12 C 302/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem - advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 82 976,63 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 49 370,95 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 82 976,63 Kč od [datum] do [datum] a z částky 49 370,95 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82 976,63 Kč od [datum] do [datum] a z částky 49 370,95 Kč od [datum] do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 725,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 725,05 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 7 880,63 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 33 605,68 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 880,63 od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Blansku 77,34 % náhrady nákladů řízení žalovaného, spočívající v odměně a náhradě hotových výdajů advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (opatrovníka ustanoveného žalovanému), a to ve výši a se splatností určenými samostatným usnesením.

V. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 640 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 82 976,63 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba], která byla věřitelkou žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru Optimální splátka [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 86 868 Kč (stanovené v "Oznámení o ukončení čerpání úvěru") za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 42 pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 29,00 % p. a. a s poplatky dle smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru, banka přistoupila v souladu s Produktovými podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byla pohledávka vymáhána v insolvenčním řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], které bylo zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]. Před podáním žaloby uhradil žalovaný následující platby: dne [datum] částku 895,36 Kč dne [datum] částku 481,51 Kč dne [datum] částku 836,68 Kč dne [datum] částku 1 529,06 Kč dne [datum] částku 268,24 Kč dne [datum] částku 455,24 Kč dne [datum] částku 546,33 Kč dne [datum] částku 1 122,44 Kč dne [datum] částku 1 214,62 Kč dne [datum] částku 908,72 Kč dne [datum] částku 1 370,75 Kč dne [datum] částku 813,03 Kč dne [datum] částku 1 859,92 Kč dne [datum] částku 1 666,57 Kč dne [datum] částku 1 309,87 Kč dne [datum] částku 1 575,70 Kč dne [datum] částku 1 483,51 Kč dne [datum] částku 1 437,97 Kč dne [datum] částku 1 686,72 Kč dne [datum] částku 1 321,26 Kč dne [datum] částku 1 169,29 Kč dne [datum] částku 164,01 Kč dne [datum] částku 643,99 Kč dne [datum] částku 909,82 Kč dne [datum] částku 1 900,00 Kč dne [datum] částku 2 092,47 Kč dne [datum] částku 1 765,33 Kč dne [datum] částku 2 133,63 Kč dne [datum] částku 1 718,47 Kč dne [datum] částku 2 068,60 Kč dne [datum] částku 1 907,88 Kč dne [datum] částku 1 172,36 Kč dne [datum] částku 1 332,86 Kč dne [datum] částku 326,04 Kč dne [datum] částku 1 623,44 Kč dne [datum] částku 1 914,45 Kč dne [datum] částku 2 180,71 Kč dne [datum] částku 1 564,10 Kč Z uvedených 38 splátek v celkové výši 49 370,95 Kč žalobkyně započetla částku 9 670,48 Kč na kapitalizované úroky a poplatky, 39 700,47 Kč na úrok se sazbou 29,00 % p. a. a 0 Kč na jistinu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 82 976,63 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění, žalovaný však přesto dluh neuhradil.

