2 C 226/2019

Plný text

Okresní soud v Blansku, se sídlem adresa žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: název žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci pro částku 5 442,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 673,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 673,10 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobce požadoval zaplacení částky 4 769,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 442,42 Kč ode dne [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 4 769,32 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 11 399,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice - Okresnímu soudu v Blansku náhradu nákladů řízení ve výši 8 631,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit České republice - Okresnímu soudu v Blansku náhradu nákladů řízení ve výši 1 929,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované vydání neoprávněného majetkového prospěchu za užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], které jsou ve vlastnictví žalobce, a to za období od [datum] do [datum] spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedl, že na pozemcích p. [číslo] se nachází stavby žalované určené pro chov [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 10 slov] [číslo] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [částka] ([anonymizováno]. [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]), [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] [částka], [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť z podání žalobce jí není jasné, čeho se přesně domáhá, na základě jakých úvah a výpočtů po ní žalobce uvedenou částku požaduje. Žalovaná připustila, že pozemky p. [číslo] ve vlastnictví žalobce zastavěné [anonymizováno 6 slov] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [rok] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizováno]. [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno]„ [anonymizováno]“ [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], orná půda a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], orná půda. Mezi účastníky nebylo sporné, že v případě pozemků p. [číslo] se jedná o zastavěné pozemky, které užívá žalovaná (pozemky„ uvnitř areálu“).

4. Pozemek p. [číslo] není zastavěn; mezi účastníky bylo nesporné, že vodovodní přípojka vedoucí pod předmětnou parcelou je ve vlastnictví žalované a byla zřízena před rokem [rok]. Z kopie geometrického plánu založeného na čl. 29 je zřejmá trasa vedení vodovodu přes pozemek žalobce p. [číslo] délka vodovodní přípojky pod danou parcelou, a to [anonymizováno] m.

5. Poštovní poukázkou typu C a nespornými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] zaplatila žalobci„ [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok]“ [anonymizována dvě slova] [částka].

6. Z přípisu žalobce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce stanovil výši úhrady, kterou po žalované požaduje za užívání pozemků p. [číslo] částkou 5 000 Kč měsíčně, a za užívání pozemku p. [číslo] částkou 2 000 Kč měsíčně. Z„ opakované urgence ze dne [datum]“ soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vydání neoprávněného majetkového prospěchu z titulu užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] do 3 dnů od obdržení výzvy. Dle podacího lístku byla urgence odeslána na adresu žalované dne [datum].

7. Z přípisu žalované žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se vyjádřila k dopisu žalobce ze dne [datum] tak, že nezpochybňuje své užívání pozemků ve vlastnictví žalobce, a to p. [číslo] Částku 5 000 Kč požadovanou žalobcem však považuje za nepřiměřenou. Pokud se týká pozemku p. [číslo] žalovaná odmítá placení částky 2 000 Kč požadovanou žalobcem a odkazuje na dohodu o bezplatném odběru vody. Z přípisu žalované žalobci ze dne [datum] soud seznal, že žalovaná se vyjádřila k výzvě žalobce ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum] tak, že žalobci již byla uhrazena částka [částka] za užívání jeho pozemků, přičemž takto částka vychází ze soudního znaleckého posudku a byla navýšena o inflaci. Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že nemá zásadních připomínek ke stavbě oplocení na pozemku p. [číslo] žádá, aby k vodovodu byl kdykoliv zajištěn přístup tak, aby mohly být prováděny opravy za pomoci mechanizačních prostředků. Dle přípisu ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že i nadále hodlá užívat vodovodní vedení v pozemku p. [číslo]. Dle sdělení žalované žalobci ze dne [datum] požádala žalovaná žalobce o instalaci vodoměru na vodovodní přípojku vedoucí do ZD [obec].

8. Rozhodnutím o přípustnosti stavby rozhodnutím z [datum] a z [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] uděleno stavební povolení, resp. prodloužena lhůta k dokončení stavby. Dle kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] pak bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na stavbu odchovny a porodny prasat v areálu HS [obec] na parcelách p. [číslo].

9. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [rok] soud nezjistil pro řízení ničeho podstatného, když tímto znaleckým posudkem znalec [příjmení] dle zadání žalobce stanovil výši jednorázové úhrady za zřízení věcného břemene (služebnosti) vedení vodovodu. Ve vztahu k meritu věci se jedná o irelevantní znalecký posudek, když žalobce svou žalobou (ve znění jejích doplnění) jednoznačně požadoval náhradu za užívání svých pozemků žalovanou bez nájemní smlouvy, nikoliv náhradu za zřízení věcného břemene.

10. Znaleckým posudkem Ing. [příjmení] ze dne [datum] byla zjištěna výše obvyklé ceny za užívání pozemků žalobce p. [číslo] za období od [datum] do [datum], a to: pro p. [číslo] částkou 727,40 Kč, pro p. [číslo] částkou 981 Kč, pro p. [číslo] částkou 465 Kč a p. [číslo] částkou 57,30 Kč. Při svém výslechu dne [datum] znalec, dle přesvědčení soudu, přesvědčivě zdůvodnil použitou metodu, způsob výpočtu i výběr srovnávaných nemovitostí a hodnověrně zodpověděl na dotazy účastníků; zcela tak tak obhájil závěry uvedené v písemném znění znaleckého posudku.

11. Soud pak zamítl návrhy na doplnění dokazování Stanovisky MÚ [obec] ze dne [datum], znaleckým posudkem Ing. Kliky ze dne [datum], rozhodnutím Stavebního úřadu [obec] ze dne [datum] a náčrtkem čl. 174, přípisem žalované ze dne [datum], stanoviskem MÚ [obec] ze dne [datum], sdělením MÚ [obec] ze dne [datum] a mapou veřejných vodovodů obce Drnovice, neboť tyto důkazy nejsou pro toto řízení relevantní, když tyto se vztahují a) k otázce vzniku a výše bezdůvodného obohacení za vedení vodovodní přípojky pod pozemkem žalobce p. [číslo] žalobci, dle právního posouzení dané otázky soudem (viz níže odst. 15 tohoto odůvodnění) pravidelná náhrada za vedení vodovodu pod parcelou žalobce nenáleží; popřípadě b) mají podporovat tvrzení žalobce ohledně nároku náhrady za imise šířené z pozemků p. [číslo] za jejich znehodnocení, toto však nebylo předmětem řízení a žalobce tato svá nová tvrzení vznesl teprve po koncentraci řízení, k níž došlo skončením prvního jednání ve věci dne [datum]. Soud k nim proto v souladu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. nemohl přihlížet.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. V souladu s ust. § 59a zák. č. 254/2001 Sb., vodního zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2014 je vlastník pozemku povinen strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání, a to za náhradu. Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1499/2020 norma obsažená v § 59a vodního zákona své účinky vztahuje obecně na všechna vodní díla vybudovaná před [datum], tedy i na ta, která se v korytě vodního toku přímo nenachází, a dopadá proto na širší okruh případů. Mezi těmito právními normami je proto dán vztah speciality (§ 50 psím. c) vodního zákona) a obecnosti (§ 59a vodního zákona). V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5820/2016 je náhrada za omezení vlastnického práva právním řádem konstruována jako právní institut odlišný od bezdůvodného obohacení Rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 1911/16 pak jednoznačně vysvětluje, že způsob náhrady za užívání pozemku zatíženého vodním dílem je náhradou jednorázovou a jelikož zákon o vodách neobsahuje speciální úpravu za tzv. zákonné břemeno, je vyloučen režim obecné úpravy občanskoprávní, z nichž vychází žalobou uplatněný nárok.

16. Pokud se týká nemovitostí žalobce„ uvnitř areálu“, tj. p. [číslo] v řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívala pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce, bez právního důvodu. Žalované se tedy dostalo bezdůvodného obohacení ve výši částky, kterou by žalovaná za normálních okolností byla nucena platit jako nájemné za užívání věci obdobné v daném čase a místě (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo 2235/2000). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 25 Cdo 845/99) se bezdůvodné obohacení za užívání cizí věci vyčíslí obvyklou výší nájemného, tedy peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla právě formou nájmu; výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen platit, pokud by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy.

17. Za období, za které se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení, tj. od [datum] do [datum] žalovaná za užívání předmětných parcel uhradila žalobci částku 1 557,60 Kč (18 691: 12). Obvyklé nájemné stanovené znaleckým posudkem Ing. [příjmení] za dané období činilo 2 230,70 Kč, žalovaná tedy nesplnila svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení vůči žalobci ve výši 673,10 Kč na základě výzvy žalobce ze dne [datum] ve spojení s výzvou z [datum], proto jí byla tato povinnost uložena tímto rozsudkem (výrok I. rozsudku).

18. Pokud se týká rozdílu mezi částkou 5 442,42 Kč, kterou žalobce v žalobě domáhá a částkou 673,10 Kč, která tvoří bezdůvodné obohacení, tj. v částce 4 769,32 Kč, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pro parcely p. [číslo] žalobce požadoval náhradu bezdůvodného obohacení o 2 769,32 Kč vyšší, než mu náleží, a pokud se týká uplatněné náhrady bezdůvodného obohacení ve výši 2 000 Kč měsíčně za vedení vodovodního potrubí pod parcelou žalobce p. [číslo] tato žalobci nenáleží z důvodů vysvětlených v odůvodnění odst. 15 tohoto rozsudku. Z uvedených důvodů soud nárok žalobce ve výši 4 769,32 Kč zamítl výrokem II. rozsudku.

19. V případě požadovaných úroků z prodlení je žaloba důvodná rovněž pouze částečně. Vzhledem k tomu, že splatnost bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (viz § 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Soudu byla předložena výzva žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum], která dne [datum] dne dostala do dispoziční sféry žalované. Vyčíslení pohledávky žalobcem přitom bylo žalované sděleno již výzvou ze dne [datum]; tato výzva však zároveň nemůže být výzvou k vydání bezdůvodného obohacení za [anonymizována tři slova] [rok], které v době zaslání výzvy dosud ani nenastalo. Proto se pohledávka stala splatnou následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě ze dne [datum], tj. dne [datum]. Soud tedy přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení z částky, v níž je nárok žalobce oprávněný, a to od [datum] nadále. Ve zbývající části týkající se úroků z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 399,53 Kč, přičemž tato částka představuje 75,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,6 % a úspěchu žalobce v rozsahu 12,4 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 442 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 728,06 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 524,96 Kč za 60 ujetých km v částce 324,96 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 636,51 Kč za 80 ujetých km v částce 436,51 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 566,59 Kč za 60 ujetých km v částce 366,59 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 528,06 Kč ve výši 2 630,89 Kč.

21. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady za vypracovaný znalecký posudek ve výši 13 561 Kč (usnesení čl. 120) a za účast znalce u jednání dne [datum] ve výši 2 000 Kč (usnesení čl. 206), celkem tedy 15 561 Kč. Žalobci byla proto výrokem IV uložena povinnost uhradit 87,6% těchto nákladů, s tím, že od částky byla odečtena žalobcem uhrazená záloha ve výši 5 000 Kč, tj. celkem ve výši 8 631,40 Kč. Žalované byla ze stejných důvodů uložena povinnost uhradit náhradu nákladů státu v rozsahu 12,4% vzniklých nákladů, tj. ve výši 1 929,60 Kč.