Okresní soud v Blansku · Rozsudek

3 C 14/2022

č. j. 3 C 14/2022-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBK:2022:3.C.14.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Blansku vyhověl žalobkyni ve věci nároku na zaplacení neuhrazeného pojistného za období trvání pojistné smlouvy, která byla uzavřena v písemné formě a obsahuje jasně stanovené podmínky. Soud uznal, že žalovaná byla povinená pojistné platit od počátku pojištění, a to bez nutnosti výzvy, protože smlouva nebyla sjednána na dobu kratší než jeden rok. Na základě § 1879 až § 1880 o. z. a § 2783 odst. 1 o. z. byla žalobkyně považována za oprávněného věřitele po postoupení pohledávky. Soud uložil žalované zaplatit částku s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně a náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa.

2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo, jejímž předmětem bylo úrazové a životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po částka Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.

4. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaná neuhradila pojistné za období od datum do datum v celkové výši částka.

5. Žalobkyně žalovanou vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve stanovené lhůtě, zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalované.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba, IČO, sídlem adresa jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené pojistné smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

8. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

9. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaná je proto povinna po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byla žalovaná povinna pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, přičemž nezaplatila pojistné za období od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku dobrovolně, soud jí tuto povinnost uložil rozsudkem.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.