2 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku se sídlem adresa žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 402 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 225,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 380 Kč, náklady upomínání ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokutu ve výši 996 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč ode dne [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 924,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 402 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokutou z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného úroku a poplatků splatit do [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] se právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 a žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku ve výši 7 380 Kč do [datum].

5. Dle výpisu z KB ze dne [datum] obdržela žalobkyně daného dne platbu 0,01 Kč z účtu č. [bankovní účet] označený jménem [celé jméno žalovaného]. Dle výpisu z účtu KB ze dne [datum] žalobkyně na účet č. [bankovní účet] označený jménem [celé jméno žalovaného] odeslala částku 6 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 6 000 Kč nejpozději do [datum]. Dle podacího archu byla upomínka odeslána na adresu žalovaného dne [datum].

8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána.

10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Žalobkyní uváděná a doložená„ verifikační platba“ neprokazuje, že by jejím zasláním vyjádřil žalovaný vůli být vázán smluvními podmínkami tak, jak byly soudu předloženy. Nadto pak soud podotýká, že„ verifikační platba“ byla věřiteli zaslána žalovaným téměř dva roky před tvrzeným uzavřením smlouvy, když verifikační platbu žalovaný zaslal dne [datum], přičemž smlouva měla být – dle tvrzení žalobkyně – uzavřena dne [datum]. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

18. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto jim nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

19. V řízení však naopak bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil na účet žalovaného částku 6 000 Kč, kterou žalovaný přes výzvu ze dne [datum] aby částku uhradil nejpozději do [datum], nevrátil.

20. V souladu s ust. § 2991 o.z. je tedy žalovaný povinen vydat vše, oč se bez právního důvodu obohatil, tj. částku 6 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Proto soud v dané části žalobě vyhověl (výrok I).

21. Ve zbytku pak byl nárok žalobkyně posouzen jako nedůvodný, neboť žalobkyně jej opírá o smlouvu o úvěru, jejíž uzavření nebylo řádně prokázáno (viz shora). Soud tedy zamítl nárok žalobkyně co do kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku, nákladů upomínání, nákladů spojených s uplatněným pohledávky, smluvní pokuty a úroku z prodlení za dobu před zjištěnou splatností pohledávky (výrok II).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 924,97 Kč, přičemž tato částka představuje 62,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,94 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 402 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.