2 C 208/2019

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem části pozemku p. číslo zapsaného pro k.ú. a územní celek u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, a to části pozemku p. číslo přiléhající k pozemku p. číslo zapsaného pro k.ú. a územní celek u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, tak, jak byla tato část červeně označena a vymezena geometrickým plánem anonymizováno jméno příjmení ze dne datum číslo rok, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 30 802 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku náhradu nákladů řízení v částce 3 454 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem ze dne datum ve znění upřesnění ze dne datum („ upřesnění žalobního návrhu v otázce vlastnictví“) postoupeného ze spisu KS obec sp.zn. spisová značka, ve znění vyjádření ze dne datum, ve znění repliky a doplnění důkazů ze dne datum, dále ve znění tvrzení doplněných u přípravného jednání dne datum, jakož i doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ze dne datum, domáhal určení, že žalobce je vlastníkem části pozemku p. číslo zapsaného pro k.ú. a územní celek u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, a to části pozemku p. číslo přiléhající k pozemku p. číslo zapsaného pro k.ú. a územní celek u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, tak, jak byla tato část červeně označena a vymezena geometrickým plánem anonymizováno jméno příjmení ze dne datum číslo rok. Žalobce uvedl, že v rámci řízení vedené před OS obec pod sp.zn. spisová značka (na KS obec pod sp.zn. spisová značka) probíhala mezi ním a vlastníky sousedních pozemků jednání o zpřesnění polohy hranic (otázka vlastnictví předmětné části pozemku p číslo - příkopu na okraji pozemku p. číslo sousedícího s pozemkem obce p. číslo). Žalobce nechal vyhotovit geom. plán anonymizováno příjmení ze dne datum; soused fa anonymizováno souhlasila se zakresleným zpřesněním polohy hranice, soused fa právnická osoba neměla námitky k poloze v terénu, ale s odůvodněním své potřeby stranit obci souhlasné prohlášení nepodepsala, územní celek nesouhlasí absolutně s ničím. Jelikož záležitost nelze řešit dohodou stran a hranice v terénu se liší od hranic zanesených v KN, je žalobce přesvědčen, že ve věci je dán naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř.

2. Žalobce uváděl, že je vlastníkem pozemku p. číslo žalovaná je vlastníkem pozemku p. číslo oba v obci a k.ú. obec. V době před platností současného obč. zákoníku a tedy v době – dle žalobce - nezávaznosti katastrální evidence byla společná hranice chybně zaměřena, na což žalobce opakovaně upozorňoval. Vydáním nového obč. zákoníku se však nezávazné údaje v katastru staly závaznými. Terénní stav je nicméně zřejmý v návaznosti na existenci dochovaného propustku přes příkop. Žalobce ve svých vyjádření obsáhle argumentoval tím, že příkop podél cesty může a nemusí být příslušenstvím cesty. V daném konkrétním případě byly příkopy vybudovány v době scelování pozemků (číslo) a zřízení meliorací pozemků v návaznosti na činnost vodního družstva, jehož členem byli mj. právní předchůdci žalobce. Scelovací práce zůstaly v dané obci právně nedokončeny, fyzicky však vlastníci opustili své původní pozemky a chopili se držby nových. Právně nedokončené zůstalo scelování proto, že v roce 1950 byly zrušeny scelovací úřady, scelování nebylo potvrzeno rozhodnutím soudu. Tento stav byl napraven přijetím zákona o scelování v roce 1990, kdy tento zákon zakotvil, že faktický stav trvající 40 let je legální tak, aby se jednotliví vlastníci nemuseli individuálně domáhat svého vlastnictví u soudu.

3. Žalobce u přípravného jednání dne datum zdůraznil, že stav vzniklý scelováním, na základě nějž se jeho právní předchůdci ujali držby a vlastnictví pozemku p. číslo nijak nezpochybňuje. Namítá však, že v roce 1992 (v jiných podáních uváděn správně„ rok 1999“) zeměměřič jméno z obec nesprávně zaměřil hranice předmětného pozemku a tím vznikl nesprávný stav zápisu v KN, a to přesto, že žalobce do protokolu výslovně uvedl, že s tímto jeho zaměřením nesouhlasí. Žalobce má za to, že toto vzniklo v důsledku činnosti fy anonymizováno, která se snažila vyjít vstříc panu příjmení a jím vybudované předzahrádce a„ uhnula“ s cestou v neprospěch části pozemku žalovaného (příkopu), který je předmětem tohoto řízení. Právní předchůdci a žalobce tedy, dle přesvědčení žalobce, po právu drží předmětný pozemek p. číslo v žalobcem tvrzeném rozsahu (tj. včetně sporného příkopu) přes 70 let.

