2 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pr. zast.: Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa pro: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku [číslo] byt v budově [obec] č,p. [anonymizována tři slova] bytový dům, stojící na pozemku [anonymizována tři slova], zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 11 263,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vyklizení žalované z bytové jednotky [číslo] bytu v budově [obec] č,p. [anonymizována tři slova] bytový dům, stojící na pozemku p.č. St. [anonymizováno], zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedl, že uvedenou nemovitost nabyl ke dni [datum] kupní smlouvou ze dne [datum] od bývalého vlastníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa], který žalobce v kupní smlouvě upozornil, že nemovitost je zatížena právní vadou, jelikož ji neoprávněně užívá žalovaná. Žalovaná nemovitost obývá navzdory tomu, že k tomu nemá právní důvod. Jelikož žalovaná užívá nemovitost ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a současně se žalobce hodlá ujmout úplné držby a užívání nemovitosti, domáhá se tímto, aby soud nařídil žalované nemovitost vyklidit. Žalobce uvedl, že žalovaná byla k vyklizení nemovitosti vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] k vyklizení nemovitosti, jež jí byla doručena [datum], nicméně na tuto výzvu žalovaná nereagovala, respektive jí nevyhověla.

2. Žalovaná svým vyjádřením ze dne [datum] ve znění písemného doplnění ze dne [datum] a doplnění u jednání dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Právní předchůdce žalobce, pan [příjmení], nabyl předmětný byt v exekuční dražbě usnesením soudního exekutora o udělení příklepu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Došlo k tomu tak, že syn žalované [jméno] [příjmení] požádal svého tehdejšího kamaráda, pro kterého pracoval – [jméno] [příjmení], zda by v dražbě nekoupil byt, v němž bydlí jeho matka, s tím, že [anonymizováno]. [příjmení] by následně kupní cenu bytu [jméno] [příjmení] splácel z prostředků odměny (provize) z práce pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] s tím, že poté, co by byla cena za byt uhrazena, by se byt převedl zpět na žalovanou nebo na někoho z jejích blízkých osob (syn, vnučka). Právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] poté, kdy se stal vlastníkem bytu (tj. na konci roku 2010), navštívil společně se svou manželkou [jméno] [příjmení] žalovanou v předmětném bytě; přítomen byl i [jméno] [příjmení] a druhý syn žalované [jméno] [příjmení]. Při tomto setkání došlo k uzavření ústní nájemní smlouvy, bylo stanoveno nájemné ve výši 6 000 Kč s tím, že bude splatné do konce následujícího měsíce a bylo dohodnuto, že náklady na energie a služby spojené s užíváním bytu a náklady na správu bytu bude nadále hradit žalovaná přímo dodavatelům, resp. na účet SVJ. Současně bylo dohodnuto, že nájem bude hrazen do doby uhrazení ceny bytu. Dále pak byla na dané schůzce uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, kterou uzavřeli pan [příjmení] s manželkou a žalovaná se synem [jméno] [příjmení], jejímž obsahem byla dohoda, že ze strany [jméno] [příjmení] budou hrazeny platby na úhradu kupní ceny bytu a to mimo sjednané nájemné. Platby probíhaly tak, že [jméno] [příjmení] vyvíjel obchodní činnost pro společnost pana [příjmení] [právnická osoba], a to mimo zaměstnanecký poměr či živnostenskou činnost. Za to mu vznikal nárok na provize. Část mu byla vyplácena a část měla být použita na úhradu kupní ceny za byt, a to dílem měsíčně a dílem ročně na základě ročního vyúčtování. Takto vše probíhalo až do léta [rok], kdy měla být splacena hodnota bytu, tj. částka [částka]. Nadále platila dohoda, že žalovaná bude byt užívat do doby, než bude převeden, a to již bezplatně s tím, že si bude hradit energie. Veškeré uvedené dohody byly ústní. Poté však mezi panem [příjmení] a [jméno] [příjmení] vznikl spor o tom, zda mezi sebou mají či nemají jinou další pohledávku. Toto zůstalo nedořešeno a neuzavřeno. Jejich cesty se rozešly, dohoda o převodu bytu nebyla uzavřena. Pan [anonymizováno] odmítl dál jednat. Ještě v roce 2018 však vnučce žalované paní [jméno] a jejímu manželovi při jednáních o koupi nemovitosti v [obec] nabízel, že na zajištění úhrady této nemovitosti mohou použít právě byt v [obec], pokud si s babičkou sjednají, že tento bude převeden právě na ně. V roce [rok] tedy ještě pan [příjmení] nepopíral sjednané právo převodu a užívání bytu.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a nesporným vyjádřením účastníků bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] bytu v budově [obec] č,p. [anonymizována tři slova] bytový dům, stojící na pozemku p.č. [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětná nemovitost“), kterou užívá žalovaná. Předmětnou nemovitost žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od prodávajícího [jméno] [příjmení] za kupní cenu [částka]; dle čl. II odst. 5 cit. smlouvy byl žalobce prodávajícím upozorněn, že tato nemovitost je zatížena právní vadou, neboť ji neoprávněně užívá žalovaná.

