12 C 82/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 40 700,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 999,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 999,55 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 701,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 700,95 Kč od datum do datum a z částky 15 701,40 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 817 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 40 700,95 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako postupnice a nová věřitelka nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba, (dříve právnická osoba) se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (své webové stránky webová adresa), po řádném přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný čerpal úvěr následovně: dne datum částku 25 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol a dne datum částku 3 629 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol. Před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem 3 629,45 Kč. Žalobkyni byla postoupena pohledávka ve výši 40 700,95 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 24 999,55 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3x 250 Kč) dle čl. 8 standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 14 951,40 Kč dle úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobci neuhradil žalovaný ničeho. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného bankovní účet s uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původní věřitelkou a následně i formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, odeslanou dne datum. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění dílčích plateb žalovaného činí celkem 40 700,95 Kč nejpozději splatných dne datum. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný ve vyjádření k odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu doručeném soudu dne datum uvedl, že nemá vůči žalobkyni žádné závazky, nečerpal u zmíněné společnosti právnická osoba žádný úvěr a nebyl ani upomínán.

3. Z jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami – smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek, úvěrovou smlouvou číslo právnická osoba ze dne datum, standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahujícími se na klienty v ČR, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, platebními informacemi ke smlouvě číslo žádostmi žalovaného o půjčku (loan application info), platební historií smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, potvrzeními o provedené platbě ze dne datum a datum, sdělením právnická osoba ze dne datum na žádost soudu o součinnost, kopií občanského průkazu žalovaného a po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni datum majitelem účtu č. bankovní účet, a ze dvou potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne datum byla na tento jeho účet připsána částka 25 000 Kč a dne datum částka 3 629 Kč, obě z účtu právnická osoba vedeného u platební brány The Pay. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek) původní věřitel právnická osoba úplatně postoupil pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy ze dne datum žalobkyni ve výši 40 700,95 Kč, sestávající z jistiny ve výši 24 999,55 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 14 951,40 Kč, což bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele právnická osoba (dříve právnická osoba) ze dne datum. Zástupce žalobkyně příjmení jméno současně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek) k úhradě dlužné částky 51 735,95 Kč z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum, ve lhůtě do 3 dnů. Dle nesporných tvrzení žalobkyně žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku 3 629,45 Kč.

5. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy (zejména Úvěrovou smlouvou číslo ze dne datum, standardními (obchodními) podmínkami právnická osoba, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a platební historií úvěru„ jméno application info“, které neobsahují podpis žalovaného, však nebylo prokázáno, že by se žalovaný registroval na webových stránkách původního věřitele, na takto zřízeném účtu vyplnil formulář se žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč původním věřitelem na jeho bankovní účet č. bankovní účet, že by vyjádřil souhlas se smluvními dokumenty a přes svůj uživatelský účet poslal původní věřitelce odsouhlasený návrh smluvních dokumentů a vložil unikátní identifikační kód, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného.

6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum v souladu s § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), žalobkyni, což postupitel oznámil žalovanému dopisem ze dne datum, odeslaným doporučeně téhož dne; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

7. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

8. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

9. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy (písemnou či ústní) a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat identitu jednající osoby, a tedy že žalovaná učinila projev vůle uzavřít s původním věřitelem (nějakou) smlouvu.

10. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaný právě uvedený projev vůle učinil. Provedené důkazy neprokazují, že to byl žalovaný, kdo se registroval na stránkách původního věřitele, tam požádal o finanční prostředky a žalobkyní tvrzeným způsobem (vložením unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného) projevil souhlasnou vůli se smlouvou a obchodními podmínkami; zjištěný skutkový stav tedy nevyhovuje shora citovaným ustanovením a uzavření smlouvy nebylo prokázáno, tím spíše ani to, že by žalovanému a původní věřitelce vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti z tvrzené smlouvy.

11. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

13. Soud proto uzavřel, že pokud za shora popsané situace původní věřitel 2 platbami ze dne datum a ze dne datum zaplatil na účet žalovaného č. bankovní účet celkem částku 28 629 Kč, plnil tak bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tedy vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ číslo odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku 28 629 Kč po odečtení částky 3 629,45 Kč uhrazené žalovaným před podáním žaloby, tj. částku 24 999,55 Kč, neboť tuto část jistiny úvěru dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradil.

14. Jelikož splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému doporučenou zásilkou dne datum a dostala se tak do dispoziční sféry žalovaného nejdříve v pondělí dne datum, ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dny, tj. dluh se stal splatným datum a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne datum. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky (24 999,55 Kč) za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Protože žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění opakovaně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

16. Ve zbývající části uplatněného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 817 Kč, přičemž tato částka představuje 21,46 % z celkové výše nákladů (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 60,73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,27 % – soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil 45 785,76 Kč (z toho 40 700,95 Kč jistina + 5 084,81 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení) a žalobkyně byla úspěšná co do částky 27 804,29 Kč (24 999,55 Kč + 2 804,74 Kč)). Náklady řízení ve výši 3 807 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 629 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 700,95 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím podepsaného soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto vykonatelným rozsudkem v uvedených lhůtách dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.