15 C 212/2025
č. j. 15 C 212/2025-25
V PLATNOSTIOkresní soud v Blansku rozhodl o rozvodu manželství, které bylo prokázané jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Soud se opřel o § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je rozvod možný, je-li soužití manželů rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Bylo zjištěno, že manželé již dlouhodobě nevedou společnou domácnost, manžel pociťuje k manželce nepřekonatelný odpor a nechce obnovit soužití. Soud dospěl k závěru, že manželství není funkční, a proto vyhověl návrhu na rozvod.
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A a manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o rozvod manželství
I. Manželství, které dne datum v Anonymizováno V, uzavřeli Jméno manželky, rozená rodné přijmení, narozená rodné přijmení Datum narození manželky a Jméno manžela, narozený rodné přijmení Datum narození manžela, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel se návrhem došlým soudu dne datum domáhal rozvodu manželství uzavřeného s manželkou dne datum s tím, že bylo uzavřeno z lásky a narodily se z něj dvě již zletilé děti, avšak manželé spolu již 6 měsíců nevedou rodinnou domácnost, intimně se nestýkají a manžel žije v samostatné nemovitosti. U jednání doplnil, že rozvrat manželství nastal nejpozději před rokem a půl, k odcizování docházelo postupně, manžel nemá zájem na obnovení soužití a má už novou známost.
2. Manželka s návrhem na rozvod manželství nesouhlasila s odůvodněním, že manželství není rozvráceno a nefunkční. U jednání připustila, že mezi manželi vznikaly a vznikají neshody, a to i v souvislosti s mimomanželským poměrem manžela, který potvrdila, nicméně vztahy s jinými ženami měl za dobu manželství opakovaně a společné soužití nepřerušoval, proto věří, že manžela po čase přestane nová známost bavit. Tvrdila, že se o manžela stále stará, vedou společnou domácnost, intimně se stýkají, manželskou poradnu nevyužili. I po provedeném dokazování manželka trvala na tom, že manželství rozvráceno není.
3. Provedeným dokazováním oddacím listem bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v Anonymizováno V. Z manželství se narodily nyní již zletilé děti jméno FO (nar. datum) a jméno FO (nar. datum). Uvedené skutečnosti byly zjištěny shodně z kombinace výpovědí účastníků, výslechu svědkyně jméno FO a z výpisu ze základních registrů.
4. Manželství účastníků bylo nejdříve spokojené, avšak za trvání manželství manžel navazoval mimomanželské poměry, které manželka tolerovala a během kterých nedocházelo k odstěhování manžela ze společné domácnosti, manžel se stále vracel domů, jak bylo zjištěno výslechem manželky a potvrzeno i výslechem dcery účastníků jméno FO. Uvedená svědkyně popsala příklad, jak ji její otec v jejích asi šesti letech brával na návštěvy ke své tehdejší přítelkyni. Manžel uvedené skutečnosti při svém výslechu ani v rámci svých tvrzení nijak nepopíral a vyjádřil nelibost nad tím, že manželka se na něj ve vztahu dlouhodobě příliš upíná. Za dobu trvání manželství se mezi manžely vyskytovaly běžné neshody a časem také neshody pramenící z vědomí manželky, že je jí manžel opakovaně nevěrný, což se poslední dobou vystupňovalo (jak bude níže uvedeno), což bylo prokázáno shodně výslechem účastníků a svědkyně jméno FO. Výslechem manželky bylo totiž zjištěno, že si nedokáže představit život bez něj, v případě mimomanželských poměrů se vždy vracel zpět domů, proto má manželka za to, že nový vztah manžela po čase přestal bavit, manželství nepokládá za rozvrácené. Z emotivnosti výpovědi manželky bylo zřejmé, že manželka si nechce připustit možnost, že by manžel opravdu mohl manželku opustit a ukončit manželství a je na manželovi citově závislá, což sama nepřímo potvrdila, když k dotazu soudu, zda se na manželovi cítí v něčem závislá, odpověděla, že bez něj nemůže žít. Manželka při výslechu dále uvedla, že manžel i v současnosti, kdy má mimomanželský vztah a některé noci nepřespává doma, bere manželku do náručí a vyznává jí lásku a slibuje, že spolu