15 C 114/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 68 159,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovanému se ukládá povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, představující náhradu nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v náhradě za promeškaný čas na cestě ke zmařenému soudnímu jednání dne , datum, , čekání na žalovaného a na cestě ze zmařeného soudního jednání dne , datum, , náhradě cestovného a DPH z náhrad, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se dne , datum, podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, dne , datum, uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis, zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, a zadaného po seznámení se žalovaným se všemi smluvními dokumenty a předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru. V den uzavření smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného úroku a poplatků splatit 59 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, , kdy první splátka byla splatná , datum, . Žalovaný dle žalobních tvrzení ničeho neuhradil, proto žalobkyně ke dni , datum, neuhrazenou část jistiny zesplatnila. U jednání žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že schopnost žalovaného měsíčně splácet uvedenou částku a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí posoudila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a vyšla z informací získaných od žalovaného, a to zejména z internetového bankovnictví klienta ohledně jeho příjmů a výdajů, dále z prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, výplatních pásek žalovaného za březen a únor , Anonymizováno, a pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Na základě takto získaných informací sestavila tabulku, kde kalkulovala se mzdou dle výplatních pásek a internetového bankovnictví ve výši , částka, měsíčně, životním minimem , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, (které započetla ve výši ½ žalovaným v čestném prohlášení uvedené částky výdajů na domácnost ve výši , částka, a dvou osob v domácnosti), zohlednila splátky úvěru ve výši , částka, , pojištění , částka, , mobilní platba , částka, a transakce platební kartou ve výši , částka, . Takto žalobkyně zjistila výdaje , částka, a příjmy , částka, , z čehož vypočetla schopnost žalovaného hradit měsíčně , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na , datum, v , Anonymizováno, hodin a v den jednání v , Anonymizováno, žalovaný telefonoval s tím, že cestuje do , adresa, k jednání soudu vlakem, který má zpoždění a k jednání se dostaví později, současně požádal o omluvu pozdějšího příchodu. Uvedená informace byla v , Anonymizováno, hodin sdělena zástupci žalobkyně, který čekal před jednací síní na zahájení jednání. Soud vyčkal do , Anonymizováno, hodin, kdy zástupce žalobkyně sdělil, že již musí odejít na další soudní jednání a požádal o odročení jednání.

4. Žalovaný u jednání dne , datum, ještě před jeho zahájením prostřednictvím svého právního zástupce společně s procesní protistranou navrhl přerušit řízení za účelem jednání o mimosoudním vyřešení věci, kdy žalovaný vyjádřil ochotu jednat o splácení dluhu, pročež soud přerušil řízení a pokračoval v řízení z návrhu žalobkyně, kdy k jednání nařízenému na , datum, se žalovaný bez omluvy již nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Provedeným dokazováním zjistil následující právně významné skutečnosti.

6. Dle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, byla předmětem zápůjčka částky , částka, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému a tento uvedenou částku vrátit za sjednaných podmínek. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně, kde žalovaný zadáním SMS kódu, zaslaného pro tento účel žalobkyní, vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami poskytnutí částky , částka, . Uvedený závěr o projevení vůle žalovaným je dokreslen postojem žalovaného u jednání dne , datum, , kdy chtěl žalobou uplatněný nárok vyřešit dohodou a nijak jeho existenci nepopíral (výslovně jej však neuznal).

7. Podle potvrzení , právnická osoba, žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , hodnota, vedený u této banky částku , částka, . Žalovaný na dluh z této smlouvy neuhradil ničeho.

8. K posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku měla žalobkyně k dispozici Čestné prohlášení o příjmech a výdajích, dle kterého žalovaný , datum, ke svému zaměstnání žalobkyni sdělil, že má uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou se zaměstnavatelem , jméno FO, s příjmem , částka, měsíčně, průměrné měsíční výdaje (léky, tel. služby, internet... kromě nákladů na bydlení) ve výši , částka, , nesplácí půjčky, bydlení má vlastní a platí , částka, měsíčně (vč. energií a vodného, stočného), je ženatý a v domácnosti bydlí 2 osoby, obě mají příjem, je bezdětný a v domácnosti není osoba do 26 let bez příjmu.