3. Opatrovník žalovaného ve vyjádření ze dne [datum] navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že započtení 38 plateb žalovaného před podáním žaloby ve výši 49 370,95 Kč žalobkyní co do 9 670,48 Kč na kapitalizované úroky a poplatky a ohledně 39 700,47 Kč na úrok se sazbou 29,00 % ročně je v rozporu se zákonem č. 182/2006 Sb., neboť všechny splátky musely být dle ust. § 165 odst. 4 IZ započteny na úhradu jistiny pohledávky, proto žaloba ohledně částky 49 370,95 Kč není důvodná. Dále vznesl námitku promlčení nároku na úroky a úroky z prodlení v části za období od [datum] do zaplacení, a to v rozsahu, v jakém nebylo příslušenství žalobkyní uplatněno v insolvenčním řízení. Namítl, že [právnická osoba] jako poskytovatel úvěru nesplnila řádně povinnost posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr, proto je třeba nahlížet na úvěrovou smlouvu jako na neplatnou a platby žalovaného započítat na jistinu pohledávky. Kromě plateb v celkové výši 49 370,95 Kč jde ještě o platbu ve výši 5 000 Kč ze dne [datum], ve výši 140 Kč ze dne [datum], ve výši 3 316 Kč ze dne [datum] a ve výši 3 316 Kč ze dne [datum], které lze vyčíst z listin předložených žalobkyní, celkem tedy žalovaný uhradil nejméně částku 61 142,95 Kč a v případě neprokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného bude žaloba nedůvodná nejméně co do částky 61 142,95 Kč a veškerých úroků i úroků z prodlení. Jelikož v přihlášce pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení žalovaného ze dne [datum] byly uplatněny pouze úroky a úroky z prodlení přirostlé do [datum] (včetně), tak promlčecí doba pro příslušenství přirostlé po [datum] (která nebyla přihláškou uplatněna) běžela i po dobu insolvenčního řízení žalovaného a je promlčena, k promlčení došlo nejpozději ke dni [datum] (uplynutím doby tří let od splatnosti pohledávky s připočtením osmi dnů ode dne zahájení insolvenčního řízení dlužníka do dne rozhodnutí o úpadku, kdy promlčecí lhůta neběžela). Žalovanému byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr (i když šlo o konsolidaci předchozích závazků žalovaného) a bylo povinností provést s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že posouzení úvěruschopnosti nebylo řádně provedeno, neboť vůbec nebyly zkoumány skutečné výdaje žalovaného a nemůže to být nahrazeno odhadnutými obvyklými výdaji, neboť nelze vyloučit, že žalovaný mohl mít i nějaké neobvyklé výdaje. Žaloba tedy může být důvodná nejvýše ohledně částky 25 675 Kč představující rozdíl mezi výší úvěru poskytnutého žalovanému (86 868 Kč) a souhrnem všech plateb žalovaného (61 462,95 Kč).

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně částky 49 370,95 Kč (činící 38 splátek uhrazených žalobcem od [datum] do [datum]) z důvodu chybného započtení na příslušenství pohledávky, nikoliv na jistinu, s tím, že nadále požaduje zaplacení jistiny ve výši 33 605,68 Kč (vzniklé odečtem částky 49 370,95 Kč od původní výše jistiny v žalobě 82 976,63 Kč) a zákonný úrok z prodlení z nové výše jistiny od vydání Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení. Od téhož data si bude rovněž nárokovat úrok ve výši 29 % z nové výše jistiny. Namítla, že oddlužení žalovaného soud zrušil z důvodu, že žalovaný nesplnil zákonné podmínky oddlužení, neposkytoval insolvenčnímu správci součinnost a insolvenční řízení bylo ukončeno jeho nespoluprací, žalobkyně proto nesouhlasí s námitkou promlčení, neboť rozhodným datem je den následující po splatnosti, tj. [datum], a po zahájení insolvenčního řízení lhůty nezačínají nebo dále neběží, promlčecí lhůta ohledně úroků a úroků z prodlení tak ještě neuběhla, jelikož soud zrušil a zastavil insolvenční řízení až dne [datum]. K posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet uvedla žalobkyně, že Smlouvou jednak nedošlo k poskytnutí dalšího úvěru, jelikož banka pouze optimalizovala stávající závazky žalovaného za účelem snížení výše splátek, a ohledně příjmové stránky žalovaného vycházela z tvrzení žalovaného v Žádostech klienta o půjčku ve výši 50 000 Kč ze dne [datum] a [datum], kdy v obou případech deklaroval svůj příjem ve výši 16 500 Kč, navíc byl srozuměn, že poskytnutím nepravdivých informací porušuje podstatné povinnosti sjednané smlouvou, které mohou vyústit až v odstoupení od Smlouvy. [příjmení] dále aktivně vyhledávala relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalovaného splácet - provedla kontrolu v interních systémech, ale čerpala i z externích databází bankovních i nebankovních registrů, kdy zjistila neexistenci dalších spotřebitelských závazků. Co se týká výdajové stránky, banka porovnávala příjem žalovaného s jeho výdaji odhadnutými na základě dat poskytovaný z ČSÚ. Jelikož součet měsíčních splátek plynoucí z obou uvedených smluv činil 4 569 Kč, banka vyhodnotila obě žádosti kladně, kdy žalovanému stále zbývaly dostatečné peněžní prostředky k pokrytí splátek a jeho životních výdajů. Banka tedy zkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr s odbornou péčí a v souladu se všemi zákonem stanovenými podmínkami tak, aby nebyl žalovaný zbytečně vystaven finanční tísni. Jelikož Smlouvou došlo ke snížení měsíčních splátek na výši 3 611 Kč, lze s vysokou mírou předpokládat, že se bonita žalovaného nesnížila, naopak zvýšila. Smlouvami, z nichž vyplývá samotné zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně nedisponuje. K poslední námitce opatrovníka žalobkyně namítla, že platby ve výši 5 000 Kč ze dne [datum], ve výši 140 Kč ze dne [datum], ve výši 3 316 Kč ze dne [datum] a ve výši 3 316 Kč ze dne [datum], jejichž součet činí 11 772 Kč, byly již v žalované jistině zohledněny (započteny) v souladu se smluvním ujednáním, nikoli jen na jistinu, neboť insolvenční řízení totiž v době placení plateb nebylo ještě zahájeno.