4. Žalovaná svým podáním ze dne datum navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že tvrzení žalobce o nezávaznosti údajů v katastru nemovitostí před nabytím účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není správné. Žalovaná uvedla, že příkop tvoří příslušenství cesty, resp. přinejmenším věc funkčně související s cestou, neboť jeho účelem je zajistit odvodnění cesty a zabránit, aby komunikace byla zaplavována z přilehlých pozemků. Toto ostatně vyplývá i z žalobcem zmiňovaných předpisů o scelování, z vládního nařízení č. 171/1941 Sb., ze zák. č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích ve znění platném do datum, jakož i zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění. V doplnění tvrzení ze dne datum žalovaná uvedla, že žalobce předmětný pozemek, nyní zapsaný v KN pod p. číslo nabyl od svých rodičů datum a v době převodu byl pozemek v užívání socialistické organizace. Po dobu, kdy předmětný pozemek užívala socialistická organizace (tj. až do roku 1989), nelze uvažovat o dobré víře ani o faktickém užívání pozemku. Přinejmenším od datum si byl žalobce prokazatelně vědom stavu zápisů v KN, neboť toho dne do protokolu o vytyčení hranice sepsaného S. jméno žalobce svým podpisem stvrdil, že nesouhlasí se zaměřením pozemkové hranice. Přinejmenším od této doby tedy žalobce nemůže být v dobré víře, že mu sporná část pozemku (příkop) náleží. Z dokazování provedeného ve spise OS obec spisová značka vyplývá, že již v roce 1991 v rámci komunikace žalobce se ZD obec si musel žalobce být vědom spornosti průběhu hranice. S ohledem na výše uvedené je tak vyloučeno uvažovat o tom, že by žalobce mohl předmětnou spornou část pozemku nabýt vydržením, což ostatně ve svém rozhodnutí konstatoval již OS obec v řízení sp.zn. spisová značka. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Mezi stranami bylo nesporné (a uvedené vyplývá též z not. zápisu ze dne datum – odstupní smlouvy, jakož i z posudku anonymizováno celé jméno znalce číslo ze dne datum včetně jeho příloh a dále ze sdělení KÚ pro Jihomoravský kraj, kat. pracoviště obec ze dne datum) žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo (dříve evidovaného pod anonymizováno 5 slov, později pod číslo) k.ú. a územní celek a žalovaná je vlastníkem pozemku p. číslo (dříve číslo) k.ú. a územní celek, přičemž oba pozemky spolu sousedí s délkou anonymizováno 28m.

6. Z geometrického plánu anonymizováno příjmení ze dne datum (s i bez vyznačení zatrubnění) ve spojení s prohlášením o shodě na průběhu hranic ze dne datum a prohlášením o geometrickém a polohovém určení pozemku soud zjistil, že předmětný geometrický plán byl vyhotoven anonymizováno příjmení za účelem„ zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle ust. § 50 odst. 1 písm. a) kat. zákona“ a že k navrženému„ zpřesnění“ tak jak je uvedeno v geometrickém plánu, nedošlo, neboť pro to nebyly splněny zákonné podmínky, tj. zejména že by se na tomto shodli všichni dotčení vlastníci, když s návrhem nesouhlasila žalovaná (resp. za žalovanou starostka jméno příjmení) a příjmení příjmení za právnická osoba 7. Soud neprovedl žalobcem navržený„ výslech znalce příjmení příjmení“ a jeho konfrontaci se znalcem příjmení celé jméno znalce, neboť anonymizováno příjmení nebyl v řízení jmenován znalcem, pouze na zakázku žalobce vyhotovil shora cit. geometrický plán pro„ zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle ust. § 50 odst. 1 písm. a) kat. zákona“, které však nebylo podkladem pro zápis změn do KN, neboť nedošlo k souhlasnému prohlášení účastníků (viz dále právní posouzení, odst. 31 tohoto odůvodnění). anonymizováno příjmení dále na zakázku žalobce v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp.zn. spisová značka vyhotovil odborné vyjádření ze dne datum, které bylo k důkazu provedeno, neboť jej soud posoudil jako výjimku z koncentrace dle § 118b o.s.ř., když jím žalobce zamýšlel zpochybnit věrohodnost provedeného důkazu, a to dodatku ke ZP anonymizováno celé jméno znalce ze dne datum (ve spojení s původním posudkem anonymizováno celé jméno znalce ze dne datum). Odborné vyjádření ve svých závěrech konstatuje, že předmětný znalecký posudek nelze použít pro zpřesnění průběhu hranice mezi parcelou p. číslo p. číslo. Využití pro zpřesnění hranic v KN však nebylo zadáním znaleckého posudku, zadáním bylo (ve zkratce) zjištění skutečného průběhu hranice v terénu a porovnání zjištění z terénu s údaji z KN. Jelikož znalec nezjistil rozpor mezi stavem skutečným a stavem zapsaným v KN, nebyl vyhotovován nový geometrický plán, který by mohl být podkladem pro zápis změn v KN (viz též dodatek ke ZP ze dne datum, odpověď na otázku číslo). Odborné vyjádření anonymizováno příjmení se pak dále vyjadřuje k způsobu zjištění skutečného průběhu hranic původním ZP anonymizováno celé jméno znalce ze dne datum a uvádí, že obecně„ …určení vlastnických hranic v terénu je velmi individuální postup, který musí zohlednit jak dostupné a použitelné výsledky zeměměřičských činností, tak i aktuální stav v terénu… Úkolem znalce je nalézt z možných výsledků uvnitř určené kružnice ten nejpravděpodobnější.“ anonymizováno příjmení pak v části 2 svého odborného vyjádření konstatuje, že na základě skutečností zdokumentovaných v ZP (dosavadní zeměměřičské činnosti, skutečnosti zjištěné v terénu) - jak ostatně v posudku uvádí i sám znalec ve svém posudku - by šířka veřejné cesty (parcely p. číslo) v rámci povolených mezních polohových odchylek mohla být interpretována v různých variantách. anonymizováno příjmení uzavírá, že v posudku anonymizováno celé jméno znalce má za nedostatečně vysvětlené některé úvahy znalce, na základě nichž znalec dospěl ke svým závěrům, a to zejména právě co do určené šířky cest a výpočet bodu číslo ortogonální metodou.

8. K tomu zdejší soud konstatuje, že znalec příjmení celé jméno znalce při svém výslechu u jednání dne datum přesvědčivě (a to zejm. na podkladě zjištěných hraničních znaků a využití svých mnohaletých odborných zkušeností, tj. znalostí pravidel projekční práce ve scelovacím řízení) vysvětlil, z jakých důvodů postupoval při určení hranice v terénu právě tak, jak ve ZP postupoval (a proč z případných možných variant zvolil právě tu, která vedla k výsledku tak, jak je zdokumentován ve ZP). Vysvětlil i jak a proč určil šířku cesty 5, resp. 7 metrů. Znalec též srozumitelně a logicky odpověděl na doplňující otázky žalobce, doplnil tak svůj posudek a, dle přesvědčení soudu, odstranil případné nedostatky, které mu byly vytýkány anonymizováno příjmení, tj. nedostatečné vysvětlení znalcových úvah při určení konkrétní hranice v rámci povolených mezních polohových odchylek.