5. Mezi účastníky bylo nesporným, že právní předchůdce žalobce, [jméno] [příjmení], nabyl předmětnou nemovitost v exekuční dražbě, a to za cenu [částka]. Z uvedeného důvodu soud neprováděl dokazování usnesením soudního exekutora o příklepu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ani výpisem z KN [list vlastnictví] prokazujícím stav ke dni [datum].

6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou, aby užívané nemovitosti vyklidila v 10ti denní lhůtě od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva zaslána žalované dne [datum]. V souladu s fikcí ust. 573 o.z. byla tedy zásilka žalované doručena [datum] a posledním dnem pro splnění výzvy k vyklizení žalované byl proto čtvrtek [datum].

7. Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba] bylo prokázáno, že předmětem podnikání společnosti je mj. nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, předsedkyní představenstva byla v období od [číslo] do [číslo] [jméno] [příjmení], v období [číslo] do [číslo] byl místopředsedou představenstva [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl v období od [anonymizováno] [rok] do [číslo] jediným akcionářem společnosti, poté od [číslo] do [číslo] [právnická osoba]

8. Dle příjmových pokladních dokladů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ve spojení s obsahem výpovědi svědků [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] (ohledně připojených podpisů) přebrala [anonymizováno]. [příjmení] od [anonymizováno]. [příjmení] vždy každém jednotlivém shora uvedeném případě částku 6 000 Kč, přičemž dle dokladů jsou tyto platby od„ [celé jméno žalované]“, jsou určeny pro„ [jméno] [příjmení], [obec]“ a jako účel platby je označen„ nájem byt [obec]“ za měsíce [číslo], [číslo] [rok] a [číslo].

9. Nespornými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaná od konce roku 2010 až do současnosti hradila a hradí SIPO, tj. veškeré poplatky za služby spojené s užíváním bytu, dále platby SVJ, pojištění domácnosti, plyn a elektřinu (soud proto neprováděl dokazování slohou dokumentů, k tomu účelu navržených). Mezi účastníky rovněž nebylo sporné to, že žalovaná nehradila žádné platby za užívání bytu („ nájemné“) cca od druhé poloviny roku [rok], a to až do doby převodu předmětné nemovitosti na žalobce (poté k výzvě žalobce žalovaná uhradila minimálně nespornou výši„ nájemného“ za období [číslo] – [číslo] dne [datum] viz odst. 12 tohoto odůvodnění). Fakt, že v uvedené době již platby za užívání bytu („ nájem“) nebyly žalovanou hrazeny, potvrdil též svědek [příjmení]. [příjmení].