5. Podle ust. § 96 odst. 1, odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela, dříve než začalo jednání. Podle ust. § 96 odst. 2 věta první o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

6. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ohledně celé žalované jistiny před prvním jednáním ve věci samé soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem řízení tak zůstala částka 33 605,68 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 33 605,68 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 33 605,68 Kč od [datum] do zaplacení.

7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Návrhem ze dne [datum] a Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dne [datum] přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o Optimální splátce s následujícími parametry: jistina 94 600 Kč, počet měsíčních splátek 42, výše splátky 3 611 Kč měsíčně, roční úrok 29 0% ročně, RPSN 33,19; z návrhu smlouvy vyplývají„ finanční údaje“ – čistý měsíční příjem žalovaného 17 000 Kč a splátky jiných úvěrů 3 900 Kč; nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba] a Sazebník poplatků. Oznámením o ukončení čerpání úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že v návaznosti na ukončení čerpání úvěru [číslo] dochází k zahájení anuitního splácení úvěru, kdy celková vyčerpaná částka úvěru činí 86 868 Kč, celková výše splátky činí 3 316 Kč, datum první anuitní splátky [datum], splatnost vždy k 15. dni v měsíci a datum poslední splátky úvěru [datum], úvěr je evidován na účtu banky č. [bankovní účet]. Souhrnným výpisem pohybů na účtě u [právnická osoba] [číslo] za období od [datum] do [datum] bylo mj. prokázáno, že ve prospěch úvěrového účtu byla dne [datum] připsána (jako kredit) částka 5 000 Kč a dne [datum] 140 Kč, a dále uhradil žalovaný splátku ve výši 3 316 Kč dne [datum] a ve výši 3 316 Kč dne [datum], celkem tak byla uhrazena částka 11 772 Kč. Z Upozornění na neuhrazení dlužné částky vyplývá, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] (odeslaným doporučeně dne [datum] - viz Podací arch), že jeho úvěrový účet vykazuje v důsledku neplnění platebních povinností dlužnou částku 92 647,11 Kč, a vyzvala jej k jejímu zaplacení ve lhůtě 7 dnů s poučením, že v případě neuhrazení přistoupí k vymáhání soudní cestou. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], jak vyplývá z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek [číslo] 2014 uzavřené dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že postoupila pohledávku za ním ze smlouvy o Optimální splátce [číslo] žalobkyni [příjmení] [právnická osoba], a vyzvala jej k neprodlenému uhrazení dluhu na účet žalobkyně, oznámení bylo odesláno žalovanému dne [datum] (viz seznam odeslaných Oznámení o postoupení pohledávky). Usnesením [název soudu] ze dne [datum] čj. [insolvenční spisová značka] bylo prokázáno, že byl zjištěn úpadek žalovaného (dlužníka) a bylo mu povoleno oddlužení, insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení]. Přihláškou pohledávky bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku vůči žalovanému dlužníkovi ve výši 82 976,63 Kč, důvodem jejíhož vzniku byla Smlouva o Optimální splátce, a dále příslušenství ve výši 20 198,85 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 2 287,54 Kč, smluvní úrok 29 % ročně z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 8 240,83 Kč a kapitalizovaný úrok do [datum] ve výši 9 670,48 Kč), takže celková výše pohledávky činila 103 175,48 Kč a byla splatná od [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] čj. [insolvenční spisová značka] bylo prokázáno, že schválené oddlužení žalovaného se zrušuje a insolvenční řízení se zastavuje; z odůvodnění vyplývá, že žalovaný od února 2020 neplatí žádné splátky do oddlužení (ani výživné), v únoru 2021 navrhl zrušení oddlužení z důvodu ztráty zaměstnání. Sdělením insolvenčního správce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo prokázáno, že oddlužení začalo měsícem [číslo], poslední vyplacený měsíc věřitelům byl [číslo], oddlužení bylo zrušeno usnesením z [datum], žalobkyně přihlásila 103 175,48 Kč a uhrazeno bylo 49 370,95 Kč, tj. 47,85 %, způsobem, který vyplývá z připojené tabulky. Dvěma sděleními [právnická osoba] bylo prokázáno, že posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z jeho údajů v Žádostech klienta o půjčky ze dne [datum], kdy žádal o půjčku 50 000 Kč, a ze dne [datum], kdy žádal o další půjčku 50 000 Kč; uvedla, že žádost klienta hodnotili individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a principy obezřetného úvěrování, kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, vycházeli z příjmu 16 500 Kč, který žalovaný deklaroval do žádosti, porovnávali jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem získali částku disponibilních zdrojů klienta a zjistili, že neměl v době podání žádosti další závazky, proto po uvedeném hodnocení schválili půjčku ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou 2 476 Kč a ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou 2 093 Kč. Předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k neprodlenému zaplacení dluhu vzniklého neuhrazením smlouvy [číslo] v aktuální výši 113 587, 1616 Kč na účet žalobkyně.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

