2 C 249/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zřízení věcného břemene užívání jako služebnosti osobní ve prospěch žalobkyně k části pozemku p.č. , Anonymizováno, , druh pozemku ostatní plocha, o výměře , Anonymizováno, ², se způsobem využití jiná plocha, a části pozemku p.č. , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, o výměře , Anonymizováno, ², oba zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, a uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované úplatu za nezbytnou cestu ve výši dle znaleckého posudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, .

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá zřízení věcného břemene jako služebnosti osobní ve prospěch žalobkyně k části pozemku p.č. , Anonymizováno, a části pozemku p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Uvedla, že dne , datum, bylo usnesením notáře , tituly před jménem, , jméno FO, pod č.j. , spisová značka, rozhodnuto v rámci pozůstalostního řízení po , jméno FO, , nar. , datum, , otci účastnic, které jsou sestry, mimo jiné tak, že se žalovaná stala výlučným vlastníkem pozemků p.č. , Anonymizováno, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je garáž, p.č. , Anonymizováno, vše v , Anonymizováno, u , adresa, , a dále bylo rozhodnuto, že se žalobkyni a paní , jméno FO, , , Anonymizováno, , zřizuje věcné břemeno bytu v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, a věcné břemeno spoluužívání pozemků p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, (garáž), a p.č. , Anonymizováno, . Pěší přístup k rodinnému domu vede po pozemku p.č. , Anonymizováno, od garáže směrem nalevo strmou a úzkou cestou, a dále jsou jak pro průchod tak pro příjezd využívány pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , které jsou ve výlučném vlastnictví žalované, a za tímto účelem je zde zřízena historická nezpevněná cesta. Fakticky tedy měla žalobkyně zajištěn odpovídající přístup, s ohledem na zhoršující se vztahy účastnic a na absenci právního důvodu však žalobkyně nemá potřebnou právní jistotu, že tento dobrovolný stav bude trvat po celou dobu trvání služebnosti bytu. Průjezd a průchod po pozemcích p.č. , Anonymizováno, pak byl žalobkyni zakázán, a to s odkazem na plánovanou výstavbu rodinného domu na vedlejším pozemku p.č. , Anonymizováno, , který je rovněž ve vlastnictví žalované. Žalobkyně je toho názoru, že je obvyklé a v daném případě i nezbytné, aby byl zajištěn příjezd motorových vozidel až k samotnému rodinnému domu, a žalovaná nehodlá dobrovolně poskytnout žalobkyni požadovanou právní jistotu spočívající ve zřízení práva nezbytné cesty. Tuto cestu využívá sama žalovaná a členové její rodiny, nelze proto hovořit o vzniku jakékoli škody a jde o jediné spojení s rodinným domem. K dotazu soudu u jednání dne , datum, žalobkyně uvedla, že přirozené , rodné přijmení, místo se nachází u rodinného domu, kde je zpevněná plocha, nevyužívá-li tohoto příjezdu, pak musí své osobní potřeby či materiál nosit pěšky, což v případě zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, k němuž může dojít s ohledem na datum jejího narození, může být problém. , Anonymizováno, . Žalobkyně má přístup do garáže, kde může parkovat.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Je pravdou, že je vlastníkem předmětných nemovitostí v , Anonymizováno, u , adresa, , a že žalobkyni svědčí právo z věcného břemene k rodinnému domu č.p. , Anonymizováno, , garáži, a pozemkům p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , a p.č. , Anonymizováno, , a to vše na základě dohody účastnic v pozůstalostním řízení po jejich otci , jméno FO, . Pozemky p.č. , Anonymizováno, nebyly věcným břemenem na základě dohody pozůstalých zatíženy, neboť se jedná o zcela okrajové parcely, přes které nevede žádná cesta nebo trvale využívaný přístup k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Tento rodinný dům trvale obývá žalovaná spolu s manželem, synem, a dříve též maminkou , jméno FO, , která zemřela v březnu 2022. V budově rodinného domu č. p. , Anonymizováno, jsou dva samostatné byty, maminka žila v bytě v 1. nadzemním podlaží a žalovaná s rodinou žije v bytě ve 2. nadzemním podlaží. Žalobkyně žije trvale v , Anonymizováno, , kde dlouhodobě podniká, do , Anonymizováno, jezdila pouze na návštěvy za maminkou a nikdy jí nebylo v přístupu k nemovitým věcem bráněno. Od smrti maminky navštívila žalobkyně dům č.p. , Anonymizováno, pouze 3 x, nikdy v domě nepřespala, nemovité věci dobrovolně neužívá, naposledy byla v domě někdy v roce , Anonymizováno, , kdy si tam jen zašla na toaletu. Ani žalovaná a její rodina nejezdí auty až k rodinnému domu, není to nutné, parkují buď na pozemku před garážemi nebo vjedou bránou na pozemku p.č. , Anonymizováno, 1 a auto ponechají před garážemi, kde je rovněž parkovací stání, či zaparkují v garážích, a k domu chodí po chodníku z levé strany. Klíč od vstupní brány, která se nachází na pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, je stále zasunutý v zámku, brána nejde zamknout a pro vjezd aut je brána trvale přístupná. Přístup na pozemek p. č. , Anonymizováno, není z veřejné komunikace možný, neboť je oddělen od této komunikace betonovou zdí, a tento pozemek se nijak nevyužívá, neboť je zarostlý křovím a rostlinami, jde pouze o jakýsi roh vedle vstupní brány nacházející se na pozemku p. č. , Anonymizováno, který je jako jediný využíván jako přístupový a příjezdový. Žalobkyně se v podstatě domáhá rozšíření svého věcného břemene a žádá jen pohodlnější spojení.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Shodnými tvrzeními účastníků, výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, , a to p.č. , Anonymizováno, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je garáž, p.č. , Anonymizováno, , zahrada, p.č. , Anonymizováno, , zahrada, a p.č. , Anonymizováno, , zahrada, a to na základě dohody účastnic schválené v pozůstalostním řízení po jejich otci , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, . Účastnice se v dědickém řízení rovněž dohodly na zřízení služebnosti ve prospěch maminky , jméno FO, a žalobkyně, konkrétně „věcné právo odpovídající služebnosti bytu, které je bezplatné a na jehož základě budou oprávněné spolu se žalovanou po dobu svého života spoluužívat nemovité věci, jako jsou na listě vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, zapsané pozemky p.č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně jejich příslušenství a součástí, což je zejména budova rodinného domu č.p. , Anonymizováno, – součást pozemku p.č. , hodnota, , budova garáže bez čp/če – součást pozemku p.č. , hodnota, “. Maminka účastnic , jméno FO, zemřela v březnu 2022. Shodnými tvrzeními účastnic je prokázáno, že k rodinnému domu č.p. 50 vede pěší přístup z veřejné komunikace přes pozemek p.č. , Anonymizováno, nalevo od garáže. Shodnými tvrzeními účastnic je také prokázáno, že pro příjezd motorovými vozidly se využívá přístup vstupní branou na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, napravo od garáže a k parkování vozidel jsou využívány garáže případně zpevněné plochy před nimi. Žalobkyně rodinný dům trvale neužívá, navštěvuje jej jen zřídka, jedná se o krátkodobé návštěvy bez přespání.