10. Z výpisu z rejstříku trestů [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] odsouzen za tr. čin podvodu dle § 205 odst. 1, 3b. zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, uvedený trest však byl zrušen souhrnným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka], jímž byl [jméno] [příjmení] odsouzen za tr. čin podvodu dle § 205 odst. 1, 3b. zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, k trestu odnětí svobody ve výměře [anonymizováno] roku nepodmíněně, s ostrahou. [anonymizováno]. [příjmení] byl podmíněně propuštěn dne [datum], k jeho osvědčení došlo [datum].

11. Z výzvy k úhradě dlužného nájemného ze dne [datum] (jakož i z nesporných tvrzení účastníků o tom, že„ nájemné“ od poloviny roku 2017 žalovaná nehradila) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného za období měsíců [číslo] až [číslo] v minimální výši [částka], resp. tržní výši [částka]. Dle nesporného vyjádření účastníků byla výzva žalované doručena dne [datum]. Z listiny označené jako„ výpověď nájemní smlouvy“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce – s ohledem na tvrzení žalované, že je nájemkyní bytu a jelikož žalovaná přes výzvu ze dne [datum] ve stanovené době neuhradila nájemné za období [číslo] [číslo] – dal žalované výpověď z nájmu bytu bez výpovědní lhůty dle § 2291 o.z. a vyzval ji k vyklizení bytu nejpozději do [datum]. Dle podacího lístku ze dne [datum] zaslal žalobce žalované danou písemnost dne [datum]; v souladu s fikcí ust. 573 o.z. byla tedy zásilka žalované doručena dne [datum].

12. Dle potvrzení banky byly dne [datum] na účet žalobce připsány finanční prostředky ve výši [částka] s označením„ platba nájem“ text:„ [celé jméno žalované] – nájem do [datum]“, vkladatel [jméno] [příjmení].

13. Z výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tito se v základním popisu událostí shodují, a to v tom směru, že [jméno] [příjmení] zakoupil předmětnou nemovitost na žádost [jméno] [příjmení], neboť žalovaná – matka [jméno] [příjmení], která byla předchozí vlastnicí a obyvatelkou bytu, měla dluhy a na předmětný byt byla nařízena exekuční dražba. Žalovaná, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se pak na jediné společné schůzce, která se konala v předmětné nemovitosti na konci roku [rok], ústně dohodli, že peníze, které [jméno] [příjmení] za byt uhradil, mu budou ze strany [anonymizováno] zpětně uhrazeny a že [jméno] [příjmení] poté předmětný byt převede, resp. prodá zpět (blíže neurčené osobě z rodiny [příjmení]). Ohledně přesných podmínek, za kterých se tak mělo stát (tj. např. do kdy měly být peníze za byt„ vráceny“ - zda v krátkodobém horizontu či v blíže neurčené době) a s jakými následky (tj. např. za jakých podmínek bude předmětná nemovitost převedena zpět – zda za stejnou cenu, za kterou byla koupena, či za jinou a jakou) soud zjistil, že v tomto se již svědci neshodují, když svědek [příjmení] uváděl, že šlo o„ krátkodobou výpomoc“ naopak svědek [příjmení]. [příjmení] uváděl, že měl pracovat pro [právnická osoba] [právnická osoba] jako obchodní zástupce po blíže neurčenou dobu a až bude nemovitost„ splacena“, bude převedena zpět. [jméno] [příjmení] mělo být, dle svědka [příjmení], jedno, jak dlouho se bude byt splácet, protože„ hodnota peněz, které si půjčili (dle jejich tvrzení) na koupi bytu, byla splácena tou částkou 6 000 Kč“ Svědkyně [příjmení] při svém výslechu neuvedla k podmínkám dohody nic konkrétního („ Byla dohoda, že mu ty peníze někdy později vrátí.“). Slyšení svědci rovněž shodně uvedli, že bylo ujednáno, že paní [celé jméno žalované] v bytě zůstane bydlet, a že bude sama hradit veškeré náklady spojené s užíváním bytu, tj. zejména energie, sama. Pokud se týká časového určení, svědek [příjmení] uváděl, že šlo o„ krátkodobou výpomoc“ a vyloučil, že by mu žalovaná cokoliv za užívání bytu hradila. Svědkyně [příjmení] si nepamatovala, zda byla ujednána doba užívání bytu a případné platby za užívání bytu, spíše však měla za to, že ne. Vyloučila, že by byla uzavřena nájemní smlouva, když uvedla„ nájemní smlouvy vždycky připravuji já“. Svědek [příjmení] naopak velmi konkrétně uváděl, že byl sjednán nájem ve výši 6 000 Kč se splatností 15tého či 20tého dne v měsíci, a že jej zpravidla nosil on paní [příjmení]; finance předával v den, kdy dostával výplatu. Svědek [příjmení] však výslovně popřel, že by [anonymizováno]. [příjmení] pracoval pro něj osobně nebo některou z jeho firem, a to ať již na pracovní smlouvu nebo jinak. Svědkyně [příjmení], která byla ve [právnická osoba] [právnická osoba] v různých obdobích statutárem, výkonnou ředitelkou a účetní, uvedla, že neví o tom, že by [anonymizováno]. [příjmení] pro tuto společnost vyvíjel činnost, za kterou by byl honorován či měl k dispozici osobní automobil a telefon hrazený společností.