11. Podle ust. § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu (odst. 1). Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání (odst. 2).

12. Podle ust. § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

13. Podle ust. § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

14. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ust. § 109 odst. 1 až 5 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, (1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému, d) nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. (2) Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. (3) Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. (5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z. dvojím postoupením pohledávek, a to nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi postupitelkou [právnická osoba] a postupnicí [právnická osoba] a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi postupitelkou [právnická osoba] a žalobkyní jako postupnicí, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] (odeslaným doporučeně dne [datum]), žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

19. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] (coby podnikatelkou) a žalovaným (coby spotřebitelem; ust. § 1810 o. z.) spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z. ze dne [datum] nebyla platně uzavřena.

20. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

22. Ust. § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ust. § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

23. V daném případě soud přisvědčil žalovanému, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] nesplnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, a to ani před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru ze dne [datum], jímž byly konsolidovány dvě předchozí půjčky ze dne [datum] a [datum], ani před uzavřením těchto dvou smluv o půjčce, neboť ohledně příjmů žalovaného se vždy spokojila pouze s uvedením (zaokrouhlené) částky měsíčního příjmu (17 000 Kč v návrhu ze dne [datum] a 16 500 Kč v případě obou půjček, jak vyplývá ze dvou prohlášení [právnická osoba], které žalobkyně předložila v průběhu řízení a vyplývá z nich komplexní postup banky při posuzování úvěruschopnosti dlužníků v r. 2014), aniž byly tyto informace s odbornou péčí současně prověřeny např. doloženými výplatnicemi za období alespoň 3 měsíců apod., neboť věřitelce postačoval deklarovaný příjem dlužníka a porovnávala jej s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ), věřitelka se navíc vůbec nedotazovala na rodinné postavení žalovaného, tj. zda žalovaný vyživuje další osoby a další podstatné skutečnosti. Soud dále odkazuje na výše uvedený judikát (sp. zn. 32 Odo 1726/2006), z něhož vyplývá, že odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr; obecně dostupné statistické údaje mohou být pouze základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele. Soud proto uzavřel, že ani při prověřování výdajů žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně řádně nepostupovala řádně a s odbornou péčí.

24. Podle výše uvedených skutkových závěrů tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně jako věřitelka při uzavření smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného (tj. že by splnila zákonem jí uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí), a tedy poskytla úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen jej splatit.

25. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru podepsaná mezi účastníky dne [datum] je podle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§§ 580 a 588 občanského zákoníku). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

26. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla částku 86 868 Kč (viz Oznámení o čerpání úvěru ze dne [datum]) Kč a žalovaný jí uhradil do [datum] celkem částku 11 772 Kč (viz Souhrnný výpis pohybů na úvěrovém účtě do [datum]) a následně v průběhu insolvenčního řízení uhradil částku 49 370,95 Kč (viz sdělení insolvenčního správce ze dne [datum]), tj. celkem uhradil částku 61 142,95 Kč, je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 25 725,05 Kč (86 868 Kč – 61 142,95 Kč).

27. Soud tedy žalobě (ve znění částečného zpětvzetí) vyhověl ohledně bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. ve výši 25 725,05 Kč, které je žalovaný žalobkyni povinen vydat, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty 7 kalendářních dnů stanovené žalobkyní v upozornění na neuhrazení dlužné částky ze dne [datum] (které bylo odesláno žalovanému doporučeně dne [datum] - viz podací arch), avšak žalobkyně požaduje po částečném zpětvzetí žaloby zákonný úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

28. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny ve výši rozdílu mezi částkou 33 605,68 Kč požadovanou po částečném zpětvzetí žaloby a bezdůvodným obohacením 25 725,05 Kč, celý smluvní úrok a část zákonného úroku z prodlení z nepřisouzené jistiny) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Proto ve zbývající části žalobu zamítl (výrok III.).

29. Soud přitom neshledal důvodnou námitku promlčení (ust. § 610 odst. 1, odst. 2 o. z.) vznesenou žalovaným, pokud jde o nárok žalobkyně ve znění částečného zpětvzetí žaloby, neboť v daném případě tříletá promlčecí doba dle ust. § 629 odst. 1 o. z. začala běžet ode dne, kdy žalobkyně mohla poprvé uplatnit své právo na zaplacení částky u soudu (ust. § 619 odst. 1 o. z.), tj. po uplynutí 7denní lhůty stanovené v dopise (upozornění na neuhrazení dlužné částky) ze dne [datum], odeslaném doporučeně dne [datum], v důsledku čehož byla pohledávka splatná dne [datum] a žalobkyně mohla právo uplatnit u soudu poprvé dne [datum]. Poté došlo ve smyslu ust. § 109 odst. 3 insolvenčního zákona ke stavění promlčecí lhůty po dobu, kdy trvaly účinky zahájení insolvenčního řízení, tedy od [datum] do [datum] promlčecí lhůta neběžela, a pokračovala až od [datum], přičemž žaloba byla podána u soudu dne [datum], obecná tříletá promlčecí doba tedy v době podání žaloby neuplynula a žalobkyně podala žalobu včas, před promlčením pohledávky; promlčen není ani nárok na úrok a úrok z prodlení, neboť žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požaduje příslušenství až od [datum] do zaplacení. Soud proto uzavřel, že nárok žalobkyně v části, v níž bylo žalobě výrokem II. vyhověno, promlčen není.

30. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV. rozsudku) rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. (když žalobkyně z procesního hlediska zavinila částečné zastavení řízení) ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci z procesního hlediska úspěšnější, a to z 88,67 %, zatímco žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 11,33 %. Žalovanému byl přitom ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu dle ust. § 29 o. s. ř. opatrovníkem advokát Mgr. [jméno] [příjmení], kterému bude odměna a náhrada hotových výdajů přiznána v konkrétní výši a s konkrétní splatností samostatným usnesením, které zatím nebylo vydáno. Proto soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil a uložil žalobkyni povinnost nahradit poměrnou část nákladů žalovaného ve výši 77,34 %, a to České republice – Okresnímu soudu v Blansku, která náklady ustanoveného opatrovníka platí.

31. Celkový předmět řízení přitom činil ke dni vyhlášení rozsudku (včetně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení k [datum]) částku 247 052,08 Kč, přičemž žalobkyni bylo vyhověno ohledně částky 27 988,81 Kč (z toho jistina 25 725,05 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 2 263,76 Kč), zatímco žalovaný byl úspěšný co do jistiny 49 370,95 Kč + 7 880,63 Kč, kapitalizovaných úroků v částce 119 788,69 Kč (ve výši 29 % ročně z částky 49 370,95 Kč od [datum] do [datum], tj. 15 651,26 Kč, ve výši 29 % ročně z částky 82 976,63 Kč od [datum] do [datum], tj. 93 483,97 Kč, a ve výši 29 % ročně z částky 33 605,68 Kč od [datum] do [datum], tj. 10 653,46 Kč) a úroků z prodlení v částce 42 023 Kč (ve výši 8,05 % ročně z částky 82 976,63 Kč od [datum] do [datum], tj. 36 984,95 Kč, ve výši 8,05 % ročně z částky 49 370,95 Kč od [datum] do [datum], tj. 4 344,57 Kč, a ve výši 8,05 % ročně z částky 7 880,63 Kč od [datum] do [datum], tj. 693,48 Kč), celkem byl tedy žalovaný procesně úspěšný ohledně částky 219 063,27 Kč.

32. Soudní poplatek za žalobu byl žalobkyní uhrazen ve výši 3 320 Kč. Podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto po právní moci tohoto rozsudku vrátí žalobkyni část zaplaceného soudního poplatku (z jistiny 49 370,95 Kč, ohledně níž bylo řízení částečně zastaveno) sníženého o 20 % Kč, tj. částku 640 Kč (výrok V.).