zestárnou. Z výslechu manžela bylo zjištěno, že skutečně občas u své přítelkyně přespává a že manželka pod vlivem silných emocí poslední dobou často tvrdí, že se zabije a hádky v tomto duchu jsou poslední dobou téměř na denním pořádku. V jednom případě, po podání žaloby (červen 2025), se dostala do tak silného rozrušení, že manžel volal Policii ČR, když manželka pobíhala doma nahá s nožem s tím, že se zabije. Pokud vůči manželce činí nějaké sliby či láskyplné projevy, je to jen reakce na uvedené chování manželky, kdy se manželku v obavě o její zdraví snaží uklidnit, aby si neublížila (zjištěno výslechem manžela). Manželka při výslechu potvrdila, že přibližně za poslední tři měsíce manželovi několikrát řekla, že skočí do Macochy, že se zabije, že bez něj nemůže žít, k jedné vyhrocené situaci v nedávné době opravdu manžel přivolal Policii ČR, potvrdila, že „chytla nerva“, kdy i jen při vzpomínce na to, jak byla při tomto incidentu rozrušená, došlo při jejím výslechu k ještě většímu rozrušení. Manželka nepopírala, že se poslední dobou vůči manželovi projevuje emotivně, těžko ovládá své emoce, měla i dopravní nehodu, kdy v rozčilení přehlédla auto nebo ve vzteku ve snaze manželovi oplatit citové zranění mu jednou řekla, že s ním nikdy neměla orgasmus, čímž se jí manžela podařilo emočně zasáhnout, jak vyplynulo z jeho výslechu. S psychologem situaci neřeší, pouze si o tom povídá s odborně vzdělanou kamarádkou. Důvěrné rozhovory manželé nevedli, nebavili se o tom, jak se ve vztahu cítí, bavili se „normálně“ o běžných věcech, jak vypověděli oba účastníci. Manžel se tedy s manželkou nebavil ani o důvodech vyhledávání mimomanželských vtahů, komunikaci v tomto směru odmítal, což vyplynulo i z výslechu svědkyně jméno FO, manželskou poradnu odmítl (dle výslechu manželky). Jak manžel uvedl při výslechu, chce už mít klid, klid od nyní častých emotivních projevů manželky s vyhrožováním, že si ublíží, chce mít klid od manželčiných snah o udržení vztahu, kdy se střídá období tlaku a vzteku s obdobím snahy o nápravu, kdy manželka pro manžela koná domácí práce (jak vyplynulo z výslechu manžela). Pro manžela „už není z čeho brát“, pociťuje k manželce nepřekonatelný odpor, další soužití je vyloučeno (což bylo zjištěno výslechem manžela).
5. Manželé spolu jezdívali na dovolené i se společnými přáteli až do loňského roku, v každodenním životě spolu však čas netrávili, neměli společné zájmy, nesdíleli své představy a prožitky, nezajímali se jeden o druhého v této rovině, nesvěřovali se, a to dlouhodobě. Uvedený skutkový stav vyplynul z výslechů účastníků. Výslechem manžela bylo zejména zjištěno, že manžel věnoval čas venkovním pracím a budoval přístavek jejich domu, zatímco manželka seděla doma u mobilu, společné záliby nesdíleli, vzájemně se nesvěřovali, nemají si co říct. Manželka v rámci své výpovědi uvedené skutečnosti potvrdila s tím, po návratu z práce se stará o domácnost nebo sama bez manžela chodí na procházky se psem, o venkovní práce se do doby odstěhování spolu s manželem staral syn jméno FO.
6. Pokud jde o vedení společné domácnosti a intimní soužití, podle výpovědi manželky spolu manželé sdílejí lože, vedou intimní život, naposledy asi v srpnu letošního roku s tím, že manžel byl pro manželku jediný intimní partner, a manželka vaří, pere, nakupuje, stará se o domácnost a manžela. Podle výpovědi manžela se manžel asi v listopadu 2024 přestěhoval do výminku, stará se o sebe sám, pere si, obstarává si jídlo, s manželkou intimně nežije, avšak manželka se pořád o něco snaží, manžel už nechce. Ve výminku nepřespává vždy, občas je u přítelkyně, manželka za manželem často dochází do výminku a snaží se o manžela starat. Finančně se na vedení domácnosti podílejí manželé společně, kdy manžel platí náklady na energie, manželka si hradí provoz domácnosti, což bylo zjištěno z té části výslechů manželů, které se shodovaly. Manželka při výslechu potvrdila, že manžel si své věci přestěhoval do výminku, uvedla však, že je to jen na oko, aby před lidmi vypadalo, že se přestěhoval.
7. Výslechem účastníků a jejich dcery svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že tato s rodiči bydlí v jejich domě v druhém patře domu (byt rodičů je v přízemí), doma bývá jen část roku, poněvadž pracuje po většinu roku v zahraničí jako delegátka. S rodiči doma bydlela naposledy od listopadu 2024 do května 2025 a ze zahraničí se vrátila několik dnů před jednáním (datum), u kterého podala svědeckou výpověď. Pokud byla přes zimu a jaro doma, rodiče spávali spolu v ložnici, což slyšela například ráno, že otec je ještě v ložnici nebo že už vstal a pohybuje se v kuchyni, kdy čekala až odejde ven, aby se vyhnula setkání s ním, vycházet z ložnice ho nevídala, kde otec spí, dovozovala ze zvuků v domě, neví, kde otec přespával od května 2025, kdy byla v zahraničí. Po návratu svědkyně ze zahraničí několik dnů před jednáním se s otcem viděla až v jednací síni, otec nebyl poslední dny doma, za dobu od května 2025 neví, zda spolu rodiče sdíleli ložnici. K tomu, zda manžel posledního půl roku bydlí s manželkou ve společném bytě, či nikoliv, z její výpovědi nebylo zjištěno nic podstatného. Vztah rodičů označila za nestandardní, pokud jde o otcovy opakované nevěry za trvání manželství, které matka trpěla a snažila se s otcem pomocí vysvětlování o tomto mluvit, otec však reagoval impulzivně, hlasité hádky u nich ale nebývaly. Na venkovních pracích se do doby odstěhování podílel s otcem hlavně bratr jméno FO, zatímco matka se starala o domácnost uvnitř. Svědkyně vypovídala zjevně pod vlivem emocí, výslovně uvedla že otce nepokládá za vzorového otce ani manžela, spíše za odstrašující případ, v rámci výpovědi uvedla řadu výčitek vůči svému otci (nikdy ji neobjal, nepochválil, všichni věděli, co je pan jméno FO zač pokud jde o jeho avantýry apod.). Tím dokreslila i kvalitu rodinných vztahů a dopad nevěr na rodinné vztahy. Nepřímo potvrdila, že manželství dlouhodobě nefungovalo ke spokojenosti manželů, když právě dopad nevěr na fungování rodiny se manželka měla s manželem snažit komunikovat, avšak pro nezájem manžela jednostranně. Ke společnému soužití manželů a sdílení lože za poslední půlrok nebylo zjištěno z její výpovědi nic podstatného.
8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků je dlouhodobě nefunkční. Společnou domácnost manželé sdílí v té podobě, že manžel hradí náklady na bydlení z důvodu společného užívání nemovité věci a občas využije péče manželky, když je zrovna klidnější období (jídlo, úklid, praní). Manžel se snaží vést samostatný život v oddělených prostorách a občas u přítelkyně, manželka odmítá přijmout fakt, že manžel přestěhováním si věcí do jiných prostor před asi rokem dal najevo, že soužití hodlá ukončit. Manželka, ač tvrdí, že je smířena s nevěrami, s nimi vnitřně smířena není, dlouhodobě ji zraňují a pocit ublížení narostl za roky manželství natolik, že nezvládá ovládat své emoce a komunikovat s manželem v klidu. Poslední dobou se střídají období verbálních útoků a vyhrožování zabitím se s obdobím klidu, kdy se manželka snaží napravit své předchozí chování péčí o domácnost, kdy za manželem dochází, když je ve výminku, a snaží se o něj starat a vztah napravit a vést intimní život. Manžel občas přespává u přítelkyně, občas ve výminku, v době od listopadu 2024 přinejmenším do května 2025 občas i v přízemní části domu (manžel vypověděl, že se odstěhoval asi před rokem, tj. listopad 2024, do května 2025 dcera z druhého poschodí slýchala, že se manžel ráno, kdy už manželka byla v práci, pohybuje v přízemí). Ještě před odstěhováním si věcí do výminku manželé žili spíše vedle sebe než spolu, společné zájmy za dobu trvání manželství představovaly pouze dovolené s přáteli a společná snaha o udržení provozních záležitostí, resp. každý z nich některé části těchto záležitostí. Manžel nedokázal s manželkou komunikovat své opakované nevěry, nevysvětlil jí, co ho vede k vyhledávání paralelních vtahů, a tím jí ani nedal možnost na to reagovat například nějakou změnou. Manžel se pak nezajímal o to, jak manželka nevěry vnímá, což si manželka částečně zavinila tím, že i přes jejich opakování zůstávala ve vztahu s manželem. Poslední měsíce, patrně v souvislosti s podáním návrhu na rozvod manželství, se vztah mezi manželi vyhrotil natolik, že manžel začal k manželce pociťovat nepřekonatelný odpor v důsledku neschopnosti manželky komunikovat v klidu její pocity a potřeby, jejího vyhrožování sebevraždou a pocitem tlaku ze strany manželky (vztekem střídaným nepatřičnou snahou o nápravu). Manželka není schopna komunikovat s manželem s nadhledem a v klidu pro dlouhodobě neřešené citové zraňování, které se však sama rozhodla dlouhodobě snášet. Manželka je na manželovi citově závislá, za trvání manželství se na manžela upínala natolik, že to manželovi dlouhodobě vadilo (patrně pro jeho pocit jakési svázanosti či omezení svobody takovým přístupem manželky).
9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
10. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
11. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
12. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
13. Po právním posouzení provedeným dokazováním zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou zákonné podmínky pro rozvod splněny.
14. Vstup do manželství je založen na svobodném projevu souhlasné vůle. Pokud se tato vůle po čase změní a nejsou-li dány zvláštní podmínky, nikoho (byť se jedná o mnohaleté manželství) nelze nutit, aby v manželství nadále setrval, pokud již zjevně nechce. Manžel v manželství nadále zcela zjevně setrvávat nehodlá, pociťuje již k manželce odpor. Z provedeného dokazování je zjevné, že manželství probíhalo značně neobvykle, manželka i přes svou nespokojenost dlouhodobě snášela opakované nevěry a v závěru manželství odmítá přijmout nevoli manžela setrvat v manželství. Standardem manželství v posuzované věci byl nefunkční vzorec partnerského vztahu, který manželku nenaplňoval. Manželka si ve svých vyjádřeních odporovala. Ač tvrdila, že manželství pokládá za funkční, k její představě funkčnosti chybělo to, aby ji manžel nezraňoval nevěrami. Manželka pouze tolerovala nefunkčnost a nechala se tím zraňovat. Tak, jak si manželka za trvání manželství nefunkčnost nechtěla připouštět, odmítá přijmout skutečnost, že nyní je manželství rozvráceno. I kdyby nebylo manželství kvalifikovaně rozvráceno v době podání návrhu na rozvod, v době rozhodování soudu již zcela nepochybně bylo. Hloubka rozvratu vyplývá z odporu manžela k manželce, nenapravitelnost a trvalost z jeho pohledu, že už není žádný prostor k obnově soužití, manžel nemá na čem založit pokus o společný život do budoucna.
15. Děti účastníků jsou zletilé, o důvodech na jejich straně, pro které by manželství rozvedeno být nemělo, uvažovat nelze. Připadá v úvahu pouze tvrdostní klauzule dle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Manželka takové důvody netvrdila a ani z její výpovědi či jiných skutečností, které v řízení vyšly najevo, nevyplývá, že by zde byly důvody na straně manželů, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno, i když nastal kvalifikovaný rozvrat manželství. Pokud je manželka na manželovi v něčem závislá, jedná se toliko o citovou závislost, která nepředstavuje mimořádnou okolnost svědčící pro zachování manželství. Nevyšlo ani najevo, že by manželce v důsledku rozvodu hrozila nějaká zvlášť závažná újma, kromě možné újmy citové.
16. Vzhledem k postoji manžela k případnému obnovení soužití (jež naprosto vylučuje) je nerozhodné, zda manželé případně vedou společnou domácnost (§ 758 o. z.).
17. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, tu soud spatřuje v nedostatečné emoční vyzrálosti manželů a nízké sebeúctě manželky, které ve své kombinaci vedly k dlouhodobě nefunkčnímu vztahu. Na straně manžela soud spatřuje nedostatek úcty manžela k manželce a zájmu o její pohled na jejich vtah, kdy využíval toho, že manželka nevěry tolerovala. Chybělo vzájemné sdílení představ o tom, jak má vztah fungovat a vzájemné respektování těchto představ, pouze díky kterým by se manželům mohlo podařit překonat rozdílnost jejich povah a zájmů a udržet skutečně funkční manželství, v němž by byly naplněny potřeby obou manželů i respektovány rozdílné představy manželů. Nedostatečná dovednost řešit si své vnitřní prožívání (pocity nespokojenosti, zranění apod.) na straně obou manželů, zejména však manželky, a nedostatečné komunikační dovednosti se vzájemně ovlivňovaly a vytvořily „začarovaný kruh“, jež vyústil v odpor manžela k manželce. Nevěry samotné, včetně aktuálního poměru manžela, soud za příčinu rozvratu nepokládá, neboť tvořily dlouhodobě tolerovanou součást manželství a pravděpodobně byly jen důsledkem pocitů manžela pramenících ze závislosti manželky na manželovi, kdy poslední případ mohl posloužit jen jako impuls k rozhodnutí podat návrh na rozvod manželství.
18. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, za splnění podmínek stanovených § 755 odst. 1 o. z. soud návrhu na rozvod manželství za splnění podmínek dle § 758 o. z. vyhověl.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého nemá žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, když účastníci náhradu nákladů řízení ani nepožadovali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Právo odvolání nepřísluší manželovi, který se jej po vyhlášení rozsudku vzdal (§ 207 odst. 1 o.s.ř.). Účastníci jsou povinni nechat si vyznačit změnu osobního stavu ve svých občanských průkazech ve lhůtě dle příslušných právních předpisů. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.