14. Soud zamítl provádění dalšího dokazování, a to výslechem [jméno] [příjmení], neboť z provedeného dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento se schůzky manželů [příjmení] a žalované za účasti [anonymizováno]. [příjmení], která se uskutečnila v předmětném bytě na konci roku [rok], neúčastnil. Pokud pak svědek [jméno] [příjmení] uváděl ve své výpovědi opak, soud mu v tomto ohledu neuvěřil, a to z důvodů uvedených dále – viz odst. 26 tohoto odůvodnění. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] nebyl proveden, neboť tato, i dle tvrzení žalované, měla o údajné dohodě vědět pouze z doslechu (neměla se uvedené schůzky na rozdíl od vyslechnutých svědků účastnit). Svědci [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] pak nebyl vyslechnuti proto, že měli dosvědčit tu skutečnost, že mezi manžely [příjmení], žalovanou a [anonymizováno]. [příjmení] existovala dohoda o tom, že předmětná nemovitost měla být v budoucnu (po splacení hodnoty bytu) převedena zpět na [příjmení], a že je o tom měl ujistit J. [anonymizováno] ještě v roce 2018. Ústní ujednání shora uvedeného obsahu bylo prokázáno výpovědí všech slyšených svědků (byť s odlišnostmi ohledně doby, do kdy měla být cena bytu zaplacena, a formy úplaty). Zároveň pak – a to zejm. s ohledem na právní úpravu ust. § 50a SOZ (obligatorní písemná forma smlouvy o smlouvě budoucí) a ust. § 133 odst. 2 SOZ (nabývání vlastnictví k nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí) by ani v případě, že by jejich výpověď plně potvrdila tvrzení žalobkyně, nemohlo dojít k tomu, že by soud shledal vlastnické právo žalované k předmětnému bytu (a tedy případný právní titul užívání nemovitosti). Z uvedeného důvodu nebyly ani připuštěny otázky na svědkyni [příjmení] ohledně údajného splácení bytu obchodní činností [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba] CZ. K prokázání toho, že žalovaná předmětný byt užívala v dobré víře jako nájemkyně bytu pak tito svědci vyslechnuti nebyli, neboť - stejně jako navržená svědkyně [příjmení] [celé jméno žalované] - měli tito navržení svědci ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [jméno]) o údajné ústní dohodě o nájmu vědět pouze z doslechu (neměli se uvedené schůzky na rozdíl od vyslechnutých svědků účastnit).

