3 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 666 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 666 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 666 Kč od datum do datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 666 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 666 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 666 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 666 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 666 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 666 Kč od 2. 4. do datum. Své podání odůvodnila tím, že je vlastnicí bytové jednotky číslo v budově adresa na pozemku anonymizováno číslo v katastrální uzemí v obci obec, kterou nabyla na základě kupní smlouvy z datum uzavřené s její právní předchůdkyní (právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně), a to včetně všech práv s vlastnictvím spojených. Žalovaný užíval předmětnou bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne datum uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně na dobu určitou. V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný hrubě porušoval své povinnosti tím, že neplatil nájemné řádně a včas, vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu, z čehož plynula žalovanému povinnost vyklidit byt do datum. Žalovaný nicméně byt vyklidil až datum, od datum do datum tak užíval byt bez právního důvodu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 26 666 Kč (5 x 5 000 Kč za měsíce duben až srpen 2021 a 1666 Kč za 10 dnů užívání z měsíce září po 166 Kč denně). Žalovaný dosud na svůj dluh uhradil pouze částku 10 000 Kč. Kromě jistiny ve výši 16 666 Kč požaduje žalobkyně rovněž zákonné úroky z prodlení z této částky od datum do datum ve výši 8,25 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí a z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně koupila bytovou jednotku adresa nacházející se v bytovém domě adresa na pozemku p. č. st. číslo v katastrální uzemí v obci obec od právnická osoba a od datum je jejím vlastníkem.

5. Ze smlouvy o nájmu ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena na dobu od datum do datum. Ve smlouvě byla dohodnuta povinnost žalovaného platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že pokud bude žalovaný v prodlení s platbou nájemného po dobu delší než 5 dní, zašle právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému upomínku, která je zpoplatněna částkou 300 Kč (čl. 5 3. smlouvy).

6. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu bytu pro opakované prodlení s hrazením nájemného ze strany žalovaného - k tomuto datu byl žalovaný s prodlením s úhradou nájemného za dva kalendářní měsíce. Žalobkyně současně poučila žalovaného o jeho právu vznést vůči této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem.

7. Z předávacího protokolu nemovitosti má soud za prokázané, že dne datum předal žalovaný byt žalobkyni.

8. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 16 966 Kč.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

10. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu bytu, ve které se žalovaný zavázal platit nájemné 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Účinností kupní smlouvy, kterou byl předmětný byt převeden právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, přešla na žalobkyni i práva a povinnosti z nájmu (§ 2221 odst. 1 o. z.). Žalovaný tak byl povinen platit za užívání bytu 5 000 Kč měsíčně žalobkyni jako současnému vlastníku nemovitosti. Své povinnosti žalovaný řádně a včas neplnil.

12. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle § 2286 odst. 1 o. z. běží výpovědní doba od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

13. Žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla dne datum dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Ve výpovědi žalobkyně současně poučila žalovaného o jeho právu vznést vůči této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by proti výpovědi vznesl nějaké námitky. Nájemní smlouva tedy byla ze strany žalobkyně vypovězena platně (§ 2286 odst. 2 o. z.). Od následujícího měsíce začala běžet tříměsíční výpovědní doba ve smyslu § 2288 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2286 odst. 1 o. z.). Žalovaný byl proto povinen odevzdat byt žalobkyni nejpozději do datum (§ 2292 o. z.), avšak fakticky byt předal až datum. V době od datum do datum tak žalovaný užíval byt bez právního důvodu.

14. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Žalobkyni tak za období od datum do datum vznikl nárok na úhradu částky 5 000 Kč měsíčně. Za období od dubna do srpna náleží žalobkyni 25 000 Kč (5 x 5 000 Kč), za měsíc září potom poměrně za 10 dní částka 1 666 Kč (5 000 Kč / 30 dní = 166,66 Kč za 1 den). Jelikož žalovaný uhradil pouze částku 10 000 Kč a zbylou částku 16 666 Kč dobrovolně neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem.

16. Žalovanému současně vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku v souladu s čl. 5 smlouvy o nájmu.

17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V nájemní smlouvě byla dohodnuta povinnost žalovaného platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, za který se nájemné platí; ve smyslu § 2295 o. z. se při nevyklizení bytu po skončení nájmu uplatní stejná výše platby i termín splatnosti. Pokud tedy žalovaný neuhradil platbu za jednotlivý měsíc, dostal se do prodlení se zaplacením částky 5 000 Kč vždy k 16. dni v tomto měsíci; žalobkyně však požadovala úroky z prodlení z dlužné částky za celé období již ke dni datum. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení postupně z narůstající dlužné částky, počínaje dnem datum. Vázán návrhem žalobkyně, uložil soud žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení za všechny měsíce jen ve výši 8,25 %, i když by jinak žalobkyni náležel od 2. pololetí roku 2021 úrok ve výši 8,5 %. Zároveň, opět vázán návrhem žalobkyně, uložil soud povinnost hradit úroky z prodlení jen do datum, jak žalobkyně v žalobě navrhovala. Ve zbytku soud žalobu co do úroku z prodlení zamítl jako nedůvodnou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do jistiny ve zcela převažujícím rozsahu úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 7 040 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 666 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.