15 C 143/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství, které dne datum v adresa, uzavřeli Jméno manželky, rozená adresa, narozená rodné přijmení Datum narození manželky, a Jméno manžela, narozený rodné přijmení Datum narození manžela, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne datum domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že na počátku bylo manželství účastníků, uzavřené datum, spokojené, narodily se z něj dvě již zletilé děti (jméno FO nar. dne datum a Iveta nar. datum), které již žijí samy, avšak během let začal manžel manželku systematicky psychicky týrat. Tvrdila, že v důsledku takového chování manžela musela v listopadu 2021 odstěhovat na ubytovnu, manžel jí neumožnil dále běžným způsobem užívat jejich dům a nebylo pro ni možné žít s manželem ve společné domácnosti. Manželství již dlouho neplní žádný účel, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a další soužití je naprosto nepřijatelné.

2. Manžel ve svém vyjádření s rozvodem nesouhlasil. Popřel, že by manželku systematicky psychicky týral a neumožnil jí normálně užívat dům. Tvrdil, že odešla sama na základě svého rozhodnutí. Uvedl, že komunikace není možná jen ze strany manželky, která neodpovídá na e-maily a jiný kontakt na manželku nemá. U jednání manžel změnil stanovisko tak, že s rozvodem manželství souhlasí, neboť se dozvěděl, že manželka v posledních letech navazovala i jiné vztahy.

3. Provedeným dokazováním bylo oddacím listem prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v adresa. Rodnými listy dětí bylo dále prokázáno, že z manželství se narodil dne datum syn jméno FO a dne datum dcera Iveta; obě děti jsou již zletilé.

4. Manželka je v manželství dlouhodobě nespokojená, dne datum podala návrh na rozvod manželství, avšak po zaplacení soudního poplatku vzala návrh zpět a řízení bylo zastaveno (jak bylo zjištěno ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, zejména z návrhu na č. l. 1 až 3 a usnesení č. j. spisová značka ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum). Návrh na rozvod podaný roku Anonymizováno (jak bylo zjištěno z jeho obsahu) manželka odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno ze vzájemné citové náklonnosti, avšak od ledna Anonymizováno spolu manželé intimně nežili a nehospodařili, manžel se nechoval k dětem a manželce hezky, byl bezohledný v každodenních drobnostech, vše muselo být po jeho a manželka se mu měla ve všem podřizovat, netrávili spolu čas a nesdíleli zájmy, několikrát týdně se hádali kvůli hloupostem. V návrhu na rozvod ze dne datum manželka též tvrdila, že od Anonymizováno Anonymizováno do podání prvního návrhu na rozvod manželství třikrát bez manžela navštívila manželskou poradnu, aby jí někdo poradil, zda má smysl zachraňovat manželství, a dále v něm tvrdila, že datum se s dcerou odstěhovala ke své tetě na Anonymizováno.

5. Manželka učinila součástí své výpovědi tvrzení o tom, že někdy během manželství manžel začal manželku systematicky psychicky týrat, kvůli čemuž se v listopadu Anonymizováno odstěhovala na ubytovnu a manžel jí neumožnil dále běžným způsobem užívat jejich dům. Při výslechu manželka dále uvedla, že manžel byl přesvědčen o tom, že žena se má starat o děti a domácnost, hlídat děti byl ochoten jen po nutně nezbytnou dobu, zúčastnil se jen dvou vystoupení dcery v ZUŠ z mnoha každoročních, nevyzvedával děti ze školky, v nemoci se o děti starala sama, často jí volal, kdy už přijde domů, když si šla něco vyřídit, kontroloval ji. K dotazu popsala jako příklad systematického psychického týrání nikoliv opakující se situace: když si chtěla po práci odpočinout v obýváku u kávy a manžel tam chtěl spát u televize, vystrčil ji z místnosti a hodil po ní její věci; když manžela při milování škrábla a on reagoval slovy „mrcho jedna“ a manželka raději utekla, při jedné situaci jí dokonce dal facku. K dotazu manželka dále uvedla, že s manželem měli každý z nich rozdílné představy o manželském soužití, společném trávení a hospodaření. Manželka by si za trvání společného soužití i ráda našla lépe placenou práci, pokud měl manžel za to, že vydělává málo peněz, avšak z důvodu míry péče o děti to ani nebylo možné.

