2 C 208/2019

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem části pozemku p. [číslo] zapsaného pro k.ú. a [územní celek] u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to části pozemku p. [číslo] přiléhající k pozemku p. [číslo] zapsaného pro k.ú. a [územní celek] u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], tak, jak byla tato část červeně označena a vymezena geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [rok], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 30 802 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku náhradu nákladů řízení v částce 3 454 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem ze dne [datum] ve znění upřesnění ze dne [datum] („ upřesnění žalobního návrhu v otázce vlastnictví“) postoupeného ze spisu KS [obec] sp.zn. [spisová značka], ve znění vyjádření ze dne [datum], ve znění repliky a doplnění důkazů ze dne [datum], dále ve znění tvrzení doplněných u přípravného jednání dne [datum], jakož i doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ze dne [datum], domáhal určení, že žalobce je vlastníkem části pozemku p. [číslo] zapsaného pro k.ú. a [územní celek] u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to části pozemku p. [číslo] přiléhající k pozemku p. [číslo] zapsaného pro k.ú. a [územní celek] u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], tak, jak byla tato část červeně označena a vymezena geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [rok]. Žalobce uvedl, že v rámci řízení vedené před OS [obec] pod sp.zn. [spisová značka] (na KS [obec] pod sp.zn. [spisová značka]) probíhala mezi ním a vlastníky sousedních pozemků jednání o zpřesnění polohy hranic (otázka vlastnictví předmětné části pozemku p [číslo] - příkopu na okraji pozemku p. [číslo] sousedícího s pozemkem obce p. [číslo]). Žalobce nechal vyhotovit geom. plán [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum]; soused fa [anonymizováno] souhlasila se zakresleným zpřesněním polohy hranice, soused fa [právnická osoba] neměla námitky k poloze v terénu, ale s odůvodněním své potřeby stranit obci souhlasné prohlášení nepodepsala, [územní celek] nesouhlasí absolutně s ničím. Jelikož záležitost nelze řešit dohodou stran a hranice v terénu se liší od hranic zanesených v KN, je žalobce přesvědčen, že ve věci je dán naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř.

2. Žalobce uváděl, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] oba v obci a k.ú. [obec]. V době před platností současného obč. zákoníku a tedy v době – dle žalobce - nezávaznosti katastrální evidence byla společná hranice chybně zaměřena, na což žalobce opakovaně upozorňoval. Vydáním nového obč. zákoníku se však nezávazné údaje v katastru staly závaznými. Terénní stav je nicméně zřejmý v návaznosti na existenci dochovaného propustku přes příkop. Žalobce ve svých vyjádření obsáhle argumentoval tím, že příkop podél cesty může a nemusí být příslušenstvím cesty. V daném konkrétním případě byly příkopy vybudovány v době scelování pozemků ([číslo]) a zřízení meliorací pozemků v návaznosti na činnost vodního družstva, jehož členem byli mj. právní předchůdci žalobce. Scelovací práce zůstaly v dané obci právně nedokončeny, fyzicky však vlastníci opustili své původní pozemky a chopili se držby nových. Právně nedokončené zůstalo scelování proto, že v roce 1950 byly zrušeny scelovací úřady, scelování nebylo potvrzeno rozhodnutím soudu. Tento stav byl napraven přijetím zákona o scelování v roce 1990, kdy tento zákon zakotvil, že faktický stav trvající 40 let je legální tak, aby se jednotliví vlastníci nemuseli individuálně domáhat svého vlastnictví u soudu.

3. Žalobce u přípravného jednání dne [datum] zdůraznil, že stav vzniklý scelováním, na základě nějž se jeho právní předchůdci ujali držby a vlastnictví pozemku p. [číslo] nijak nezpochybňuje. Namítá však, že v roce 1992 (v jiných podáních uváděn správně„ rok 1999“) zeměměřič [jméno] z [obec] nesprávně zaměřil hranice předmětného pozemku a tím vznikl nesprávný stav zápisu v KN, a to přesto, že žalobce do protokolu výslovně uvedl, že s tímto jeho zaměřením nesouhlasí. Žalobce má za to, že toto vzniklo v důsledku činnosti fy [anonymizováno], která se snažila vyjít vstříc panu [příjmení] a jím vybudované předzahrádce a„ uhnula“ s cestou v neprospěch části pozemku žalovaného (příkopu), který je předmětem tohoto řízení. Právní předchůdci a žalobce tedy, dle přesvědčení žalobce, po právu drží předmětný pozemek p. [číslo] v žalobcem tvrzeném rozsahu (tj. včetně sporného příkopu) přes 70 let.

