15 C 155/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od , datum, do , datum, částkou , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného z úvěrové smlouvy č. , hodnota, mezi nimi uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně k uzavření smlouvy tvrdila, že tato byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný potvrdil svou identitu odesláním , částka, . K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr uvedla, že vycházela z údajů z registrů SOLUS a Centrální evidence exekucí, dále z insolvenčního rejstříku a že provedla credit scoring, kdy posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K uzavření Smlouvy došlo dle žalobních tvrzení na internetových stránkách žalobkyně kamali.cz, kde žalovaný jako žadatel o úvěr vyplnil formulář včetně svého telefonního čísla a e-mailu, na telefon mu byl zaslán podpisový SMS kód a totožnost žadatele byla ověřena prostřednictvím jeho bankovní identity a odeslání částky , částka, . Ke smluvním povinnostem účastníků žalobkyně tvrdila, že se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , což splnila téhož dne na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který uvedl do smlouvy. Žalovaný se dle žalobních tvrzení zavázal uvedenou částku splácet 24 měsíců dle sjednaného splátkového kalendáře, zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za expresní výplatu úvěru ve výši , částka, (zahrnutý do první splátky), druhou až osmou splátku vrátit s úrokem stanoveným pevnou částkou , částka, (sjednaným ve Smlouvě v části Náklady úvěru) s tím, že první a 9. – 24. splátka úrok nezahrnují, avšak v případě zesplatnění úvěru přirůstají neuhrazené úroky k jistině dle ustanovení Smlouvy Ukončení smlouvy z naší strany. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuální splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem dle ustanovení Smlouvy Jak si posunout splátky, k čemuž postačila úhrada , částka, až částky ve výši jedné měsíční splátky, za což byl účtován poplatek ve výši , částka, dle Smlouvy (ustanovení Parametry a podmínky úvěru), přičemž žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaný částečně splácel, celkem uhradil , částka, , když částky byly započítávány v tomto pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, po, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a poté případné jiné závazky. Žalovaný se dostal do prodlení a byl opakovaně vyzván k zaplacení dluhu prostřednictvím SMS a e-mailu, které uvedl při uzavírání Smlouvy, pročež mu byly účtovány smluvní pokuty (5x , částka, ). Následně byly žalovanému účtovány poplatky za účelně vynaložené náklady žalobkyní (6x , částka, a jednou , částka, ), které jsou rozděleny do 4 kategorií (segmentace a reporting, náklady na práci operátorů při správě a vymáhání pohledávek, rozvoj a kontrola kvality operátorů a základní systémová podpora). Z důvodu prodlení byl žalovaný dle ujednání Ukončení smlouvy z naší strany výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dluhu před zesplatněním úvěru a ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn a žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění. Dluh ve výši , částka, sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroků ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.

3. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru (jak se podává z výpisu z obchodního rejstříku).

4. Kartou zákazníka bylo prokázáno, že žalobkyně se dne , datum, v souvislosti s úvěrem č. , hodnota, , datum schvální , datum, , výše úvěru , částka, , dotazovala registrů ISIR, NRKI, SOLUS a SCRIBIS na osobu žalovaného a nezjistila, že by proti němu bylo vedeno insolvenční řízení, vedeny exekuce nebo byly evidovány dluhy. Podle uvedené karty měla žalobkyně o žalovaném informace, že žalovaný je bezdětný, zdroj jeho příjmů mu plyne ze samostatné výdělečné činnosti s měsíčním příjmem , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, a splátky jiným společnostem činí , částka, měsíčně.

5. Úvěrovou smlouvou, jejíž součástí je formulář pro standardní informace, obsahující základní údaje o spotřebitelské úvěru, a informační memorandum o zpracování osobních údajů klienta (obsahující informace o způsobu zpracování osobních údajů klienta žalobkyní), bylo prokázáno, že žalobkyně eviduje pod ID žádosti o úvěr č. , hodnota, a ID klienta 2217006 ke spotřebitelskému úvěru pod obchodním názvem KAMALI osobní údaje žalovaného, a to jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresu trvalého pobytu a adresu pro doručování s tím, že žalovanému jako klientovi žalobkyně poskytne bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný bude úvěr splácet ve 24 měsíčních splátkách (dle splátkového kalendáře, integrovaného do úvěrové smlouvy) spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a případně dalšími poplatky za využité služby, jejichž výše je v úvěrové smlouvě specifikována. V závěru textu úvěrové smlouvy se uvádí, že smlouva byla žalovaným úspěšně podepsána podpisovým kódem , Anonymizováno, , doručeným SMS zprávou z telefonního čísla , hodnota, , dne , datum, v 6:37 h, a je připojen podpis zástupce žalobkyně.

