2 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], s úrokem ve výši 19,88 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 26,28 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši převyšující úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl ze dvou titulů. První část nároku tvoří pohledávka žalobkyně ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] a druhá část nároku tvoří pohledávka žalobkyně ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum]. Podle žalobních tvrzení žalobkyně v obou případech ověřila úvěryschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace a nahlíží do externích úvěrových registrů. V případě smlouvy [číslo] byl sjednán úvěrový rámec ve výši [částka], výše pravidelné měsíční splátky byla sjednána 2,69% z úvěrového rámce. V průběhu trvání vztahu žalovaný načerpal celkem [částka] a uhradil [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek ze smlouvy, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila. V případě smlouvy [číslo] byl sjednán úvěrový rámec ve výši [částka], výše pravidelné měsíční splátky byla sjednána 4% z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání vztahu žalovaný načerpal celkem [částka] a uhradil [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek ze smlouvy, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu 2 listiny označené jako revolvingový úvěr, a to listinu„ Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]“ a„ Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ ve formě elektronického dokumentu v textovém formátu, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu předsedy představenstva žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Podpis klienta“ podepsáno kódem: [číslo] v případě smlouvy [číslo] kódem [číslo] v případě smlouvy [číslo]. Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad dle čl. 30-35 spisu je potvrzováno tvrzení žalobkyně, že žalovaný načerpal celkem [částka] (tj. jistina bez sankcí, poplatků a úroků) a uhradil celkem [částka]; z výpisu z čerpání splátek a úhrad dle čl. 39-40 spisu je potvrzováno tvrzení žalobkyně, že žalovaný načerpal celkem [částka] (tj. jistina bez sankcí, poplatků a úroků) a uhradil celkem [částka].

6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] (čl. 19 a 38 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] ve výši [částka] do 14ti dní a k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] ve výši [částka] do 14ti dní. Dle poštovních podacích archů ze dne [datum] byly výzvy žalovanému zaslány daného dne. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

7. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

8. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel shora tvrzené smlouvy, když tyto neobsahují podpis žalovaného. V omluvě z jednání pak žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že„ úvěrová smlouva“ (bez další specifikace) byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, tj. webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví a jako taková je opatřena elektronickým podpisem. K tomuto svému tvrzení žalobkyně neoznačila žádné důkazy, nebylo tedy prokázáno ani uzavření smlouvy, resp. tvrzených smluv mezi účastníky dálkovým způsobem (elektronicky).

9. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzené smlouvy o úvěru byly žalovaným elektronicky podepsány. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

11. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

12. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení.

13. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

14. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

15. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva (resp. v žalobě označené smlouvy) skutečně byly mezi účastníky uzavřeny - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvy podepsal, tedy k nim připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

16. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

17. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

18. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly uzavírány distančně. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl zřízen uživatelský účet v zabezpečeném webovém rozhraní [webová adresa], že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil, požádal o úvěr a projevil souhlas se smlouvou. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

19. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzené smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

20. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný uhradil [částka] (zbývá tedy uhradit [částka]) a dále že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný uhradil [částka] (zbývá tedy uhradit [částka]). Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu [částka] (tj. [částka] + [částka]). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný je proto povinen žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).

21. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě 14 dní od sepsání výzvy, proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení, tedy [datum].

23. Dnem následujícím po [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (viz výrok I.). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.