12 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]) po posouzení jeho úvěruschopnosti s původní věřitelkou [právnická osoba], [IČO] (následně [číslo] - viz projekt fúze sloučením), sídlem [adresa], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], která byla sjednána v režimu již uzavřené Rámcové smlouvy, na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši [částka] a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem se tak zavázal uhradit částku [částka] se splatností do [datum]. V registračním formuláři uvedl e-mail [email], číslo mobilního telefonu [číslo]. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvy a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru, k tomu prosím vizte čl. IV. odst.

7. VOP. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořily část, popř. celé číslo smlouvy o úvěru. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Dle informací od původní věřitelky žalovaný na svůj závazek uhradil částku [částka], která byla na pohledávku evidovanou za žalovaným alokována v souladu s čl. VII. odst.

6. VOP, tedy v pořadí: na jistinu v původní výši [částka] byla alokována úhrada žalovaného ve výši [částka], na poplatek za poskytnutí úvěru v původní výši [částka] úhrada ve výši [částka], na poplatky za prodlení v původní výši [částka] úhrada ve výši [částka] a na smluvní pokutu v původní výši [částka] úhrada ve výši [částka]. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem původní věřitelky ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatků za prodlení ve výši [částka]. Kapitalizovaný úrok [částka] je tvořen součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a postoupených poplatků za prodlení žalovaného ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši [částka] do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno] datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako úvěrující uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a jako klient žalovaný, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu jednatele společnosti 2D consulting jednajícího za právního předchůdce žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Jméno a Příjmení: [celé jméno žalovaného] a neobsahuje žádný (ani elektronický) podpis. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že žalovaný projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou, jejíž přílohou by měly být Všeobecné obchodní podmínky pro spotřebitelský úvěr. Žalobkyně předložila dále listinu (KICREP [číslo]), která rekapituluje ve formě tabulky parametry tvrzeného úvěru, avšak neobsahuje žádné podpisy – ani za původní věřitelku ani za žalovaného. Ani z této listiny tedy nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádal o úvěr nebo projevil svůj souhlas se smlouvou. Dále měl soud k dispozici Potvrzení o provedení tuzemské platby, ze kterého vyplývá, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně převedla částku [částka] na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] se zprávou pro příjemce„ [anonymizováno]“. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ze smlouvy [anonymizováno] ve výši [částka] zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] nejpozději do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni, které to bylo oznámeno dopisem postupitelky ze dne [datum].

4. Podle ust. § 101 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

5. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že proces poskytnutí finančních prostředků žalovanému byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru; že po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit; že následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“; že v dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu; že v následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný [příjmení] své IČO, jakož i výši svého příjmu a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány; že na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou měl žalovaný tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu; že po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru následovalo seznámení a odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů ze strany žalovaného, a to Ujednání a Čestného prohlášení Klienta; že po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem Kfl4; že tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru; že veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail; že samotná smlouva o úvěru a související dokumenty byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém (ev. výpis z tohoto systému) však jako důkaz navržen nebyl. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jeho omluvenou absenci u jednání.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

7. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

8. Podle ust. § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

9. Podle ust. § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ust. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

10. Podle ust. § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

13. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný projevil se smlouvou souhlas, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

14. Žalobkyně sice prokázala, že poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka] a vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo uvedeného dne (připsáním částky na jeho účet) k bezdůvodnému obohacení v rozsahu [částka]. Dle žalobních tvrzení však žalovaný následně uhradil původní věřitelce„ na svůj závazek“ celkem částku [částka], a tedy bezdůvodné obohacení právní předchůdkyni žalobkyně v celém rozsahu vydal, proto ani následně nemohla být neexistující (již uhrazená) pohledávka postoupena žalobkyni. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (I. výrok rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení (II. výrok rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.