4. Žalovaná svým podáním ze dne [datum] navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že tvrzení žalobce o nezávaznosti údajů v katastru nemovitostí před nabytím účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není správné. Žalovaná uvedla, že příkop tvoří příslušenství cesty, resp. přinejmenším věc funkčně související s cestou, neboť jeho účelem je zajistit odvodnění cesty a zabránit, aby komunikace byla zaplavována z přilehlých pozemků. Toto ostatně vyplývá i z žalobcem zmiňovaných předpisů o scelování, z vládního nařízení č. 171/1941 Sb., ze zák. č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích ve znění platném do [datum], jakož i zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění. V doplnění tvrzení ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce předmětný pozemek, nyní zapsaný v KN pod p. [číslo] nabyl od svých rodičů [datum] a v době převodu byl pozemek v užívání socialistické organizace. Po dobu, kdy předmětný pozemek užívala socialistická organizace (tj. až do roku 1989), nelze uvažovat o dobré víře ani o faktickém užívání pozemku. Přinejmenším od [datum] si byl žalobce prokazatelně vědom stavu zápisů v KN, neboť toho dne do protokolu o vytyčení hranice sepsaného S. [jméno] žalobce svým podpisem stvrdil, že nesouhlasí se zaměřením pozemkové hranice. Přinejmenším od této doby tedy žalobce nemůže být v dobré víře, že mu sporná část pozemku (příkop) náleží. Z dokazování provedeného ve spise OS [obec] [spisová značka] vyplývá, že již v roce 1991 v rámci komunikace žalobce se ZD [obec] si musel žalobce být vědom spornosti průběhu hranice. S ohledem na výše uvedené je tak vyloučeno uvažovat o tom, že by žalobce mohl předmětnou spornou část pozemku nabýt vydržením, což ostatně ve svém rozhodnutí konstatoval již OS [obec] v řízení sp.zn. [spisová značka]. <b>Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:</b> 5. Mezi stranami bylo nesporné (a uvedené vyplývá též z not. zápisu ze dne [datum] – odstupní smlouvy, jakož i z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] včetně jeho příloh a dále ze sdělení KÚ pro Jihomoravský kraj, kat. pracoviště [obec] ze dne [datum]) žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] (dříve evidovaného pod [anonymizováno 5 slov], později pod [číslo]) k.ú. a [územní celek] a žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] (dříve [číslo]) k.ú. a [územní celek], přičemž oba pozemky spolu sousedí s délkou [anonymizováno] 28m.

6. Z geometrického plánu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (s i bez vyznačení zatrubnění) ve spojení s prohlášením o shodě na průběhu hranic ze dne [datum] a prohlášením o geometrickém a polohovém určení pozemku soud zjistil, že předmětný geometrický plán byl vyhotoven [anonymizováno] [příjmení] za účelem„ zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle ust. § 50 odst. 1 písm. a) kat. zákona“ a že k navrženému„ zpřesnění“ tak jak je uvedeno v geometrickém plánu, nedošlo, neboť pro to nebyly splněny zákonné podmínky, tj. zejména že by se na tomto shodli všichni dotčení vlastníci, když s návrhem nesouhlasila žalovaná (resp. za žalovanou starostka [jméno] [příjmení]) a [příjmení] [příjmení] za [právnická osoba]

7. Soud neprovedl žalobcem navržený„ výslech znalce [příjmení] [příjmení]“ a jeho konfrontaci se znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], neboť [anonymizováno] [příjmení] nebyl v řízení jmenován znalcem, pouze na zakázku žalobce vyhotovil shora cit. geometrický plán pro„ zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle ust. § 50 odst. 1 písm. a) kat. zákona“, které však nebylo podkladem pro zápis změn do KN, neboť nedošlo k souhlasnému prohlášení účastníků (viz dále právní posouzení, odst. 31 tohoto odůvodnění). [anonymizováno] [příjmení] dále na zakázku žalobce v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] vyhotovil odborné vyjádření ze dne [datum], které bylo k důkazu provedeno, neboť jej soud posoudil jako výjimku z koncentrace dle § 118b o.s.ř., když jím žalobce zamýšlel zpochybnit věrohodnost provedeného důkazu, a to dodatku ke ZP [anonymizováno] [celé jméno znalce] ze dne [datum] (ve spojení s původním posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] ze dne [datum]). Odborné vyjádření ve svých závěrech konstatuje, že předmětný znalecký posudek nelze použít pro zpřesnění průběhu hranice mezi parcelou p. [číslo] p. [číslo]. Využití pro zpřesnění hranic v KN však nebylo zadáním znaleckého posudku, zadáním bylo (ve zkratce) zjištění skutečného průběhu hranice v terénu a porovnání zjištění z terénu s údaji z KN. Jelikož znalec nezjistil rozpor mezi stavem skutečným a stavem zapsaným v KN, nebyl vyhotovován nový geometrický plán, který by mohl být podkladem pro zápis změn v KN (viz též dodatek ke ZP ze dne [datum], odpověď na otázku [číslo]). Odborné vyjádření [anonymizováno] [příjmení] se pak dále vyjadřuje k způsobu zjištění skutečného průběhu hranic původním ZP [anonymizováno] [celé jméno znalce] ze dne [datum] a uvádí, že obecně„ …určení vlastnických hranic v terénu je velmi individuální postup, který musí zohlednit jak dostupné a použitelné výsledky zeměměřičských činností, tak i aktuální stav v terénu… Úkolem znalce je nalézt z možných výsledků uvnitř určené kružnice ten nejpravděpodobnější.“ [anonymizováno] [příjmení] pak v části 2 svého odborného vyjádření konstatuje, že na základě skutečností zdokumentovaných v ZP (dosavadní zeměměřičské činnosti, skutečnosti zjištěné v terénu) - jak ostatně v posudku uvádí i sám znalec ve svém posudku - by šířka veřejné cesty (parcely p. [číslo]) v rámci povolených mezních polohových odchylek mohla být interpretována v různých variantách. [anonymizováno] [příjmení] uzavírá, že v posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] má za nedostatečně vysvětlené některé úvahy znalce, na základě nichž znalec dospěl ke svým závěrům, a to zejména právě co do určené šířky cest a výpočet bodu [číslo] ortogonální metodou.

8. K tomu zdejší soud konstatuje, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při svém výslechu u jednání dne [datum] přesvědčivě (a to zejm. na podkladě zjištěných hraničních znaků a využití svých mnohaletých odborných zkušeností, tj. znalostí pravidel projekční práce ve scelovacím řízení) vysvětlil, z jakých důvodů postupoval při určení hranice v terénu právě tak, jak ve ZP postupoval (a proč z případných možných variant zvolil právě tu, která vedla k výsledku tak, jak je zdokumentován ve ZP). Vysvětlil i jak a proč určil šířku cesty 5, resp. 7 metrů. Znalec též srozumitelně a logicky odpověděl na doplňující otázky žalobce, doplnil tak svůj posudek a, dle přesvědčení soudu, odstranil případné nedostatky, které mu byly vytýkány [anonymizováno] [příjmení], tj. nedostatečné vysvětlení znalcových úvah při určení konkrétní hranice v rámci povolených mezních polohových odchylek.

9. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ze dne [datum] (viz zejm. str. 10 ZP) pak jednoznačně vyplynulo, že stav tak, jak je zapsán v katastru nemovitostí (modrá barva) odpovídá zjištěním znalce ohledně skutečného průběhu hranic z terénu (černá barva). Z dodatku ZP ze dne [datum] pak soud zjistil, že současný stav KN (po digitalizaci) vychází z dosavadní grafické mapy, resp. z původního scelovacího plánu a že výsledky měření S. [jméno] zanesené v geom. plánu z [datum] [číslo] 1999 v něm vůbec nebyly využity. Geom. plán S. [jméno] tedy nikterak neovlivnil současný katastrální stav pokud jde o polohu hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] evidovanou v katastru nemovitostí. Provedenými katastrálními map, fotografiemi z místního ohledání, jakož i výslechem znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] pak bylo vyvráceno i tvrzení žalobce, že obecní cesta„ ukrojila“ část pozemku žalobce (sporný příkop) proto, že zemědělské družstvo při jejím budování„ uhnulo“ s cestou předzahrádce p. [příjmení]. Uvedené není možné, neboť cesta v terénu je přímá, ničemu neuhýbá, což je zřejmé právě i z map, které byly provedeny k důkazu, či z veřejně přístupné ortofotomapy, znalec se k této otázce vyjádřil při jednání dne [datum].

10. Z přípisu Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v [katastrální uzemí] byl katastrální operát obnoven přepracováním souboru geodetických informací, platnost obnoveného katastrálního operátu tj. přepracováním analogové katastrální mapy v měřítku 1: [číslo] do digitální podoby (KMD) byla vyhlášena ke dni [datum]. Uvedené tedy potvrzuje zjištění [anonymizováno] [celé jméno znalce] dle dodatku ze dne [datum], tj. že současný stav katastrálního operátu (po digitalizaci) vychází z dosavadní grafické mapy, resp. z původního scelovacího plánu a že výsledky měření S. [jméno] zanesené v geom. plánu ze dne [datum] [číslo] 1999 při digitalizaci operátu nebyly využity.

11. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] a reakce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že v roce 2019 žalobce ve vztahu k žalované uváděl, že je vlastníkem předmětné části pozemku (příkopu), což žalovaná výslovně nerozporovala, uváděla však, že na dané ploše doposud běžně sekala trávu, s čímž – s ohledem na námitky žalobce – přestane. Z výkazu práce zaměstnankyně OÚ [obec], p. [příjmení], že tato ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] prováděla úklid a sečení trávy v oblasti„ průmyslová zóna“. Z dopisu ZD [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že průběh vlastnické hranice byl již v dané době sporný, resp. nejistý, když ZD [obec] připouštěla, že„ zpevněná komunikace svým rozsahem zřejmě přesahuje údaje zjistitelné v evidenční mapě katastru“ a uváděla, že se„ jedná zjevně o záležitost dlouhodobého charakteru“. V zájmu vyřešení případného sporu do budoucna byl žalobci bez bližších podrobností navržen„ odprodej zastavěné části Vašeho pozemku“, a to buď zemědělskému družstvu či obci. Z dopisu žalobce ze dne [datum] nebylo zjištěno pro toto řízení ničeho podstatného, když z přípisu není zřejmé, na jakou stavební činnost žalované související s úpravou komunikace si žalobce stěžuje a jaké části jeho pozemku PO 34 lit. br1 +br2+ff (dnes [číslo]) tím mají být dotčeny.

12. Ze zápisu o provedení státního dohledu ze dne [datum] vyplývá, že v roce 1993 byl [právnická osoba] zaměřen pozemek [číslo] a byly vytyčeny hranice mezi tímto pozemkem a místní komunikací p. [číslo] dále, že plynová přípojka budovaná p. [příjmení] (majitelem fy [anonymizováno], která je vlastníkem pozemku p. [číslo] sousedícího s pozemkem žalobce p. [číslo]) byla budována„ v nezpevněné části místní komunikace, která vede souběžně s pozemky a není součástí těchto pozemků, ale místní komunikace“, a to přesto, že dle původní žádosti o stavební povolení ze dne [datum] měla být domovní přípojka zemního plynu pro [jméno] [příjmení] budována na pozemku p. [číslo] (viz též projekt zakázky – zakreslení uložení plynu z [číslo]). Uvedené je graficky patrné z kopie územního plánu ze dne [datum] pro danou lokalitu„ Pod hvozdem“, kde je plnou čarou vyznačen„ stávající plynovod“ a přerušovanou čarou k němý kolmý„ navržený plynovod“ k areálu [anonymizováno], a to paralelně s vyznačenou hranicí pozemku p. [číslo] (cesta). Rovněž z přípisu obce J. [příjmení] ze dne [datum] plyne, že obec vyslovila souhlas s uložením plynové přípojky v nezpevněné části vozovky na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Jak plyne z porovnání původních map a současné katastrální mapy týkajících se dané lokality (viz např. kopie původní scelovací mapy založená v ZP [anonymizováno] [celé jméno znalce], geom. plán na čl. 52 spisu [spisová značka] či kopie pozemkové mapy z [datum] versus zaměření stávajícího stavu [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve ZP či geometrický plán [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum]), část pozemku p. [číslo] (cesta), kde je položena přípojka plynu, byla z původního pozemku p. [číslo] oddělena a nově vyznačena jako p. [číslo] která je v současné době ve vlastnictví fy [anonymizováno].

