15 C 318/2024
č. j. 15 C 318/2024-102
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 164 § 166 § 167
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 905,51 Kč s příslušenstvím Rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se doplňuje o výrok IV. následujícího znění:IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 5 925,13 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 35 730 Kč s příslušenstvím (požadovala částku 12 450,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 389,06 Kč; s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 941,81 Kč; se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 217,47 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7,75 %; s úrokem 21 % ročně z částky 7217,47 Kč od , datum, do zaplacení; dále částku 11 455,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 885,03 Kč; s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 899,99 Kč; se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 648,08 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7,75 % a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 6 648,08 Kč od , datum, do zaplacení) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze 2 smluv o půjčce - č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, .
2. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 22. 10. 2025, č. j. 15 C 318/2024-86, avšak ve výroku shora specifikovaného rozhodnutí opomenul rozhodnout o části předmětu řízení (ve výši 7,75 % ročně z částky 5 925,13 Kč od , datum, do zaplacení), jak bylo v žalobě požadováno.
3. Žalobkyně ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku navrhla vydání doplňujícího rozsudku.
4. Podle § 166 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Podle odst. 2 tohoto ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Podle odst. 3 cit. ust. se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.
5. Při rozhodování o doplňujícím rozsudku soud vyšel ze skutkového stavu, jak byl ohledně smlouvy č. , hodnota, zjištěn v průběhu řízení a popsán v rozsudku ze dne 22. 10. 2025, č. j. 15 C 318/2024-86: Na základě Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy žalovanému půjčku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 6 525 Kč, tj. celkem částku 15 525 Kč, splatit 45 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 345 Kč, když první splátku byl povinen uhradit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla dne , datum, se žalovaným vyplněna Karta zákazníka/žádost o spotřebitelský úvěr, ve které žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu v bytě/domě, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, má již předchozí úvěr u věřitele, má příjem ze zaměstnání ve výši 18 003 Kč měsíčně a jeho pravidelné výdaje představují částku celkem 13 305 Kč (5 100 Kč měsíčně na nájem, 1 000 Kč za telefon, 2 205 Kč na splátky půjček, 5 000 Kč na domácnost). Použitelný příjem tedy činil 4 698 Kč. Tyto informace byly dle karty zákazníka ověřeny občanským průkazem, pracovní smlouvou a potvrzením o výši příjmu.
6. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní, byla s účinností od , datum, postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , odeslaným doporučeně dne , datum, (viz podací lístek). Součástí oznámení byla též výzva k úhradě dlužných částek ze 2 smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, v celkové výši 24 656 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy.
7. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, (odeslanou doporučeně dne , datum, - viz podací lístek) zástupce žalobkyně opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek ze 2 smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, v celkové výši 24 656 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy.
8. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní, byla s účinností od , datum, postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , odeslaným doporučeně dne , datum, (viz podací lístek). Součástí oznámení byla též výzva k úhradě dlužných částek ze 2 smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, v celkové výši 24 656 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy.
9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ze smlouvy č. , hodnota, . O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr ze smlouvy č. , hodnota, , aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními doplnil soud posouzení věci po právní stránce takto: Ohledně uzavření smlouvy č. , hodnota, , posouzení platnosti smlouvy a aktivní legitimace účastníků soud odkazuje na odůvodnění původního rozsudku.
12. Pokud právní předchůdce žalobkyně při neplatnosti smlouvy č. , hodnota, poskytl ve prospěch žalovaného plnění ve výši celkem 9 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem po odečtení platby žalovaného ve výši 3 074,87 Kč (9 000 Kč - 3 074,87 Kč=5 925,13 Kč).
13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení ze smlouvy č. , hodnota, nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 563 obč. zák.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne 27. 10 2023. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení z dlužné částky 5 925,13 Kč až od tohoto data.
15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobní požadavek na přiznání úroku z prodlení v zákonné výši 7,75% ročně z částky 5 925,13 Kč od , datum, je důvodný, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku tohoto doplňujícího rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.