15 C 284/2024

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Petrovou ve věci žalobkyně: právnická osoba Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. číslo v obci a katastrálním území adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku uvedeného v I. výroku rozsudku s odůvodněním, že je akciovou společností založenou dne datum panem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, nar. datum, a panem jméno FO, nar. datum, kteří se dohodli na úpisu akcií na celý základní kapitál žalobkyně tak, že pan tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem upsal 50 ks akcií o jmenovité hodnotě částka, kdy emisní kurs byl roven jmenovité hodnotě a splacen nepeněžitým vkladem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, vedeném u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa. Jednalo se mimo jiné o pozemek - parcelu zjednodušené evidence původem z pozemkového katastru PK číslo o výměře 2 956 m2. Uvedený nepeněžitý vklad byl oceněn posudkem ev. č. hodnota-číslo ze dne datum znalce tituly před jménem jméno FO, v němž byly v textu správně vymezeny vkládané nemovitosti včetně jejich výměry. K posudku byla přiložena kopie katastrální mapy – katastrální území adresa, mapový list Anonymizováno ze dne datum, vyhotovené katastrálním úřadem, kde je pozemek označený jako „číslo“ zobrazen jako větší, než má být, zahrnující i dnešní pozemky p. č. číslo a p. č. číslo, které katastrální úřad na mapě nevymezil vůbec. Statutární orgány žalobkyně od jejího vzniku dne datum výměru pozemků nepřeměřovaly, na základě chybné mapy skutečně a v dobré víře se domnívali, že dnešní pozemek p. č. číslo patří k majetku žalobkyně a takto s ním žalobkyně od počátku své existence nakládala jako s vlastním. Výměra pozemku p. č. číslo činí 238 m2 a výměra pozemku p. č. číslo činí 2 956 m2. Žalobkyně o shodě zapsaného a faktického stavu vlastnictví pozemků nepochybovala s ohledem na katastrální mapu připojenou ke shora uvedenému znaleckému posudku. Žalobkyně dále tvrdila, že o parcelu pečovala a využívala ji například k pořádání společenských akcí, kdy na část pozemku zasahuje stavba malého restauračního zařízení, které bylo k těmto akcím využíváno. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně o pozemek v minulosti ani nyní nejevila zájem a nechovala se jako vlastník. Žalobkyně tak dovozovala, že se dne datum stala oprávněnou držitelkou. V kontextu výměr pozemků p. č. číslo a téměř desetinásobně většího pozemku p. č. číslo žalobkyně v souvislosti se splněním podmínek pro mimořádné vydržení poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4 2003, sp. zn. 22 Cdo 290/2023, s tím, že úmysl držitele by se měl považovat za úmysl nejevící známky nepoctivosti. Žalobkyně dále zdůraznila, že ji nikdo neupozornil na rozpor faktického a zapsaného stavu, neměla důvod domnívat se, že pozemek není součástí jejího majetku, celou dobu držby měla za to, že nikomu nepůsobí újmu, k čemuž poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1102/2022, a unesení Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. IV. ÚS 34 72/22. Žalobkyně tak uzavřela, že na základě dobré víry jako oprávněný držitel podle § 134 zák. č. 40/1964 Sb. po uplynutí desetileté vydržecí lhůty dne datum nabyla vlastnické právo k pozemku p. č. číslo v k. ú. adresa o výměře 238 m2, a pokud podmínky splněny nebyly, tak jistě došlo k mimořádnému vydržení dne datum dle § 1095 zák. č. 89/2012 Sb.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pozemek p. č. číslo v k. ú. adresa byl vždy majetkem obce adresa. Popsala, že žalobkyně nabyla do základního kapitálu pozemek - parcelu ve zjednodušené evidenci původem z pozemkového katastru PK číslo o výměře 2 965 m2 na základě Prohlášení vkladatele o vkladu nemovitosti do základního kapitálu, a to tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, k uvedenému Prohlášení znalec tituly před jménem jméno FO ve znaleckém posudku č. hodnota-číslo dle názoru žalované správně vymezil vkládané nemovitosti včetně výměry. Dále podrobně vysvětlila, že podkladem byly mapy původního pozemkového katastru, pozemky, u nichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav, v katastru evidují zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení a evidence nemovitostí. Žalovaná měla za to, že bylo na žalobkyni jako vlastníkovi, aby si nechala geometricky a polohově zaměřit průběh vlastnické hranice, což neučinila. Pozemek PK Anonymizováno katastrální úřad vedl v souboru popisných a geometrických informací do doby obnovy operátu novým mapováním, tzv. digitalizací v k. ú. adresa, a dle srovnávacího sestavení parcel ze dne datum byl nově na list vlastnictví č. hodnota zapsán jako pozemek katastru nemovitostí označený p. č. číslo o stejné výměře. Po digitalizaci byl na listu vlastnictví č. hodnota žalované zrušen pozemek zapsaný ve zjednodušené evidenci PK Anonymizováno o výměře 238 m2 a byl zapsán pozemek p. č. číslo o výměře 238 m2 a pozemek p. č. číslo o výměře 49 m2. Vlastnické právo k pozemku PK Anonymizováno žalovaná nabyla dle zákona č. 172/1991 Sb. na návrh obce ze dne datum doložený výpisy z pozemkové knihy, knihovní vložka č. hodnota a č. hodnota a Seznamu I (tj. veřejný statek).V rámci zahájených komplexních pozemkových úprav („KPÚ“) v katastrálním území adresa, Pozemkový úřad adresa mimo jiné prováděl zjišťování hranic pozemků, které budou zahrnuty do pozemkových úprav a které budou z KPÚ vyloučeny. Pozemek PK číslo spolu s dalšími pozemky (dle náčrtu zjišťování hranic č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum) nebyl do KPÚ zahrnut. Za vlastníka uvedeného pozemku projevila souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a ostatními výsledky paní jméno FO dne datum, tehdejší místopředsedkyně žalobkyně. Již tehdy tedy žalobkyně věděla, jaké jsou hranice pozemků. Žalobkyně tak musela být při převzetí snímků z katastrální mapy na informacích katastrálního úřadu tímto poučena, že pokud se jedná o pozemek ve zjednodušené evidenci a pokud chce znát skutečnou vlastnickou hranici, musí si ji nechat geometricky zaměřit, což neučinila.

3. Žalovaná dále na podporu nedůvodnosti žaloby uvedla, že pozemek p. č. číslo je funkčně spojen s pozemkem p. č. číslo a p. č. hodnota (ostatní plocha, ostatní komunikace) a p. č. hodnota (ostatní plocha, ostatní komunikace), tj. veřejně přístupná komunikace spojující obce adresa. Přes uvedené čtyři pozemky je zajištěn v lokalitě areálu právnická osoba jediný přístup k vodní nádrži adresa, tedy jediná veřejná přístupová cesta k vodě v katastru obce adresa. Uvedená komunikace je využívána občany žalované, turisty, rekreanty, rybáři atd. a současně jde o strategický pozemek přístupovou cestu k vodní nádrži pro integrované záchranné složky Jihomoravského kraje, Svaz dobrovolných hasičů adresa záchranné služby adresa, právnická osoba. a dalších složek. Žalovaná hodlá cestu zpevnit v souvislosti požadavkem právnická osoba. ohledně protipovodňových opatření. Cesta v současné úpravě není sjízdná pro IZS, při zásahu záchranné služby adresa v září 2024 musela záchranná služba člověka se zástavou srdce vynést až k pozemkům p. č. hodnota a p. č. hodnota.

4. Žalovaná měla za to, že žalobkyně si na pozemku p. č. číslo i na pozemku p. č. číslo počíná s nepoctivými úmysly, ve snaze získat neoprávněný majetkový prospěch, jedná svévolně, bez souhlasu žalované a v rozporu s územním plánem obce postavila pro sebe či jiné osoby „černé stavby“ i na částech cizích pozemků, mj. p. č. číslo. Žalobkyně dle názoru žalované nemohla pozemek p. č. číslo vydržet řádně dle § 134 z. č. 40/1964 Sb., ani mimořádně dle § 1095 dle z. č. 89/2012 Sb. Popsané chování žalobkyně se začalo projevovat až se změnou statutárních orgánů v prosinci 2006, zatímco pan tituly před jménem jméno FO přesně věděl, které pozemky od právnická osoba. dne datum koupil.

5. Žalobkyně v podání ze dne datum k námitkám žalované upozornila, že i žalovaná si mohla nechat vypracovat geometrický plán o zaměření hranic. Žalobkyně sporný pozemek p. č. číslo pokojně držela v domnění, že tím nikomu nepůsobí újmu, sporný pozemek představuje asi 10 % velikosti sousedního pozemku (žalobkyně), pro tento nepoměr nelze žalobkyni přičíst nepoctivost, a nemá na to vliv ani podpis zjištění hranic v roce 2012. K uvedenému poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022 a rozsudek téhož soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021. K mapě se zakreslením hranic, kterou paní jméno FO měla v roce 2012 podepsat, uvedla, že pozemky jsou označeny nejasně, na laika může čerchovaná čára působit jako věcné břemeno nebo inženýrské sítě či cesta. K tvrzením žalované o funkčním propojení s veřejnou komunikací pak poukázala na to, že na pozemky, na nichž komunikace leží, přirozeně navazuje až sousední pozemek s pozemkem p. č. číslo, a to pozemek p. č. číslo.

6. V podání ze dne datum žalovaná s odkazem na komentářovou literaturu zdůraznila, že pozemky p. č. číslo, číslo, Anonymizováno a Anonymizováno jako funkční celek s povahou komunikace veřejným statkem, věcí určenou k obecnému užívání (§ 490 o. z.), což vyplývá z jejich funkce a faktického užívání obcí a jejími občany, způsob zápisu v katastru nemovitostí na to nemá vliv. Z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovozovala, že pozemek je charakterem a umístěním v terénu jednoznačně určen jako přístupová cesta, a proto nemůže být předmětem vydržení.

7. Po provedeném dokazování obě účastnice setrvaly na svých stanoviscích. Žalobkyně měla za to, že její držba byla nepřetržitá od roku 2001, sporný pozemek, na kterém žalovanou tvrzená cesta nevedla, byl užíván jako součást rekreačního areálu, zahrnujícího louku a ohniště, tituly před jménem právnická osoba jednal v dobré víře, že pozemky jako jeden funkční celek jsou jeho, což dovozovala z části výslechu, kde tituly před jménem právnická osoba uvedl, že pokud by věděl o cizím vlastnictví, snažil by se pozemek odkoupit. Souhlas s geodetickým zaměřením hranic paní jméno FO podle žalobkyně neznamená uznání skutkového ani právního stavu, ani vědomí o cizím vlastnictví, a není vůbec relevantní, protože ještě před tím došlo k řádnému vydržení.

8. Žalovaná naopak zhodnotila, že pan jméno FO neměl o sporný pozemek zájem, absentovala jeho vůle držet tento pozemek, do svého vlastnictví nabyl pouze sousední rozlehlý pozemek nesoucí dnes označení p. č. číslo, který představoval přístup k vodě. Žalobkyně v říjnu 2012 ztratila dobrou víru, od té doby mohla plynout doba pro mimořádné vydržení, která dosud neuplynula. K vydržení i tak nemohlo dojít, neboť na pozemku p. č. číslo se nachází cesta mající povahu veřejného statku. Žalobkyni ani nesvědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, když se mohla domáhat opravy zápisu v katastrálním operátu.

9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázán následující skutkový stav.

10. Podle kopie katastrální mapy ze dne datum, potvrzené Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území a obec adresa, mapový list Anonymizováno se v katastrálním území obce adresa v oblasti právnická osoba, se od severu k jihu nacházel v jižní části esovitě zahnutý pozemek svým tvarem připomínající pozemní komunikaci, označený Anonymizováno, v jižní části vlevo sousedící s pozemkem č. Anonymizováno, vpravo s rozlehlejším pozemkem PK číslo (severně od kterého se nacházely budovy představující rekreační středisko právnická osoba). Dle podrobnějšího zobrazení grafického přehledu parcel zjednodušené evidence je vedle pozemku PK číslo podél pozemku Anonymizováno vyznačena část zemského povrchu s označením Anonymizováno (podle aktuálních leteckých snímků katastrálních map je očíslován p. č. číslo) a další souběžná část zemského povrchu zde bez číselného označení, oddělená čárkovanou čarou.

11. Ze žádosti žalované o zápis obecního majetku podle zákona č. 172/1991 Sb. ze dne datum pak bylo zjištěno, že došlo k přechodu některých věcí z vlastnictví ČR na obec adresa, když město adresa dne datum sepsalo a dne datum u právnická osoba v adresa podalo žádost o zápis obecního majetku v katastrálním území adresa dle § 1a a § 2 zákona č. 172/1991 Sb. s tím, že Městskému národnímu výboru adresa příslušeno k nemovitostem dle přiložených dokladů právo hospodaření k datum a k datum s nimi hospodařilo. Obec adresa, vzniklá datum, si o zápis nemovitostí přešlých dle § 1 a § 2 zákona z majetku ČR do vlastnictví obce požádala na základě samostatné žádosti doložené rozhodnutím ministerstva vnitra o vzniku obce a delimitačním protokolu. Dle přiloženého výpisu z listu vlastnictví č. hodnota se na seznamu pozemků nachází mimo jiné právě pozemek PK Anonymizováno.

12. Pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkového katastru PK číslo o výměře 2 965 m2 koupil kupní smlouvou ze dne datum (jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, připojeného k Prohlášení vkladatele o vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti právnická osoba Jméno žalobkyně. ze dne datum, a tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala) tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, nar. datum (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“).