6. Podle opisu výpisu proplacení smlouvy a výpisu z bankovního účtu žalobkyně byla z účtu žalobkyně č. , hodnota, na účet č. , č. účtu, poukázána částka , částka, , označená jako Kamali půjčka a z tohoto účtu na účet žalobkyně č. , č. účtu, poukázána částka , částka, . Uvedená částka představuje ověřovací poplatek sloužící žalobkyni k tomu, aby si ověřila, že bankovní účet, na který chce klient (žalovaný) zaslat peníze, je opravdu jeho, jak vyplývá ze Sazebníku platného od , datum, . Oprávnění nakládat s účtem č. , č. účtu, a právo autorizovat pokyny prostřednictvím internetového bankovnictví měl ke dni , datum, žalovaný, který je majitelem účtu (jak vyplývá z potvrzení , právnická osoba, .). Žalovaný tak zaslal žalobkyni částku , částka, , aby potvrdil svou identitu prostřednictvím své bankovní identity. Tímto má soud za prokázané, že to byl žalovaný, kdo projevil souhlasnou vůli uzavřít shora uvedenou úvěrovou smlouvu.

7. Výpisem čerpání klienta – žalovaného k úvěru ve výši , částka, , smlouva ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný nesplácel v souladu s předpisem splátek, přičemž žalobkyně od žalovaného obdržela částku celkem ve výši , částka, .

8. Žalobkyně opakovaně sepsala výzvu k zaplacení žalovaným dlužných částek a tuto adresovala žalovanému (výzva před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne , datum, , výzva ke splacení celého dluhu ze dne , datum, a předžalobní výzva ze dne , datum, , jak bylo těmito výzvami prokázáno) a k poštovní přepravě podala zásilky dne , datum, , dne , datum, a pod podacím číslem , Anonymizováno, dne , datum, .

9. Doručení výzev uvedených v předchozím odstavci tohoto rozsudku do dispoziční sféry žalovaného prokázáno nebylo (jak vyplývá například z výpisu ze sledování zásilek). Žalobkyně též neprokázala, že by se zabývala posouzením výdajové stránky poměrů žalovaného a že by jakkoliv ověřila příjmy žalovaného.

10. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta, obsahující právní rozbor, soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro posouzení skutkového stavu projednávané věci.

11. Pro absenci u jednání soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno o skutkových tvrzeních a důkazních návrzích o řádném a pečlivém posouzení úvěruschopnosti žalovaného a o tom, kdy byly žalovanému doručeny výzvy k zaplacení dlužných částek, proto vyšel ze skutkového stavu, jak byl prokázán provedenými důkazy a shora popsán.

12. Po právní stránce byl skutkový stav posouzen podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o. z.) a vzhledem k datu zavření smlouvy dne , datum, podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V projednávané věci soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z jiných zdrojů, než databází dlužníků a informací od žalovaného (spotřebitele). Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

18. V posuzované věci žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace týkající se pouze jeho příjmů, které neověřovala, podstatné výdaje také neověřovala a blíže nezjišťovala. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“.

19. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele (a ev. způsobu plnění dosavadních dluhů). K tomuto porovnání vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Pokud jde o výdaje, tyto nezjišťovala ani alespoň dotazem na žalovaného, natož aby je ověřila. Přitom u nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima (určené především na nutné výdaje na potraviny) a obvyklé náklady na bydlení (zahrnující u žalovaného nájem a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, tedy náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa nebo zálohy na energie) lze doložit snadno. U příjmů si pak žalobkyně vystačila jen s prostými tvrzeními žalovaného o nedoložených příjmech, ač měsíční příjem lze ověřit snadno (např. výpisem z bankovního účtu, uzavřenou pracovní či jinou obdobnou smlouvu, výplatními páskami).

20. Žalobkyně tedy posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, toto proběhlo spíše formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru jakožto plnění poskytnutého bez platného právního důvodu podle §§ 2991, 2293 o. z.

21. Žalobkyni tak náleží rozdíl mezi poskytnutým úvěrem (částka , částka, ) a žalovaným zaplacenou částkou (, částka, ), což je , částka, . Pokud jde o splatnost, neplatností smlouvy je dotčen i dohodnutý způsob splácení a v důsledku toho není mezi účastníky dohoda o splatnosti. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vycházet z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalobkyně adresovala žalovanému několik výzev, soud však nemá za prokázané, že se žalovanému některá z nich dostala do dispoziční sféry žalovaného pročež za první takto jemu dostupnou výzvu pokládá až zásilku obsahující žalobu, kterou si žalovaný osobně převzal dne , datum, na adrese , adresa, (obálka u č. l. 46). Následujícího dne se dostal do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení dne , datum, a od uvedeného dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 534 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při určení lhůty k plnění tak soud vyšel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného (a s přihlédnutím k výši částky uložené mu k zaplacení) nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.

22. Odůvodnění II. výroku vyplývá ze shora vysvětlené absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, výše částky, na kterou žalobkyni vznikl nárok, a její splatnosti. Žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení částky přesahující částku přisouzenou jí v I. výroku tohoto rozsudku (ať už jde o jistinu, úroky či poplatky), když z neplatné smlouvy nemohl žalovanému vzniknout žádný závazek, a též na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Důvody nepřiznání úroku z prodlení za dobu dřívější, než jak je uvedeno v I. výroku rozsudku (tedy než jak žalobkyně požadovala), vyplývají též z předchozího odstavce tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Procesně byl úspěšnější žalovaný, jak patrno již z porovnání výše částek ve výroku I. (, částka, a úroky z prodlení z této částky) a II. (, částka, a úroky z prodlení z této částky), který by proto měl právo na to, aby mu žalobkyně nahradila poměrnou část účelně vynaložených nákladů v tomto řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na jejich náhradu (III. výrok).