3 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 888 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 000 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 11 000 Kč od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 065,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 888 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 11 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, poplatků ve výši 4 930 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 958 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako „, Anonymizováno, “, ve kterém jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, číslo OP) a obsažena žádost o úvěr ve výši 11 000 Kč. Žádost však neobsahuje žádný podpis.

5. Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, datovaný dne , datum, ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je v tomto dokumentu označena žalobkyně a jako klient žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, číslo OP). V závěrečné části smlouvy je uveden text: „Datum podpisu Úvěrovaným: , Anonymizováno, ; Podpis/elektronický kód zaslaný pomocí SMS: , Jméno žalovaného, /, číslo, “. Z tohoto textu však není zřejmé, kdo jej k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byla právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.

6. Žalobkyně předložila fotokopii občanského průkazu žalovaného č. , hodnota, .

7. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.

8. Z Potvrzení o provedené platbě a z výpisu z účtu č. , č. účtu, vyplývá, že žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, poskytla dne , datum, částku 11 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 23 274,36 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.

10. Dále žalobkyně soud předložila text e-mailové zprávy adresované na adresu „, e-mail, “, ke které byla připojena předžalobní výzva. Z tohoto textu však nevyplývá, zda a kdy byla tato zpráva adresátovi zaslána.

11. Z ostatních předložených důkazů (výpisy z běžného účtu žalovaného, faktury dokládající příjmy žalovaného, EUCB REQUEST, Kontomatik) soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro právní posouzení věci.

12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána a že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení upomínkou před podáním žaloby.

14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

16. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.

19. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.

20. České právo nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný(elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou, tedy že by připojil nějaká data ke smlouvě. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.

21. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.

22. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši 11 000 Kč, je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.

23. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení žalobou, která byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.

25. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data. Výše úroku z prodlení se řídí sazbou platnou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů - zákonná sazba úroku z prodlení tedy činí 11,5%. Ve výroku I. rozsudku tedy soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 11 000 Kč od , datum, do zaplacení v zákonné výši 11,5% ročně.

26. Ohledně úroku z prodlení z částky převyšující částku přiznanou ve výroku I., ohledně úroku za období předcházející vzniku prodlení a v sazbě převyšující zákonnou výši, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Také pokud jde o požadované smluvní nároky - poplatky, smluvní pokutu a úrok, soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti (výrok II.)

27. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 065,35 Kč, přičemž tato částka představuje 12,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 888 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.