13. Podle notářského zápisu Anonymizováno, sepsaného dne datum notářkou tituly před jménem jméno FO, zastoupenou tituly před jménem jméno FO, notářskou kandidátkou, tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem, a jméno FO, jako zakladatelé, uzavřeli zakladatelskou smlouvu o založení akciové společnosti právnická osoba Jméno žalobkyně., s předmětem podnikání mimo jiné hostinská činnost, ubytovací služby, přičemž tituly před jménem jméno FO upsal 50 ks akcií na majitele o jmenovité hodnotě částka. Emisní kurs se splácí nepeněžitým vkladem, kterým jsou nemovitosti zapsané na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa, mimo jiné pozemek ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr – PK číslo o výměře 2 965 m2, a to s tím, že tento vklad je hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání, když bude sloužit (mimo jiné) k rekreačním účelům a ubytování. Právní předchůdce žalobkyně tedy pozemek PK číslo ve shora uvedené výměře (vedle řady dalších nemovitých věcí, které představují rekreační zázemí žalobkyně nad uvedeným pozemkem) podle Prohlášení vkladatele o vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti právnická osoba Jméno žalobkyně. ze dne datum podle § 60 odst. právnická osoba zákoníku vložil jakožto svůj nepeněžitý vklad se všemi součástmi a příslušenstvím do základního kapitálu jím založené žalobkyně (což bylo zjištěno z uvedeného Prohlášení vkladatele a též znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum včetně výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum, mapy lokality a kopie katastrální mapy ze dne datum – mapový lis Anonymizováno).

14. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba Jméno žalobkyně. vznikla dne datum. Od uvedeného dne do datum byl předsedou představenstva právní předchůdce žalobkyně, místopředsedou představenstva byl jméno FO, nar. datum, a členem představenstva byl jméno FO, nar. datum. Od datum do datum byl předsedou představenstva jméno FO, nar. datum, místopředsedkyní představenstva byla jméno FO, nar. datum, a členem představenstva byl právnická osoba, nar., datum. Od datum je pan jméno FO předsedou správní rady žalobkyně a jméno FO je prokuristkou žalobkyně. jméno FO, starosta žalované obce adresa, byl od datum do datum členem dozorčí rady žalobkyně.

15. V roce 2016 došlo k obnově katastrálního operátu, kdy vznikly rozdíly v číslování pozemků dříve označených ve zjednodušené evidenci pod PK číslo a PK Anonymizováno. Současně došlo k přeměření hranic v terénu. Uvedené skutečnosti vyplývají z Identifikace parcel právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, ze dne datum, č. PU Anonymizováno/Anonymizováno, kde je uvedeno porovnání totožnosti parcel dřívější pozemkové evidence (pozemkového katastru) s parcelami katastru nemovitostí, a z Geometrického plánu pro rozdělení pozemků ověřeného úředně oprávněným inženýrem tituly před jménem jméno FO Anonymizováno dne datum, č. plánu Anonymizováno, vypracovaného Anonymizováno mapový list Anonymizováno, který byl potvrzen katastrálním úřadem dne datum (dále jen „Geometrický plán“).

16. Podle náčrtu zjišťování hranic č. hodnota-10 ze dne datum, v části (na straně) 2/4 je vyobrazen pozemek PK číslo po obvodu plnou čárou, kde v jeho levé části je čerchovanou čarou oddělena v západním rohu téměř podélná část pozemku nesoucí označení v závorce Anonymizováno Anonymizováno a vedle něj je taktéž čerchovanou a téměř rovnoběžnou čarou s předchozí čerchovanou čarou další část pozemku v náčrtu bez číselného označení. Čerchované čáry vydělující naposledy uvedenou část pokračují i přes čáru, která naznačuje pokračující linii hranice pozemku PK číslo, a to směrem dolů (na jih) na další (sousední pozemky) a směrem nahoru (na sever) již mírně se rozevírající čerchované čáry plynule navazují na hranice pozemku PK Anonymizováno (Anonymizováno přeškrtnuto), který představuje cestu okolo budov – rekreačního objektu právnická osoba Jméno žalobkyně. jméno FO dne datum (tj. výkonu funkce místopředsedkyně představenstva žalobkyně) podepsala jako vlastník prohlášení o tom, že souhlasí s průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními výsledky. Uvedené oddělení částí pozemku čerchovanou čarou je patrné i z Geometrického plánu, ve kterém se uvádí, že dosavadním vlastníkům pozemků byla poskytnuta možnost seznámit se v terénu s průběhem navrhovaných nových hranic, které byly označeny předepsaným způsobem – plastovými znaky a obetonovanými železnými trubkami. Z Geometrického plánu je pak patrné, že pozemek PK 516 se rozděluje na pozemek p. č. hodnota o výměře 238 m2 (sporný pozemek dnes nesoucí označení p. č. číslo) a pozemek p. č. číslo o velikosti 49 m2.

17. Ze srovnávacího sestavení parcel ze dne datum (Projekt adresa – Přepracování KMD) bylo zjištěno, že pozemek PK číslo o velikosti 2 965 m2 získal při obnově katastrálního operátu nově označení parc. č. číslo a dle výpisu z katastru nemovitostí je jako jeho vlastník v současnosti zapsána žalobkyně, pozemek má výměru 2 965 m2. Dle snímků z katastrálních map a fotografií se jedná o poměrně rozlehlý pozemek jižně od budov rekreačního střediska právnická osoba, který představuje travnatou plochu oddělující zázemí rekreačního střediska právnická osoba od vodní plochy vodní nádrže adresa (neboli vodní nádrže Anonymizováno, zbudované a uvedené do provozu v 70. letech 20. století).

18. Žalovaná je podle informací o pozemku (výstup z online nahlížení do katastru nemovitostí) vlastníkem též pozemků p. č. hodnota a Anonymizováno v k. ú. adresa, které představují místní komunikaci (silnici), o čemž ostatně nebylo sporu a nadto vyplynulo z leteckých snímků katastrální mapy i výpovědí svědků. Na pozemku p. č. hodnota se nachází silnice vedoucí z obce adresa, kolmo na ni směrem na jih k vodní ploše vodní nádrže adresa se nachází komunikace na pozemku p. č. hodnota, vedoucí k rekreačnímu středisku právnická osoba, které ze západní strany obchází a následně navazuje na tři vzájemně sousedící pozemky (od západu k východu) p. č. číslo a číslo (oba ve vlastnictví a dříve spoluvlastnictví tituly před jménem adresa, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí a výslechu svědka jméno FO) a p. č. číslo.

19. Podle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaná evidována jako vlastník pozemků v katastrálním území adresa, zejména pozemku p. č. hodnota a pozemku p. č. číslo o velikosti 238 m2 v katastrálním území a obci adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále též „sporný pozemek“ nebo „pozemek p. č. číslo“) a též pozemku p. č číslo o velikosti 49 m2.

