12 C 283/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o ochranu rušené držby

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalované obnovit znovu nerušenou držbu žalobce tím, že odstraní: - stavbu –„ mobilheim“ a dřevěnou latrínu – umístěné na styčné hranici pozemku [parcelní číslo] – orná půda, a pozemku p. [číslo] – orná půda, vše k. ú. [obec] u [obec], - nevyužitelné zbytky šeříkového keře z pozemku p. [číslo] – orná půda, k. ú. [obec] u [obec], - plotní sloupek z pozemku p. [číslo] – orná půda, k. ú. [obec] u [obec], umístěný v severovýchodním rohu tohoto pozemku při styčné hranici pozemku [parcelní číslo] – orná půda, a pozemku p. [číslo] – orná půda, vše k. ú. [obec] u [obec], <b>se zamítá.</b>

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalované ochrany rušené držby jeho vlastnického práva k nemovitostem – pozemkům v k. ú. [obec] u [obec] p. [číslo] p. [číslo] orná půda, jejichž je výlučným vlastníkem ([list vlastnictví]). Uvedl, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], p. č. st. 82 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno] - stavba pro rodinnou rekreaci, dále pozemků p. [číslo] p. [číslo] orná půda, p. [číslo] zahrada a p. [číslo] ostatní plocha, způsob využití neplodná půda. Některé nemovitosti žalobce sousedí s některými pozemky žalované, zejména pozemek p. [číslo] p. [číslo]. Na společné hranici předmětných pozemků byl před pár týdny umístěn tzv.„ mobilheim" (výrobek plnící funkci stavby, tj. stavba ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona), jehož umístění je patrno z doložené fotografické dokumentace. Jelikož umístění mobilheimu nerespektuje ani zákonný odstup stavby, ani hranici oddělující předmětné pozemky, byla na popud žalobce synem žalované objednána identifikace společné hranice, kterou následně provedl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], úředně oprávněný pro ověřování výsledků zeměměřičských činností, dne [datum] za přítomnosti žalobce a syna žalované. Z identifikace vyplynulo, že zmíněný mobilheim svým umístěním nekoresponduje s hranicí, nýbrž ji překračuje. Tato skutečnost je jasně patrna, neboť spojnice identifikovaných krajních bodů odpovídající samotné hranici těchto pozemků protíná skrz naskrz umístěný mobilheim (viz [anonymizována tři slova] [příjmení] ze dne [datum]), tj. mobilheim umístěný na pozemku žalované [parcelní číslo] přesahuje hranici pozemku žalované a částečně zasahuje i do sousedního pozemku žalobce p. [číslo]. Souhlas s umístěním jakéhokoliv cizího mobilheimu na pozemku nebyl v minulosti ze strany žalobce nikdy udělen, jedná se tedy o věc bez občanskoprávního titulu, neoprávněnou stavbu, která narušuje poslední pokojný stav. V těsné blízkosti mobilheimu byla umístěna i dřevěná latrína, která taktéž překračuje hranice pozemku žalované. Žalobce se dozvěděl o rušení dne [datum], kdy bylo při identifikaci styčné hranice zjištěno, že stavba, jež je součástí pozemku žalované, přesahuje na pozemek žalobce. Žalovaná těsně před umístěním mobilheimu nechala vykácet dvoumetrový šeříkový keř, nevyužitelný odpad byl ponechán na pozemku žalobce, avšak silné větve byly přesunuty na pozemek žalované jako palivové dřevo. Na pozemek žalobce byl taktéž umístěn plotní sloupek, který byl zamýšlen jako roh oplocení pozemku žalované, a narušuje pokojnou držbu pozemku p. [číslo]. I přes předchozí pokusy o vyřešení této situace jsou zmíněný mobilheim, latrína, plotní sloupek i nevyužitelné zbytky šeříku ke dni podání žaloby stále umístěny tak, že neoprávněně zasahují do pozemku žalobce p. [číslo] bez jakéhokoliv titulu, jehož pokojný stav byl narušen. Pozemek žalované, na který byl mobilheim z velké části umístěn, je navíc v platné územně plánovací dokumentaci veden v ploše„ P" - tedy„ [příjmení] zemědělská", nikoli v ploše„ RR" - tedy„ rodinná rekreace", stejně tak ani není plochou zastavitelnou. Za této situace by umístění stavby, které by i respektovalo hranice pozemku a zákonný odstup stavby od společné hranice pozemku ve smyslu ust. § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. stále bylo v příkrém rozporu s platnou územně plánovací dokumentací pro dané území a stavba na tomto pozemku není z pohledu stavebního zákona umístitelná. Umístěním mobilheimu, latríny, nevyužitelných zbytků pokáceného šeříkového keře a plotního sloupku došlo ke svémocnému rušení poslední pokojné držby pozemku a jediný možný způsob obnovení pokojného stavu vidí žalobce v odstranění stavby i ostatních věcí narušujících poslední nerušený stav.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] doručeném soudu dne [datum] uvedla, že je vlastníkem shora uvedených nemovitostí, avšak mobilheim ani latrínu nevlastní a na pozemek je neumístila, ani nenechala vysekat šeříkový keř, ani nenechala odpad na pozemku žalobce; není si vědoma, že by jakkoli narušila držbu žalobce. Pozemek pronajala svému synovi, který jej užívá, koupil mobilheim a umístil ho na pozemku. Syn žalovanou o vzniklé situaci informoval, šlo o nedorozumění, kdy se původně řídil informacemi žalobce o průběhu hranice mezi pozemky, syn koupil mobilheim a latrínu a osadil sloupek oplocení v domnění, že tak činí na pozemku žalované, následně nechal pro jistotu vytyčit hranice pozemku geodetem a zjistil, že bohužel hranice mezi pozemky účastníků je o několik metrů dále. Ihned jednal korektně s žalobcem se zájmem nechtěně rušenou držbu napravit, jakmile to bude v jeho možnostech, současně žádal žalobce, aby záležitost řešil s ním, jelikož pozemek užívá on. Žalovaná žalobce nezná a nikdy s ním nekomunikovala, ten od začátku jedná pouze se synem žalované. Syn advokátce korektně odepsal, že všechny body rušení držby napraví do [datum], a současně informoval žalovanou, že k dnešnímu dni ([datum]) všechny body rušení napravil, žalovaná proto nesouhlasí s tím, aby platila žalobci náklady řízení. K důkazu žalovaná označila i předložila Zmluvu o nájme uzavřenou dne [datum] mezi ní jako pronajímatelkou a [jméno] [příjmení] jako nájemcem, kupní smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím, přičemž jednatelem kupující společnosti je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předmětem koupě je mobilní dům/mobilheim [anonymizována tři slova], dále Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou dne [datum] mezi dodavatelem E. [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s odběrným místem [obec a číslo], [PSČ] [obec], korespondenci mezi ní, žalobcem a synem žalované a fotodokumentaci s tím, že žádný z bodů popsaných žalobcem již držbu žalobce nenarušuje.