9. Ze znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce ze dne datum (viz zejm. str. 10 ZP) pak jednoznačně vyplynulo, že stav tak, jak je zapsán v katastru nemovitostí (modrá barva) odpovídá zjištěním znalce ohledně skutečného průběhu hranic z terénu (černá barva). Z dodatku ZP ze dne datum pak soud zjistil, že současný stav KN (po digitalizaci) vychází z dosavadní grafické mapy, resp. z původního scelovacího plánu a že výsledky měření S. jméno zanesené v geom. plánu z datum číslo 1999 v něm vůbec nebyly využity. Geom. plán S. jméno tedy nikterak neovlivnil současný katastrální stav pokud jde o polohu hranice mezi pozemky p. číslo p. číslo evidovanou v katastru nemovitostí. Provedenými katastrálními map, fotografiemi z místního ohledání, jakož i výslechem znalce celé jméno znalce ze dne datum pak bylo vyvráceno i tvrzení žalobce, že obecní cesta„ ukrojila“ část pozemku žalobce (sporný příkop) proto, že zemědělské družstvo při jejím budování„ uhnulo“ s cestou předzahrádce p. příjmení. Uvedené není možné, neboť cesta v terénu je přímá, ničemu neuhýbá, což je zřejmé právě i z map, které byly provedeny k důkazu, či z veřejně přístupné ortofotomapy, znalec se k této otázce vyjádřil při jednání dne datum.

10. Z přípisu Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v obec ze dne datum bylo zjištěno, že v katastrální uzemí byl katastrální operát obnoven přepracováním souboru geodetických informací, platnost obnoveného katastrálního operátu tj. přepracováním analogové katastrální mapy v měřítku 1: číslo do digitální podoby (KMD) byla vyhlášena ke dni datum. Uvedené tedy potvrzuje zjištění anonymizováno celé jméno znalce dle dodatku ze dne datum, tj. že současný stav katastrálního operátu (po digitalizaci) vychází z dosavadní grafické mapy, resp. z původního scelovacího plánu a že výsledky měření S. jméno zanesené v geom. plánu ze dne datum číslo 1999 při digitalizaci operátu nebyly využity.

11. Z dopisu žalobce žalované ze dne datum a reakce žalované ze dne datum soud zjistil, že v roce 2019 žalobce ve vztahu k žalované uváděl, že je vlastníkem předmětné části pozemku (příkopu), což žalovaná výslovně nerozporovala, uváděla však, že na dané ploše doposud běžně sekala trávu, s čímž – s ohledem na námitky žalobce – přestane. Z výkazu práce zaměstnankyně OÚ obec, p. příjmení, že tato ve dnech datum, datum, datum, datum prováděla úklid a sečení trávy v oblasti„ průmyslová zóna“. Z dopisu ZD obec ze dne datum soud zjistil, že průběh vlastnické hranice byl již v dané době sporný, resp. nejistý, když ZD obec připouštěla, že„ zpevněná komunikace svým rozsahem zřejmě přesahuje údaje zjistitelné v evidenční mapě katastru“ a uváděla, že se„ jedná zjevně o záležitost dlouhodobého charakteru“. V zájmu vyřešení případného sporu do budoucna byl žalobci bez bližších podrobností navržen„ odprodej zastavěné části Vašeho pozemku“, a to buď zemědělskému družstvu či obci. Z dopisu žalobce ze dne datum nebylo zjištěno pro toto řízení ničeho podstatného, když z přípisu není zřejmé, na jakou stavební činnost žalované související s úpravou komunikace si žalobce stěžuje a jaké části jeho pozemku PO 34 lit. br1 +br2+ff (dnes číslo) tím mají být dotčeny.

12. Ze zápisu o provedení státního dohledu ze dne datum vyplývá, že v roce 1993 byl právnická osoba zaměřen pozemek číslo a byly vytyčeny hranice mezi tímto pozemkem a místní komunikací p. číslo dále, že plynová přípojka budovaná p. příjmení (majitelem fy anonymizováno, která je vlastníkem pozemku p. číslo sousedícího s pozemkem žalobce p. číslo) byla budována„ v nezpevněné části místní komunikace, která vede souběžně s pozemky a není součástí těchto pozemků, ale místní komunikace“, a to přesto, že dle původní žádosti o stavební povolení ze dne datum měla být domovní přípojka zemního plynu pro jméno příjmení budována na pozemku p. číslo (viz též projekt zakázky – zakreslení uložení plynu z číslo). Uvedené je graficky patrné z kopie územního plánu ze dne datum pro danou lokalitu„ Pod hvozdem“, kde je plnou čarou vyznačen„ stávající plynovod“ a přerušovanou čarou k němý kolmý„ navržený plynovod“ k areálu anonymizováno, a to paralelně s vyznačenou hranicí pozemku p. číslo (cesta). Rovněž z přípisu obce J. příjmení ze dne datum plyne, že obec vyslovila souhlas s uložením plynové přípojky v nezpevněné části vozovky na pozemku p. číslo v k.ú. obec. Jak plyne z porovnání původních map a současné katastrální mapy týkajících se dané lokality (viz např. kopie původní scelovací mapy založená v ZP anonymizováno celé jméno znalce, geom. plán na čl. 52 spisu spisová značka či kopie pozemkové mapy z datum versus zaměření stávajícího stavu anonymizováno celé jméno znalce ve ZP či geometrický plán anonymizováno příjmení ze dne datum), část pozemku p. číslo (cesta), kde je položena přípojka plynu, byla z původního pozemku p. číslo oddělena a nově vyznačena jako p. číslo která je v současné době ve vlastnictví fy anonymizováno.

13. Z žádosti o stavební povolení ze dne datum – stavba garáží vč. zákresu soud nezjistil ničeho podstatného.

14. Z přípisu starosty územní celek Policii ČR ze dne datum soud zjistil, že dle stanoviska obce (žalované) vydaného v souvislosti s šetřením PČR ve věci odstranění plotu (viz též řízení o náhradu škody za odstranění plotu vedené u OS obec sp.zn. spisová značka), žalobce neprokazuje, že by pozemek, kde žalobce vystavěl sporné oplocení, byl v jeho vlastnictví; oplocení bylo postaveno v místní komunikaci, a to bez stavebního povolení; v místě bylo opakovaně prováděno místní šetření. Obec má za to, že je to žalobce, kdo by měl případně prokazovat, že hranice skutečně prochází míst, které si on„ bez jakéhokoliv podkladu“ určil.

15. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne datum č. zakázky číslo rok soud zjistil, že geodet právnická osoba, divize obec, jméno jméno, na žádost Pozemkového úřadu vytyčil hranice mezi pozemky p. číslo (část mimo areál anonymizováno) přičemž vlastník pozemku (žalobce) uvedl, že nesouhlasí se zaměřením z důvodu nesprávně určené hranice na straně pozemku p. číslo (cesta), příkop má být součástí jeho parcely„ s odvoláním na původní hranice, které si žalobce pamatuje, § 12 odst. 3 zák. číslo dále s odkazem na dopisy OÚ a JZD zde dme datum a datum“. Dle žádosti o provedení geometrických plánů ze dne datum zaslal Okresní pozemkový úřad žádost Katastrálním úřadu o zapsání zde vyjmenovaných geom. plánů do KN, z kopie není čitelné, zda se žádost týká též shora cit. geom. plánu č. zakázky číslo 1999. Z geom. plánu číslo ze dne datum soud nezjistil ničeho podstatného, když tento se netýkal předmětných parcel. Z náčrtku předloženého žalobcem (příloha číslo) soud nezjistil ničeho podstatného, když v náčrtku je červeně vytečkován okraj cesty p. číslo to v prodloužené anonymizováno hranice pozemku p. číslo přičemž na nákresu je perem ručně dopsáno parc. číslo pozemku p. číslo u vyznačení okraje cesty je ručně dopsáno„ =hranice“).

16. Z důkazů provedených ze spisu zdejšího soudu sp.zn. spisová značka, a to zejména z protokolů o jednáních datum, datum, z datum a z protokolu o provedení důkazu mimo jednání z datum (místní ohledání) soud zjistil zejména podstatná vyjádření účastníků a výpovědi svědků (vyjádření žalobce, výpověď sv. anonymizováno. příjmení, výpověď sv. D. příjmení, výpověď sv. B. příjmení) nezbytné pro posouzení otázky případného vydržení předmětné části pozemku, k němuž se zdejší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 23.10.2017 č.j. číslo jednací, s jehož hodnocením se zdejší soud ztotožnil a dále na něj (v části právního hodnocení, viz odst. číslo tohoto odůvodnění) odkazuje. Cit. rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2019 č.j. číslo jednací, dovolání žalobce bylo odmítnuto usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací.

17. Ze zápisu Místního národního výboru ze dne datum – jednání o povodňové situaci, která se vyskytla v části územní celek – vyplývá, že bylo provedeno místní šetření, které zjistilo zaplavování komunikace, jako příčiny byly označeny: podél komunikace nejsou udržovány příkopy, není svodnice u soukromých pozemků, které začínají na parcele číslo.

18. Z opisu protokolu ze dne datum bylo zjištěno, že bylo jednáno se zástupcem místního komisaře pro agrární operace, předmětem byla regulace místního toku v obec (anonymizováno) a závlahy. Zakládající členové vodního družstva souhlasili s jeho ustavením a vypracováním uvedeného projektu, žádali však, aby náklady na uvedenou regulaci a závlahu byly z největší části hrazeny z prostředků státních, resp. veřejných. Ze smlouvy scelovacího výboru ze dne datum vyplývá, že tuto uzavřel podnikatel zemních staveb jako zhotovitel a MNV v obec v zastoupení scelovacího výboru jako objednatel a jejím předmětem byla úprava společných zařízení (scelovacích příkopů), z protokolu ze dne datum je zřejmé, že v průběhu prací bylo rozhodováno scelovacím výborem z důvodu vhodnosti a odtokových poměrů též mj. o případném přeložení trasy příkopů a vybudování propustků. Dle týdenního hlášení z října 1949 byly prováděny práce na projektu společných zařízení mj. v obci obec (bez bližšího místního určení). Z protokolu ze dne datum bylo zjištěno, že zástupci KNV, MNV a scelovacího výboru konstatovali, že vybudováním nových polních cest v rámci provedeného scelování nastaly změny v odtoku povrchových vod, což je předmětem stížností občanů (příjmení a příjmení), jako řešení bylo navrženo rozšíření záhumenicové cesty za usedlostmi číslo o 2 metry do polní tratě s tím, že rozšířené plochy by bylo využito k vybudování cestního příkopu, který by odváděl povrchové vody. Zmíněný příkop by bylo účelné vybudovati i opačným směrem, ale dotčení zájemci na místě samém prohlásili, že si tam příkop nepřejí. příjmení navrhovaného příkopu zůstane v majetku dnešních přídělců. Závěrem se navrhuje, aby i podél polní cesty proti svahu v trati na„ anonymizováno“ byl vybudován cestní příkop o stejných dimensích. Z barevné mapy meliorací nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, neboť mapa je ve velkém měřítku, není z ní zřejmý konkrétní sporný pozemek, z mapy je seznatelné pouze to, že se týká daného území a v něm vybudovaných melioračních systémů. Z rozhodnutí Okresního úřadu v obec - výměru vodnímu družstvu ze dne datum nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když obsahem této listiny je vyřízení žádosti vodního družstva v obec a obec o projednání změny melioračního podniku, a to v době před realizací scelování v obci obec (číslo 1950), tj. před obdobím rozhodným pro posouzení v tomto řízení (viz dále též odst. 27 tohoto odůvodnění). Z rozhodnutí Odboru vodního hospodářství ze dne datum nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když obsahem této listiny schválení a povolení k užívání vybudovaného odvodnění, přičemž z obsahu listiny není zřejmé, zda a jakým způsobem se dotýká též sporné části pozemku, která je předmětem tohoto řízení. Rovněž ze stanov vodního družstva v obec nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když z nich pouze plyne, že jde o vodní družstvo založené 28.

8. číslo a že dle §3„ členy družstva jsou dočasní majetníci v obvod zavodňování zahrnutých pozemků“. Není však zřejmé, kterých pozemků se týká, důkaz„ Celková odvodněná plocha v obci obec (příloha číslo) nebyl proveden, neboť jde pouze o kopii spisového obalu bez jakékoliv další informační hodnoty. Soud však nadto zároveň zdůrazňuje, že se dané listiny jednoznačně týkají období, které žalobce do své žaloby nikterak nezahrnul (viz tvrzení žalobce, odst. 3 tohoto odůvodnění).

19. Pro toto řízení tedy není a nemohlo být podstatné, zda právní předchůdci žalobce byli či nebyli členy vodního družstva, zda pozemky žalobce byly či nebylo dotčeny melioracemi, zda a jak nově zřizované příkopy a meliorace reagovaly na změnu odtokových poměrů v důsledku scelování (vnik nových cest, vznik a zánik úvozů a příkopů, rušení mezí, změna výměr a způsobu obhospodařování pozemků, atp.). Zásadní pro toto řízení naopak byl výsledek této činnosti, a to scelovací mapa, resp. scelovací plán tak, jak je založen jako příloha 3 na str. 15 znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce č- číslo ze dne datum, a z něj vycházející grafická mapa KN tak jak je založena jako příloha číslo na str. 14 ZP anonymizováno celé jméno znalce (viz odst. 9 tohoto odůvodnění).

20. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování, a to z následujících důvodů: Důkaz spisem zdejšího soudu sp.zn. spisová značka nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny;„ vyjádření majitele předzahrádky příjmení“ pak soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť již provedenými důkazy bylo zjištěno, že podezření žalobce, že vybudování této předzahrádky p. příjmení souvisí s „ posunutím“ cesty v neprospěch pozemku žalobce není důvodné, když cesta vede přímo a ničemu v terénu neuhýbá. Důkaz spisem územní celek sp.zn. spisová značka nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny, žalobce nespecifikoval, v čem má spočívat případná šikana ze strany žalované a jak toto souvisí s tímto řízením, jehož byl sám žalobce iniciátorem. Důkaz spisem územní celek sp.zn. KPP/P číslo nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny, žalobce nespecifikoval, v čem má spočívat případná šikana ze strany žalované, resp. jak případné přestupkové řízení vůči panu příjmení souvisí s tímto řízením o určení vlastnictví, jehož byl žalobce iniciátorem. Výslech a konfrontace anonymizováno příjmení nebyl proveden z důvodů popsaných shora, pokud pak žalobce uváděl, že tento má potvrdit správnost svého plánku a to, že jej projednal se sousedy, nešlo o spornou skutečnost, předmětný geom. plán však není podkladem pro změnu zápisu v KN, a to z jiných důvodů, než které žalobce hodlá prokázat (viz dále odst. 27 tohoto odůvodnění). Situační náčrtek obce nebyl proveden, neboť nebyl způsobilý prokázat nárok žalobce, když samotný fakt, že někdo aktivně neodporuje tvrzení druhé osoby o jeho vlastnictví k věci, není a nemůže být nabývacím titulem. Důkaz místním ohledáním nebyl soudem proveden pro nadbytečnost, neboť soud pro prokázání stavu v místě vzal za zcela dostačující důkazy ze spisu spisová značka - místní ohledání včetně fotografií, dále pak znalecký posudek anonymizováno celé jméno znalce, který rovněž za součinnosti všech účastníků prováděl i místní šetření, a dále pak dodatek znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce a jeho výslech. Důkaz kupní smlouvou ze dne datum pro kupujícího J. příjmení nebyl proveden, neboť žalobce přes výzvu soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením má být důkaz proveden, co jím má být ve vztahu k prokázání vlastnického práva žalobce zjištěno. Další důkazy vztahující se k melioracím (rozhodnutí VHZL číslo z datum ke stavbě meliorací, výpis z členské knihy Vodního družstva, sdělení c.k. Okresního hejtmanství v obec z datum, sdělení c.k. Okresního hejtmanství v obec z datum, vyhláška místního komisaře číslo ze dne datum, etc.) provedeny nebyly, neboť stav vzniklý melioracemi a scelením, resp. stav až do r. 1999 žalobce nezpochybňoval, nadto pak u shora označených listin žalobce k výzvě soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být dané listiny provedeny, tj. co jimi má být prokázáno kromě obecných tvrzení žalobce o„ vodním právu“ (viz podání žalobce ze ne datum či ze dne datum). Důkaz výslechy zástupce fy anonymizováno p. příjmení a výslechem pracovnice KN příjmení příjmení nebyly provedeny, neboť žalobce přes jednoznačné poučení soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením má být důkaz proveden, co jím má být ve vztahu k prokázání vlastnického práva žalobce zjištěno. Důkaz o námitkách žalobce proti protokolaci a nesouhlas se smírem ve spise spisová značka nebyly pro nadbytečnost provedeny, neboť tyto prokazují pouze procesní stanovisko žalobce, které je soudu dostatečně známo (z úřední činnosti i z četných podání v tomto řízení), a nemají zároveň důkazní hodnotu pro prokázání skutkového stavu jako takového. Důkaz“ výtahem z norem příkopů“ nebyl proveden, neboť normy nemají důkazní hodnotu pro prokázání skutkového stavu jako takového, jedná se o právní posouzení věci. Důkaz oddacím listem žalobce nebyl proveden, neboť nejde o důkaz způsobilý prokázat žalobní tvrzení žalobce; k otázce právního posouzení vydržení se pak soud vyjadřuje dále (viz odst. 33 tohoto odůvodnění). Důkaz„ celým spisem“ zdejšího soudu sp.zn. 9 C 938/2004 nebyl proveden, neboť spis sám o sobě nic nedokazuje, konkrétní listiny provedeny byly, žalobce pak nadto k výzvě soudu nedoplnil, co případné další listiny mají prokazovat. Důkaz„ celým spisem“ stavebního úřadu obec k plynové přípojce anonymizováno příjmení nebyl proveden, neboť spis sám o sobě nic nedokazuje, některé konkrétní žalobcem označené listiny provedeny byly, žalobce pak nadto k výzvě soudu nedoplnil, co případné další listiny mají prokazovat. Veřejně dostupná katastrální evidence z internetu a veřejně dostupná mapa z internetu nebyly prováděny, neboť výpisy z KN a příslušné mapy byly provedeny již v rámci jiného provedeného dokazování (viz odst. 5 tohoto odůvodnění). Právní posouzení:

21. Dle ust. § 80 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) se určení, zda tu právní poměr je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V souladu s judikátem Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Cdon 1338/96 je určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Jelikož se žalobce se svou žalobou domáhá určení, že skutečný stav neodpovídá stavu zápisu v katastru nemovitostí, je naléhavý právní zájem na projednání žaloby dán.

22. Podle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum (o. z.), se (není-li dále stanoveno jinak) ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. K posouzení právního základu žalobcových tvrzení je proto nutný menší historický exkurs k otázce (ne) závaznosti stavu zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve vztahu k publikaci ve veřejném rejstříku.

24. V zemích Koruny české se od 13. stol. používaly tzv. zemské desky, jež sloužily k zápisům dispozic se svobodnými statky. Zápis v deskách byl nevyvratitelným důkazem vlastnictví - princip materiální publicity. V roce 1871 byl přijat zákon č. 95 ř. z., jímž došlo ke vzniku tzv. nových pozemkových knih, jež však po roce 1950 pozbyly svého zásadního významu. V roce 1951 byl přijat nový občanský zákoník, jež nevázal vznik vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem na provedení zápisu v pozemkové knize a ta přestala vypovídat o skutečných a aktuálních právních vztazích k nemovitostem. Účelem této právní úpravy bylo především oslabení vědomí občanů o soukromém vlastnictví. Zápisy do pozemkových knih přestaly být následně řádně prováděny, což vedlo k extrémnímu stavu, kdy se jen obtížně zjišťovaly údaje o vlastnících nemovitostí. Absence řádné evidence vlastnických vztahů k nemovitostem vedla v roce 1964 až k přijetí zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, jež však plně neobnovil princip zápisů tak, jak tomu bylo u pozemkové knihy a pozemkového katastru. Úloha spolehlivého a úplného evidenčního systému tak byla naplněna jen v omezeném rozsahu. Základem právní úpravy platné do přijetí současného obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb. ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014) se pak stal zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, jímž došlo ke dni datum ke zřízení katastru nemovitostí. Postup při provádění zápisů vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí byl následně upraven zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

25. V souladu s ust. § 11 zák.č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, byl ten, kdo vycházel ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti (princip materiální publicity).

26. Dle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a c) dbát pokynů soudu.

27. Jelikož žalobce ve své žalobě (ve znění jejích četných písemných doplnění, jakož zejména v doplnění – upřesnění žaloby učiněném žalobcem ústně u přípravného jednání dne datum) tvrdí, že stav zápisu, tak jak byl převzat při zřízení katastru nemovitostí jakožto závazné evidence nemovitostí ke dni datum (zák.č. 344/1992 Sb.) byl správný (viz vyjádření žalobce, že scelování a meliorace nikterak nezpochybňuje), resp. žalobce tvrdí, že k rozporu mezi stavem katastrálním a skutečným, co do vedení hranic pozemku mezi parcelami p. číslo p. číslo došlo zápisem geometrického plánu vyhotoveného S. jméno v roce 1999 (v protokolu o přípravném jednání nesprávně uveden rok 1992), omezil se soud ve svém dokazování na důkazy vztahující se k těmto žalobcovým tvrzením, když stav KN vzešlý z těchto procesů, tj. stav zanesený v KN nejméně v období od datum do datum (datum vyhotovení geometrického plánu číslo rok) nebyl sporný (viz shora odst. 3 tohoto odůvodnění).

28. Z provedeného dokazování (a to zejména ze znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce ve spojení s jeho dodatkem a výslechem znalce učiněným při jednání ze dne datum a datum přitom vyplynulo, že skutečný průběh hranice v terénu odpovídá stavu zápisu v KN a že žalobcem tvrzená změna zápisu (na základě geom. plánu S. jméno z roku 1999) neproběhla, resp. že současný stav digitalizované katastrální mapy z daného zaměření provedeného v roce 1999 nevycházel. Znalec pro svůj posudek využil jak měření v terénu, tak podklady z katastru nemovitostí. Nebylo jeho úkolem porovnávat stav scelovacího operátu s plánem meliorací, když soud konstatuje, že není vyloučeno, že v padesátých letech při scelování, masivních změnách vlastnických poměrů, vytváření nových přístupových cest a zároveň vytváření nových odvodňovacích zařízení došlo k tomu, že ne všechny záměry (vodních družstev či scelovacích komisí) byly v praxi realizovány dle plánů, resp. je téměř jisté, že některé výsledky uvedených činností původním plánům neodpovídaly, popřípadě byly v souladu pouze s plány některými (tj. např. plán scelování ne vždy domyslel do důsledků též odvodňování pozemků, atp.). Tato právní nejistota pak byla zdůrazněna stavem evidence vlastnických poměrů po roce 1950 a tím, že osobní vlastnictví k nemovitostem prakticky neexistovalo a bylo znovu obnoveno až po roce 1989 (viz odst. 24 tohoto odůvodnění). Faktem však zůstává, že podkladem pro zápis v současné evidenci vlastnických hranic v KN v daném území byl scelovací plán (proti jehož správnosti žádná ze stran ničeho nenamítá) a dle výsledků dokazování současný stav katastrálního operátu odpovídá též skutečnému průběhu hranic v terénu.

29. Pokud pak žalobcova argumentace směřovala k tomu, že předmětná část pozemku (příkop) je příslušenstvím pozemku p. číslo nikoliv pozemku p. číslo uvádí zdejší soud následující. Dle ust. § 120 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013 (dále jen„ SOZ“) je součástí věcí vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. V souladu s ust. § 121 odst. 1 SOZ jsou příslušenstvím věci ty věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

30. S ohledem na shora uvedené by tedy„ příkop“ (- pokud by byl samostatnou parcelou sic!), mohl být nanejvýš příslušenstvím věci hlavní, nikoliv její součástí. Soud přitom ponechává stranou otázku, zda by věcí hlavní měla být cesta ve vlastnictví žalované nebo pozemek ve vlastnictví žalobce, když na výsledek řízení tato otázka nemůže mít vliv, neboť především předmětný příkop netvoří a dle v katastru zanesených map ani nikdy netvořil samostatnou věc a i pokud by tomu tak bylo, jak již konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č. R 75/2004„ platné právo nemá ustanovení o tom, že by na nabyvatele věci hlavní přecházelo i příslušenství věci a k převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy potřeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli“. Nelze tedy bez dalšího odvozovat vlastnické právo k „ příslušenství věci“ od„ věci hlavní“.

31. Rovněž nelze přisvědčit žalobci v jeho úvaze o tom, že pokud s jeho inciativou o zpřesnění hranic geometrickým plánem anonymizováno příjmení ze dne datum (tedy tak, aby pozemek žalobce p. číslo jednoznačně zahrnoval i sporný příkop) nesouhlasila menšina vlastníků sousedních parcel (tj. žalovaná a právnická osoba), měl by se soud přiklonit na stranu„ většiny“ (tj. žalobce, právnická osoba a příjmení příjmení) neboť jakýkoliv nesouhlas musí být v takovém případě řádně odůvodněný. K tomu soud uvádí, že zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) zák.č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, je možné právě a jen v takovém případě, kdy se všichni dotčení vlastníci pozemků na dané otázce výslovně shodli. Pokud tato shoda z jakéhokoliv důvodu dána není (přičemž je plným právem vlastníka souhlas neudělit, a to z jakéhokoliv důvodu), tedy tam, kde dochází ke sporu ohledně určení hranic mezi sousedními pozemky, bude dle § 50 odst. 1 písm. b) kat. zákona podkladem pro zápis rozhodnutí soudu. Otázka udělení souhlasu většinou či menšinou vlastníků v daném případě tedy není vůbec relevantní, nadto pak zdejší soud podotýká, že v daném případě je pro zpřesnění hranice zásadní právě stanovisko vlastníka pozemku p. číslo (žalované), neboť navrhovaným zpřesněním hranice dle cit. geometrického plánu by sice došlo k odstranění sporné otázky mezi žalobcem a žalovanou, nicméně by se tak stalo jednoznačně v neprospěch výměry pozemku p číslo (ve vlastnictví žalované) a ve prospěch výměry pozemku p číslo (ve vlastnictví žalobce), přičemž pozemky ostatních sousedních vlastníků p. číslo p. číslo p. číslo by tím zároveň nebyly jakkoliv dotčeny.

32. Z úřední povinnosti pak soud přistoupil k posouzení, zda žalobce (resp. jeho právní předchůdci) mohl své vlastnické právo nabýt originárně, vydržením. Soud tedy zkoumal naplnění podmínek vydržení dle § 134 SOZ a shledal, že tyto nebyly a nejsou naplněny. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 SOZ). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 SOZ). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 SOZ). Jak opakovaně uváděl Nejvyšší soud ČR (viz např. 28 Cdo 2609/2010, 28 Cdo 4227/2013) oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.

33. Jak konstatoval zdejší soud již v řízení sp.zn. spisová značka, na jehož odůvodnění zdejší soud v podrobnostech odkazuje, předmětná část pozemku není ve vlastnictví žalobce ani z důvodu vydržení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl informován o tom, že jeho pozemek parc. číslo nedosahuje až k okraji komunikace a hranice probíhá blízko okraje příkopu vzdálenějšího od komunikace. Uvedené vyplývá zejména z jednotlivých vyjádření žalobce učiněných v průběhu řízení sp.zn. spisová značka a v tomto řízení provedených listinných důkazů. O spornosti průběhu hranice byl žalobce informován již v roce 1991, jak vyplývá z odpovědi stát. instituce zaslanému ZD obec dne datum. V reakci na stížnost žalobce příjmení jméno tehdy objednalo geodetické zaměření pozemků a následující vyjádření ve shodném dopise (že družstvo je dle platných předpisů oprávněno na užívaných pozemcích stavět) nelze proto dle tohoto kontextu chápat jako potvrzení, že stavba skutečně je stavěna na pozemku žalobce. V roce 1999 byl sporný pozemek prokazatelně vytyčen v terénu, přičemž hranice s pozemkem číslo byla vytyčena přes nesouhlas žalobce, který namítal, že hranice na straně pozemku číslo je nesprávně určená a má se nacházet až za příkopem (při pohledu od pozemku žalobce) s odkazem na dopisy JZD obec ze dne datum a datum (z nichž však, dle přesvědčení soudu, objektivně nelze jakkoliv dovozovat vlastnické právo žalobce ke spornému příkopu). Žalobce pak naopak v soudním řízení sp.zn. spisová značka opakovaně uvedl, že plynová přípojka, kterou v místě vybudoval J. příjmení, byla„ povolena nezákonně a nicotně přímo na hranici parcel“ (k tomu blíže viz výsledky dokazování cit. v odst. 12 tohoto odůvodnění). Ze zápisu o provedení státního dohledu ze dne datum přitom vyplývá, že stavební povolení pro přípojku plynu bylo prováděno„ v nezpevněné části místní komunikace, která vede souběžně s pozemky a není součástí těchto pozemků, ale místní komunikace“. Také jednání žalobce popsané ve sporu o náhradu škody za odstranění oplocení (sp.zn. spisová značka) vypovídá o jeho tehdejším přesvědčení - začal budovat první oplocení na předmětné hranici v roce 2000, a to v linii, kde byl druhým žalovaným pokládán plyn – tedy na okraji příkopu nebo za příkopem při pohledu od komunikace. Žalobce sám uváděl, že při pozdější obnovení plotu přemístil plot z jedné strany příkopu na druhou stranu příkopu, jak vyplývá z jeho vyjádření při jednání soudu dne datum„ K posunutí došlo s ohledem na plynovou přípojku, když jsem byl nucen respektovat ochranné pásmo“, jak vyplývá z vyjádření žalobce při jednání soudu dne datum. Po prvním zbourání plotu pak žalobce postupoval při jeho obnovení v nesprávném přesvědčení, že„ geometrický plán má značnou toleranci +- 2 metry a jakákoli poloha hranice v tomto rozmezí je správná“. Žalobce si tedy byl v každém případě vědom toho, že oproti původnímu umístění oplocení došlo k jeho poměrně značnému posunu. Také při jednání dne datum žalobce uváděl, že„ pozemek vznikl při scelovacím řízení v 50. letech, kdy na základě katastrálního inspektorátu v obec byla přípustná tolerance +- 2,8m, tedy tato hranice někde v rozmezí 5,6m je správná a je vždy v přípustném rozmezí.“ V pozdější době pak žalobce na základě tohoto názoru dospěl dokonce k přesvědčení, že„ hranice pozemku číslo prochází místy nacházejícími se přibližně v 1/3 vozovky.“ Žalobce podle vlastního vyjádření po vydání pozemku tento užíval k hranici„ tak, jak bylo původní oplocení“ (dle vyjádření žalobce u jednání soudu dne datum) – tedy oplocení vybudované v roce 2000. Teprve později začal žalobce tvrdit, že od vydání pozemku jej užíval až k cestě a argumentovat pařezy, které se měly nacházet ve výkopu. Tato jeho vyjádření a vyjádření osob jemu blízkých (manželka, matka příjmení. příjmení) však soud považuje za účelové, zejména v kontextu výše zmíněných vyjádření žalobce. Ze všech těchto důkazů proto soud vyvodil závěr, že žalobce věděl o tom, že jeho pozemek parc. číslo (dříve evidovaného pod PO 34 lit. br1 +br2+ff, později pod číslo) nedosahuje až k okraji komunikace a hranice probíhá blízko okraje příkopu vzdálenějšího od komunikace, a tedy že žalobce spornou část pozemku (příkop) neužíval v dobré víře jako jeho vlastník a nemohlo tedy ani dojít k vydržení sporné části pozemku ve smyslu ust. § 134 SOZ.

34. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno shora, když v řízení bylo prokázáno, že skutečná vlastnická hranice předmětných parcel neodporuje hranici tak, jak je zanesena v katastrálním operátu, tj. skutkový stav, tak jak byl na základě žalobních tvrzení a žalobcem označených důkazů zjištěn, nesvědčí ve prospěch žalobního návrhu žalobce.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 802 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, vyjádření z datum, účast na přípravném jednání dne datum, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne datum, účast na jednání dne datum v rozsahu přesahujícím dvě hodiny a účast na jednání dne datum) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 656,09 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 553,47 Kč za 56 ujetých km v částce 353,47 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 553,47 Kč za 56 ujetých km v částce 353,47 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 549,15 Kč za 56 ujetých km v částce 349,15 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 456,09 Kč ve výši 5 345,80 Kč.

36. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud dle § 148 o.s.ř. samostatně vyhlášeným doplňujícím rozsudkem dle § 166 o.s.ř. Náklady řízení státu jsou tvořeny náklady na znalečné za vypracování dodatku ke znaleckému posudku ve výši 2 554 Kč dle usnesení ze dne 1. 6. 2021 č.j. 2 C 208/2019-165 a náklady za účast znalce u jednání dne datum ve výši 900 Kč dle usnesení ze dne 19.10.2021 č.j. 2 C 208/2019-219, celkem tedy 3 454 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.