3 C 115/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Při uzavírání smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z: registru rizikových subjektů [anonymizována čtyři slova]), registru [příjmení] (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.), ostatních registrů a databází, z interní platební morálky klienta, z interní„ [název] [název]“ [právnická osoba] s.r.o., z Insolvenčního rejstříku (ISIR), z evidence adres obecních/městských úřadů, z registru hledaných osob, z příjmu žalované a z obratu na jejím běžném účtu, z výdajů na splátky úvěrů a z finanční rezervy/disponibilního příjmu. Protože žalovaná uvedla nižší než průměrné výdaje, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena jako náklady na bydlení právě částka [částka] vyplývající ze statistických údajů Českého statistického úřadu. Žalovaná v Žádosti dále uvedla, že je vdaná a vyživuje 3 osoby, proto byla započítána konstanta za vyživovanou osobu [částka]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] ([částka] za prodlení s platbami jednotlivých splátek a [částka] v důsledku zrušení úvěrové smlouvy - v sazbě 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] ke dni [datum]).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána (předvolání jí bylo doručeno náhradním způsobem - uložením ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. - dnem [datum]). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru.

5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, vyplnila žalobkyně formulář, ze kterého vyplývá, že žalovaná bydlí ve vlastním domě/bytě, je vdaná a na mateřské dovolené, má 3 děti, má měsíční příjem ve výši [částka] a její náklady představují výdaje na bydlení ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně ověřila tyto informace na základě výpisu z účtu žalované, kde figuroval příjem [částka] (rodičovský příspěvek) ..

6. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zůstatek dluhu zesplatnit v případě jejího porušení žalovanou. Podle smluvních podmínek je žalovaná v případě prodlení povinen zaplatit i náklady na vymáhání ve výši [částka] za jednu upomínku a [částka] za odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaná je dle těchto podmínek dále povinna v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou jednotlivých splátek byla ve smlouvě sjednána ve výši 10% z dlužných splátek (čl. 5 odst. 2. smluvních podmínek) a dále byla sjednána smluvní pokuta při prodlení se zaplacením jiné peněžité částky než je splátka, a to ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Účastníci dále sjednali, že v okamžiku, kdy se klient dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, je věřitel oprávněn prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný ke dni uvedenému v oznámení o zesplatnění.

7. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku [částka], kterou řádně nesplácela. Žalovaná zaplatila pouze částku [částka].

8. Žalované byly zaslány 2 upomínky, a to dne [datum] a [datum]. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši [částka] do dne [datum].

9. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí [částka] (z toho jistina ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka]).

1. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

2. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí majetkové hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

3. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření úvěrové smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

4. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši.

10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka] (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prozkoumala úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované, předložených dokladů a s přihlédnutím k údajům Českého statistického úřadu. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka], který žalovaná čerpala v plné výši. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a zůstatek dluhu zesplatnila. Celý dluh se stal splatným dne [datum]. V souladu s § 2399 o. z. a se smlouvou tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu).

13. Žalovaná je dle smlouvy a zákona o spotřebitelském úvěru povinna zaplatit také účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, ve výši [částka] (náklady na 2 upomínky po [částka] a na 1 dopis o zesplatnění za [částka]). Jelikož žalovaná zůstatek dluhu ve výši 4 548,99 dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem.

14. Žalované také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu - ve výši 10% z dlužných splátek, tj. z částky ve výši [částka] splatných dne [datum] a [datum]; tedy celkem činí smluvní pokuta za prodlení se zaplacením splátek [částka]. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se zaplacením jiné peněžité částky - v daném případě se zaplacením zesplatněného zůstatku úvěru stanovenou ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Tato smluvní pokuta činí [částka] - při sazbě 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně smluvní pokuty uplatnila v souladu se smlouvou a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru v celkové výši [částka]. Jelikož žalovaná smluvní pokuty dobrovolně nezaplatila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.

15. Řádným neplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání soudu dne 4. 10 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 422 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

19. Soud právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal právo na odměnu za další úkon právní služby spočívající v písemném podání soudu ze dne [datum], neboť předpokladem přiznání práva na náhradu nákladů řízení je jeho potřebnost„ k účelnému uplatňování nebo bránění práva“. Písemné podání ze dne [datum] soud nepovažuje za účelný úkon, protože jeho obsahem bylo doplnění tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě (tvrzení o způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované). Proto soud žalobkyni právo na náhradu za tento úkon nepřiznal.