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Podle § 3028 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 3028 odstavce 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. V souladu s ust. § 133 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ SOZ“) převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

19. Dle § 50a SOZ se účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech (smlouva o smlouvě budoucí).

20. V souladu s ust. § 686 odst. 1 SOZ musí nájemní smlouva obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

21. Jak judikoval Nejvyšší soud ČR rozhodnutím sp.zn. 26 Cdo 2064/2006 nedostatek písemné formy nájemní smlouvy (smlouvy o nájmu bytu) má za následek absolutní neplatnost tohoto právního úkonu (srov. § 686 odst. 1 SOZ a vztah § 40 odst. 1 a § 40a věty třetí SOZ). Absolutní neplatnost právního úkonu přitom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Absolutní neplatnosti se může dovolat ten, kdo jako dotčený má na tom právní zájem. Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost právního úkonu nemůže být odvrácena za použití § 3 odst. 1 SOZ.

22. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Rozhodnutí NS ČR sp.zn. 26 Cdo 3529/2016 vyjasnilo, že uživatel bytu může být považován za řádného nájemce ve smyslu § 2238 o. z. jen tehdy, jestliže byt užíval alespoň tři roky v dobré víře, že je jeho nájemcem, a zároveň jeho dobrá víra trvala k 1. 1ednu 2014.

23. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jelikož mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který žalovaná užívá, bylo předmětem posouzení soudu zejména to, zda žalovaná předmětnou nemovitost užívá oprávněně, tj. zda k jejímu užívání má či nemá relevantní právní důvod. Jelikož žalovaná tvrdila, že„ nájemní smlouva“ měla být mezi ní a právním předchůdcem žalobce, [jméno] [příjmení], uzavřena v roce [rok] ústně, bylo možné bez dalšího uzavřít, že taková smlouva by byla ve smyslu ust. § 686 SOZ absolutně neplatná pro nedostatek formy.

24. Soud se tedy soustředil především na posouzení naplnění podmínek dle ust. § 2238 o.z., tj. zaměřil svou pozornost na zjištění, zda ke dni [datum] žalovaná byla v dobré víře, že je jeho nájemkyní. Dobrá víra je v souladu s ust. § 7 o.z. předpokládána. Fakt, že žalovaná byt po nepřetržitou dobu nejméně tří let před [datum] (tj. po celé období let 2011 [číslo]) užívala, rovněž nebyl mezi účastníky sporný. Soud však na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalovaná neužívala, resp. nemohla předmětný byt užívat s přesvědčením, že je jeho řádnou nájemkyní – a to bez ohledu na formu tvrzené smlouvy - neboť, dle výsledků dokazování, především chybí putativní titul k takovému přesvědčení žalované.

25. V řízení bylo prokázáno, že o zakoupení bytu v roce požádali [anonymizována dvě slova] sami [příjmení], neboť tito si byli jednoznačně vědomi, že pokud by byt zakoupila nezúčastněná třetí osoba, musela by jej žalovaná obratem vyklidit, když příklepem v dražbě by přišla o svůj dosavadní právní titul užívání bytu (tj. o své vlastnické právo, na jehož základě žalovaná byt užívala doposud). Tato koupě byla oběma stranami od počátku chápána jako„ výpomoc“, když svědek [příjmení]. [anonymizováno] toto uváděl výslovně, a i dle tvrzení žalované a výpovědi svědka [příjmení]. [příjmení] se měl předmětný byt„ po uhrazení jeho ceny p. [příjmení]“, převést zpět na rodinu [příjmení]. Soud uvěřil výpovědi svědka [příjmení], který uváděl, že žalovanou v bytě nechal bydlet, neboť jej [anonymizováno]. [příjmení] informoval, že je jeho matka je vdova, které hrozí že„ by šla na ulici“, a [jméno] [příjmení] zároveň očekával, že jde o krátkodobou výpomoc. Svědek [příjmení] zároveň popřel, že by s žalovanou sjednal, nebo že by kdy od žalované (ať již přímo či prostřednictvím jejího syna [jméno] [příjmení]) přijímal platby za užívání bytu. Pokud pak byly soudem k důkazu provedeny příjmové pokladní doklady za období zejména roku [rok], na nichž je jako účel platby označeno„ nájem byt [obec]“, má soud za logické a přesvědčivé vysvětlení svědkyně [jméno] [příjmení], že tyto platby přijímala ona, zároveň však nevěděla, zda a případně jaká měla být dohoda p. [celé jméno žalované] ohledně plateb za užívání bytu s jejím manželem. Platby přijímala, neboť to v rámci výkonu její práce pro [právnická osoba] bylo běžné, zároveň pak manžela o těchto platbách zvlášť neinformovala (viz výpověď J. [anonymizováno]„ Manželka mi tyto platby nedala, neříkala mi o tom.“ či„ …v rámci firem měla manželka na starosti přijímání i výdaje v rozsahu cca 1,7 mld Kč. Abyste to přežila, musíte si říct, co Vás zajímá; kdybyste chtěla vědět o všem, tak byste to nevydržela 5 dní.“). S ohledem na předmět a zejména uváděný rozsah podnikání manželů [příjmení] pak soud jako věrohodné přijal i vysvětlení, že stav, kdy takto žalovaná v bytě pana [příjmení] bydlela, trval [anonymizováno] let, aniž by otázku plateb či vyklizení [anonymizována dvě slova] s paní [celé jméno žalované] výslovně řešil, a to přesto, že se při své výpovědi svědek [příjmení]. [anonymizováno] zmýlil v období, kdy [jméno] [příjmení] vykonával trest odnětí svobody (a nemohl být tedy pro J. [anonymizováno] nedosažitelný z důvodu, že by byl ve výkonu trestu).