9. Dále měla žalobkyně k dispozici pracovní smlouvu žalovaného na dobu neurčitou se zaměstnavatelem , jméno FO, z , datum, a 2 výplatní pásky žalovaného za měsíc 2/2024, kdy čistá mzda žalovaného činila , částka, , vyúčtováno bylo , částka, se zohledněním daňového zvýhodnění na dítě (, částka, ), slevy na dítě , částka, a daňového bonusu , částka, , a za 3/2024, kdy čistá mzda činila , částka, , vyúčtováno bylo , částka, se zohledněním daňového zvýhodnění na dítě (, částka, ), slevy na dítě , částka, , daňového bonusu , částka, a ročního zúčtování daně ve výši , částka, , jak vyplývá z výplatních pásek.

10. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce měla žalobkyně k dispozici údaje z internetového bankovnictví klienta v rámci směrnice , Anonymizováno, užitím služby , Anonymizováno, , dle obsahu obdobu výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , počáteční zůstatek účtu byl mínus , částka, a konečný zůstatek účtu mínus , částka, , příjmy činily , částka, a výdaje , částka, . V měsíci lednu 2024 přišla od výše uvedeného zaměstnavatele částka , částka, , v únoru a březnu , Anonymizováno, částky po , částka, . Platba pojištění činí , částka, každý měsíc, splátky úvěru činí přibližně , částka, měsíčně plus v lednu a únoru cca , částka, (březen , částka, ).

11. Zjištění o uplatnění slevy na dítě vyvolává pochybnosti o tom, zda prohlášení žalovaného s obsahem, že nemá vyživovací povinnost k dítěti, je pravdivé, resp. se jeví být nepravdivým, což mohla žalobkyně blíže zkoumat (z hlediska počtu osob žijících v domácnosti či z hlediska výdajů žalovaného a výše vyživovací povinnosti). S přihlédnutím k uvedenému a negativní bilanci na bankovním účtu žalovaného (mínusové zůstatky) je zřejmé, že mu měsíčně nemohly zbývat prostředky na splácení dalšího úvěru či zápůjčky.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodující pro právní posouzení věci, neboť se vesměs týkaly prokázání smluvních podmínek.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

14. Podle §86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 8. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Ze všech výše uvedených důvodů se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval posouzením, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného.

19. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči, která vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

20. Ustanovení § 86 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 84 odst. 2 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

21. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

22. V daném případě žalobkyně měla v době uzavírání smlouvy k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy, ze kterých vyplývaly naprosto minimální zůstatky peněžních prostředků a hospodaření žalovaného na samé hraně udržitelnosti či za ní, kdy se dokonce dostával do mínusových čísel. Z výplatních pásek pak v rozporu s čestným prohlášením žalovaného vyplývá, že má dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, výdaje na výživné však neuvedl, nevyplývá ani, že by s ním nezaopatřené dítě žilo v domácnosti. Žalobkyně se měla blíže zajímat o výdajovou stránku žalovaného v této souvislosti a uvedené rozporné skutečnosti vyjasnit, zvlášť za situace, kdy zůstatky žalovaného na jeho účtu jsou mínusové. Podle názoru soudu za této situace z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jednoznačně vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, proto úvěr vůbec neměl být žalovanému poskytnut.

23. V řízení tedy bylo prokázáno, že věřitel nesplnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a poskytl spotřebitelský úvěr za situace, kdy bylo zřejmé, že žalovaný pravděpodobně nebude schopen úvěr splatit, tedy v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Proto soudu nezbývá než uzavřít, že smlouva o zápůjčce podepsaná mezi účastníky řízení dne , datum, je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a 588 občanského zákoníku). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

25. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Žalovaný nevrátil ničeno.

26. Plnění poskytnuté žalobkyní žalovanému na základě absolutně neplatných smluv představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2993 o. z. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel, tedy , částka, .

27. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením částek, o které se s ohledem na neplatnost smluv bezdůvodně obohatila, soud vycházel z data, kdy se do dispoziční sféry žalovaného dostala žaloba (která byla připravena k vyzvednutí dne , datum, ). Žalovaný se tak dostal do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení dne , datum, . Od uvedeného dne žalobkyni náleží úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) z dlužné částky ve výši dle § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V řízení nebylo možno od žalovaného zjistit jaká doba pro vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru je přiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru), proto soud vyšel z obecné lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

29. Žalobkyni nevznikl nárok na částku převyšující částku přisouzenou a na úroky z prodlení převyšující přisouzené úroky z prodlení, jakož i toto příslušenství za dobu předcházející prokázané splatnosti přisouzené částky. Proto soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném ve II. výroku tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení (III. výrok) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu poměrné části nákladů řízení ve výši , částka, . Tato částka představuje 41,2 % účelně vynaložených nákladů řízení, což je rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 70,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,4 % (žalobkyně požadovala , částka, a úroky z prodlení kapitalizované částkou , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši 12,75 % p. z částky , částka, , kdy 100 % činí , částka, ; žalobkyni bylo přisouzeno , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, , ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizovaným částkou , částka, , tedy celkem , částka, , což je 70,6 %).

31. V předchozím odstavci uvedené celkové účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částek po , částka, za každý z pěti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání soudu dne , datum, a dne , datum, ) učiněných ve věci (tj. , částka, na odměnách) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ke každému z úkonů (tj. , částka, na paušálních náhradách). V souvislosti s cestou k soudnímu jednání dne , datum, zástupci žalobkyně náleží dle § 13 odst. 1 a. t. cestovní náhrada v celkové výši , částka, za 410 ujetých km na trase , adresa, sestávající z náhrady za pohonné hmoty a opotřebení vozidla , jméno FO, , jméno FO, , tedy , částka, za litr motorové nafty při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km (4,4 x 4,1x 34,10 = , částka, ) a , částka, /km (410 x 5,90 = , částka, ) za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.), tj. celkem , částka, . Za ztrátu času stráveného na uvedené cestě dále náleží podle § 14 a. t. náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut po , částka, v částce , částka, . V souvislosti s cestou k soudnímu jednání dne , datum, zástupci žalobkyně náleží dále cestovní náhrada za 410 ujetých km na trase , adresa, sestávající z náhrady za pohonné hmoty a opotřebení vozidla , jméno FO, , jméno FO, , tedy , částka, za litr motorové nafty při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km (4,4 x 4,1 x 34,70 = , částka, ) a , částka, /km (410 x 5,80 = , částka, ) za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), tj. celkem , částka, . Za ztrátu času stráveného na uvedené cestě dále náleží podle § 14 a. t. náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut po , částka, v částce , částka, . K tomu ještě náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená z odměn a náhrad, tj. (19 300 + 2 250 + 3 034,60 + 1 950 + 3005 + 1 950 = , částka, x 0,21 = , částka, ). Dohromady náhrada za právní zastoupení činí celkem , částka, . Celkové náklady řízení v plné výši činí , částka, + , částka, , což je , částka, .

32. Ve IV. výroku soud rozhodl o žalobkyní uplatněném nároku podáním došlým soudu , datum, na separaci nákladů za zmařené jednání dne , datum, . V uvedeném podání zástupce žalobkyně požadoval náhradu za jeden úkon právní služby za účast u jednání dne , datum, ve výši , částka, , paušální náhradu hotových výdajů, náhradu za zmeškaný čas za 13 půlhodin na cestě z k jednání a zpět do Prahy, náhradu cestovních výdajů (, částka, ), to vše navýšeno o DPH (, částka, ). Z obsahu spisu vyplývá, že uvedené jednání zmařil žalovaný tím, že ač řádně předvolán, avizoval zpoždění dostavení se, k jednání se nakonec bez omluvy vůbec nedostavil a bylo na něj čekáno do doby, než byl zástupce žalobkyně nucen z důvodu dalších soudních jednání budovu soudu opustit. Žalobkyni tak vznikly náklady spočívající v nákladech na právní zastoupení advokátem v souvislosti se zmařeným jednáním dne , datum, podle § 147 odst. 1 o. s. ř., které by jinak nevznikly a které žalovaný zavinil svým jednáním (příslibem účasti s avizovaným zpožděním, avšak nedostavil se bez další omluvy).

33. Náklady na účast u zmařeného jednání spočívají v cestovní náhradě za 410 ujetých km na trase , adresa, sestávající z náhrady za pohonné hmoty a opotřebení vozidla , jméno FO, , jméno FO, , tedy , částka, za litr motorové nafty při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km (4,4 x 4,1 x 34,70 = , částka, ) a , částka, /km (410 x 5,80 = , částka, ) za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), tj. celkem , částka, . K tomu dále za ztrátu času stráveného na uvedené cestě náleží podle § 14 a. t. náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut po , částka, v částce , částka, a dále za 2 x 30 minut ztráty času čekáním u soudu, tj. , částka, , dohromady , částka, . Dle 137 odst. 3 o. s. ř. též náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % vypočtená z náhrad, tj. 21 % z částky , částka, , což je , částka, , celkem tedy , částka, .

34. Lhůty plnění dle III. a IV. výroku vycházejí z § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění (k rukám zástupce žalobkyně) je staveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.