12 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na ochranu rušené držby

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zpřístupnit veškeré místnosti rodinného domu a zahrady na adrese [adresa] [číslo domu], [katastrální uzemí], [územní celek], sdělit žalobkyni přístupové kódy všech prostor v rodinném domě na adrese [adresa] [číslo domu], [katastrální uzemí], [územní celek], a zdržet se zásahů do užívacího práva žalobkyně a rušení držby užívacího práva žalobkyně znemožňováním nebo ztěžováním vstupu žalobkyně k rodinnému domu nebo zahradě na adrese [adresa] [číslo domu], [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni nerušenou držbu užívacího práva k rodinnému domu a zahradě na adrese [část obce a číslo], a to odemčením všech místností a sdělení přístupových kódů k těmto částem domu a zdržet se rušení držby žalobkyně do budoucna. Uvedla, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a bylo zahájeno rozvodové řízení, jehož jednání bylo odročeno na [datum]. Mají společné nezl. dítě [jméno] [příjmení], nar. dne [datum]. Společnou rodinnou domácnost manželé se synem vedli v rodinném domě na adrese [část obce a číslo], jehož výlučným vlastníkem je žalovaný, avšak žalobkyně má právo v něm bydlet v souladu s jejím právem na bydlení v obydlí manželů. Žalovaný se po vzájemném odcizení s žalobkyní v [anonymizováno] [rok] odstěhoval do nájemního bytu v [obec] a žalobkyně zůstala s nezl. synem nadále bydlet v RD v [část obce]. Po Novém roce se situace mezi manžely vyostřila, letos v květnu došlo k uklidnění situace a žalobkyně získala přístup do uzamčených místností. V době od [datum] do [datum] byla žalobkyně s nezl. synem na dovolené, mezitím se dne [datum] do rodinného domu zpět nastěhoval žalovaný, o čemž žalobkyni informoval prostřednictvím zprávy přes Whatsapp a zároveň ji informoval, že uzamkl část rodinného domu a ponechal jí pouze klíč od hlavního vchodu. Téhož dne přijela k rodinnému domu švagrová žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] s náhradními klíči, aby zalila květiny a skleník, a uzamčení domu potvrdila. Po návratu z dovolené žalobkyně a jejího syna dne [datum] cca kolem 22:00 hod, se díky ponechanému klíči od hlavního vchodu dostali dovnitř domu, avšak na bráně od dvora vedoucí ke garážím a zadnímu vchodu byl změněn přístupový kód, byly změněny kódy ke garážím a vyměněny zámky k zadním vchodům do domu. Uvnitř domu jsou uzamčeny dveře vedoucí od spodního patra (přístup k technické místnosti, kde se nachází centrální vysavač, přístup do garáží, kde jsou uloženy věci na zahradu, sekačka a křovinořez, synova motorka, brusle, lyže, držák na kola, spousta osobních věcí, přístup do chodby s botníkem a šatní skříní, přístup na dvůr a zahradu). Dále je uzamčena branka a brána ze zahrady, kterou žalobkyně se synem denně využívají. Kola z garáží byly přestěhovány na terasu domu, ale přilby a příslušenství k nim chybí. Následující den požádala žalobkyně žalovaného o uvedení do předešlého stavu, předání klíčů a sdělení přístupových kódů, na což nereagoval. V pondělí [datum] předal synovi druhý klíč od hlavního vchodu, aby měli každý s žalobkyní svůj. Doposud však nedošlo k uvedení do předešlého nerušeného stavu užívání rodinného domu a zahrady žalobkyní, žalovaný jí nevydal potřebné klíče, nesdělil přístupové kódy, proto má žalobkyně výrazně omezený přístup k rodinnému domu a zahradě. Právo žalobkyně bydlet v rodinném domě a užívat přilehlou zahradu trvá, i když žalovaný rodinný dům a zahradu, kde měli rodinnou domácnost, opustil. Žalobkyně s nezl. synem stále a nepřetržitě užívala obydlí v rodinném domě a zahradu, snaha žalovaného o poškozování a obstrukce vůči žalobkyni se dotýká i nezletilého. Žalobkyně zaslala právní zástupkyni žalovaného předžalobní výzvu, aby zpřístupnil uzamčené prostory žalobkyni a zdržel se všeho jednání, které ruší její držbu, a současně, aby odstranil kamery, které do vnitřních i vnějších prostor nainstaloval (viz podací lístek ze dne [datum]). Žalobkyně je tedy držitelem užívacího práva k rodinnému domu a zahradě, mohla sem volně vstupovat i po rozpadu společné domácnosti a své právo bydlení využívala (tedy držela). Držba žalobkyně je rušena ze strany žalovaného, kdy tento jí užívání rodinného domu výměnou zámků, uzamčením prostor a změnou přístupových kódů znemožnil, a tento protiprávní stav udržuje, když klíče ke vstupním dveřím a brance odmítá vydat, odmítá zpřístupnit zamčené prostory a kódy doposud žalobkyni nesdělil (což sám potvrzuje ve své zprávě prostřednictvím WhatsApp, kde uvádí:„ Nastěhoval jsem si zpět věci a zavřel si spodek. Zahradu a vrh zvenku máš otevřenou."). Z předložených důkazů tak je zřejmé, že držba existovala a existuje, žalovaný držbu ruší, neboť znemožnil žalobkyni přístup do určitých částí rodinného domu, které doposud užívala, a nesvědčí mu žádné právo k provedení zásahu do této držby. Žalovaný ve vyjádření doručeném soudu dne [datum] navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedl, že žalobkyně netvrdí, jaká byla poslední faktická držba, tedy konkrétní předešlý stav, jehož navrácení se domáhá. Namítal také, že švagrová žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] nemá oprávnění vstupovat do jeho domu, že na manuálně ovládané bráně ode dvora žádný kód změněn nebyl, zřejmě je pouze nefunkční dálkové ovládání. Garáže jsou od [datum] předmětem nájmu nájemce [právnická osoba] a není tedy možné, aby sem žalobkyně měla přístup, neboť