26. Naopak, soud neuvěřil tvrzení [anonymizováno]. [příjmení] o tom, že na schůzce v bytě v roce [rok] bylo výslovně sjednáno nájemné za byt, a to včetně jeho splatnosti. Tato výpověď přímo odporuje výpovědi [anonymizována dvě slova]. Pokud tedy soud posuzoval věrohodnost jednotlivých svědků, přiklonil se k výpovědi svědka [příjmení] (nepřímo podporované výpovědí [anonymizováno]. [příjmení]), když svědek [příjmení] - na rozdíl od [anonymizováno]. [příjmení], který je synem žalované - na věci nemá žádný zájem. Zároveň, [anonymizováno]. [příjmení] je osobou, která má záznam v rejstříku trestů, což jeho věrohodnost dále oslabuje. Soud tedy v tomto ohledu jeho tvrzení neuvěřil, když navíc svědek [příjmení]. [příjmení] sám dále při své výpovědi uvedl, že částka 6 000 Kč měla být„ hodnotou peněz, které si ([příjmení]) půjčili na koupi bytu“, tj. jakýmisi quasi úroky.

27. Ze shora uvedených důvodů tedy soud uzavřel, že pokud původní vlastník bytu [anonymizována dvě slova] nechal žalovanou, která by jinak po exekuční dražbě musela byt okamžitě vyklidit, v předmětné nemovitosti bydlet, a to na dobu než bude„ splacena půjčka“ a byt bude převeden zpět do vlastnictví rodiny [příjmení], nemohla žalovaná nabýt přesvědčení, že předmětný byt užívá jako nájemce bytu, resp. že by tímto snad byla sjednána nájemní smlouva, a to přesto, že si nadále sama hradila veškeré platby spojené s užíváním bytu (energie, platby SVJ, apod.).

28. Otázkou platnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou dal žalobce žalované z důvodu neplacení nájemného, se pak zdejší soud již dále nezabýval, a to z důvodu svého shora popsaného závěru, že žalované nesvědčilo a nesvědčí právo nájmu, které by vzniklo v souladu s ust. § 2238 o.z.

29. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalované stanovil lhůtu k vyklizení předmětné nemovitosti, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 60ti dnů tak, aby byl žalované poskytnut dostatečný časový prostor pro nové ošetření a uspořádání jejích bytových potřeb, zároveň však tak, aby byly v maximální možné míře šetřeny oprávněné zájmy žalobce.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 263,22 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a hotových nákladů nezastoupeného účastníka, tj. cestovní náhrady v celkové výši 6 263,22 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 989,18 Kč za 320 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 137,02 Kč za 320 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 137,02 Kč za 320 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.).