4. S ohledem na níže uvedené právní posouzení tohoto zjištěného skutkového stavu soud neprovedl další důkazy navržené žalobkyní, a to konkrétně výslechy svědků , adresa, a , jméno FO, , sousedů v , Anonymizováno, , kteří se měli vyjádřit „k frekvenci návštěv žalobkyně a k používání příjezdové cesty“, neboť je považoval za nadbytečné. Už samotná žalobní tvrzení totiž nemohou odůvodnit vyhovění žalobnímu nároku.

5. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

6. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

7. Základní pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty jsou takové, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovité věci nelze zajistit jinak. Přitom se přihlíží k tomu, jakým způsobem je nemovitost využívána, k jakému účelu byla zřízena a k čemu slouží. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě, a je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. V § 1032 obč. z. jsou pak zakotveny negativní podmínky pro povolení nezbytné cesty, a to škoda převyšující výhodu nezbytné cesty, způsobení nedostatku přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně tím, kdo o nezbytnou cestu žádá, a požadavek na povolení nezbytné cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení.

8. Soud po provedeném dokazování dospěl především k závěru, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována. Samotná úprava nezbytné cesty v občanském zákoníku obsažená v §§ 1029 a následujících výslovně stanoví oprávnění domáhat se zřízení nezbytné cesty pouze pro vlastníka nemovité věci. Pokud jde o komentářovou literaturu, pak např. komentář Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, výslovně rovněž dovozuje aktivní legitimaci pouze vlastníka nemovité věci, (případně zmiňuje rozhodnutí Nejvyššího soudu dovozující aktivní legitimaci správce konkursní podstaty za trvání konkursu či státního podniku v likvidaci), cituje dále P. Bezoušku, který pojem vlastník nemovité věci vykládá jako „vlastník hmotné nemovité věci a vlastník práva stavby“ (Bezouška, Havel § 1029). Komentář prof. JUDr. Jana Dvořáka, CSc., a JUDr. , jméno FO, , Ph.D., v systému ASPI uvádí, že k žádosti o povolení nezbytné cesty je oprávněn výhradně vlastník nemovitosti, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat, přičemž musí své vlastnické právo v řízení před soudem prokázat. V komentáři Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, autoři uvádí že: „První vydání komentáře připustilo úvahu o možnosti povolení nezbytné cesty ve prospěch toho, kdo má k pozemku či stavbě například právo užívání (§ 1283), požívání (§ 1285), právo pastvy (§ 1278) či jiné věcné právo. Následná odborná literatura však argumentuje ve prospěch alternativy, že vlastníkem nemovité věci je pouze vlastník hmotné movité věci a vlastník práva stavby. Řešení této otázky v judikatuře zůstává zatím otevřené, naznačuje se zřejmě příklon k širšímu pojetí, ale se zdůrazněním jeho výjimečnosti (Nejvyšší soud sp. zn. 22 Cdo 2909/2016). Pokud jde o tento citovaný rozsudek Nejvyššího soudu (ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 2909/2016), zde Nejvyšší soud uvedl, že současná právní nauka převzala názory, které toliko výjimečně připouští zřízení nezbytné cesty jako služebnosti osobní (in personam), pokud by měla být nezbytná cesta zřízena ve prospěch osoby, která má služebnost osobní ke stavbě, k níž má být nezbytná cesta zřízena … nezbytnou cestu ve formě služebnosti je možné zřídit v zásadě jen jako služebnost in rem, in personam jen tam, kde jsou pro to výjimečné důvody. Z uvedené vyplývá, že přes jasné znění ustanovení § 1029 občanského zákoníku hovořícího o právu domáhat se zřízení nezbytné cesty svědčícímu pouze vlastníku nemovité věci, je možný širší výklad aktivní legitimace, ale musí jít o výjimečné okolnosti.

