2 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] za dobu ode dne [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 743, [částka] a úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,75 % p.a. z částky z částky [částka] za dobu ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy poskytl původní věřitel žalovaném částku [částka] a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný projevil vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši [anonymizováno] – [částka] ze svého účtu, věřitel mu pak na tento účet vyplatil sjednaný úvěr. Žalobkyně vedle neuhrazené jistiny žádá zaplacení částky [částka] na smluvní pokutě za dobu od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato listina není podepsána ani za stranu úvěrující ([právnická osoba]) ani za klienta, který je označen jako [celé jméno žalovaného]. Způsob poskytnutí půjčky je uveden„ na bankovní účet č. [bankovní účet].

6. Z výpisu účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka [částka] označená jako„ [anonymizována tři slova]“. Dle výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] došla na účet částka [částka] z účtu č. [bankovní účet] s popisem [celé jméno žalovaného].

7. Z přehledu úvěru [anonymizována dvě slova] s.ro. nebylo zjištěno ničeho podstatného.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] s příslušenstvím do [anonymizována dvě slova]: [rok].

9. Dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] a oznámením o postoupení bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne 7. 12: 2020.

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána, resp. že byla uzavřena tvrzená písemná smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Pokud se týká tvrzené verifikační platby, jejím doložením bylo, dle přesvědčení soudu prokázáno pouze to, že částka [částka] byla původním věřitelem skutečně vyplacena na účet žalovaného; nebylo však již prokázáno to, že jejím odesláním na účet věřitele žalovaný odsouhlasil text smlouvy o úvěru [číslo] ve znění tak, jak byla předložena soudu.

13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

17. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

18. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

19. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

20. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

21. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření tvrzené smlouvy, žaloba je tedy v částce převyšující prokázané bezdůvodné obohacení (viz dále) nedůvodná. Proto ji soud ohledně žalované částky [částka] s příslušenstvím, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

22. Pokud pak za popsané situace věřitel dne [datum] převedl na účet žalovaného částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tím tedy vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku [částka].

23. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaný objektivně mohl seznámit, je tak nutno považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Toto oznámení mohl žalovaný obdržet nejdříve dne [datum] a lhůta k plnění uvedená v přípise mu tedy uplynula dnem 18 12. 2020. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 3 000 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od [datum] nadále. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla procesně úspěšnější žalobkyně, když tato byla úspěšná z 63% a žalovaný byl úspěšný z 37%. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni 26% z celkových nákladů řízení, tj. částku [částka]. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].