12 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 336 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 736 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 000 Kč od [datum] do [datum], se smluvním poplatkem z prodlení 0,1 % denně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 336 Kč. Uvedla, že jakožto nebankovní poskytovatelka úvěrů poskytla žalovanému dne [datum] na základě jeho žádosti ze dne [datum], po řádném posouzení jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet a uzavření smlouvy o úvěru (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku), spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč splatný původně dne [datum]. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednaný jednorázový a pevný poplatek ve výši 2 136 Kč. Žalovaný úvěr s poplatkem, tj. celkem částku 4 136 Kč ve sjednané lhůtě žalobkyni nevrátil, a ani po řadě urgencí a upomínek dosud na úvěr ničeho neuhradil. Dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4. žalobkyně odeslala žalovanému doporučeně dvě upomínky k úhradě, s nimiž žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání, když dle uzavřené úvěrové smlouvy, tedy dohody účastníků, naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů činí 450 Kč, resp. 650 Kč. Jelikož žalovaný na upomínky nereagoval, byla žalobkyně v důsledku porušení povinností žalovaného nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení, za což byla žalovanému naúčtována dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru dohodnutá náhrada nákladů ve výši 1500 Kč (poplatek inkasní agentuře). Dále žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3., proto mu byla naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2. ve výši dvakrát 300 Kč, tj. celkem 600 Kč, což činí 30% jistiny, čímž bylo vyhověno dikci ust. §121 ZoSÚ.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ úvěrující“ uvedena žalobkyně a jako„ úvěrovaný“ žalovaný, přičemž dokument neobsahuje žádný podpis. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr do [datum], a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru (úroku ve výši 39% ročně a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč). Smlouva ve svém závěru obsahuje následující text:„ DIGITÁLNĚ PODEPSÁNO v [obec] dne: [celé jméno žalovaného], rč: [číslo], datum [datum] [anonymizováno] IP adresa [číslo]“ Z tohoto dokumentu (ani z jiných předložených důkazů) nelze dovodit, kdo předmětný text do smlouvy připojil. Dále žalobkyně předložila Předsmluvní informace, které ve svém závěru obsahují následující text:„ DIGITÁLNĚ PODEPSÁNO v [obec] dne: [celé jméno žalovaného], rč: [číslo], datum [datum] [anonymizováno] IP adresa [číslo]“ a ani z tohoto dokumentu (ani z jiných předložených důkazů) nelze dovodit, kdo předmětný text připojil. Žalobkyně předložila soudu kopii občanského průkazu žalovaného [číslo] Potvrzení o platbě, z nichž vyplývá, že žalovaný zaplatil ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] dne [datum] částku 1 Kč a poté žalobkyně z účtu č. [bankovní účet], jehož je majitelkou, poukázala na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] částku 2 000 Kč pod [variabilní symbol] se zprávou pro příjemce„ Simplepůjčka splatnost [datum]“. Z dopisu ze dne [datum] (odeslaného žalovanému doporučeně – viz podací lístek) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím nejpozději do [datum], avšak nezaplatil dosud ničeho. Dále žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] (viz podací lístek) listinu označenou jako„ poslední výzva před žalobou“.

5. Žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání následujících tvrzení, že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o úvěru. Z předložených důkazů nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou, eventuálně jakým způsobem (v tomto směru žaloba postrádá jakákoli tvrzení).

6. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy k prokázání výše uvedeného tvrzení, o této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. a soud vycházel pouze ze skutečností, které byly provedenými důkazy prokázány.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

9. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle ust. § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

10. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

11. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních následků smlouvy, je nutné prokázat, že smlouva byla skutečně mezi účastníky uzavřena. V daném případě se s tím pojí především povinnost prokázat, že žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas, tedy smlouvu podepsal - připojil k ní svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě elektronického podpisu, případně projevil souhlas jiným způsobem (konkludentně).

12. Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“), který ve spojení s eIDAS stanovuje konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností.

13. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

14. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat.

15. Z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou, tedy že by připojil nějaká data ke smlouvě. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

16. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši 2 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud výrokem I. rozsudku.

17. Také ohledně požadovaných úroků z prodlení je žaloba důvodná pouze částečně. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. §1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou doporučeně, a to ve lhůtě do [datum]. Ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od [datum] do zaplacení tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

19. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatky, smluvní pokutu a úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by mu jakékoli náklady řízení vznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.