2 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa Klárou Cáskovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla spolu se Smlouvou o uživatelském účtu mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum]. Ve Smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo] si účastníci ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, to vše za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], které žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný měl úvěr pravidelně splácet, přičemž do konce každého kalendářního měsíce měl uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než [částka], je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil částku [částka]. Za této situace se dluh bez dalšího stal celý splatným (dle bodu 6.5 smlouvy) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaný je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyně proto žalobou požadovala úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] ([částka] jistina, poplatek za čerpání úvěru ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka]) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši.

2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím sítě internet, přičemž je uložena na trvalém nosiči dat a umožňuje uchování obsahu smlouvy, využívání tohoto obsahu a reprodukci tohoto obsahu v nezměněné podobě. Text Smlouvy je uložen na serveru žalobkyně a v uživatelském účtu žalovaného. Totožnost žalovaného byla již při uzavírání Smlouvy o uživatelském účtu, na jejíž uzavření Smlouva o revolvingovém úvěru navazuje, ověřena dle občanského průkazu a výplatní pásky žalovaného. Rodné číslo uvedené v smlouvě je shodné s rodným číslem uvedeným na výplatní pásce žalovaného. Smluvní ujednání včetně ujednání o poplatku za čerpání úvěru a smluvní pokutě byla mezi žalovaným a žalobkyní učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky, a došlo také k určení osoby, která právní úkon učinila. Je tedy nepochybné, že smlouva byla ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. Smlouva o revolvingovém úvěru byla stranami elektronicky podepsána - žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím svého uživatelského účtu dle Smlouvy o uživatelském účtu uzavřené dne [datum], a to uvedením uživatelského jména a hesla. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že typ smlouvy uzavřený elektronicky se žalovaným se nazývá„ clickthrough smlouvy“ (Tím, že se žalovaný použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobkyně a následně odkliknutím odsouhlasil obsah Smlouvy, došlo k uzavření písemných smluv jako takzvaných clikthrough smluv.) V praxi bývá clickthrough modelu pro uzavírání smluv užíváno velice často a intenzivně při různorodé obchodní činnosti v prostředí internetu (internetové obchody se zbožím, poskytování služeb, poskytování práv k nehmotným statkům apod.). Nepřiznání účinků takto uzavřené smlouvě by mělo dalekosáhlé negativní důsledky pro jakoukoliv hospodářskou činnost v prostředí internetu a ekonomiku vůbec. I pokud by soud nevzal za prokázané, že došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaným, šlo by o bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, jelikož by se v případě peněžních prostředků ve výši [částka] poskytnutých na účet žalovaného žalobkyní jednalo o plnění bez právního důvodu. Žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce [částka] (první čerpání činí nejvýše [částka]) a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. V bodě 5.1 smlouvy je stanoveno, že je klient povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem [částka]. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy je klient povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši uvedené v příslušném sazebníku cen. Smluvní pokuta za porušení úvěrové smlouvy je v sazebníku stanovena částkou [částka] za každý započatý měsíc prodlení (bod 6.

3. Smlouvy). Žalobkyně však předložila soudu Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] datovanou dnem [datum], ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu jednatele žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Klient [celé jméno žalovaného]“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně nepředložila.

6. Žalobkyni byl předložen Občanský průkaz žalovaného a výplatní páska za měsíc srpen 2019.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka] s poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“.

8. Z výpisů z revolvingového účtu nebylo zjištěno pro toto řízení ničeho podstatného.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] (jistina [částka], úrok z prodlení [částka] a náklady právního zastoupení [částka]). Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu.

10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovanému byl na jeho žádost zřízen uživatelský účet, že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil a odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém (ev. výpis z tohoto systému) však jako důkaz navržen nebyl.

12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

14. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení.

16. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

17. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server žalobkyně byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

19. Dne [datum] nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni [datum] účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

20. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

21. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly distančně uzavírány formou tzv. clickthrough modelu. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl na jeho žádost zřízen uživatelský účet, že mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu, že se do uživatelského účtu přihlásil a odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

22. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně sice prokázala, že žalovanému poskytla dne [datum] částku [částka], nedoložila své tvrzení, že dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Jelikož však, dle samotných žalobních tvrzení žalobkyně, žalovaný žalobkyni dobrovolně již před podáním žaloby uhradil částku [částka], soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.