2 C 142/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do [datum] ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“). [příjmení] [částka] představovala součet nevrácené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] (požadované dle § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadované ve výši 50 % z jistiny, vypočtené jako 0,1 % denně z částky, s jejímž plněním byla žalovaná v prodlení) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši [částka]. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] a dále úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Smlouva měla být žalovanou uzavřena s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], když na základě Projektu fúze sloučením ze dne [datum] došlo ke sloučení této zanikající [právnická osoba], [IČO] - dále jen„ původní věřitel“). Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, původní věřitel se v ní měl zavázat poskytnutí částky [částka] žalované a žalovaná k vrácení této částky s dohodnutým poplatkem za poskytnutí finanční částky (sestávajícím z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvního úroku) do [datum]. Dle žalobních tvrzení původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum].

2. K uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že žalovaná na internetových stránkách [anonymizováno] zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet, výši úvěru a počet dnů splácení, poté se jí zobrazila výše poplatku za poskytnutí úvěru a následně žalovaná klikla na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaná měla vyplnit registrační formulář, do něhož měla uvést své osobní a kontaktní údaje včetně čísla občanského průkazu, údajů o zaměstnání a výše svého příjmu a číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalované zaslány. Následně měla žalovaná projevit souhlas s obsahem smlouvy a porozumění jejímu obsahu zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, poté se podobně seznámit s obsahem a odsouhlasit další související dokumenty (Formulář dle zákona o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, Ceník a Čestné prohlášení Klienta). Dle žaloby pak byla žalované na jí zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem„ znd2“ s omezenou časovou platností, který žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončila tvorbu svého osobního profilu a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru, poté veškerá smluvní dokumentace byla žalované zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalované uzavřít smlouvu a souhlas s dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn odesláním žádosti o poskytnutí úvěru, která byla následně schválena a žalované na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka.

3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Za splnění podmínek dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když provedeným dokazováním listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a její přílohou ve spojení s Projektem fúze sloučením ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] je právním nástupcem [právnická osoba], [IČO], a tento právní nástupce převedl na žalobkyni práva a povinnosti k pohledávce evidované původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] za žalovanou z titulu dluhu ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno].

6. Dle potvrzení o provedené platbě a zprávy ze spisu [spisová značka] o vlastnictví účtu byla dne [datum] na účet žalované, jako jediné osoby s dispozičním oprávněním k účtu č. [bankovní účet], připsána částka [částka] označená jako„ zápůjčka [anonymizováno]“, 7. Z poštovních podacích archů, výpisu ze sledování zásilek a oznámení o postoupení pohledávky datovaného [datum] se podává, že dne [datum] si žalovaná mohla na poště vyzvednout uvedeného uložené oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí je výzva k úhradě částky [částka] z titulu závazku ze shora uvedené smlouvy, a to ve lhůtě 10ti dnů.

8. Žalobkyně předložila listinu označenou Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], kde jako smluvní strany jsou uvedeni původní věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, kteří se měli dohodnout na poskytnutí částky [částka] žalované online dne [datum]; listina v závěru obsahuje v podpisové části datum [datum], podpis jednatele původního věřitele a pod předtištěným jménem a příjmením žalované a datem [datum] slova„ SMS kód: [anonymizováno]“. Z uvedené listiny a ani z dalšího provedeného důkazu (Formulářem pro standardní informace) nebyla prokázána žalobní tvrzení o tom, že by žalovaná (dne [datum]) na internetových stránkách www.creditportal.cz po uvedení výše požadované částky ([částka]) a poplatku za její poskytnutí kliknul na políčko„ Chci půjčit“, poskytla své osobní, kontaktní a bankovní údaje vyplněním formuláře na těchto stránkách, zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka potvrdila seznámení se a souhlas se smluvními dokumenty, zejména s obsahem Smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno], a odeslala SMS kód (ve znění [anonymizováno]). Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná požádala původního věřitele o poskytnutí částky [částka] a projevila souhlasnou vůli se smluvními podmínkami poskytnutí této částky (uvedenými v listině Smlouva o úvěru číslo [anonymizováno]).

9. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně.

13. Předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).

14. Předně je nutno zdůraznit, že je třeba rozlišovat požadavky na formu smlouvy a kvalitu informací o jednající osobě (kterou lze zjistit pomocí různých důkazů). V projednávané věci bylo nutno nejprve prokázat, že byl někým učiněn projev vůle uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně (nějakou) smlouvu a že touto osobou byl zrovna žalovaný.

15. Provedeným dokazováním nebylo věrohodně prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít s původním věřitelem nějakou smlouvu. Provedené důkazy neprokazují, že se žalovaná registrovala na stránkách původního věřitele a tam požádala o poskytnutí nějaké finanční částky nebo že by o jejím poskytnutí jednala s třetí osobou zastupující původního věřitele a přitom že by byla ověřena totožnost žalované, že by projevila souhlasnou vůli se zněním podmínek smlouvy a obchodními podmínkami, za který by byla taková částka včetně označení bankovního účtu, na který by měla být částka poskytnuta. Identita jednající osoby nebyla prokázána ani skrze prokázání vlastnictví bankovního účtu, na který právní předchůdce žalobkyně převedl předmětnou částku, když nebylo prokázáno, že bankovní údaje původní věřitel získal od žalované.

16. Žalobkyně tak pro nedostatečnou kvalitu informací o jednající osobě neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalovaná a původní věřitel uzavřeli (nějakou) smlouvu, a tím spíše ani to, že by jim vznikla nějaká smluvní práva a povinnosti. Omluvenou absencí u jednání se žalobkyně připravila o možnost poskytnutí poučení soudem o povinnosti důkazního břemene (dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu § 101 odst. 1, § 120 odst. 1, 3 o. s. ř musí nést odpovědnost za výsledek řízení.

17. Pokud za popsané situace původní věřitel dne převedl na účet žalované částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku [částka].

18. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni i s příslušenstvím z původního věřitele postoupena smlouvou ze dne [datum] dle § 1879 o. z.; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována a žalovaná je povinna částku uvedenou v předchozím odstavci vrátit žalobkyni.

19. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které se do její dispoziční sféry prokazatelně dostalo dne [datum], kdy zásilka byla uložena na poště a žalovaná měla možnost si ji vyzvednout. Dle obsahu oznámení byla stanovena splatnost ve lhůtě 10ti dní, a proto dnem následujícím po [datum], tj. [datum], se pohledávka stala splatnou a žalovaná se dostala do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 5 000 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak soud byl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), pročež jí nemohl přiznat více, než požadovala, což je úroky z prodlení v sazbě 8,05 % ročně.

20. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

21. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na zaplacení částky [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do [datum] ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], když tyto byly požadovány z titulu absolutně neplatné smlouvy a představují rozdíl mezi žalobou uplatněnou částkou a částkou přiznanou v I. výroku tohoto rozsudku. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, a tedy žalobkyně by byla povinna nahradit jí v řízení účelně vynaložené náklady, avšak žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (III. výrok).