15 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Bukovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 738 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 738 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 1 738 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně právnická osoba, se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění sjednaným na den datum, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a na základě níž byl žalovaný byl povinen řádně platit Pojišťovně sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil, z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni datum a toto datum je současně datem splatnosti dlužného pojistného. Dne datum uzavřela Pojišťovna s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla v rámci dílčího postoupení pohledávek z Pojišťovny postoupena i shora specifikovaná pohledávka s příslušenstvím. O postoupení byl žalovaný žalobkyní informován předžalobní výzvou k plnění. Žalobkyně požaduje po žalovaném dlužné pojistné ve výši 1 738 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení.

2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, model anonymizováno, registrační značka, roku výroby rok. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 430 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil řádně a včas pojistné za období od datum do datum v celkové výši 1 738 Kč. Dnem datum společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo. Žalovaný pojistné ani po výzvě dlužné pojistné neuhradil, pojišťovna mu proto dopisem ze dne datum oznámila, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou číslo zaniklo ke dni datum pro neplacení pojistného a současně žalovaného vyzvala k bezodkladné úhradě dluhu na pojistném ve výši 1 738 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba pohledávku za žalovaným včetně příslušenství žalobkyni. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému dne datum. Žalovaný dluh doposud ani zčásti neuhradil, přestože byl k plnění vyzván i předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 122 odst. 5 a § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vstupuje dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části (obdobně také při fúzi pojišťoven), přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny. Žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována, neboť v důsledku fúze se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa.

5. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

6. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil řádně pojistné za období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu; úroky z prodlení žalobkyně požadovala v menším rozsahu, než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, proto soud uložil žalovanému, aby žalobkyni, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 1 489 Kč. Zástupce žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč. V řízení byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. 12 C 286/2020, 10 C 142/2020, 11 C 252/2020), přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota, která nepřevyšovala částku 50 000 Kč. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a jelikož zástupce žalobkyně je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.