3. Soud ve věci postupoval dle § 177 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, není třeba nařizovat jednání. Soud proto ve věci rozhodl (především z časových důvodů) bez nařízení jednání.

4. Z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] (orná půda) a žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 82 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. 110 pro rodinnou rekreaci, pozemku p. [číslo] orná půda, pozemku p. [číslo] orná půda, p. [číslo] zahrada a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, způsob využití neplodná půda.

5. Z výřezu katastrální mapy k. ú. [obec] u [obec], ortofotomapy se zvýrazněním shora uvedených pozemků a označením krajních bodů styčné hranice, kde je umístěna reflexní látka, dále z fotografické dokumentace předložené žalobcem (foto [číslo] – 9) a technické zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že pozemek žalobce p. [číslo] orná půda sousedí s pozemkem žalované p. [číslo] orná půda, vše k. ú. [obec] u [obec], a mobilheim umístěný na pozemku žalované [parcelní číslo] ke dni podání žaloby částečně zasahuje i do sousedního pozemku žalobce p. [číslo] stejně tak latrína a plotní sloupek, přičemž tuto skutečnost učinila žalovaná nespornou. Z fotografií předložených žalobcem se dále podává, že ke dni podání žaloby se na pozemku žalobce [parcelní číslo] nachází i větve šeříku.

6. Z předžalobní výzvy zástupkyně žalobce ze dne [datum] adresované žalované (a doručené žalované dne [datum] – viz sledování zásilek) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k odstranění stavby mobilheimu umístěné na pozemcích žalobce a dále k náhradě nákladů řízení ve lhůtě do 7 dní od doručení výzvy. Ze stanoviska [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (syna žalobkyně) ze dne [datum] soud zjistil, že v zastoupení matky [celé jméno žalované] (žalované) posílá zástupkyni žalobce reakci na předžalobní výzvu, přičemž, jak avizoval žalobci i zástupkyni dopisem ze dne [datum], nechtěné umístění mobilheimu zasahující do pozemku žalobce vzniklo zavádějící informací od žalobce, [anonymizováno] [příjmení] okamžitě reagoval tak, že to vyřeší, i když technicky to není možné vyřešit tak rychle; opakovaně požádal, aby kontaktovali pouze [anonymizováno] [příjmení] na jeho korespondenční adrese [obec a číslo].

