2 C 65/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa Klárou Cáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala zaplatit částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené účastníky dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uvedené smlouvy finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně dále žádá zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a sjednané smluvní pokuty za prodlení žalovaného, a to ve výši 0,1% denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nebyla ověřena jeho úvěrychopnost a smlouva je proto neplatná.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato listina je za stranu úvěrující podepsána a oražena razítkem, za stranu úvěrovaného je na místo podpisu uveden kód zaslaný pomocí SMS„ [anonymizováno] [obec] [spisová značka]“.

6. Z výpisu účtu věřitele bylo zjištěno, že žalobkyně na účet č. [bankovní účet] dne [datum] zaslala částku [částka]. Dle výpisu z účtu žalovaného za období [číslo] [datum] je účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] veden na jméno žalovaného.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, žalobkyně však nedoložila, zda a kdy byl přípis žalovanému doručen, resp. zda a kdy byl žalobkyní alespoň odeslán.

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána a že žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k vrácení dluhu.

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je nedůvodná, proto ji zamítl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

15. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

16. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

17. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

18. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

19. Pokud za popsané situace věřitel dne [datum] převedl na účet žalovaného částku [částka], plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku [částka].

20. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat samotné podání žaloby. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 4 500 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od [datum] nadále. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

21. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na zaplacení částky [částka] (spočívající v poplatcích a smluvní pokutě) s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu předcházející [datum] ve výši [částka]. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla procesně úspěšnější žalobkyně, když tato byla úspěšná z 63% a žalovaný byl úspěšný z 37%. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni 26% z celkových nákladů řízení, tj. částku [částka]. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].