15 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Bukovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel (, Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto krokem žalovaná zahájila proces vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Znění této smlouvy bylo obsaženo v příloze návrhu a zahrnovalo navrhovanou výší úvěru a splatnost, jak byly uvedeny výše. Žalovaná poté odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, konkrétně kódem , Anonymizováno, . Tento autorizační kód byl žalované přidělen na základě její žádosti o úvěr na její verifikovaný mobilní telefon. SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne , datum, . Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Jako variabilní symbol, bylo mezi stranami zvoleno rodné číslo žalované. Úvěr však nebyl žalovanou uhrazen dle splatnosti. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Pohledávka se skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši , částka, . Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z předložené Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, datované dnem , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou 36 % p. a., úrokem ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, a pro případ překročení sjednané doby splatnosti ve výši , částka, , RPSN ve výši 9 059,1 %. Úvěr měl být splacen jednorázově do 30 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrované. Způsob vyplacení úvěru byl ujednán jako bezhotovostní bankovní převod. Žalobkyně však předložila soudu Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, ve formě elektronického dokumentu, který neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Smlouva ve svém závěru obsahuje toliko text: „Ja, , Jméno žalované, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , Anonymizováno, elektronickým kódem , Anonymizováno, “, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Dále žalobkyně předložila soudu dodatek ke smlouvě o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, na jehož základě měla být splatnost smlouvy č. , hodnota, za poplatek prodloužena ke dni , datum, . Dodatek byl předložen ve formě elektronického dokumentu, který neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a ve svém závěru obsahuje toliko text: „Vydlužitel , Jméno žalované, vytvořil(a) žádost o prodloužení půjčky dne , datum, , odesláním platby na prodloužení a následující přijetí této platby Zapůjčitelem dne , datum, udělal svůj souhlas s těmito podmínky.“ Z předložených elektronických dokumentů nijak nevyplývá, že by žalovaná byla osobou, která připojila předmětný text a kód, a projevila tak svoji vůli být vázána předmětnou smlouvou či dodatkem. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nepředložila.

5. Z oznámení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z Potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, , jehož majitelkou je žalovaná, byla dne , datum, připsána částka , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Smlouvou o postoupení pohledávek (včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřenou dne , datum, mezi původním věřitelem Emmas , právnická osoba, ., a žalobkyní byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .

7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši , částka, do 3 dnů, upomínka byla podle podacího lístku odeslána téhož dne.

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. Žalobkyně poměrně podrobně popsala proces uzavření smlouvy a jejího podpisu, ale prakticky k žádné z těchto tvrzených skutečností žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by to byla právě žalovaná, kdo (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas se smlouvou.

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

15. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

16. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

19. České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby.

20. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná se smlouvou vyjádřila souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

21. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytl plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem.

22. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalované doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tj. , datum, tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (výrok I.).

24. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadované smluvní nároky – poplatek a úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.).

25. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 17,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,85 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .