2 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 16 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplacení částky 8 000 Kč a dále, jíž žalobkyně požadovala zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu do [datum] ve výši 2 345,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 16 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 1,5 % p.a. za částky 16 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 804,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného úroku a poplatku splatit do [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z předložené listiny - smlouva o úvěru [číslo] vyplývá, že jako věřitel je označena [právnická osoba] a žalovaný jako klient uvedená listina není ověřena podpisem.

5. Z výpisu z účtu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uhradil z účtu č. [bankovní účet] původnímu věřiteli částku 0,11 Kč. Z výpisů z účtu: ze dne [datum] vyplývá, že daného dne právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 8 000 Kč, dle ze dne [datum] vyplývá, že daného dne právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 1 000 Kč, dle výpisu z účtu ze dne [datum] vyplývá, že daného dne právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 3 500 Kč, dle výpisu z účtu ze dne [datum] vyplývá, že daného dne právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 1 100 Kč a z výpisu z účtu ze dne [datum] vyplývá, že daného dne právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 2 400 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o přijetí platby a oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu nejpozději do deseti dnů od obdržení dopisu, dle podacího archu ze dne [datum] mohl žalovaný obdržet přípis nejdříve dne [datum], splatnost dluhu tedy nastala dne [datum].

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

10. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

11. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

12. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

13. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

14. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis, když připsání částky 0,11 Kč (žalobkyní tvrzená„ verifikační platba“) sama o sobě takovým důkazem není. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

15. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

16. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

17. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

18. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána, z uvedeného důvodu soud žalobu částečně zamítl (výrok II), a to co do požadovaných úroků, poplatků, smluvní pokuty a úroků z prodlení za dobu předcházející splatnosti dluhu (viz dále).

19. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalovanému celkem částku 16 000 Kč, žalovaný je proto povinen tuto částku žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, vrátit.

22. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení. Dnem následujícím po [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení teprve od data [datum] (viz výrok I.).

23. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému vznikly jakékoli náklady řízení. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804,16 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.