12 C 280/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 74 483,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 74 483,27 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 483,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 74 483,27 Kč od datum do datum a z částky 39 483,27 Kč od datum zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 74 483,27 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum s původním věřitelem a postupitelem právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, který uzavřel s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webové stránky webová adresa) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 74 483,27 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet s uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané dne datum. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 74 483,27 Kč nejpozději splatných dne datum. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami – smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek, úvěrovou smlouvou číslo právnická osoba ze dne datum, standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahujícími se na klienty v ČR, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, platebními informacemi, žádostmi žalovaného o půjčku (loan application info), platební historií smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby, podacím lístkem ze dne datum a odpovědí příjmení příjmení ze dne datum na žádost soudu o součinnost a po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Odpovědí příjmení příjmení ze dne datum na žádost soudu o součinnost bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni datum majitelem účtu č. bankovní účet a že dne datum na jeho účet nebyla připsána částka ve výši 15 000 Kč, avšak dne datum byla na jeho účet připsána částka 35 000 Kč z účtu č. bankovní účet Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek) původní věřitel právnická osoba úplatně postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele právnická osoba ze dne datum. Právní zástupce žalobkyně příjmení jméno současně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek) k úhradě dlužné částky 74 483,27 Kč z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne datum ve lhůtě do 3 dnů.

5. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, standardními (obchodními) podmínkami právnická osoba, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a platební historií úvěru„ jméno application info“, které neobsahují podpis žalovaného, však nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původního věřitele, na takto zřízeném účtu vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí revolvingového úvěru s limitem 50 000 Kč původním věřitelem na jeho bankovní účet č. bankovní účet, že by vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a vložil unikátní identifikační kód, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.

7. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), žalobkyni, což postupitel oznámil žalovanému dopisem ze dne datum, odeslaným doporučeně téhož dne; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle ust. § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

9. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

10. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

11. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný právě uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byl žalovaný, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádal o finanční prostředky a žalobkyní tvrzeným způsobem (vložením unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného) projevil souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

12. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 1 a ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

13. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitel platbou ze dne datum zaplatila na účet žalovaného č. bankovní účet celkem částku 35 000 Kč, plnila tak bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tedy vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (ust. § 2991 odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku 35 000 Kč, neboť tuto jistinu úvěru dle tvrzení žalobkyně ani zčásti neuhradil.

14. Jelikož splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému doporučenou zásilkou dne datum a dostala se tak do dispoziční sféry žalovaného nejdříve dne datum, ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dny, tj. dluh se stal splatným v pondělí datum a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne datum. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky (35 000 Kč) za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Protože žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění opakovaně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Ve zbývající části uplatněného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

17. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v řízení byl každý z účastníků úspěšný zčásti, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím podepsaného soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.