jsou zde umístěny pouze věci nájemce, žalovaná tyto prostory navíc neužívala. Do spodního patra i do zahrady má žalobkyně rovněž přístup ve stejném rozsahu jako v době posledního faktického stavu. Jednu místnost v suterénu, kam si žalovaný v době nepřítomnosti žalobkyně nastěhoval své věci, zamkl (a sdělil to žalobkyni) jen proto, že žalobkyně jej neustále atakuje vulgárními nadávkami adresovanými jemu a jeho přítelkyni, uchýlila se i k fyzické inzultaci, čemuž se chtěl žalovaný vyhnout. Prostor navíc zůstal přístupný i nadále, neboť je uzavřený univerzálním klíčem pro vícero vnitřních dveří v domě. Zástupkyně žalovaného neobdržela žádnou předžalobní výzvu, domnívá se proto, že ve skutečnosti jde jen o zneužití daného institutu pro vynucení si jiného plnění. Bezpečnostní kamery jsou instalovány již dlouhou dobu za účelem zajištění vyššího standardu bezpečnosti obyvatel domu, nejde o nový ani rušivý stav. Žalobkyně tedy není a nebyla ve svém právu bydlení žádným způsobem rušena, její bydlení a užívání domu je stále stejně nadstandardní a žalovaným plně hrazené. Žalobkyně se touto žalobou dovolává přiznání práva neomezeného bydlení a užívání co do určení prostoru a času na náklady žalovaného, který nemůže svá vlastnická práva v celém rozsahu vykonávat, tento„ nárok“ by proto neměl požívat soudní ochrany. Podle ust. § 988 odst. 1, odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon (odst. 1). Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit (odst. 2). Podle ust. § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ust. § 1007 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Podle ust. § 1008 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1. Podle ust. § 176 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle ust. § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle ust. § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v jinak včas podané žalobě (ve smyslu ust. § 1008 o. z.) uvedla, že s žalovaným dne [datum] uzavřeli manželství a společnou rodinnou domácnost vedli i s nezletilým synem v domě na adrese [část obce a číslo], který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, nyní probíhá rozvodové řízení, jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný se z rodinné domácnosti v [datum] [rok] odstěhoval do [obec] a žije zde s přítelkyní, žalobkyně s nezl. synem stále bydlí v rodinném domě žalovaného; dne [datum], kdy byla žalobkyně se synem na dovolené (od [datum] do [datum]), se žalovaný měl nastěhovat zpět do domu, jeho část uzamkl a ponechal jí pouze klíč od hlavního vchodu, po návratu žalobkyně z dovolené se se synem dostali hlavním vchodem dovnitř domu, avšak na bráně od dvora vedoucí ke garážím, u garáží a u zadního vchodu byly změněny přístupové kódy a uzamčeny dveře vedoucí do spodního patra, uzamčena je i branka a brána ze zahrady. Dosud nedošlo k uvedení do předešlého nerušeného stavu užívání rodinného domu a zahrady žalobkyní, žalovaný jí nevydal klíče a nesdělil přístupové kódy, žalobkyně má proto výrazně omezený přístup k rodinnému domu a zahradě. Žalobkyně se proto domáhá ochrany držby dle ust. § 1003 a násl. o. z., a to uložení povinnosti žalovanému zpřístupnit veškeré místnosti rodinného domu, sdělit jí přístupové kódy a zdržet se zásahů do užívacího práva žalobkyně a rušení držby užívacího práva žalobkyně znemožňováním nebo ztěžováním vstupu k rodinnému domu nebo zahradě. Soud dále z úřední činnosti zjistil, že žalovaný dne [datum] podal u zdejšího soudu žalobu o rozvod manželství, jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo na žádost zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení] z důvodu jeho dovolené odročeno z původního termínu [datum] na den [datum]. Soud se v dané věci především zabýval otázkou, zda žalobkyní tvrzené právo bydlení v předmětném domě ve výlučném vlastnictví žalovaného je způsobilé být předmětem držby ve smyslu ust. § 988 o. z. a zda se tedy žalobkyně může domáhat u soudu ochrany rušené držby podle ust. 1003 a násl. o. z. Přitom však dospěl k závěru, že žalobkyně je držitelkou nikoli majetkového práva, ale práva osobního, odvozeného od rodinněprávního vztahu, konkrétně práva bydlení manželky (užívání domu odvozeného od výhradního práva manžela ve smyslu ust. § 744 o. z.), a toto osobní právo žalobkyně bydlet v domě žalovaného nelze ve smyslu ust. § 988 odst. 1 o. z. právním jednáním převést na jiného, a tedy nemůže být předmětem držby. Jelikož již ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že z povahy věci se o rušenou držbu jednat nemůže, soud se předloženými listinnými a dalšími označenými důkazy podrobněji nezabýval a nezbylo mu, než žalobu na ochranu rušené držby zamítnout, jak je uvedeno v I. výroku tohoto usnesení. II. výrok usnesení o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl plně úspěšný žalovaný, proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému zastoupenému advokátkou na náhradě nákladů řízení částku [částka], když výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalovaného učinila ve věci 2 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení a písemné vyjádření. Dle ust. § 7 bodu 4 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky ve výši [částka]) činí [částka], celkem tedy za 2 úkony právní služby náleží žalovanému mimosmluvní odměna ve výši [částka]. Dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů za 2 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka].