Okresní soud v Blansku · Rozsudek

3 C 150/2021

č. j. 3 C 150/2021-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBK:2021:3.C.150.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobce: název žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného uhradit cenu za odtažení vozidla a jeho vrácení na místo odtahu. Dne [datum] bylo vozidlo [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, odtaženo na ulici [ulice] v [obec] z místa, které bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Cena za odtažení vozidla činila žalovanou částku.

2. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMPS). Rozhodným právem je dle ust. § 24 odst. 2 ZMPS právo české.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Podle výpisu z centrální evidence vozidel byl žalovaný ke dni [datum] provozovatelem osobního motorového vozidla Škoda Felicia [registrační značka].

5. Na základě pověření primátora města Brna č.j.: MMMB/264901/2016 ze dne 30. 6. 2016 a příkazní smlouvy [číslo] ze dne [datum] je společnost [právnická osoba] oprávněna zajišťovat odtahy vozidel.

6. Cena za odtažení vozidla a jeho opětovné složení zpět do místa odtahu byla stanovena usnesením Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019 ve výši [částka].

7. Dne [datum] bylo vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] zaparkováno na ulici [ulice] v [obec], ačkoli byla uvedená lokalita označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání, jak vyplývá z fotodokumentace předložené žalobcem.

8. Předmětné vozidlo bylo dne [datum] dočasně odtaženo a následně vráceno na místo odtahu na ulici [ulice] v [obec] společností [právnická osoba], jak plyne z„ Protokolu o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě“ ze dne [datum].

9. Informace o odtahu s uvedením dlužné částky a platebních údajů k jejímu uhrazení byla umístěna za stěrač předmětného vozidla po jeho vrácení zpět do místa odtahu. Znovu byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak doposud na svůj dluh neuhradil ničeho.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobce je podle § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území.

11. Dle § 19a odst. 1 a 19b odst. 1 tohoto zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Dle § 19b odst. 2 tohoto zákona jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů.

12. Dne [datum] bylo předmětné vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaný, zaparkováno v místě, kde bylo umístěno dopravní značení o dočasném zákazu stání pro účely blokového čištění. Žalobce využil svého zákonného oprávnění ve smyslu § 19b odst. 1 zák. o pozemních komunikacích a prostřednictvím pověřené společnosti [právnická osoba] provedl odtah předmětného vozidla a jeho následné vrácení na místo odtahu.

13. Usnesením Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019 byla cena za zpětný odtah stanovena ve výši [částka]. Jelikož žalovaný i přes výzvu tuto částku žalobci nezaplatil, uložil soud tuto povinnost žalovanému rozsudkem.

14. Podle § 1968 věty první zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu plně důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu (výrok I.).

16. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.