2 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Cáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované celé jméno žalovaného , narozeného datum bytem adresa žalovaného, vedlejšího účastníka a žalobkyně pro: odpůrčí žaloba o neúčinnosti darovací smlouvy

I. Určuje se, že právní jednání – uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] o převodu nemovitostí – pozemku p. [číslo] o [anonymizováno] [výměra], [anonymizována čtyři slova] [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek], [anonymizována tři slova] [rok], uzavřena mezi [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako dárcem a žalovaným, jako obdarovaným, na základě které byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí s účinky zápisu ke dni [datum], je vůči žalobkyni právně neúčinné.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 19 059 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že vůči ní je neúčinná smlouva ze dne [datum], kterou žalovaný, jakožto obdarovaný, uzavřel se svým otcem [celé jméno žalovaného] starším, [datum narození] (dále jen dlužník), jakožto dárcem a kterou dlužník bezplatně převedl na žalovaného vlastnické právo k nemovitostem uvedeným ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že předmětné nemovitosti dlužník daroval svému synovi v době, kdy existovala pohledávka na zaplacení částky ve výši [částka], s příslušenstvím, přičemž tento svůj závazek vůči žalobkyni dlužník dosud v plném rozsahu nesplnil, čímž zkrátil uspokojení žalobkyně jakožto věřitele. Právním titulem pohledávky žalobkyně je usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], dle nějž se žalovaný zavázal vyplatit žalobkyni do [datum] vypořádací podíl ve výši [částka].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil přípisem ze dne [datum] a uvedl, že v předmětném rodinném domě, který na něj otec darovací smlouvou převedl, bydlí a že v době, kdy smlouvu podepisoval, je nenapadlo, že by to mohl být nějaký problém. Žalovaný má oba rodiče rád a nechce nikomu ublížit.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného uvedl, že nikdy neřekl, že by žalobkyni dluh nechtěl uhradit, měl ten zájem, ale vše nevyšlo tak, jak on chtěl.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl v řízení o vypořádání SJM schválen smír účastníků, a to tak, že do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], připadly nemovitosti – pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována čtyři slova] [číslo] o [anonymizováno] [výměra], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] – rodinný dům [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [územní celek], [anonymizována tři slova] [rok] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], se zavázal zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého SJM částku [částka], z čehož částka [částka] již byla uhrazena a částku [částka] se [celé jméno žalovaného] zavázal uhradit ve lhůtě do [datum].

6. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval [celé jméno žalovaného] st. k úhradě částky [částka], kterou žalobkyni dluží na vypořádání SJM, když ve sjednané lhůtě do [datum] byla uhrazena pouze částka [částka]. Adresát byl zároveň upozorněn, že na převodem nemovitostí – pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], se zbavuje podstatné části svého majetku, což může mít trestně právní důsledky, zároveň může být podána tzv. odpůrčí žaloba. Dle podacího archu byla výzva zaslána [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] dne [datum].

7. Dle emailové komunikace ze dne [datum] byl [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě částky [částka] z titulu vypořádacího podílu, na což dlužník dne [datum] odpověděl, že jakmile bude mít peníze, dlužnou částku uhradí. Dne [datum] byla na email [jméno] [celé jméno žalovaného a vedlejšího účastníka] zaslána opětovná výzva k úhradě s upozorněním na nabíhající příslušenství dluhu a vznikající náklady řízení, které budou uplatňovány.

8. Výpisem z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [územní celek], [anonymizována tři slova] [rok] bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí – pozemku p. [číslo] o [anonymizováno] [výměra], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [adresa]. Nabývacím právním titulem je darovací smlouva ze dne [datum]. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětné nemovitosti převedl na žalovaného bezúplatně vedlejší účastník [příjmení] [celé jméno žalovaného a vedlejšího účastníka] st., a to smlouvou darovací ze dne [datum]. V řízení dále nebylo sporné, že ke dni vyhlášení rozsudku není dluh z vypořádání SJM zcela uhrazen, resp. zbývá uhradit cca [částka].

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle jeho ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

11. Podle § 589 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) (1) Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. (2) Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 se vrátil k institutu relativní neúčinnosti právních jednání a opustil pojem odporovatelnosti (§ 42a předchozího občanského zákoníku). Vychází se převážně z předchozí právní úpravy, více se však propracovávají jednotlivé skutkové podstaty a vztah věřitele vůči třetí osobě, změnily se zejména rozhodné lhůty. Vzhledem k tomu, že podstata institutu odpůrčí žaloby (dnes relativní neúčinnosti) zůstala shodná jako v předcházejícím občanském zákoníku, je možné v převážné části vycházet z dosavadní judikatury.

13. Smyslem žaloby podle ustanovení § 589 a násl. o.z. (odpůrčí žaloby) je - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon, jenž zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, pak představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné, musí se věřitel - místo určení neúčinnosti právního úkonu - domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (exekučním řízení), a to postižením věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdo 1703/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000).

14. Právní úkony, kterými dlužník převedl svou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu na jiného, zkracují uspokojení pohledávky věřitele tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv - nebýt těchto úkonů - by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 549/2001).

15. Žalobkyně je v daném případě aktivně legitimována k podání odpůrčí žaloby, neboť má za vedlejším účastníkem na straně žalované, [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] vymahatelnou pohledávku. Žalovaný je pasivně legitimován ve smyslu § 591 o. z., neboť je osobou blízkou dlužníkovi a předmětné nemovitosti na něj byly bezúplatně převedeny, tj. s dlužníkem právně jednali (§ 594 odst. 1 o. z.). Žaloba byla uplatněna ve lhůtě 2 let od napadeného jednání.

16. Soud tedy uzavřel, že byly splněny všechny podmínky právní neúčinnosti právního jednání stanovené v ust. § 589 a 591 o. z. Zároveň nebyla tvrzena (a tedy ani prokázána) žádná ze zákonných výjimek ust. § 591 o.z. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že napadená smlouva ze dne [datum] je vůči žalobkyni relativně neúčinná (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 059 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 444,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 674,16 Kč za 60 ujetých km v částce 474,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 674,16 Kč za 60 ujetých km v částce 474,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 098,32 Kč ve výši 2 960,65 Kč.