12 C 328/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 37 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 304 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 104 Kč od datum do datum a z částky 8 304 Kč od datum do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37 104 Kč od datum do datum a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 030 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 108,77 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 37 104 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku webová adresa) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše 30 000 Kč s postupným čerpáním který měl být splacen do datum. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byl žalovaný seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách a Sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak vyplývá z přiloženého výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti právnická osoba takto: dne datum, v částce 1 800 Kč, dne datum, v částce 10 100 Kč, dne datum, v částce 5 700 Kč, dne datum, v částce 3 200 Kč, dne datum, v částce 4 200 Kč, dne datum, v částce 5 000 Kč a dne datum, v částce 1 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku a sice službu“ Presto” za poplatek ve výši 1 155 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 2 200 Kč dne datum Částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. role v řízení anonymizováno 7 slov role v řízení anonymizována čtyři slova částka anonymizována čtyři slova částka, anonymizována čtyři slova částka, anonymizováno 5 slov“ částka, anonymizována čtyři slova“ částka, anonymizováno 5 slov anonymizováno“ částka, anonymizována čtyři slova částka, anonymizována tři slova částka. role v řízení anonymizována čtyři slova anonymizováno datum, anonymizována čtyři slova anonymizováno částka. role v řízení anonymizována tři slova anonymizována dvě slova číslo listu anonymizována dvě slova číslo listu anonymizována tři slova anonymizována dvě slova role v řízení úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z účasti u jednání konaného dne datum se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami - smlouvou o spotřebitelském úvěru pod variabilní symbol s postupným čerpáním ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami anonymizováno platnými od datum, sazebníkem platným od datum, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, obecnými principy posuzování a filozofie společnosti, identifikovanými příjmy žalovaného, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výzvou zástupce žalobkyně příjmení příjmení k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, souhlasem se zpracováním osobních údajů, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného číslo zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, uzavřené mezi účastníky dne datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 30 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 200 Kč a poplatku ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu "Presto" a poplatku ve výši 29 Kč měsíčně za informační SMS servis splatit jednorázově ve lhůtě 30 dnů, tj. do datum; nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky anonymizováno platné od datum. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet zaslala ve více platbách celkem částku 31 000 Kč. Žalovaný zaplatil dle tvrzení žalobkyně celkem 2 200 Kč dne datum. Výzvou ze dne datum, odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací arch), právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum ve výši 45 372,17 Kč ve lhůtě do 3 dnů.

5. Podle §101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

9. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

10. Písemná forma je v souladu s § 562 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

11. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

12. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

13. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

14. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.

15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.

16. Žalobkyni se však podařilo prokázat, že žalovanému poskytla celkem částku 31 000 Kč pod VS smlouvy číslo na jeho č. ú. bankovní účet.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Pokud tedy žalobkyně žalovanému poskytla celkem 31 000 Kč a žalovaný jí uhradil celkem 2 200 Kč, je žalovaný povinen vrátit žalobkyni částku 28 800 Kč.

19. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne datum, a to ve lhůtě 3 dnů, tj. do datum.

21. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu 28 800 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ve výši 8,5 % p. a. z částky 28 800 Kč od datum (když v prodlení se žalovaný ocitl v den následující po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení.

22. Další nároky uplatněné žalobkyní (zbytek jistiny, úrok z prodlení, náklady a část zákonného úroku z prodlení) však soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy, a proto ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná co do 83,55 %, zatímco žalovaný co do 16,45 % (kdy rozdíl činí 67,1 %), nárok na náhradu 67,1 % nákladů řízení ve výši 8 108,77 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 485 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 104 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 760 Kč ve výši 1 839,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto vykonatelným rozsudkem v uvedených lhůtách dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.