12 C 324/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se , právnická osoba, , se sídlem , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, , IČ , IČO, , jako původním věřitelkou a postupitelkou, která uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (www.zaplo.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Před uzavřením smlouvy původní věřitelka přezkoumala úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v žalobě (včetně nahlížení do databází a informací z dlužnických registrů), žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Na základě uvedené smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, (převodem na bankovní účet žalovanéhotel. číslo/, Anonymizováno, s uvedením variabilního symbolutel. číslo) a žalovaný se zavázal dluh uhradit v 35 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 3. dni v měsíci. Žalovaný svoji povinnost platit řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původní věřitelkou, v poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku , částka, , a dále smluvní pokuty , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě i předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně, odeslanou dne , datum, , ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o úvěru splatném ve splátkách ze dne , datum, a , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, seznamem pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, , Výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, , Výpisem z běžného účtu a sdělením , Anonymizováno, . a po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že dne , datum, byla převedena částka , částka, na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ; sdělením , Anonymizováno, , ze dne , datum, , bylo prokázáno, že žalovaný byl v měsíci září , Anonymizováno, majitelem běžného účtu č. , č. účtu, a na něj byla v uvedeném období dne , datum, připsána pod VS , var. symbol, (číslo smlouvy) částka , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní věřitelka , právnická osoba, (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky a nákladů řízení, odeslanou doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu, ve lhůtě do 3 dnů, tj. do , datum, .

5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

8. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

9. Dle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

10. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

11. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.

12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.

13. Žalobkyně však prokázala, že dne , datum, žalovanému poskytla částku , částka, na bankovní účet, jehož byl v té době žalovaný majitelem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu rozdílu mezi poskytnutou částkou , částka, a celkem uhrazenou částkou , částka, , a žalovaný je tedy povinen částku , částka, vydat žalobkyni ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný na tento dluh neuhradil dle tvrzení žalobkyně ničeho, soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni uvedenou částku rozsudkem (výrok I.).

16. Jelikož splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek) a doručenou žalovanému nejdříve dne , datum, , proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobkyní ve výzvě k zaplacení, tedy dne , datum, .

17. Dnem , datum, se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků (výrok I.).

18. Další nároky uplatněné žalobkyní však soud posoudil jako nedůvodné, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti, a proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 39,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69,61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,39 % - soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil , částka, (, částka, jistina + , částka, smluvní pokuta + , částka, smluvní úrok = , částka, ) a žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, (47 524,29 + , částka, )]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .