3 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná úvěr čerpala ve výši částka, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne datum zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně, pojistného ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o hotovostním úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši částka a závazek žalované splatit tento úvěr 15 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka a to včetně sjednaného úroku ve výši 13,49% ročně, a platit pojistné ve výši částka měsíčně. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. V článku 5. smlouvy si účastníci sjednali, že žalobkyně je oprávněna zůstatek dluhu zesplatnit v případě nezaplacení 2 splátek nebo nezaplacení 1 splátky déle než 3 měsíce. Žalovaná je dle těchto podmínek dále povinna v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou jednotlivou opožděnou splátku a ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného.

4. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána u právnická osoba, spol. s r. o. a pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí částka, výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou částka - z toho částka na bydlení; údaj o počtu dětí a výdajích na děti byla uvedena částka částka.

5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná zaplatila pouze částku částka, přičemž poslední splátku uhradila v červenci 2020. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí částka (z toho jistina ve výši částka, pojistné ve výši částka a smluvní pokuta ve výši částka).

6. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne datum soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši částka do 30 dnů od doručení této výzvy. Podle výpisu z historie zásilek byl dopis předán k doručení obec poště dne datum a dne datum byla zásilka uložena - adresát nezastižen.

7. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou také k zaplacení smluvní pokuty ve výši částka do sedmi dnů od doručení výzvy. Zásilka byla žalované doručena dne datum uložením na poště.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovanou.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

11. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, která zahrnovala i pojistnou smlouvu. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši částka, který žalovaná čerpala ve shora uvedené výši. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a zůstatek dluhu zesplatnila.

13. Žalobkyni náleží po celou dobu trvání smlouvy - až do zaplacení celé jistiny dluhu (§ 2399 odst. 2 věta druhá o. z.) smluvní úrok, účtovaný ve sjednané sazbě 13,49 % ročně z dlužné jistiny částka. Dále podle uzavřené smlouvy byla žalovaná povinna platit sjednané měsíční pojistné ve výši částka. Dlužné pojistné činí celkem částka. Jelikož žalovaná zůstatek dluhu ve výši anonymizována dvě slova dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem.

14. Žalované také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokuty - jednak ve výši částka za opožděnou splátku úvěru a dále smluvní pokutu stanovenou ve výši 3 % z nesplaceného dluhu. Žalobkyně smluvní pokutu uplatnila v souladu se smlouvou a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru v celkové výši částka (anonymizována tři slova). Jelikož žalovaná smluvní pokutu dobrovolně nezaplatila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem (výrok I.).

15. Řádným neplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je však žaloba důvodná pouze částečně. Vzhledem k tomu, že zůstatek úvěru byl zesplatněn, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, která byla do dispoziční sféry žalované doručena dne datum, proto se pohledávka stala splatnou uplynutím 30-denní lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení, tedy datum. Dnem následujícím po datum se tedy žalovaná dostala do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (viz výrok I.).

16. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.