6. Výslech manžela bylo zjištěno, že během manželství se manželka starala o děti a domácnost, zatímco manžel pracoval na domě a snažil se finančně zabezpečit rodinu, kdy pracoval i jako strojvedoucí na dlouhé směny, přes den se mu dobře usínalo u televize, když si potřeboval odpočinout před směnou. S manželkou neměli společné záliby, nejezdili na dovolené, občas šli na procházku, moc si nepovídali, když někdy manžel chtěl, manželka neměla zájem. Manželka se manželovi nesvěřovala s tím, jak vnímá fungování manželství, neřešili to spolu. Společné soužití ukončili v listopadu Anonymizováno, kdy manželka odešla ze společné domácnosti. Manželku nijak netýral, bavili se spolu normálně, občas se vyskytly nějaké drobné neshody, už ani nevěděl o čem. Poté, co se doslechl, že manželka má několikátého muže, s rozvodem souhlasí.

7. Provedeným dokazováním výslechy účastníků tak bylo prokázáno, že každý z manželů měl rozdílnou představu o tom, jaká je role muže v manželství a v rodině a jaká je role ženy v manželství a v rodině, kdo má za co odpovídat a jak se chovat ke druhému z manželů. Manželé neměli kromě dětí a případného majetku nic společného. Manžel měl jasnou představu o modelu, kdy děti a domácnost jsou starost manželky, zatímco za svou úlohu pokládal mít převážnou odpovědnost za finanční zabezpečení rodiny a vybudování bydlení, zatímco manželka si představovala, že se manžel bude více podílet na péči o děti, kdy by se mohla více finančně podílet na zajištění rodiny. Manželé spolu o rozdílných představách nekomunikovali. Manžel se k manželce nejméně v případě jednotek situací zachoval nevhodně až hrubě, což se dotklo citů a důstojnosti manželky, systematické psychické týrání však soud za prokázané nemá. Manželka z důvodu neúnosnosti společného soužití opustila společnou domácnost v listopadu 2021 a nejméně od té doby si žije každý z manželů svým životem. V současnosti oba manželé vylučují možnost obnovy soužití.

8. Takto zjištěný skutkový stav byl posouzen dle níže uvedených zákonných ustanovení.

9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

11. Po právním posouzení provedeným dokazováním zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou zákonné podmínky pro rozvod splněny. Účastníci spolu již po dobu 4 let nežijí a jejich manželství po uvedenou dobu neplní žádnou ze svých funkcí, netvoří tak manželské společenství. Společnou domácnost přitom ukončila manželka z důvodu dlouhodobé neúnosnosti společného soužití pro zásadně odlišné představy o manželském a rodinném životě, kdy měla za to, že se k ní manžel chová bezohledně v každodenním soužití. S ohledem na odlišnost představ účastníků o způsobu vedení společného života, dále s ohledem na míru odcizení, délku odloučení a postoj manželů k dalšímu trvání manželského soužití nelze dle názoru soudu ani předpokládat, že by jejich manželství mohlo v budoucnu své společenské funkce opět plnit. Soud proto dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

12. Hlavní příčinu rozvratu manželství (§ 756 o. z.) soud spatřuje v zásadně odlišných představách o manželském a rodinném životě, které manželé ani nemohli překonat pro své nedostatečné komunikační dovednosti.

13. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud návrhu na rozvod manželství za splnění předpokladů dle § 755 odst. 1 o. z. vyhověl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého nemá žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Právo odvolání nepřísluší manželce, neboť se uvedeného práva po vyhlášení rozsudku vzdala (§ 207 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci jsou povinni nahlásit změnu osobního stavu příslušnému matričnímu úřadu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.