12 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 016,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 457,07 Kč, poplatků ve výši 4 559 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 240 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 842,18 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 9 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] se [právnická osoba] credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] tak byla žalované na jí uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce vrátit celkem částku 13 059 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 9 000 Kč a poplatku ve výši 4 059 Kč, to vše se splatností do [datum]. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, dosud na dluh neuhradila ničeho. Od [datum] se tak žalovaná ocitla v prodlení a v důsledku prodlení vzniklo původní věřitelce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 21 756,07 Kč a skládala se z jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 059 Kč, smluvní pokuty ve výši 457,07 Kč, postoupeného smluvního úroku z jistiny 9 000 Kč ve výši 36 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši ve výši 3 240 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 9 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 059 Kč, smluvní úrok ve výši 3 240 Kč, poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 457,07 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 842,18 Kč z jistiny 9 000 Kč od [datum] do [datum] a dále od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve formě elektronického dokumentu. Jako úvěrující je v tomto dokumentu označena Emma´s credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], a jako úvěrovaná žalovaná, přičemž jsou vyplněny její osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo OP, trvalé bydliště, e-mail, telefon a číslo účtu [bankovní účet]). V závěrečné části smlouvy je otisk razítka a podpis úvěrující, na místě podpisu žalované je uvedeno pouze:„ Ja, [celé jméno žalované], [rodné číslo], potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2020 [číslo] 12:47:49 elektronickým kódem [číslo]“. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo tato data k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byla právě žalovaná, která projevila svou vůli být předmětnou smlouvou vázána.

5. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB ze dne [datum] vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaúčtována částka 1 Kč zaslaná z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je plátce [celé jméno žalované] (žalovaná).

6. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] vyplývá, že na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] vedeném na majitele [anonymizována tři slova] byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 9 000 Kč, směr pohybu výdej, číslo protiúčtu [bankovní účet], [variabilní symbol] (rodné číslo žalované), zpráva pro příjemce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum].

7. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka původní věřitelky [anonymizována tři slova] postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena přípisem (Oznámením o postoupení pohledávky) ze dne [datum] odeslaným doporučeně, jímž byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od jeho obdržení. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení bylo žalované odesláno doporučeně dne [datum].

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě závazku vyplývajícího ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [anonymizována tři slova] ve výši 21 756,07 Kč (k datu [datum]) s příslušenstvím nejpozději do [datum].

9. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena.

11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání dne [datum] poučit podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky, oznámení postoupení pohledávky bylo doručeno žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Jelikož původní věřitelka uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoliv, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak je vymezuje ust. § 2 tohoto zákona.

15. Podle ust. § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle ust. § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

19. Dle ust. § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

20. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni [datum] účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

21. Podle ust. § 7 ZSVD pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

22. Podle článku 3 odst. 10, 11, 12 eIDAS se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Dle článku 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

24. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Elektronický podpis, který je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

26. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu, nebo že svůj souhlas se smlouvou projevila jiným způsobem za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby.

27. K procesu uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně v návrhu uvedla, že proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaná připojila na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalované na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě její žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedla žalovaná. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. K uvedenému prosím vizte čl. IV. odst. 3. uzavřené smlouvy. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalované následně schválena a odeslána částka 9 000 Kč na zadaný bankovní účet.

28. Výše uvedená tvrzení o procesu uzavření smlouvy však žalobkyně žádným způsobem neprokázala. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém (ev. výpis z tohoto systému) však jako důkaz navržen nebyl.

29. Z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, tak nevyplývá, že by smlouva o úvěru byla vlastnoručně fyzicky, elektronicky, nebo i jinak podepsána, a nebylo ani prokázáno, že by žalovaná vyjádřila souhlas se smlouvou jiným způsobem. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána.

30. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud proto následně zkoumal, zda na straně žalovaného nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení.

31. Pokud původní věřitelka za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění ve výši 9 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila ani zčásti, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

32. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně poprvé vyzvala k zaplacení výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslanou doporučeně dne [datum] (viz podací arch), a to do 10 dnů od obdržení přípisu. Od následujícího dne po uplynutí lhůty tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.

34. Ohledně smluvní pokuty ve výši 457,07 Kč, poplatků ve výši 4 559 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 240 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 842,18 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by smlouva o daném obsahu byla uzavřena, a proto z takové smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.