9. A tak tomu v daném případě není. Žalobkyně se jako osoba, které svědčí věcné právo k pozemkům ve vlastnictví žalované, a to osobní služebnost, domáhá zřízení práva nezbytné cesty k nim. V řízení však bylo zjištěno, že nemovité věci, které jsou zatíženy osobní služebností ve prospěch žalobkyně, jsou s veřejnou cestou dostatečně spojeny pěším chodníkem běžně užívaným účastnicemi i členy rodiny žalované. Žalobkyně pak neuvedla žádné tvrzení, které (pokud by bylo prokázáno), by odůvodňovalo její potřebu přijíždět až k domu motorovými vozidly. Tvrzení o tom, že u domu se nachází zpevněná parkovací plocha pro parkování, je zcela nevýznamné z pohledu toho, že žalobkyně je oprávněna využívat a také využívá parkovací stání před garáží či parkování v garáži samotné. Žalobkyně neuvedla nic o svém údajně potencionálně možná zhoršeném zdravotním stavu, co by mohlo případně vést k závěru, že je nutné, aby autem jezdila až k domu samotnému. Odkaz na datum narození takovou skutečností není. A konečně je třeba vzít na zřetel, že žalobkyně sama předmětné nemovitosti ze svého rozhodnutí neužívá a navštěvuje je zcela výjimečně. Soud proto dospěl k závěru, že v této věci nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly připustit v případě žalobkyně jako osoby oprávněné z věcného břemene její aktivní legitimaci k podání žaloby na zřízení práva nezbytné cesty.

10. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že zřízení nezbytné cesty by bránila i negativní podmínka uvedená v ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, protože oprávnění užívat dané nemovitosti jako osobní služebnost bylo zřízeno na základě dohody účastnic v pozůstalostním řízení, žalobkyně v té době věděla, jaký bude mít přístup k nemovitosti, věděla, že se toto věcné právo nevztahuje na pozemky p.č. , Anonymizováno, p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přesto dohodu dobrovolně uzavřela a s tímto byla srozuměna. Pokud tedy tak nezbytně potřebuje užívat i tyto pozemky, způsobila si tuto situaci sama. V daném případě nebyly uvedeny žádné okolnosti, které by odůvodňovalo zatížení předmětných pozemků takovýmto zásadně do vlastnického práva žalované zasahujícím způsobem. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná. Soudu je známa současná judikatura zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízeních majících povahu iudicii duplicis, podle níž zpravidla v těchto řízeních nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, a proto obecným východiskem je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Toto stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 výslovně dopadá na řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a rovněž také na řízení o vypořádání společného jmění manželů (odst. 46 stanoviska). Řízení o povolení nezbytné cesty je rovněž řízením sporným, u něhož ve shodě s § 153 odst. 2 o.s.ř. z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp.zn. 22 Cdo 5917/2017, je v tomto řízení nutné zohlednit všechny okolnosti případu a primárně rozhodnout o nákladech řízení podle zásady úspěchu ve věci. Protože žalobkyně byla v daném případě bez jakýchkoli pochybností zcela ve věci neúspěšná, když její návrh, kterým není soud vázán, byl jako nedůvodný zcela zamítnut (aniž byl spor např. jen o rozsahu, trase nezbytné cesty či výši úplaty), pak soud shledal naprosto spravedlivým, aby bylo plně úspěšné žalované vůči žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto soud uložil žalobkyni, aby žalované, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení ve výši , částka, . Zástupkyně žalované učinila ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, odvolání proti předběžnému opatření, písemné vyjádření k žalobě, nastudování spisu dne , datum, , další porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, ), přičemž dle ust. § 7, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí , částka, , celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalované částka , částka, . Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po , částka, , tj. celkem , částka, . Jelikož zástupkyně žalované je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH ve výši , částka, a dále poplatek za odvolání proti předběžnému opatření ve výši , částka, .