Okresní soud v Blansku · Rozsudek

15 C 103/2025

č. j. 15 C 103/2025-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBK:2025:15.C.103.2025.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Bukovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Touto smlouvou žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, , a to zasláním na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Jistina i poplatek byly splatné dne , datum, . Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které žalovaná vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, do něhož zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když na svůj dluh neuhradila ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemnou výzvou) v celkové výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, (0,10 % denně z dlužné částky , částka, ode dne , datum, do dne , datum, - vyhotovení návrhu). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že ve prospěch žalované poskytla dne , datum, částku , částka, , a to zasláním na její bankovní účet č. , č. účtu, .

5. Žalobkyně předložila listinu označenou Smlouva o zápůjčce (včetně všeobecných obchodních podmínek jako nedílnou přílohu smlouvy), kde jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, kteří se měli dohodnout na poskytnutí částky , částka, žalované za poplatek , částka, ; listina v závěru obsahuje v podpisové části datum , datum, , podpis jednatelů věřitele a vedle předtištěného jména a příjmením žalované a datem , datum, slova „PIN kód „, Anonymizováno, “. Z uvedených listin a ani z dalšího provedeného důkazu (VOP) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaná na internetových stránkách www.coolcredit.cz, po přečtení nabídky na uzavření smlouvy nastavila dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, vyplnila osobní údaje a že konkrétní návrh smlouvy následně odsouhlasila PIN kódem, který ji byl žalobkyní zaslán na její uvedené telefonní číslo. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí částky , částka, a projevila souhlasnou vůli se smluvními podmínkami poskytnutí této částky.

6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši , částka, nejpozději do tří dnů. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně téhož dne.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena, proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

10. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím svých internetových stránek – www.coolcredit.cz) smlouvu o zápůjčce ze dne , Anonymizováno, na částku , částka, , která byla dle tvrzení žalobkyně poskytnuta žalované bezhotovostně na její bankovní účet. Soud však tento závěr žalobkyně nesdílí. Má naopak za to, že k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo, jakkoli to strana žalobkyně tvrdí. Žalobkyně uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím webových stránek, na nichž si žalovaná přečetla návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce, nastavila parametry (splatnost a výši zápůjčky) a vyplnila formulář, v němž jsou obsaženy údaje o žalované včetně telefonního čísla a e-mailové schránky. Z tohoto však nelze dovozovat, že došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně nikterak nedoložila, že by došlo k uzavření smlouvy právě s žalovanou, o níž se jako o dlužníkovi (vydlužiteli) vyslovuje a jež by měl být v tomto sporu pasivně věcně legitimován. Z předložené smlouvy o zápůjčce je patrné, že v záhlaví smlouvy je uvedeno bydliště klienta, adresa, jeho rodné číslo, telefonní kontakt, e mailová adresa a doručovací adresa. V závěru smlouvy (část podpisy smlouvy) je u klienta (žalované) uvedena informace „PIN kód: 7631/1574“. Z této informace však zásadně nelze usuzovat, že by smlouvu o zápůjčce uzavřela žalovaná. Soud tedy nemá nad veškerou pochybnost za objasněné, že z důkazů předložených žalobkyní by plynulo uzavření smlouvy právě žalovanou nikoli snad osobou od žalované odlišnou. Vzhledem k právním následkům, které se s eventuálním uzavřením smlouvy o zápůjčce standardně pojí (vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla zamýšlena jako smlouva úplatná), je podle názoru soudu nezbytné, aby bylo také jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že smlouvu uzavřela právě osoba, jež má vystupovat v tvrzeném postavení dlužníka. Tak tomu však v posuzované věci zjevně není.

11. Současně je třeba zdůraznit, že soud nepovažuje za dostačující identifikaci provedenou žalobkyní spočívající v zadání určitého ověřovacího kódu (PIN kód), jelikož z pohledu právní úpravy takové ověření není dostačující. Žalobkyně sice v žalobě tvrdí, že se podle jejího názoru jedná o tzv. prostý elektronický podpis splňující požadavky zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, soud však takový názor nesdílí. Uvedená právní úprava byla přijata v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2017, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (známé též jako nařízení eIDAS), v jeho rámci se však o tzv. elektronický podpis jednat nemůže. Elektronickým podpisem (viz čl. 3 bod 10 nařízení eIDAS) se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. V případě žalobcem zmiňovaného tzv. prostého elektronického podpisu se vyžaduje, aby data v elektronické podobě, jež byla užita, používala osoba k podepsání. Tak tomu ovšem v posuzované věci není, jelikož žalobkyně netvrdila existenci např. určitých vztahů dlouhodobého charakteru a významu, jež by mohly nasvědčovat tomu, že se žalovaná prostřednictvím tohoto PIN kódu podepisuje a ověřuje se jím jeho identita. Naopak se jednalo o nahodilé jednání, u něhož právní následky závisely na vyplnění určitého PIN kódu.

12. Nad rámec vyslovených žalobních úvah soud uvádí, že neshledal podmínky ani pro závěr zachovávající platnost smlouvy o zápůjčce (z důvodu dodržení písemné formy smlouvy o zápůjčce) na podkladě provedené autentizace žalované, jež by osvědčila identitu jednajícího. V dané věci, jakkoli lze uvažovat o splnění první zákonné podmínky (jíž je existence právního jednání učiněného elektronickým prostředkem umožňujícím zachycení obsahu právního jednání), soud neshledal, že by byl splněn požadavek spočívající v určení jednající osoby. Realizovanou autentizaci PIN kódem proto nelze v kontextu řešené věci považovat za způsob, jenž by jednoznačným způsobem prokazoval, že smlouva o zápůjčce (právní jednání) byla uzavřena právě tou osobou, proti níž žalobkyně žalobu podala. V daném případě tedy nebylo prokázáno, že by účastníci platně uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva a povinnosti.

13. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.

14. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky-poplatky, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti. (výrok I. a II.).

16. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalované, jež byla v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalované vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.