13. Z žádosti o stavební povolení ze dne [datum] – stavba garáží vč. zákresu soud nezjistil ničeho podstatného.

14. Z přípisu starosty [územní celek] Policii ČR ze dne [datum] soud zjistil, že dle stanoviska obce (žalované) vydaného v souvislosti s šetřením PČR ve věci odstranění plotu (viz též řízení o náhradu škody za odstranění plotu vedené u OS [obec] sp.zn. [spisová značka]), žalobce neprokazuje, že by pozemek, kde žalobce vystavěl sporné oplocení, byl v jeho vlastnictví; oplocení bylo postaveno v místní komunikaci, a to bez stavebního povolení; v místě bylo opakovaně prováděno místní šetření. Obec má za to, že je to žalobce, kdo by měl případně prokazovat, že hranice skutečně prochází míst, které si on„ bez jakéhokoliv podkladu“ určil.

15. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne [datum] č. zakázky [číslo] [rok] soud zjistil, že geodet [právnická osoba], divize [obec], [jméno] [jméno], na žádost Pozemkového úřadu vytyčil hranice mezi pozemky p. [číslo] (část mimo areál [anonymizováno]) přičemž vlastník pozemku (žalobce) uvedl, že nesouhlasí se zaměřením z důvodu nesprávně určené hranice na straně pozemku p. [číslo] (cesta), příkop má být součástí jeho parcely„ s odvoláním na původní hranice, které si žalobce pamatuje, § 12 odst. 3 zák. [číslo] dále s odkazem na dopisy OÚ a JZD zde dme [datum] a [datum]“. Dle žádosti o provedení geometrických plánů ze dne [datum] zaslal Okresní pozemkový úřad žádost Katastrálním úřadu o zapsání zde vyjmenovaných geom. plánů do KN, z kopie není čitelné, zda se žádost týká též shora cit. geom. plánu č. zakázky [číslo] 1999. Z geom. plánu [číslo] ze dne [datum] soud nezjistil ničeho podstatného, když tento se netýkal předmětných parcel. Z náčrtku předloženého žalobcem (příloha [číslo]) soud nezjistil ničeho podstatného, když v náčrtku je červeně vytečkován okraj cesty p. [číslo] to v prodloužené [anonymizováno] hranice pozemku p. [číslo] přičemž na nákresu je perem ručně dopsáno parc. číslo pozemku p. [číslo] u vyznačení okraje cesty je ručně dopsáno„ =hranice“).

16. Z důkazů provedených ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], a to zejména z protokolů o jednáních [datum], [datum], z [datum] a z protokolu o provedení důkazu mimo jednání z [datum] (místní ohledání) soud zjistil zejména podstatná vyjádření účastníků a výpovědi svědků (vyjádření žalobce, výpověď sv. [anonymizováno]. [příjmení], výpověď sv. D. [příjmení], výpověď sv. B. [příjmení]) nezbytné pro posouzení otázky případného vydržení předmětné části pozemku, k němuž se zdejší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 23.10.2017 č.j. [číslo jednací], s jehož hodnocením se zdejší soud ztotožnil a dále na něj (v části právního hodnocení, viz odst. [číslo] tohoto odůvodnění) odkazuje. Cit. rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2019 č.j. [číslo jednací], dovolání žalobce bylo odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

17. Ze zápisu Místního národního výboru ze dne [datum] – jednání o povodňové situaci, která se vyskytla v části [územní celek] – vyplývá, že bylo provedeno místní šetření, které zjistilo zaplavování komunikace, jako příčiny byly označeny: podél komunikace nejsou udržovány příkopy, není svodnice u soukromých pozemků, které začínají na parcele [číslo].

18. Z opisu protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo jednáno se zástupcem místního komisaře pro agrární operace, předmětem byla regulace místního toku v [obec] ([anonymizováno]) a závlahy. Zakládající členové vodního družstva souhlasili s jeho ustavením a vypracováním uvedeného projektu, žádali však, aby náklady na uvedenou regulaci a závlahu byly z největší části hrazeny z prostředků státních, resp. veřejných. Ze smlouvy scelovacího výboru ze dne [datum] vyplývá, že tuto uzavřel podnikatel zemních staveb jako zhotovitel a MNV v [obec] v zastoupení scelovacího výboru jako objednatel a jejím předmětem byla úprava společných zařízení (scelovacích příkopů), z protokolu ze dne [datum] je zřejmé, že v průběhu prací bylo rozhodováno scelovacím výborem z důvodu vhodnosti a odtokových poměrů též mj. o případném přeložení trasy příkopů a vybudování propustků. Dle týdenního hlášení z října 1949 byly prováděny práce na projektu společných zařízení mj. v obci [obec] (bez bližšího místního určení). Z protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupci KNV, MNV a scelovacího výboru konstatovali, že vybudováním nových polních cest v rámci provedeného scelování nastaly změny v odtoku povrchových vod, což je předmětem stížností občanů ([příjmení] a [příjmení]), jako řešení bylo navrženo rozšíření záhumenicové cesty za usedlostmi [číslo] o 2 metry do polní tratě s tím, že rozšířené plochy by bylo využito k vybudování cestního příkopu, který by odváděl povrchové vody. Zmíněný příkop by bylo účelné vybudovati i opačným směrem, ale dotčení zájemci na místě samém prohlásili, že si tam příkop nepřejí. [příjmení] navrhovaného příkopu zůstane v majetku dnešních přídělců. Závěrem se navrhuje, aby i podél polní cesty proti svahu v trati na„ [anonymizováno]“ byl vybudován cestní příkop o stejných dimensích. Z barevné mapy meliorací nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, neboť mapa je ve velkém měřítku, není z ní zřejmý konkrétní sporný pozemek, z mapy je seznatelné pouze to, že se týká daného území a v něm vybudovaných melioračních systémů. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] - výměru vodnímu družstvu ze dne [datum] nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když obsahem této listiny je vyřízení žádosti vodního družstva v [obec] a [obec] o projednání změny melioračního podniku, a to v době před realizací scelování v obci [obec] ([číslo] 1950), tj. před obdobím rozhodným pro posouzení v tomto řízení (viz dále též odst. 27 tohoto odůvodnění). Z rozhodnutí Odboru vodního hospodářství ze dne [datum] nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když obsahem této listiny schválení a povolení k užívání vybudovaného odvodnění, přičemž z obsahu listiny není zřejmé, zda a jakým způsobem se dotýká též sporné části pozemku, která je předmětem tohoto řízení. Rovněž ze stanov vodního družstva v [obec] nebylo zjištěno pro řízení ničeho podstatného, když z nich pouze plyne, že jde o vodní družstvo založené 28. 8. [číslo] a že dle §3„ členy družstva jsou dočasní majetníci v obvod zavodňování zahrnutých pozemků“. Není však zřejmé, kterých pozemků se týká, důkaz„ Celková odvodněná plocha v obci [obec] (příloha [číslo]) nebyl proveden, neboť jde pouze o kopii spisového obalu bez jakékoliv další informační hodnoty. Soud však nadto zároveň zdůrazňuje, že se dané listiny jednoznačně týkají období, které žalobce do své žaloby nikterak nezahrnul (viz tvrzení žalobce, odst. 3 tohoto odůvodnění).

19. Pro toto řízení tedy není a nemohlo být podstatné, zda právní předchůdci žalobce byli či nebyli členy vodního družstva, zda pozemky žalobce byly či nebylo dotčeny melioracemi, zda a jak nově zřizované příkopy a meliorace reagovaly na změnu odtokových poměrů v důsledku scelování (vnik nových cest, vznik a zánik úvozů a příkopů, rušení mezí, změna výměr a způsobu obhospodařování pozemků, atp.). Zásadní pro toto řízení naopak byl výsledek této činnosti, a to scelovací mapa, resp. scelovací plán tak, jak je založen jako příloha 3 na str. 15 znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] č- [číslo] ze dne [datum], a z něj vycházející grafická mapa KN tak jak je založena jako příloha [číslo] na str. 14 ZP [anonymizováno] [celé jméno znalce] (viz odst. 9 tohoto odůvodnění).

20. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování, a to z následujících důvodů: Důkaz spisem zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny;„ vyjádření majitele předzahrádky [příjmení]“ pak soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť již provedenými důkazy bylo zjištěno, že podezření žalobce, že vybudování této předzahrádky p. [příjmení] souvisí s „ posunutím“ cesty v neprospěch pozemku žalobce není důvodné, když cesta vede přímo a ničemu v terénu neuhýbá. Důkaz spisem [územní celek] sp.zn. [spisová značka] nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny, žalobce nespecifikoval, v čem má spočívat případná šikana ze strany žalované a jak toto souvisí s tímto řízením, jehož byl sám žalobce iniciátorem. Důkaz spisem [územní celek] sp.zn. KPP/P [číslo] nebyl proveden, neboť žalobce k výzvě soudu nedoplnil, které konkrétní listiny a ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být provedeny, žalobce nespecifikoval, v čem má spočívat případná šikana ze strany žalované, resp. jak případné přestupkové řízení vůči panu [příjmení] souvisí s tímto řízením o určení vlastnictví, jehož byl žalobce iniciátorem. Výslech a konfrontace [anonymizováno] [příjmení] nebyl proveden z důvodů popsaných shora, pokud pak žalobce uváděl, že tento má potvrdit správnost svého plánku a to, že jej projednal se sousedy, nešlo o spornou skutečnost, předmětný geom. plán však není podkladem pro změnu zápisu v KN, a to z jiných důvodů, než které žalobce hodlá prokázat (viz dále odst. 27 tohoto odůvodnění). Situační náčrtek obce nebyl proveden, neboť nebyl způsobilý prokázat nárok žalobce, když samotný fakt, že někdo aktivně neodporuje tvrzení druhé osoby o jeho vlastnictví k věci, není a nemůže být nabývacím titulem. Důkaz místním ohledáním nebyl soudem proveden pro nadbytečnost, neboť soud pro prokázání stavu v místě vzal za zcela dostačující důkazy ze spisu [spisová značka] - místní ohledání včetně fotografií, dále pak znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], který rovněž za součinnosti všech účastníků prováděl i místní šetření, a dále pak dodatek znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a jeho výslech. Důkaz kupní smlouvou ze dne [datum] pro kupujícího J. [příjmení] nebyl proveden, neboť žalobce přes výzvu soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením má být důkaz proveden, co jím má být ve vztahu k prokázání vlastnického práva žalobce zjištěno. Další důkazy vztahující se k melioracím (rozhodnutí VHZL [číslo] z [datum] ke stavbě meliorací, výpis z členské knihy Vodního družstva, sdělení c.k. Okresního hejtmanství v [obec] z [datum], sdělení c.k. Okresního hejtmanství v [obec] z [datum], vyhláška místního komisaře [číslo] ze dne [datum], etc.) provedeny nebyly, neboť stav vzniklý melioracemi a scelením, resp. stav až do r. 1999 žalobce nezpochybňoval, nadto pak u shora označených listin žalobce k výzvě soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením mají být dané listiny provedeny, tj. co jimi má být prokázáno kromě obecných tvrzení žalobce o„ vodním právu“ (viz podání žalobce ze ne [datum] či ze dne [datum]). Důkaz výslechy zástupce fy [anonymizováno] p. [příjmení] a výslechem pracovnice KN [příjmení] [příjmení] nebyly provedeny, neboť žalobce přes jednoznačné poučení soudu nedoplnil, ke kterým konkrétním žalobním tvrzením má být důkaz proveden, co jím má být ve vztahu k prokázání vlastnického práva žalobce zjištěno. Důkaz o námitkách žalobce proti protokolaci a nesouhlas se smírem ve spise [spisová značka] nebyly pro nadbytečnost provedeny, neboť tyto prokazují pouze procesní stanovisko žalobce, které je soudu dostatečně známo (z úřední činnosti i z četných podání v tomto řízení), a nemají zároveň důkazní hodnotu pro prokázání skutkového stavu jako takového. Důkaz“ výtahem z norem příkopů“ nebyl proveden, neboť normy nemají důkazní hodnotu pro prokázání skutkového stavu jako takového, jedná se o právní posouzení věci. Důkaz oddacím listem žalobce nebyl proveden, neboť nejde o důkaz způsobilý prokázat žalobní tvrzení žalobce; k otázce právního posouzení vydržení se pak soud vyjadřuje dále (viz odst. 33 tohoto odůvodnění). Důkaz„ celým spisem“ zdejšího soudu sp.zn. 9 C 938/2004 nebyl proveden, neboť spis sám o sobě nic nedokazuje, konkrétní listiny provedeny byly, žalobce pak nadto k výzvě soudu nedoplnil, co případné další listiny mají prokazovat. Důkaz„ celým spisem“ stavebního úřadu [obec] k plynové přípojce [anonymizováno] [příjmení] nebyl proveden, neboť spis sám o sobě nic nedokazuje, některé konkrétní žalobcem označené listiny provedeny byly, žalobce pak nadto k výzvě soudu nedoplnil, co případné další listiny mají prokazovat. Veřejně dostupná katastrální evidence z internetu a veřejně dostupná mapa z internetu nebyly prováděny, neboť výpisy z KN a příslušné mapy byly provedeny již v rámci jiného provedeného dokazování (viz odst. 5 tohoto odůvodnění). <b>Právní posouzení:</b> 21. Dle ust. § 80 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) se určení, zda tu právní poměr je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V souladu s judikátem Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Cdon 1338/96 je určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Jelikož se žalobce se svou žalobou domáhá určení, že skutečný stav neodpovídá stavu zápisu v katastru nemovitostí, je naléhavý právní zájem na projednání žaloby dán.

22. Podle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum] (o. z.), se (není-li dále stanoveno jinak) ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. K posouzení právního základu žalobcových tvrzení je proto nutný menší historický exkurs k otázce (ne) závaznosti stavu zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve vztahu k publikaci ve veřejném rejstříku.

24. V zemích Koruny české se od 13. stol. používaly tzv. zemské desky, jež sloužily k zápisům dispozic se svobodnými statky. Zápis v deskách byl nevyvratitelným důkazem vlastnictví - princip materiální publicity. V roce 1871 byl přijat zákon č. 95 ř. z., jímž došlo ke vzniku tzv. nových pozemkových knih, jež však po roce 1950 pozbyly svého zásadního významu. V roce 1951 byl přijat nový občanský zákoník, jež nevázal vznik vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem na provedení zápisu v pozemkové knize a ta přestala vypovídat o skutečných a aktuálních právních vztazích k nemovitostem. Účelem této právní úpravy bylo především oslabení vědomí občanů o soukromém vlastnictví. Zápisy do pozemkových knih přestaly být následně řádně prováděny, což vedlo k extrémnímu stavu, kdy se jen obtížně zjišťovaly údaje o vlastnících nemovitostí. Absence řádné evidence vlastnických vztahů k nemovitostem vedla v roce 1964 až k přijetí zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, jež však plně neobnovil princip zápisů tak, jak tomu bylo u pozemkové knihy a pozemkového katastru. Úloha spolehlivého a úplného evidenčního systému tak byla naplněna jen v omezeném rozsahu. Základem právní úpravy platné do přijetí současného obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb. ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014) se pak stal zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, jímž došlo ke dni [datum] ke zřízení katastru nemovitostí. Postup při provádění zápisů vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí byl následně upraven zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

25. V souladu s ust. § 11 zák.č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, byl ten, kdo vycházel ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti (princip materiální publicity).

26. Dle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a c) dbát pokynů soudu.

27. Jelikož žalobce ve své žalobě (ve znění jejích četných písemných doplnění, jakož zejména v doplnění – upřesnění žaloby učiněném žalobcem ústně u přípravného jednání dne [datum]) tvrdí, že stav zápisu, tak jak byl převzat při zřízení katastru nemovitostí jakožto závazné evidence nemovitostí ke dni [datum] (zák.č. 344/1992 Sb.) byl správný (viz vyjádření žalobce, že scelování a meliorace nikterak nezpochybňuje), resp. žalobce tvrdí, že k rozporu mezi stavem katastrálním a skutečným, co do vedení hranic pozemku mezi parcelami p. [číslo] p. [číslo] došlo zápisem geometrického plánu vyhotoveného S. [jméno] v roce 1999 (v protokolu o přípravném jednání nesprávně uveden rok 1992), omezil se soud ve svém dokazování na důkazy vztahující se k těmto žalobcovým tvrzením, když stav KN vzešlý z těchto procesů, tj. stav zanesený v KN nejméně v období od [datum] do [datum] (datum vyhotovení geometrického plánu [číslo] [rok]) nebyl sporný (viz shora odst. 3 tohoto odůvodnění).

28. Z provedeného dokazování (a to zejména ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve spojení s jeho dodatkem a výslechem znalce učiněným při jednání ze dne [datum] a [datum] přitom vyplynulo, že skutečný průběh hranice v terénu odpovídá stavu zápisu v KN a že žalobcem tvrzená změna zápisu (na základě geom. plánu S. [jméno] z roku 1999) neproběhla, resp. že současný stav digitalizované katastrální mapy z daného zaměření provedeného v roce 1999 nevycházel. Znalec pro svůj posudek využil jak měření v terénu, tak podklady z katastru nemovitostí. Nebylo jeho úkolem porovnávat stav scelovacího operátu s plánem meliorací, když soud konstatuje, že není vyloučeno, že v padesátých letech při scelování, masivních změnách vlastnických poměrů, vytváření nových přístupových cest a zároveň vytváření nových odvodňovacích zařízení došlo k tomu, že ne všechny záměry (vodních družstev či scelovacích komisí) byly v praxi realizovány dle plánů, resp. je téměř jisté, že některé výsledky uvedených činností původním plánům neodpovídaly, popřípadě byly v souladu pouze s plány některými (tj. např. plán scelování ne vždy domyslel do důsledků též odvodňování pozemků, atp.). Tato právní nejistota pak byla zdůrazněna stavem evidence vlastnických poměrů po roce 1950 a tím, že osobní vlastnictví k nemovitostem prakticky neexistovalo a bylo znovu obnoveno až po roce 1989 (viz odst. 24 tohoto odůvodnění). Faktem však zůstává, že podkladem pro zápis v současné evidenci vlastnických hranic v KN v daném území byl scelovací plán (proti jehož správnosti žádná ze stran ničeho nenamítá) a dle výsledků dokazování současný stav katastrálního operátu odpovídá též skutečnému průběhu hranic v terénu.

29. Pokud pak žalobcova argumentace směřovala k tomu, že předmětná část pozemku (příkop) je příslušenstvím pozemku p. [číslo] nikoliv pozemku p. [číslo] uvádí zdejší soud následující. Dle ust. § 120 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013 (dále jen„ SOZ“) je součástí věcí vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. V souladu s ust. § 121 odst. 1 SOZ jsou příslušenstvím věci ty věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

30. S ohledem na shora uvedené by tedy„ příkop“ (- pokud by byl samostatnou parcelou sic!), mohl být nanejvýš příslušenstvím věci hlavní, nikoliv její součástí. Soud přitom ponechává stranou otázku, zda by věcí hlavní měla být cesta ve vlastnictví žalované nebo pozemek ve vlastnictví žalobce, když na výsledek řízení tato otázka nemůže mít vliv, neboť především předmětný příkop netvoří a dle v katastru zanesených map ani nikdy netvořil samostatnou věc a i pokud by tomu tak bylo, jak již konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č. R 75/2004„ platné právo nemá ustanovení o tom, že by na nabyvatele věci hlavní přecházelo i příslušenství věci a k převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy potřeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli“. Nelze tedy bez dalšího odvozovat vlastnické právo k „ příslušenství věci“ od„ věci hlavní“.

31. Rovněž nelze přisvědčit žalobci v jeho úvaze o tom, že pokud s jeho inciativou o zpřesnění hranic geometrickým plánem [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] (tedy tak, aby pozemek žalobce p. [číslo] jednoznačně zahrnoval i sporný příkop) nesouhlasila menšina vlastníků sousedních parcel (tj. žalovaná a [právnická osoba]), měl by se soud přiklonit na stranu„ většiny“ (tj. žalobce, [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení]) neboť jakýkoliv nesouhlas musí být v takovém případě řádně odůvodněný. K tomu soud uvádí, že zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) zák.č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, je možné právě a jen v takovém případě, kdy se všichni dotčení vlastníci pozemků na dané otázce výslovně shodli. Pokud tato shoda z jakéhokoliv důvodu dána není (přičemž je plným právem vlastníka souhlas neudělit, a to z jakéhokoliv důvodu), tedy tam, kde dochází ke sporu ohledně určení hranic mezi sousedními pozemky, bude dle § 50 odst. 1 písm. b) kat. zákona podkladem pro zápis rozhodnutí soudu. Otázka udělení souhlasu většinou či menšinou vlastníků v daném případě tedy není vůbec relevantní, nadto pak zdejší soud podotýká, že v daném případě je pro zpřesnění hranice zásadní právě stanovisko vlastníka pozemku p. [číslo] (žalované), neboť navrhovaným zpřesněním hranice dle cit. geometrického plánu by sice došlo k odstranění sporné otázky mezi žalobcem a žalovanou, nicméně by se tak stalo jednoznačně v neprospěch výměry pozemku p [číslo] (ve vlastnictví žalované) a ve prospěch výměry pozemku p [číslo] (ve vlastnictví žalobce), přičemž pozemky ostatních sousedních vlastníků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] by tím zároveň nebyly jakkoliv dotčeny.

32. Z úřední povinnosti pak soud přistoupil k posouzení, zda žalobce (resp. jeho právní předchůdci) mohl své vlastnické právo nabýt originárně, vydržením. Soud tedy zkoumal naplnění podmínek vydržení dle § 134 SOZ a shledal, že tyto nebyly a nejsou naplněny. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 SOZ). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 SOZ). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 SOZ). Jak opakovaně uváděl Nejvyšší soud ČR (viz např. 28 Cdo 2609/2010, 28 Cdo 4227/2013) oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.

