12 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování adresa žalované o zaplacení 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 214,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 094 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 810 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, a tuto svou povinnost splnila dne [datum]. Žalované tak zároveň vznikla povinnost televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, avšak nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období říjen 2018 až březen 2019, tj. za 6 měsíců, a na poplatcích dluží celkem částku 810 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě před podáním žaloby nesplnila. Žalobkyně nárokuje také zákonný úrok z prodlení, který kapitalizovala od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do vyhotovení žaloby k datu [datum]. Žalovaná tedy žalobkyni dluží částku 1024,32 Kč, sestávající z pohledávky ve výši 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 214,32 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] (označeném jako odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Blansku) uvedla, že v roce 2017 ukončila činnost v restauraci a od ledna 2018 byl vlastníkem [stát. instituce], proto nemůže platit poplatek televizní, již jednou toto psala do televize, ale asi to nečetli. Dluh je datován za rok 2018 říjen a 2019 leden, v tomto období nebyla pronajímatelem restaurace, protože ji předala [anonymizována čtyři slova] [rok]. V podáních ze dne [datum] a [datum] uvedla, že ukončila činnost v restauraci v roce 2018 a v lednu 2019 restauraci předala [stát. instituce], zároveň v lednu 2019 zrušila SIPO a televizní poplatky, takže může zaplatit 3 poplatky za rok 2018. Od roku 2019 musel mít smlouvu nový pronajímatel.

3. Žalobkyně v podání doručeném soudu dne [datum] k tvrzením žalované poukázala na to, že poplatková povinnost je ze zákona založena a vázána na vlastnictví (eventuálně držbu) TV přijímače, nikoliv k adrese pobytu či sídlu poplatníka, žalovaná tak mohla užívat TV přijímač na jakékoliv jiné adrese. Do evidence poplatníků se přihlásila dne [datum] a od této doby byla povinna hradit televizní poplatky. Skutečnost, že žalovaná ukončila činnost v restauraci a od ledna 2019 zde byl jiný vlastník, nevede sama o sobě k zániku její povinnosti platit televizní poplatky. Poplatková povinnost totiž nikdy nezaniká sama o sobě, ale trvá do okamžiku, kdy poplatník provede příslušnou změnu v evidenci ČT, resp. do odhlášení se z evidence, k čemuž v daném případě nedošlo (viz ustanovení § 7 odst. 5 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaná tak byla povinna hradit poplatky i po celé žalované období. Nadto sama žalovaná uvádí, že v dotčené restauraci působila až do konce roku 2018, kdy tyto poplatky je ochotna uhradit, a tedy je zjevné, že již před ukončením svého působení na dané adrese televizní poplatky přestala hradit. Žalobkyně skutečně od žalované dne [datum] obdržela e-mail, v němž však žalovaná pouze uvedla, že se změnil majitel domu, tato skutečnost se týkala evidence žalované ohledně její domácnosti, nikoliv podnikání, a změna vlastnictví domu by pro věc nebyla rozhodná, neboť evidence poplatníka není vázána k určité adrese. K tvrzení žalované, že v lednu 2019 zrušila SIPO a televizní poplatky, tudíž může zaplatit tři poplatky za rok 2018, pak podotkla, že SIPO je pouze způsobem placení, nejedná se tedy o odhlášku z evidence poplatníků. Žalobkyně dosud žádnou odhlášku z předmětné evidence od žalované neobdržela, proto poplatková povinnost žalované v požadovaném období trvala, neboť poplatková povinnost poplatníkovi zaniká pouze tehdy, pokud společně s tím, že přestane být poplatníkem (fakticky), tento učiní právní úkon, kterým se odhlásí z evidence poplatníků. Odhlášení se z evidence poplatníků je tak nezbytnou podmínkou pro to, aby poplatníkovi zanikla poplatková povinnost, k čemuž v tomto případě nedošlo.

4. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Soud provedl dokazování listinami – potvrzením České pošty o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne [datum] s dodejkou ze dne [datum], specifikací výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení a výpisem detailu dluhu žalovaného ([variabilní symbol]). Uvedenými listinami bylo prokázáno, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, tuto povinnost splnila dne [datum], když se řádně přihlásila do evidence poplatníků vedené Českou poštou. Žalované současně vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, a to se čtvrtletní splatností, jelikož je podnikatelkou, svou zákonnou poplatkovou povinnost však porušila, když nezaplatila televizní poplatky za 6 měsíců, a to od října 2018 do března 2019, a ke dni podání žaloby tak dlužila žalobkyni na poplatcích částku 810 Kč Česká pošta, s. p. písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], odeslaným žalované doporučeně dne [datum] /viz dodejka) a vloženým do její schránky dne [datum]; žalovaná však svou povinnost ani poté nesplnila, přestože byla k plnění vyzvána. Žalovaná dosud nezaplatila žalobkyni na svůj dluh ničeho.

6. Povinnost žalované jako fyzické osoby platit televizní poplatek je dána ust. § 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, podle ust. § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, měsíční výše televizního poplatku je stanovena v ust. § 6 zákona částkou 135 Kč, splatnost poplatku se opírá o ust. § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce.

7. Dle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

8. Dle ust. § 7 odst. 5 zák. č. 348/2005 Sb. odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Povinnost nahlásit provozovateli změnu do 15 dnů ode dne kdy, nastala tato změna, upravuje § 8 odst. 6 zák. č. 348/2005 Sb. a povinnost odhlášení pokud přestal být žalovaný poplatníkem podle tohoto zákona je dána § 8 odst. 8 písm. a) zák. č. 348/2005 Sb.

9. Veškeré námitky žalované soud neshledal důvodnými a přisvědčil argumentaci žalobkyně, že poplatková povinnost žalované je vázána k vlastnictví televizního přijímače, nikoli ke konkrétní provozovně či sídlu podnikání, a dospěl k závěru, že v předmětném období 6 měsíců (od října 2018 do března 2019) poplatková povinnost žalované trvala, neboť tato dosud žádnou odhlášku z evidence poplatníků žalobkyni nedoručila (což ani netvrdila), a skutečnost, že ukončila činnost v nespecifikované restauraci ve [obec] a od ledna 2019 zde byl jiný vlastník, nevede sama o sobě k zániku její povinnosti platit televizní poplatky.

10. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení uplatněného v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných měsíčních poplatků (čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, tj. částka 405 Kč byla splatná do [datum] a částka 405 Kč byla splatná do [datum]) do podání žaloby, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

11. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslala žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši 2 094 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 2 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, tj. za 2 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši 400 Kč a dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky náhrada hotových výdajů za první 2 uvedené úkony právní služby činí 100 Kč, tj. 200 Kč. Žalobkyni dále náleží v souladu s ust. § 14b odst. 3 vyhlášky za poslední úkon (replika k vyjádření žalované) učiněný po podání návrhu dle ust. § 7 bodu 2 vyhlášky mimosmluvní odměna (z tarifní hodnoty dle ust. § 8 odst. 1 vyhlášky ve výši 810 Kč) za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši 294 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.