20. Žalovaná dne datum podala k právnická osoba adresa, Odbor výstavby a životního prostředí, žádost o odstranění „černých staveb“ na obecních pozemcích p. č. hodnota a číslo, a dále na pozemcích žalobkyně p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, jak bylo zjištěno z vedeného dopisu. právnická osoba adresa, Odbor výstavby a životního prostředí, podle Oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání č. j. Anonymizováno, ze dne datum zahájil řízení o odstranění stavby – objekt pro rekreaci (jehož vlastníkem je jméno FO, adresa) stojící na pozemku p. č. číslo v k. ú. adresa, jehož vlastníkem je žalovaná. Podle sdělení ze dne datum tentýž úřad obdržel dne datum informaci o změně vlastníka stavby – objekt pro rekreaci na pozemku p. č. číslo v katastrálním území adresa, kde původním vlastníkem byl jméno FO a novým vlastníkem stavby je žalobkyně. Uvedenému předcházel dopis žalované ze dne datum adresovaný panu jméno FO, kterým mu žalovaná sdělila, že nesouhlasí s dodatečným povolením stavby, neboť je v rozporu s územním plánem obce adresa, nachází se na pozemku žalované a tento pozemek nelze pronajmout ani prodat, poněvadž žalovaná má záměr po dohodě s Povodím Moravy s.p. adresa tuto místní komunikaci zpevnit (což bylo zjištěno z uvedeného dopisu). Podle fotografií se jedná o menší chatky, okolo jsou dřeviny. Z leteckých snímků katastrálních map bylo zjištěno, že v západní okrajové části pozemku p. č. číslo se nachází stavba přesahující na pozemek p. č. číslo, která představuje přístřešek používaný jako venkovní bar (což bylo mezi účastníky nesporné), a to přibližně v místě dřívějšího ohniště.

21. Soud provedl důkaz výslechem svědka tituly před jménem právnická osoba (s ohledem na jeho zdravotní stav a místo pobytu v rakouských horách organizovaným distančně prostřednictvím videohovoru), který byl právním předchůdcem žalobkyně a podílel se na nabytí předmětných nemovitostí a následně na jejich vložení do základního kapitálu společnosti žalobkyně. Bylo zjištěno, že svědek při nabytí nemovitostí v roce 2001 sledoval především podnikatelský záměr spočívající ve zřízení rekreačního zařízení. Tomu odpovídal i jeho zájem o nabytí pozemků – zejména pozemků pod budovou (pozn. soudu: rekreačního střediska právnická osoba) a pozemků tvořících louku směrem k vodní ploše, která měla sloužit rekreantům. Svědek opakovaně uvedl, že jeho cílem bylo zajistit funkční celek umožňující provoz rekreačního zařízení, především přístup k vodě a prostor pro pobyt hostů. Současně však z jeho výpovědi vyplynulo, že neměl přesné povědomí o průběhu hranic jednotlivých pozemků a nezkoumal detailně jejich rozsah, když výslovně uvedl, že „netušil přesně, kde pozemky končí“. K užívání sporného prostoru svědek potvrdil, že v areálu existovalo ohniště, které bylo využíváno rekreanty, případně rybáři, přičemž toto užívání mělo spíše neorganizovaný, spontánní charakter. Uvedl, že osoby se zde běžně zdržovaly a využívaly prostor k rekreaci. Z jeho strany ani ze strany správců nebyla tomuto prostoru věnována zvláštní pozornost, nebyly zde prováděny žádné zásahy ani údržba a tento prostor nebyl samostatně řešen v rámci správy areálu. Dále bylo výslechem svědka zjištěno, že konkrétní část pozemku na pravé straně čelně k vodní ploše (pozn. soudu: odpovídající spornému pozemku) neřešil, nevěděl, komu tato část náleží, ani se nesnažil zjistit její právní režim a jeho zájem směřoval především k jiným částem areálu. Výslovně přitom uvedl, že „nějakou nudli napravo vůbec neřešil“ a že nevěděl, komu tento prostor patří. Dále vpravo se nacházela i širší cesta a pozemky jiných osob, které nevnímal jako součást svého majetku. Svědek sice obecně uvedl, že pokud by věděl o existenci dalších pozemků vhodných pro jeho podnikatelský záměr, pokusil by se je nabýt, současně však výslovně uvedl, že o existenci sporného pozemku neměl povědomí, resp. jej vůbec neřešil.

22. Výslechem svědka jméno FO bylo zjištěno, že to byli vlastníci právnická osoba, kdo udržoval oblast pod Anonymizováno, kamarád svědka tam pracoval jako údržbář, sekl trávu, šlo o celou pláž, uvedené informace má od něj. Přes pozemek pana jméno FO vedla cesta, rozdvojovala se, jedna cesta šla na adresa. K vodě se chodilo přes Svitavici.

23. Svědek jméno FO Pozdaň u jednání předložil dobové fotografie, vyobrazující krajinu ještě před zatopením, z nichž je patrno, jak se odvíjí cesta okolo budov rekreačního areálu právnická osoba. Cesta mírně pod úrovní budov esovitě zahýbá směrem ke statku (zřetelně viditelném především na dobovém nedatovaném leteckém snímku okolí právnická osoba dostupném z adresy geoportal.gov), nad kterým se cesta rozdvojuje (jedna vede na západ směrem k Anonymizováno a druhá jižně ke statku, za kterým se stáčí na východ). Od cesty ke statku je v jejím východním sousedství patrná rozlehlá část zemského povrhu patrně zatravněná, vlevo již smíšeně porostlá, kdy je patrno, že cesta je mírně pod úrovní okolního zemského povrhu (po okrajích cesty vznikají meze). Vzhledem k době výstavby přehrady se nutně jedná o fotografie nejpozději z první poloviny 70. let 20. století. Na východ od jižně směrované esovitě zahnuté cesty ke statku není patrná žádná další cesta, byť i jen pěšinka.

24. Výslechem svědka adresa bylo zjištěno, že na pozemku p. č. číslo hospodaří od roku 2005, pracovat tam viděl vždy jen lidi ze právnická osoba, z obecního úřadu žalobkyně nikoho, šlo především o údržbu zeleně. Podle výpisu z katastru nemovitostí byl v roce 2006 spoluvlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, které dle náčrtu zjišťování hranic č. hodnota-10 ze dne datum představují pozemek navazující v prodloužení na přístupovou cestu od silnice vedoucí okolo rekreačního areálu právnická osoba a dále tvoří oblast západně od pozemku v současnosti označeného p. č. číslo. adresa uvedených pozemků ve vlastnictví pana jméno FO jsou patrné z kopie katastrální mapy – grafického přehledu parcel zjednodušené evidence ze dne datum č. Anonymizováno právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a měřičského náčrtu na vytýčení hranic uvedených pozemků, vypracovaného spol. GB – Geodezie, spol. s r.o. ze dne datum, č. č. účtu, mapový list Anonymizováno, kde je zřejmé i zakreslení hranic pozemku dnes nesoucího označení p. č. číslo a umístění oplocení a brány. Výslechem svědka jméno FO bylo dále zjištěno, že při stavbě plotu na svém pozemku právnická osoba dávala žalobkyně souhlas jakožto soused. Avšak z oznámení právnická osoba adresa, Odbor výstavby a životního prostředí o zahájení stavebního řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že k ústnímu jednání o žádosti o vydání stavebního povolení na stavbu plotu na pozemcích p. č. IBAN v k. ú. adresa stavebníka mj. adresa obdržela mj. Obec adresa, zatímco žalobkyně nikoliv, a tedy uvedený správní orgán s ní nejednal jako s účastníkem řízení. Shodné zjištění soud učinil z rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne datum shodného č. j. o vydání rozhodnutí o umístění stavby a vydání stavebního povolení, na základě kterých pak pan adresa postavil roku 2007 plot na hranici svých pozemků, vč. hranice s pozemkem p. č. číslo a bránou oddělující pozemek p. č. číslo od pozemku p. č. Anonymizováno (když umístění oplocení s bránou je zřejmé z měřičského náčrtu na vytýčení hranic pozemku vyhotoveného dne datum, č. č. účtu). Po pozemku svědka dle jeho výpovědi vedla dříve cesta, která před vytvořením vodní nádrže byla používána jako příjezdová komunikace na statek. Přes sporný pozemek p. č. číslo příjezdová cesta nevedla, svědek připustil, že tam vedla jen pěšinka. Rybáři se k vodě dostávali přes louku pod Anonymizováno. Z emailu svědka jméno FO zaslaného dne datum starostovi žalované byla učiněna v zásadě shodná zjištění o lokalizaci původní cesty, výstavbě plotu (v květnu 2007), údržbě pozemků za plotem osobami ze právnická osoba a nikoliv z obce adresa.

25. Výslechem svědka jméno FO bylo zjištěno, že okolo právnická osoba vždy vedla travnatá několik metrů široká obecní cesta až do přehrady. Pro příjezd k vodní ploše tuto cestu nepamatuje, že by hasiči použili, kdyby bylo potřeba, cisterna by se tam mohla dostat blíže k vodě.

26. Výslechem svědka adresa bylo zjištěno, že příjezd k vodě není v oblasti právnická osoba zajištěn, dříve tam cesta bývala, ví, že v oblasti jsou nějaké přístřešky, k vodě se nedá sjet.

27. Svědci při výpovědích zaznačili do výtisku leteckého snímku relevantní části katastrální mapy místa, kde historicky měla vést široká cesta. V zásadě se na existenci takové cesty shodovali stejně jako na tom, že se k přístupu k vodě používala i rozlehlá louka pod budovami právnická osoba (tj. pozemek p. č. číslo). Svědkové staršího data narození (zejména svědci tituly před jménem právnická osoba, jméno FO Pozdaň i jméno FO) shodně vypověděli, přičemž v případě tituly před jménem jméno FO se jednalo o zcela spontánní výpověď bez předchozího dotazování, že historicky užívaná širší cesta vedla po pozemku p. č. číslo, což je patrné i z dobových fotografií a reliéfu viditelného na fotografiích. Vzhledem k tomu, že pan tituly před jménem jméno FO v rámci své výpovědi rozlišoval pozemek s onou cestou a mezí a pak další část zemského povrchu mezi cestou s mezí a pozemkem, který měl úmysl vlastnit, soud nemá pochybnosti o tom, že jako o „nudli, o kterou nemá zájem“, mluvil právě o sporném pozemku. Výpovědi se dále shodovaly v tom, že vlastníci právnická osoba se historicky dlouhodobě starali o sekání trávy a ta se dle fotografií a svědeckých výpovědí, kdy svědci pozemek užívaný s rekreačním areálem popisovali jako travnatou plochu nebo louku, zjevně nachází na pozemku p. č. číslo. Na pozemku p. č. číslo jsou i dřeviny a chatky. Výslechem svědka jméno FO bylo sice zjištěno, že o oblast za plotem se staral někdo ze právnická osoba, nicméně pan adresa se v lokalitě pravidelně nenacházel v rozhodné době (před datum) a o pozemky p. č. číslo a číslo začal starat až v letech, kdy už pan tituly před jménem jméno FO nepůsobil u žalobkyně v žádné funkci (a nevlastnil žádné akcie).

28. Než se soud zabýval právním zhodnocením shora popsaného skutkového stavu, zaměřil se na povahu uplatněné žaloby a zkoumání splnění podmínek pro její uplatnění. Předpokladem úspěchu žaloby o určení je podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že v katastru nemovitostí je v současné době jako vlastník nemovitostí zapsána žalovaná za situace, kdy mezi účastníky řízení existuje spor o vlastnictví nemovitostí, přičemž na základě rozsudku by mohlo dojít ke změně stávajícího zápisu v katastru nemovitostí, je v souladu s tvrzeními žalobkyně dán naléhavý právní zájem na určení, zda má k tomuto pozemku vlastnické právo žalobkyně, či žalovaná, jak tvrdila žalobkyně. Uvedená podmínka určovací žaloby je tak splněna. Soud se neztotožnil s námitkou žalované o tom, že žalobkyně se má domáhat opravy chybného údaje v katastru nemovitostí ve smyslu § 8 katastrálního zákona (podle něhož na návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem), k čemuž poukázala na rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4186/2007. V uvedeném rozhodnutí šlo o skutkově odlišnou situaci, kdy neměla být odstraněna nejistota v právních vztazích účastníků plynoucí ze smlouvy o zřízení věcného břemene, ale provedena oprava zjevné nesprávnosti údaje zapsaného v katastru nemovitostí o existujícím hmotněprávním vztahu účastníků, který vznikl na základě listiny zatím právně relevantním způsobem nezpochybněné. Uvedené rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá, když je třeba odstranit nejistotu v právních vztazích, kde podle výměry nemohlo dojít ke zřejmé nesprávnosti.

30. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce zhodnotil po právní stránce následovně.

31. Žalobkyně postavila svůj nárok na tvrzení o vydržení pozemku p. č. číslo v k. ú. adresa. Soud se v poměrech posuzované věci musel zabývat řadou rozhodných skutečností, kdy pro právní posouzení věci vyšel ze zjištění a právního zhodnocení především toho, zda a kdy začala běžet vydržecí doba, zda a kdy uplynula a zda žalobkyně byla v dobré víře o okolnostech podstatných pro vydržení. Soud vyšel z přičitatelnosti dobré víry statutárního orgánu žalobkyně samotné žalobkyni jakožto právnické osoby. Žalobkyně argumentovala započtením doby držby jejím právním předchůdcem, zakladatelem a jedním z členů statutárního orgánu pro první funkční období po vzniku žalobkyně, a to tituly před jménem právnická osoba, tituly za jménem (právního předchůdce žalobkyně).

32. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

33. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obč. zák.) držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 téhož ustanovení držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

34. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dle odst. 2 téhož ustanovení nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.

35. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 2 téhož ustanovení takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle odst. 3 téhož ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle odst. 4 téhož ustanovení pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

36. V poměrech obč. zák. „Držba předpokládá držební vůli (animus possidendi) a faktické ovládání věci (corpus possessionis). To zákon vyjadřuje slovy, že „držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe“. Držební vůle je vůle držet věc pro sebe a svým jménem, tedy nakládat s ní jako s vlastní, případně vykonávat právo pro sebe. Detentor, např. nájemce nebo ten, kdo užívá věc na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni, ovládá věc cizím jménem a pro jiného; není tedy držitelem věci (může však být držitelem práva). Držitel nemusí být vlastníkem věci; přesto i pro vlastníka má skutečnost, že je držitelem, význam, neboť nemusí vždy prokazovat vlastnictví, ale k úspěchu v případném sporu mu postačí důkaz oprávněné držby.“ (SPÁČIL, Jiří. § 129 [Držitel]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, jméno FO, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 734, marg. č. 1.). 37. „Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. Dobrá víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. Pro naplnění dobré víry nestačí negativní přesvědčení držitele, že nepůsobí bezpráví, ale je třeba pozitivního přesvědčení, že mu věc nebo právo náleží. Držitel není oprávněným v případě, že sice nabyl „poctivě“ (např. pro omyl), ale jeho dobrá víra tu není „se zřetelem ke všem okolnostem“. V literatuře i judikatuře panuje shoda, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a že je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Na tom nic nemění skutečnost, že držitel může být nadále subjektivně v dobré víře.“ (SPÁČIL, Jiří. § 130 [Oprávněný držitel]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 738–739, marg. č. 2.).

38. Otázkou zániku dobré víry se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, když dospěl k níže uvedeným závěrům.

39. Dobrá víra musí být dána po celou vydržecí dobu. Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 145/2003 (uveřejněný pod č. C 1966 v Souboru), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1806/2006 (uveřejněný pod č. C 5472 v Souboru)]. Není přitom rozhodné, zda vlastník, případně jiná osoba informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá vyvolat u držitele pochybnosti o oprávněnosti držby [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1659/2005 (uveřejněný pod č. C 4243 v Souboru)]. K těmto závěrům se Nejvyšší soud aktuálně přihlásil v rozsudku ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3264/2015 (uveřejněném pod č. C 15 046 v Souboru). (Z Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 81/2017).

40. Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Není tedy rozhodné, zda vlastník, případně jiná osoba informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá vyvolat u držitele pochybnosti o oprávněnosti držby. (Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2017, č. j. 22 Cdo 5871/2016).

41. Pro právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě nelze z titulu řádného vydržení sporného pozemku vyhovět.

42. Po zjištění, že právní předchůdce žalobkyně (a poté její předseda představenstva do roku 2006, kdy pro posouzení věci byla stěžejní právě jeho vůle a faktické počínání) se držby pozemku p. č. číslo v k. ú. a obci adresa, aby jej měl jako vlastník, neujal. Absentovala jeho vůle vykonávat držbu uvedeného pozemku. tituly před jménem jméno FO měl vůli držet toliko dnešní pozemek p. č. číslo a ani nikomu nedával pokyny k výkonu držby. Soud vyhodnotil, že se po vkladu vlastnického práva k pozemku v té době nesoucího označení PK číslo do základního kapitálu žalobkyně a po svém vzniku se tato neujala držby pozemku s dnešním označením p. č. číslo. Ostatně právní předchůdce žalobkyně k vědomí a vůli ostatních členů prvního představenstva žalobkyně uvedl, že se o hranicích pozemku nebavili, tyto otázky vůbec neřešili, a tak soud vyšel z toho, že ostatní členové představenstva nemohli mít vůli odlišnou od právního předchůdce žalobkyně a stěžejní byla toliko jeho vůle. Uvedený stav trval do datum, kdy se předsedkyní představenstva žalobkyně stala současná prokuristka žalobkyně jméno FO a předsedou představenstva se stal současný předseda správní rady jméno FO, kteří i uplatněním žaloby a aktivitou v soudním řízení dali najevo přesvědčení, že žalobkyně má vůli držet pro sebe pozemek p. č. číslo. Výpověďmi svědků bylo prokázáno, že k pozemku vykonávají faktickou držbu. Držby se tak neujal již právní předchůdce žalobkyně, ani žalobkyně při svém vzniku, nýbrž až žalobkyně se začátkem funkčního období jméno FO a jméno FO v představenstvu žalobkyně, tedy nejdříve od datum, od kdy se chová jako vlastník uvedeného pozemku (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Od uvedeného dne začala plynout desetiletá vydržecí doba (§134 obč. zák.).

43. U posouzení dobré víry po celou vydržecí dobu je podstatné, aby dobrá víra držitele byla dána „se zřetelem ke všem okolnostem“, což je nutno hodnotit objektivně, z pozice přístupu běžné, normální opatrnosti (člověka průměrného rozumu se schopností jej použít), kterou lze po osobě v podobném postavení a situaci rozumně vyžadovat. Není rozhodné, zda držitel i poté, co objektivně měl možnost nabýt důvodné pochybnosti, které by jej připravily o dosavadní přesvědčení, že věc užívá oprávněně, je nadále přesvědčen o oprávněnosti užívání věci, nelze vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele, jak vyplývá ze shora cit. judikatury. 44. jméno FO však dne datum podepsala dokument, jehož obsahem je zjišťování hranic pozemků, na což navazuje nové rozdělení pozemků s jednoznačným vymezením nového rozparcelování a číselného označení pozemků s uvedením jejich rozlohy. jméno FO měla možnost se s těmito skutečnostmi seznámit. Lze souhlasit, že v náčrtu zjišťování hranic č. hodnota-10 ze dne datum se nachází více čar a číselných označení, které mohou působit nejasně, tím spíše se paní jméno FO z pozice místopředsedkyně žalobkyně mohla na místě dotazovat a požadovat vysvětlení případných nejasností. Tyto skutečnosti jsou způsobilé objektivně vyvolat pochybnosti, zejména když účelem vypracování náčrtu je vyjasnit hranice pozemků. Pokud paní jméno FO za této situace přikládala čerchovaným čarám jiný význam (že se mohlo jednat o náčrt cesty či věcného břemene, jak u jednání zmínil její právní zástupce), jednalo se toliko o její domněnku, kterou bylo namístě vyjasnit si před podpisem Náčrtu. Své domněnky si mohla ověřit a nejasnosti odstranit obyčejnou komunikací, a pokud tak neučinila, nelze ani s poukazem na neodbornost paní jméno FO (jak se bránila žalobkyně) v dané oblasti činit závěr, že jednala v omluvitelném omylu o skutkovém stavu. Soud v tomto směru vychází z toho, jak by ve stejném postavení mohla jednat jiná osoba průměrného rozumu, kdy vychází z obecného komunikačního pravidla, že nejasnosti či pochybnosti lze odstranit dotazem, bez něhož může dojít k vytvoření mylných domněnek. Pokud tak paní jméno FO neučinila, nemá to žádný vliv na existenci objektivní možnosti nabýt důvodné pochybnosti, které by ji jako členku představenstva žalobkyně musely o dosavadní přesvědčení o tom, že žalobkyně oprávněně užívá pozemek p. č. číslo, připravit, když v dosavadním zakreslení toho, co vyobrazené v mapě pokládá za pozemek žalobkyně, zahrnuje i jiné pozemky. Dobrou víru tak žalobkyně ztratila ještě před tím, než doběhla vydržecí doba.

