchodníka. Celkem bylo na základě smlouvy čerpáno 49 290 Kč. Žalovaný na splátkách uhradil celkem částku 31 750 Kč, z čehož byla částka 2 689,64 Kč použita k úhradě pojistného, částka 8 489,33 Kč byla započtena na úhradu úroků, částka 19 771,03 Kč byla započtena na úhradu jistiny a částka 800 Kč byla použita k úhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, když se ocitl v opakovaném prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto dopisem ze dne datum od úvěrové smlouvy odstoupila, čímž zanikla smlouva o úvěru a veškeré peněžní závazky ze smlouvy o úvěru se staly splatnými; odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti ke dni datum. Celkový dluh žalovaného ve výši 36 067,57 Kč se skládá z jistiny ve výši 29 518,97 Kč, z dlužného pojištění 1 279,36 Kč, dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení v částce 2 769,24 Kč a dlužných nákladů na vymáhání dluhu ve výši 2 500 Kč (1 500 Kč za ukončení smlouvy a 1 00 0Kč za upomínky). Žalobkyně též vedle dlužné částky uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru IPLATBA číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena elektronicky za pomocí online podpisu žalovaného s kódem číslo a jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Na základě smlouvy o úvěru došlo k účelovému čerpání úvěru na účet obchodníka, jehož předmětem byl nákup zboží příjmení jméno Air13,3 1,8GHz 8GB 128GB stříbrný 2017, žalovaný se zavázal čerpanou částku za zboží ve výši 16 990 Kč splatit pravidelnými 18 měsíčními splátkami ve výši 1 214 Kč, s tím, že roční úroková sazba činila 41,89% a celková částka splatná spotřebitelem činila 21 852 Kč. První splátka byla stanovena k 15. dni měsíce následujícího po datu schválení smlouvy a každá další splátka k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal uhradit pojištění ve výši 85 Kč měsíčně pro případ neschopnosti úvěr splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP a Sazebník poplatků. Dle čl. 7 VOP a podmínek upravených ve smlouvě o úvěru písmeno (O) je žalobkyně oprávněna jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným, zejména pokud se klient ocitne v prodlení s více jak 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší jak 3 měsíce. Dle čl. 7 VOP nabývá odstoupení účinků okamžikem doručení a dle 8. 3. se má za to, že je zásilka doručená uplynutím 10 dnů od odeslání zásilky.

5. Z potvrzení o bankovním účtu ze dne datum soud zjistil, že bankovní účet č. ú. číslo patří společnosti právnická osoba, IČO. Z přehledu transakcí u právnická osoba soud zjistil, že na účelovou část smlouvy žalovaného bylo dne datum zasláno 16 990 Kč na č. ú. číslo pod variabilní symbol. Z upomínek ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k uhrazení dlužné splátky a současně jej upozornila na náklady související se zasláním upomínek dle jednotlivých položek sazebníku. Z přehledu transakcí a bankovního výpisu žalovaného ze smlouvy číslo vedeného žalobkyní bylo zjištěno, že ke dni odstoupení od smlouvy dlužil žalovaný žalobkyni celkovou částku 36 067,57 Kč. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a současně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 36 067,57 Kč, odstoupení bylo odesláno dne datum (viz poštovní podací arch), splatnost dluhu tedy nastala dne datum.

6. Úvěruschopnost žalovaného byla věřitelkou/žalobkyní posouzena na základě údajů vyplněných v samotné smlouvě o úvěru a formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru webová adresa, kde žalovaný uvedl, že jeho čistý pravidelný příjem činí 22 411 Kč, na splátky úvěru platí 945 Kč měsíčně a na nájemném hradí 7 000 Kč. K ověření uvedených údajů žalobkyně použila údaje z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum, totožnost klienta ověřila občanským a řidičským průkazem, jehož kopii doložila. Původní věřitelka/žalobkyně pro vyhodnocení úvěruschopnosti, jak uvedla ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti, použila i vnitřní systémy SOLUS, CRIF a veřejné rejstříky – insolvenční rejstřík a na základě jejich zjištění učila závěr o shledání úvěruschopnosti klienta, když rozdíl mezi příjmy a výdaji byl 14 466 Kč a úvěrová splátka včetně pojištění vycházela na 1 298,84 Kč měsíčně.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

10. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr ve výši 16 990 Kč, který byl žalovaným čerpán shora uvedeným způsobem. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného pojištění a smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. V souladu s ustanovením úvěrových podmínek tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a pojištění. Jelikož žalovaný předmětnou pohledávku dobrovolně nezaplatil v plné výši, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem.

12. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 258,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 804 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 067,57 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.