33. Jak konstatoval zdejší soud již v řízení sp.zn. [spisová značka], na jehož odůvodnění zdejší soud v podrobnostech odkazuje, předmětná část pozemku není ve vlastnictví žalobce ani z důvodu vydržení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl informován o tom, že jeho pozemek parc. [číslo] nedosahuje až k okraji komunikace a hranice probíhá blízko okraje příkopu vzdálenějšího od komunikace. Uvedené vyplývá zejména z jednotlivých vyjádření žalobce učiněných v průběhu řízení sp.zn. [spisová značka] a v tomto řízení provedených listinných důkazů. O spornosti průběhu hranice byl žalobce informován již v roce 1991, jak vyplývá z odpovědi [stát. instituce] zaslanému ZD [obec] dne [datum]. V reakci na stížnost žalobce [příjmení] [jméno] tehdy objednalo geodetické zaměření pozemků a následující vyjádření ve shodném dopise (že družstvo je dle platných předpisů oprávněno na užívaných pozemcích stavět) nelze proto dle tohoto kontextu chápat jako potvrzení, že stavba skutečně je stavěna na pozemku žalobce. V roce 1999 byl sporný pozemek prokazatelně vytyčen v terénu, přičemž hranice s pozemkem [číslo] byla vytyčena přes nesouhlas žalobce, který namítal, že hranice na straně pozemku [číslo] je nesprávně určená a má se nacházet až za příkopem (při pohledu od pozemku žalobce) s odkazem na dopisy JZD [obec] ze dne [datum] a [datum] (z nichž však, dle přesvědčení soudu, objektivně nelze jakkoliv dovozovat vlastnické právo žalobce ke spornému příkopu). Žalobce pak naopak v soudním řízení sp.zn. [spisová značka] opakovaně uvedl, že plynová přípojka, kterou v místě vybudoval J. [příjmení], byla„ povolena nezákonně a nicotně přímo na hranici parcel“ (k tomu blíže viz výsledky dokazování cit. v odst. 12 tohoto odůvodnění). Ze zápisu o provedení státního dohledu ze dne [datum] přitom vyplývá, že stavební povolení pro přípojku plynu bylo prováděno„ v nezpevněné části místní komunikace, která vede souběžně s pozemky a není součástí těchto pozemků, ale místní komunikace“. Také jednání žalobce popsané ve sporu o náhradu škody za odstranění oplocení (sp.zn. [spisová značka]) vypovídá o jeho tehdejším přesvědčení - začal budovat první oplocení na předmětné hranici v roce 2000, a to v linii, kde byl druhým žalovaným pokládán plyn – tedy na okraji příkopu nebo za příkopem při pohledu od komunikace. Žalobce sám uváděl, že při pozdější obnovení plotu přemístil plot z jedné strany příkopu na druhou stranu příkopu, jak vyplývá z jeho vyjádření při jednání soudu dne [datum]„ K posunutí došlo s ohledem na plynovou přípojku, když jsem byl nucen respektovat ochranné pásmo“, jak vyplývá z vyjádření žalobce při jednání soudu dne [datum]. Po prvním zbourání plotu pak žalobce postupoval při jeho obnovení v nesprávném přesvědčení, že„ geometrický plán má značnou toleranci +- 2 metry a jakákoli poloha hranice v tomto rozmezí je správná“. Žalobce si tedy byl v každém případě vědom toho, že oproti původnímu umístění oplocení došlo k jeho poměrně značnému posunu. Také při jednání dne [datum] žalobce uváděl, že„ pozemek vznikl při scelovacím řízení v 50. letech, kdy na základě katastrálního inspektorátu v [obec] byla přípustná tolerance +- 2,8m, tedy tato hranice někde v rozmezí 5,6m je správná a je vždy v přípustném rozmezí.“ V pozdější době pak žalobce na základě tohoto názoru dospěl dokonce k přesvědčení, že„ hranice pozemku [číslo] prochází místy nacházejícími se přibližně v 1/3 vozovky.“ Žalobce podle vlastního vyjádření po vydání pozemku tento užíval k hranici„ tak, jak bylo původní oplocení“ (dle vyjádření žalobce u jednání soudu dne [datum]) – tedy oplocení vybudované v roce 2000. Teprve později začal žalobce tvrdit, že od vydání pozemku jej užíval až k cestě a argumentovat pařezy, které se měly nacházet ve výkopu. Tato jeho vyjádření a vyjádření osob jemu blízkých (manželka, matka [příjmení]. [příjmení]) však soud považuje za účelové, zejména v kontextu výše zmíněných vyjádření žalobce. Ze všech těchto důkazů proto soud vyvodil závěr, že žalobce věděl o tom, že jeho pozemek parc. [číslo] (dříve evidovaného pod PO 34 lit. br1 +br2+ff, později pod [číslo]) nedosahuje až k okraji komunikace a hranice probíhá blízko okraje příkopu vzdálenějšího od komunikace, a tedy že žalobce spornou část pozemku (příkop) neužíval v dobré víře jako jeho vlastník a nemohlo tedy ani dojít k vydržení sporné části pozemku ve smyslu ust. § 134 SOZ.

34. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno shora, když v řízení bylo prokázáno, že skutečná vlastnická hranice předmětných parcel neodporuje hranici tak, jak je zanesena v katastrálním operátu, tj. skutkový stav, tak jak byl na základě žalobních tvrzení a žalobcem označených důkazů zjištěn, nesvědčí ve prospěch žalobního návrhu žalobce.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 802 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, vyjádření z [datum], účast na přípravném jednání dne [datum], doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] v rozsahu přesahujícím dvě hodiny a účast na jednání dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 656,09 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 553,47 Kč za 56 ujetých km v částce 353,47 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 553,47 Kč za 56 ujetých km v částce 353,47 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 549,15 Kč za 56 ujetých km v částce 349,15 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 456,09 Kč ve výši 5 345,80 Kč.

36. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud dle § 148 o.s.ř. samostatně vyhlášeným doplňujícím rozsudkem dle § 166 o.s.ř. Náklady řízení státu jsou tvořeny náklady na znalečné za vypracování dodatku ke znaleckému posudku ve výši 2 554 Kč dle usnesení ze dne 1. 6. 2021 č.j. 2 C 208/2019-165 a náklady za účast znalce u jednání dne [datum] ve výši 900 Kč dle usnesení ze dne 19.10.2021 č.j. 2 C 208/2019-219, celkem tedy 3 454 Kč.