7. Ze Zmluvy o nájme uzavřené dne [datum] mezi žalovanou jako pronajímatelkou a [jméno] [příjmení] (synem žalované) jako nájemcem vyplývá, že žalovaná pronajala svému synovi s účinností od [datum] na dobu neurčitou nemovitosti v k. ú. [obec] u [obec] zapsané na [list vlastnictví], včetně pozemků parc. [číslo]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující, jejímž jednatelem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předmětem koupě je mobilní dům/mobilheim [anonymizována tři slova]. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávkách elektřiny uzavřené dne [datum] mezi dodavatelem E. [právnická osoba] a zákazníkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], trvale bytem [obec] ev. [číslo] vyplývá, že byla sjednána dodávka elektřiny do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Z dopisu vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] adresovaného dne [datum] zástupkyni žalobce vyplývá, že původně žalobce s umístěním mobilheimu bez problémů souhlasil, následně zde [anonymizováno] [příjmení] umístil mobilheim a latrínu, poté z vlastní iniciativy a na vlastní náklady zaplatil službu geodetického inženýra a bohužel zjistil, že skutečná hranice je o 4 metry dále; řešili proto se žalobcem nastalou situaci i na osobním jednání s žalobcem a právníkem [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] zde opětovně odmítl pozemek od žalobce odkoupit za nabízenou cenu dle znaleckého posudku, která neodpovídá reálné hodnotě, ve stanovené lhůtě do [datum], žalobce mu sdělil, že v případě neodkoupení v uvedené lhůtě půjde dopis od zástupce žalobce vlastníkovi pozemku (žalované), přičemž toto chování žalobce je pro [anonymizována dvě slova] nepochopitelné. Z fotodokumentace předložené soudu žalovanou dne [datum] ve spojení s popisky vyplývá, že držba žalobce již není žádným z bodů uvedených v žalobě rušena.

8. Z Územního plánu [územní celek] – úplného znění po vydání změn [číslo] soud zjistil, že pozemek žalované p. [číslo] že je dle platné územně plánovací dokumentace umístěn v ploše„ P“ – plocha zemědělská.

9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce dlouhodobě užíval předmětné pozemky ve svém vlastnictví výlučně pro své potřeby, na pozemcích žalované byl před pár týdny umístěn mobilheim, latrína, plotní sloupek i šeříkové větve, přičemž dne [datum] bylo geodetickým zaměřením zjištěno, že tyto věci (kdy i mobilheim a latrína jsou dle názoru soudu z jejich povahy věcmi movitými, nikoli nemovitostmi spojenými se zemí pevným základem) ke dni podání žaloby zasahovaly zčásti i na sousedící pozemek žalobce. Oproti tomu z fotodokumentace předložené žalovanou soudu dne [datum] vyplývá, že k tomuto datu (tj. k datu vydání tohoto usnesení) již movité věci ve vlastnictví [anonymizováno] Nagye (syna žalované) na pozemek žalobce nezasahují.

10. Podle § 176 o. s. ř. se ustanovení § 177–180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

11. Podle § 177 odst. 1. o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby.

12. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. o věci samé rozhoduje soud usnesením.

14. Podle § 988 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

15. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

16. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

18. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z žalobcem předložených listin vyplynulo, že žaloba byla podána včas při zachování lhůty dané § 1008 odst. 1 o. z., neboť přesný průběh hranice mezi pozemky účastníků v terénu žalobce zjistil při zeměměřičském měření [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tedy v zákonem stanovené prekluzivní subjektivní šestitýdenní a objektivní roční lhůtě, k jejichž dodržení soud přihlédl z úřední povinnosti.

19. Žalobce v řízení prokázal, že účastníci jsou vlastníky sousedících pozemků v k. ú. [obec] u [obec]. Vlastnické právo je majetkové právo, které je předmětem držby (§ 988 odst. 1 o. z.), a tím i ochrany držby. V předmětné věci je žalobce držitelem vlastnického práva k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] neboť obsah tohoto práva vykonával.

20. Soud se dále zabýval otázkou, zda jednáním popsaným v žalobě žalobce svémocně ruší v držbě jeho vlastnického práva žalovaná (jakožto rušitelka), a dospěl k závěru, že nikoli, neboť z jejího vyjádření a jí předložených listinných důkazů vyplývá, že movité věci na pozemek žalované, zasahující i do pozemku žalobce, umístil její syn [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který má od [datum] předmětné pozemky od žalované pronajaty a společnost, v níž je jednatelem, je vlastníkem mobilheimu. Žalovaná tedy není ve věci pasivně věcně legitimována.

21. Soudu proto nezbylo, než návrh žalobce výrokem I. tohoto usnesení zamítnout. Z listin předložených žalovanou navíc vyplývá, že ke dni vydání tohoto usnesení již držba vlastnického práva žalobce není rušena ani ze strany nájemce pozemků žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

22. Výrokem II. usnesení rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ust. § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (vyjádření k žalobě) v paušální výši 300 Kč.