45. S ohledem na účinnost zák. č. 89/2012 Sb. k 1. 1. 2014 by i za předpokladu trvání dobré víry žalobkyně potřebná doba pro vydržení nestihla uplynout za účinnosti obč. zák. a věc by bylo třeba posoudit dle uvedeného novějšího právního předpisu (o. z.), kdy s ohledem na § 3066 o. z. a § 1096 odst. 2 o. z. (a též odlišné předpoklady pro řádné vydržení v o. z. v porovnání v obč. zák.) by nebylo možno ani případnou dobu držby právním předchůdcem započíst (kdyby vůbec byla prokázána, k čemuž v posuzované věci nedošlo) a bylo by nutno zohlednit i další než jen shora uvedená kritéria pro závěr o nabytí vlastnického práva žalobkyní vydržením (kdy by zejména nestačil tzv. putativní nabývací titul, nýbrž by žalobkyně musela prokázat titulární držbu, resp. splnění podmínek dle § 1090 odst. 1 o. z., § 991 o. z., § 992 odst. 1 o. z.); k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1085/2023.

46. Po závěru, že žalobkyně nenabyla vlastnické právo řádným vydržením, se soud zabýval tím, zda žalobkyně nabyla vlastnické právo v důsledku mimořádného vydržení, jak tvrdila.

47. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

48. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

49. Podle § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (§ 1096 odst. 1 o. z). Dle odst. 2 téhož ustanovení při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

50. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

51. Podle §1095 o. z. ve spojení s § 1091 odst. 2 o. z. je třeba k vydržení nemovité věci – pozemku držby dvojnásobě dlouhé, než u řádného vydržení, tedy doby 20 let. V posuzované věci soud spatřuje počátek běhu doby v okamžiku uchopení držby žalobkyní k datum, jak bylo vysvětleno shora (a nikoliv v říjnu 2012, jak dovozovala žalovaná, ač i takový závěr by vedl ke stejnému, níže uvedenému závěru). Započíst dobu držby právním předchůdcem (§ 3066 o. z., §1096 odst. 2 o. z.) nelze, když bylo prokázáno, že tento ji neměl. Doba pro mimořádné vydržení nemohla ke dni rozhodnutí soudu uplynout, neboť od datum ještě neuplynulo 20 let. Soud tak učinil závěr, že k mimořádnému vydržení (ještě) nemohlo dojít.

52. Vzhledem ke zjištěnému nesplnění časové podmínky pro mimořádné vydržení se soud nezabýval dalšími podmínkami pro posouzení předpokladů mimořádného vydržení, zejména již nezkoumal poctivost úmyslu (absenci zlého úmyslu) žalobkyně, a tedy se ani nezabýval k tomu relevantními tvrzeními žalované.

53. Pro případ závěru o vydržení byla dále významná otázka námitky žalobkyně o překážce vydržení spočívající ve zvláštní povaze pozemku p. č. číslo dané tím, že se jedná o veřejný statek. Žalovaná vycházela z tvrzení a úvahy, že na tomto pozemku historicky ležela veřejně užívaná cesta. Právní závěry o uvedené otázce nebyly z důvodu shora vysvětlených závěrů o nevydržení pozemku významné. Závěr o skutkovém stavu v tomto směru však soud shledal významným v kontextu pro věc klíčové výpovědi právního předchůdce žalobkyně, a to ve vztahu ke ztotožnění části zemského povrchu, jehož držby se ujal. Žalobkyně vycházela z toho, že na sporném pozemku veřejně užívaná cesta nebyla, ta se nacházela na sousedním pozemku pana jméno FO, na sporém pozemku byla toliko nějaká pěšina. Především výslechem pana jméno FO, jím předloženými dobovými fotografiemi v porovnání s katastrální mapou (dle míry esovitého zahnutí pozemku) a ve shodě se zcela spontánní výpovědí právního předchůdce žalobkyně o poloze cesty (na pozemku pana jméno FO vpravo za remízkem a křovím) bylo prokázáno, že na sporném pozemku se širší cesta veřejně užívaná do doby postavení vodní nádrže nenacházela. Nacházela se na pozemku (v současnosti zapsaném v katastru nemovitostí pro) pana jméno FO. Pokud se tak právní předchůdce žalobkyně vyjadřoval k „nějaké nudli, která ho nezajímala“, soud nemá pochybnosti, že tento svědek hovořil o sporném pozemku, kdy popsal, že od pozemku s loukou (který koupil do svého vlastnictví a jehož držby se ujal – dnes p. č. číslo) vpravo bylo ohniště bez potřeby údržby, které myslel, že používají hlavně rybáři, mez s křovím a až pak ona historická cesta, která po zatopení plochy vodou vyšla z užívání pro dosavadní účely a mohla sloužit toliko jako přístup k vodě (např. pro čluny, jak uvedl pan adresa a bylo patrno i z fotografií odstavených lodí na pozemku pana jméno FO u břehu přehrady).

54. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům o nenabytí vlastnického práva ke spornému pozemku žalobkyní vydržením se soud nezbýval námitkami souvisejícími s možností či nemožností rybolovu a přístupu rybářů k vodní ploše, přístupu hasičů k vodní ploše a namítané veřejné potřebě (zbudovat cestu k vodní ploše) a povaze veřejného statku, odůvodňující nemožnost vydržení pozemku žalobkyní, závěry o nichž by nebyly pro rozhodnutí věci za zjištěného skutkového stavu a jeho právním zhodnocení významné. Z týchž důvodů soud nezkoumal námitku žalobkyně týkající se nemožnosti realizace záměru žalované zbudovat na sporném pozemku zpevněnou cestu.

55. Ze všech shora uvedených důvodů soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobu zamítl (výrok I.).

56. Nad rámec důkazů, z nichž soud pro právní hodnocení věci vycházel, účastníci navrhli řadu dalších listinných i jiných důkazů. Některé důkazy soud neprovedl, neboť nesměřovaly, k prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci, když nevycházel z fotografií označených Pronájem 2005, Sportovní den 2007, Zábava 2009 a Zábava 2012, ze zápisu o přechodu některých věcí z vlastnictví ČR, k nimž mají právnická osoba právo hospodaření s národním majetkem, na obec adresa ze dne datum, dopisu právnická osoba., závod adresa, ze dne datum, prohlášení právnická osoba. ze dne datum, seznamu sousedních pozemků sdělení právnická osoba adresa z datum, nákresy k možnému smírnému řešení (listiny předložené žalovanou jednání datum). Pro nadbytečnost pak nebyl proveden důkaz výslechem starosty žalované jméno FO a pana Anonymizováno, vyjádřením HZS, fotodokumentací na Rajčeti, zaměřením sklonu cesty geodetem, místním šetřením, fotografií týkající se rybolovu a Podmínkami výkonu rybářského práva a soupis revírů v oblasti Křetínka.

57. Ke zjištění držební vůle a faktického nakládání tituly před jménem jméno FO žalobkyně kromě výslechu jmenovaného (kterýžto důkaz soud pokládá za stěžejní pro výše učiněné závěry) navrhovala další důkazy, a to zejména za situace, kdy během řízení bylo nejisté, zda se s ohledem na místo pobytu svědka v horách v Rakousku a značně nepříznivý zdravotní stav svědka podaří uskutečnit jeho výslech alespoň prostřednictvím videohovoru (když soud pro přímost a možnost bezprostřední autentické reakce upřednostnil videokonferenční hovor jakožto osobní výslech, nežli jiné důkazní prostředky). Jednalo se o důkaz audionahrávkou telefonátu zástupce žalobkyně s tituly před jménem jméno FO, kdy soud po přihlédnutí k absenci předchozího souhlasu tituly před jménem jméno FO a potvrzení realizace plánovaného výslechu svědka tituly před jménem jméno FO tento důkaz shledal i nadbytečným. Pokud žalobkyně navrhla jako důkaz e-mailovou komunikaci s tituly před jménem jméno FO z února a března 2026, učinila tak opožděně (dne datum) po koncentrační lhůtě končící dne datum. Z téhož důvodu soud nepřipustil důkaz mapou s poznámkami tituly před jménem jméno FO, když i dle vyjádření paní jméno FO u jednání a právního zástupce žalobkyně měla žalobkyně listinu k dispozici od počátku řízení a navrhla provést tento důkaz až po uplynutí koncentrační lhůty. Podobně opožděný byl návrh na provedení důkazu kupní smlouvou o koupi sporného pozemku tituly před jménem jméno FO, přičemž i při včasnosti by byl důkazem nadbytečným.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) a. r. ve výši částka (když se jednalo o určení existence či neexistence práva týkajícího se nemovité věci, jejíž cena ze spisu nevyplývá) sestávající z částky částka, představující plnou výši odměny za jeden úkon právní služby, tj. - příprava a převzetí zastoupení - dle § 11 odst. 1 a) a. t. – částka, - účast na jednání před soudem dne datum - dle § 11 odst. 1 g) a. t. - částka - účast na setkání s mediátorem dne datum (trvající déle než 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 g) a. t. – náleží odměna ve výši 2 úkonů částce částka, - účast na jednání před soudem dne datum (trvající déle než 2 hodiny) - dle § 11 odst. 1 g) a. t. - náleží odměna ve výši 2 úkonů částce částka, - písemné podání žalované ze dne datum k výzvě - dle § 11 odst. 1 d) a. t. – částka - účast na jednání před soudem dne datum (trvající déle než 2 hodiny) - dle § 11 odst. 1 g) a. t. - náleží odměna ve výši 2 úkonů částce částka, - písemné podání žalované ze dne datum k výzvě soudu - dle § 11 odst. 1 d) a. t. – částka - účast na jednání před soudem dne datum - dle § 11 odst. 1 g) a. t. (trvající méně než 2 hodiny, a to od 8:30 hod délka záznamu z jednání 1:04 hod, uložen v 9:54 hod, tedy nemůže jít o účtované 3 úkony za jednání trvající do 14 hod v částce částka) - částka, - účast na jednání před soudem dne datum (trvající déle než 2 hodiny) - dle § 11 odst. 1 g) a. t. - náleží odměna ve výši 2 úkonů částce částka, - účast na jednání před soudem dne datum, při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku, a tedy náleží odměna dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. v poloviční výši (nikoliv vyúčtovaná odměna za účast u jednání soudu dle § 11 odst. 1 g) a. t. v plné výši jednoho úkonu) - částka, na odměnách celkem částka.

59. Odměna nebyla přiznána za podání ze dne datum, označené ve vyúčtování jako pokračování v doplnění tvrzení a důkazů žalované, když se jednalo o podání, jímž žalovaná jen doplnila své o dva dny dříve učiněné podání (za něž odměna přiznána byla) především o doložení listinných důkazů, a tedy soud je hodnotí z hlediska účelnosti jako jeden úkon s podáním ze dne datum, což odpovídá i popisu podání jakožto pokračování podání předchozího. Za podání označené ve vyúčtování jako vyjádření žalované k přípisu žalobkyně ze dne datum nebyla odměna přiznána z tohoto důvodu, že ztotožněno bylo ve spise jen podání ze dne datum, za které byla odměna vyúčtována samostatně, jiné podání vyhovující uvedenému popisu od datum do podání ze dne datum se ve spise nenachází. Podání ve vyúčtování nákladů řízení označené jako reakce na vyjádření žalobkyně ze dne datum obsahovalo vyjádření k důkazům, které soud ani neprováděl, žalovanou soud k takovému vyjádření či doplnění tvrzení nevyzýval, nadto k dokazování se žalovaná mohla vyjádřit u jednání (což také učinila), pročež soud odměnu pro neúčelnost vynaložených nákladů nepřiznal.

60. K odměně za každý z 10 úkonů právní služby náleží též paušální náhrada výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem částka.

61. Advokátovi dále vznikly cestovní výdaje (§ 13 odst. 1 a. t. ve spojení s příslušnou vyhláškou – viz níže) při cestách vozidlem jméno FO jméno FO, reg. značka SPZ, dle technického průkazu s průměrnou spotřebou motorové nafty 4 l/100 km (v případě, kdy je v technickém průkazu uvedena spotřeba dle norem Evropských společenství, které upravují spotřebu pohonných hmot, použije se pro výpočet poslední hodnota) a na cestách zmeškal čas, za který mu náleží náhrada, jak je uvedeno níže.

62. Za cestu dne datum k jednání soudu na trase adresa a zpět (27,8 km x 2 tj. 55,6 km) náleží náhrada za použití vozidla ve výši částka (sazba částka/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a za pohonné hmoty částka (při ceně nafty částka/1 litr dle vyhl. č. 475/2024 Sb.), tj. celkem částka. K tomu náleží náhrada za promeškaný čas na cestě (2 x 30 minut) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve výši po částka za každou započatou půlhodinu, tj. 2x částka, tedy částka.

63. Za cestu dne datum na trase adresa a zpět (50 km x 2 tj. 100 km) za účelem schůzky s mediátorem náleží náhrada za použití vozidla ve výši částka (sazba částka/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a za pohonné hmoty částka (při ceně nafty částka/1 litr dle vyhl. č. 475/2025 Sb.), tj. celkem částka. K tomu náleží náhrada za promeškaný čas na cestě (2 x 60 minut) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve výši po částka za každou započatou půlhodinu, tj. 4x částka, tedy částka.

64. Za každou z 5 cest k jednání soudu ve dnech datum, datum, datum, datum a datum na trase adresa a zpět (27,8 km x 2 tj. 55,6 km) náleží náhrada za použití vozidla ve výši částka (sazba částka/km dle vyhl. č. 573/2025 Sb.) a za pohonné hmoty částka (při ceně nafty částka/1 litr dle vyhl. č. 573/2025 Sb.), tj. celkem částka, což za 5 cest činí částka. K tomu náleží ke každé z 5 cest náhrada za promeškaný čas na cestě (2 x 30 minut) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve výši po částka za každou započatou půlhodinu, tj. 2x částka, tedy částka, což je za 5 cest celkem částka.

65. Náhrada za právní zastoupení tak činí celkem částka (70 250 + 4 500 + 399,65 +300 + 718,80 + 600 + 2 019,40 + 1 500). Advokát nedoložil, že by byl plátcem DPH. Náhrada je splatná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.