3 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 402 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 550 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 852 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 402 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 852 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 550 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 912,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 4 402 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 402 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel žalovanému vyplatil finanční prostředky ve sjednané výši 3 550 Kč na jím uvedený bankovní účet č. [bankovní účet] formou bezhotovostního převodu realizovaného dne [datum]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný v souladu se smlouvou povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s Poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 852 Kč. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli [anonymizována dvě slova] vrátit částku ve výši 4 402 Kč se splatností do [datum]. Sjednanou částku však žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nezaplatil. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a původním věřitelem uzavřená smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovaným žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 402 od [datum] do zaplacení a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 852 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu„ Rámcovou smlouvu [číslo]“ a„ Jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo]“, obě datované dnem [datum] a obě ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako„ klient“ uveden žalovaný, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii nečitelného podpisu osoby jednající za právního předchůdce žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahují obě smlouvy pouze text:„ [anonymizováno] [rok] [číslo] [celé jméno žalovaného] Klient Podepsáno elektronicky“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnými smlouvami.

5. Právní předchůdce žalobce převedl žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] částku 3 550 Kč dne [datum], jak vyplývá z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně a výpisu z účtu žalovaného.

6. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný původnímu věřiteli nebo žalobkyni zaplatil nějakou částku.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 3 550 Kč nejpozději do tří dnů. Z podacího lístku vyplývá, že výše zmíněná výzva byla odeslána poštou dne [datum].

9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená rámcová smlouva [číslo] ani jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] byla dne [datum] uzavřena – žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání uzavření smluv pomocí prostředků komunikace na dálku, či elektronickým podpisem nebo v písemné formě. Žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, že se žalovaný nejprve zaregistroval na stránce [webová adresa] zadáním osobních údajů a zahájil tak kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu; že žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy; že zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru; že žalovanému byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a že žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný projevil se smlouvou souhlas, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

18. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 3 550 Kč. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu 3 550 Kč. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný je proto povinen žalovanou částku žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný dobrovolně tuto částku žalobkyni neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).

19. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky z bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne [datum]. Ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že výzva byla žalovanému doručena dne [datum], lhůta 3 dnů stanovená žalobkyní pro zaplacení pohledávky tedy uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Dnem [datum] se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením částky 3 550 Kč. Výše úroku z prodlení se řídí sazbou platnou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů - zákonná sazba úroku z prodlení tedy činí 8,25%. Ve výroku I. rozsudku tedy soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Ohledně úroku z prodlení z částky převyšující částku přiznanou ve výroku I., úroku za období předcházející vniku prodlení a v sazbě převyšující zákonnou výši, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.)

21. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 912,76 Kč, přičemž tato částka představuje 61,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 402 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.