12 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] jakožto původní věřitelka pohledávek a postupitelka uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec], jakožto postupnicí, čímž došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [anonymizováno], a to včetně pohledávky za žalovaným. [anonymizováno] uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobkyni včetně pohledávky za žalovaným. [anonymizováno] jakožto věřitelka uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem (po prověření totožnosti žalovaného a posouzení jeho úvěruschopnosti) za pomoci prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. K uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru došlo odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného. Na základě smlouvy se věřitelka zavázala žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši [částka] na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1-3 smlouvy a žalovaný se zavázal věřitelce úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku [částka], kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými mu prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky, dostal se však do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitelka jej vyzvala k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný přesto závazek v plné výši řádně a včas neuhradil a doposud dluží jistinu úvěru ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřitelce nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny [částka] ode dne následujícího po splatnosti dne [datum] uvedeném taktéž v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu, dále v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % (sazba dle smlouvy) měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy, který neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do dne splatnosti [datum] uvedené v posledním vystaveném výpisu. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitelka nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši [částka], celkem tedy vznikl věřitelce ke dni vydání posledního výpisu nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši [částka], kterou žalovaný doposud neuhradil. Věřitelka a následně žalobkyně vyzvali žalovaného k úhradě, avšak žalovaný dosud závazek v plné výši neuhradil, a to ani po zaslání výzvy dle § 142a o. s. ř.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Dvěma potvrzeními o provedených platbách The Pay ze dne [datum] a [datum] a dopisem [právnická osoba] ze dne [datum], označeným jako Informace o klientech, bylo prokázáno, že z bankovního účtu původní věřitelky [právnická osoba] [bankovní účet] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl od založení účtu dne [datum] do zrušení účtu dne [datum] žalovaný, byla převedena dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], celkem tedy [částka]. Dvěma smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek) původní věřitelka [právnická osoba] úplatně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] na postupnici [právnická osoba] a ta předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zástupce žalobkyně [titul]. [příjmení] ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou doporučeně dne [datum] (viz podací lístek), k úhradě dlužné částky [částka] z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do [datum].

5. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum], Obchodními podmínkami společnost [právnická osoba], Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a platební historií úvěru„ [jméno] application info“, které neobsahují podpis žalovaného) však nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původní věřitelky, na takto zřízeném účtu vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí revolvingového úvěru s limitem [částka] původní věřitelkou na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], že by vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a vložil unikátní identifikační kód, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.

7. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena dvojím postoupením pohledávek smlouvami ze dne [datum] v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), žalobkyni, což její právní zástupce oznámil žalovanému dopisem ze dne [datum], odeslaným doporučeně dne [datum]; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle ust. § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle ust. § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle ust. § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle ust. § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

9. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

10. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

11. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný právě uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byl žalovaný, kdo se registroval na stránkách původní věřitelky, tam požádal o finanční prostředky a žalobkyní tvrzeným způsobem (vložením unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného) projevil souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

12. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 1 a ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

13. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitelka dvěma platbami ze dne [datum] a [datum] převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] celkem částku [částka], plnila tak bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (ust. § [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku [částka], neboť tuto jistinu úvěru dle tvrzení žalobkyně ani zčásti neuhradil.

14. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. §1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému doporučenou zásilkou dne [datum] a dostala se tak do dispoziční sféry žalovaného nejdříve v pondělí dne [datum], ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 7 dnů od odeslání, tj. [datum], kdy se dluh stal splatným a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 8,25 % ročně, avšak žalobkyně požaduje v žalobě zákonný úrok z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně.

15. Poněvadž žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění opakovaně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.), odůvodněným dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

16. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku (co do kapitalizovaného úroku, zbývající části zákonného úroku z prodlení a nákladů na uplatnění pohledávky) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

17. III. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 62 % (co do částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] = [částka]) a žalovaný z 38 % (co do částek 1 327,25 + 1 521,50 + 1 250 = [částka]), žalobkyni proto vzniklo právo na poměrnou část (24 %) náhrady účelně vynaložených nákladů řízení, jejichž plná výše činí [částka], tato částka sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby), za něž dle ust. § 6 a § 7 vyhlášky činí mimosmluvní odměna 3 x [částka], tj. [částka], dále dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni tak náleží 24 % nákladů počítaných z částky [částka], tj. celkem [částka].