3 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku téhož čísla ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 278,96 % ročně kapitalizovaného částkou [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].

2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] (co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do smluvní pokuty ve výši [částka]). Proto soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. Předmětem řízení tak zůstala částka [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 [anonymizováno] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od 29. 8. 2020 do zaplacení.

3. Žalobkyně svá žalobní tvrzení doplnila takto: Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku [částka] z osobního bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k ověření totožnosti žalované, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši [částka] na výše uvedený účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Původní věřitel nevyžadoval podpis elektronickým prostředky, tudíž žádné informace tohoto charakteru v systému neuchovává. Svoji vůli uzavřít úvěrovou smlouvu o tvrzeném obsahu žalovaná projevila tím, že vyplnila žádost o úvěr a následně učinila všechny potřebné kroky vedoucí k uzavření smlouvy, tj. poskytla kopii občanského průkazu, odeslala verifikační platbu ze svého bankovního účtu a do popisku platby připsala text„ PODEPISUJI“. Způsob uzavření samotné smlouvy o úvěru upravují obchodní podmínky, k tomu prosím vizte stranu první pod pojmem„ Okamžik uzavření“: Okamžik uzavření znamená: a) v případě uzavření první Smlouvy mezi Klientem a Věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu Smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení Registrace a odeslání Verifikační platby; a b) v případě uzavření každé následující Smlouvy mezi Klientem a Věřitelem se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí generování návrhu Smlouvy Věřitelem. Žalobkyně nedisponuje informacemi a důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

6. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Podle Obchodních podmínek [anonymizována tři slova] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([anonymizováno] [rok] [číslo]) Okamžik uzavření znamená: 1. v případě On-line registrace: 1.1. sjedná-li si Věřitel s Klientem Platbu bankovním převodem jako způsob poskytnutí Úvěru, a) při uzavření první Smlouvy mezi Klientem a Věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu Smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení Registrace a (iii) provedení Verifikační platby; a b) při uzavření každé následující Smlouvy nebo dodatku Smlouvy se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí (i) generování návrhu Smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu Smlouvy Klientem kliknutím na tlačítko„ uzavřít Smlouvu o úvěru“ v Uživatelském profilu. Verifikační platba znamená převod částky ve výši [částka] (jeden haléř) z bankovního účtu Klienta na Účet věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem dle článku 3.7 těchto Obchodních podmínek.

7. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná zaslala původnímu věřiteli platbu [částka] s popisem„ [číslo]“.

8. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami do [datum], a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši [částka] Smlouva neobsahuje žádné podpisy.

9. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami do [datum], a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši [částka] Smlouva neobsahuje žádné podpisy.

10. Ze zprávy [obec] spořitelny bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v březnu [rok] žalovaná a na tento účet byla dne [datum] připsána platba [částka] od původního věřitele a dne [datum] platba [částka].

11. Žalovaná nesplatila žádnou částku.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

13. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení o postoupení pohledávky a výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši [částka] do10 dnů od obdržení dopisu. Podle podacího archu byla tato výzva odeslána poštou dne [datum].

14. V průběhu soudního řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná provedla verifikační platbu ve sjednané výši [částka]. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaná (pokud šlo o další smlouvu o úvěru) přijala smlouvu„ kliknutím na tlačítko ‚uzavřít Smlouvu o úvěru‛ v Uživatelském profilu. Podle tvrzení žalobkyně původní věřitel žádné informace ohledně podpisu elektronickými prostředky v systému neuchovává. V řízení dále nebylo prokázáno, že by původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr; žalobkyně o tom nedisponuje žádnými informacemi a důkazy.

15. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

17. Smlouva, jako typicky dvoustranné právní jednání, vzniká ze dvou jednostranných adresovaných právních jednání dvou různých stran. První z obou jednostranných jednání je návrh na uzavření smlouvy (nabídka, oferta). Je to projev vůle, kterým navrhovatel nabízí přijímajícímu, aby s ním uzavřel smlouvu o obsahu uvedeném v nabídce. Návrh obsahuje dva prvky - první se týká nabízeného smluvního konsensu, směřuje k uzavření smlouvy, druhý spočívá ve stanovení obsahu budoucí smlouvy; totéž lze říci o přijetí návrhu (akceptaci). Třetí náležitostí vzniku dvoustranných a vícestranných právních jednání je smluvní konsens. Až smluvní konsens vytváří podstatu smlouvy a je jím objektivně seznatelná společná vůle stran nesoucí se k uzavření smlouvy. Primárně proto zahrnuje smluvní konsens vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas s návrhem, může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresovanost obou jednostranných právních jednání (nabídka, přijetí) byla vzájemná, byly obsahově shodné a vyjadřovaly smluvní konsens.

18. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

19. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

20. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

21. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1746 odst. 1, 2 o. z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

22. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

23. V daném případě žalobkyně (na základě poptávky žalované) navrhla žalované uzavření smlouvy o úvěru, přičemž ve svých všeobecných obchodních podmínkách vymezila„ Okamžik uzavření“ této smlouvy na základě kumulativního splnění několika podmínek - generování návrhu Smlouvy Věřitelem a přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení Registrace a odeslání Verifikační platby; v případě dalších smluv pak se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí generování návrhu Smlouvy Věřitelem a přijetí návrhu Smlouvy Klientem kliknutím na tlačítko„ uzavřít Smlouvu o úvěru“ v Uživatelském profilu. Podle názoru soudu je přípustné, aby se účastníci odchýlili od zákona a vymezili okamžik uzavření smlouvy odlišným způsobem, než vyplývá ze zákona. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.01.2013, sp. zn. 31 Cdo 1571/2010 ještě v podmínkách starého občanského zákoníku (obč. zák.) - Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč. zák. může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi). (…) Je-li hlavním účelem ustanovení § 43c odst. 1 a 2 a § 45 odst. 1 obč. zák. ochrana oferenta před nejistotou, zda a kdy oblát ofertu přijal, pak tento účel nemůže bránit tomu, aby oferent výslovně vyjádřil svou vůli být vázán akceptovaným návrhem i za jiných - předem sjednaných - podmínek; jinak řečeno, aby si účastníci dohodou určili okamžik vzniku smlouvy jinak, než k okamžiku dojití akceptovaného návrhu oferentovi.) Žádné ustanovení platného práva ani v současnosti výslovně nezakazuje možnost účastníků upravit okamžik vzniku smlouvy odlišně, ani z povahy žádného z dotčených ustanovení nevyplývá, že se od nich nelze odchýlit.

24. V daném případě tedy žalobkyně přípustným způsobem navrhla modifikaci obecně stanoveného okamžiku uzavření smlouvy – ve svém návrhu (ofertě) navrhl, že smlouva bude mezi účastníky uzavřena v okamžiku (kumulativního) splnění několika podmínek, přičemž jednou z nich bylo i provedení Verifikační platby. V průběhu soudního řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná provedla Verifikační platbu ve sjednané výši [částka], jak je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách původního věřitele. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaná (pokud šlo o další smlouvu o úvěru) přijala smlouvu„ kliknutím na tlačítko ‚uzavřít Smlouvu o úvěru‛ v Uživatelském profilu. Ve svém důsledku to znamená, že žalovaná, která podle prokázaného skutkového stavu neprovedla Verifikační platbu ani neklikla na příslušné tlačítko, navrženým způsobem nepřijala návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru tak vůbec nevznikla.

25. Pokud žalobkyně za této situace převedla na účet žalované částku [částka], je nutné tuto platbu posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Plněním na základě vznikl tedy žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení – tedy v daném případě na vrácení poskytnutého peněžitého plnění (§ 3000 o. z.). Žalovaná však dobrovolně nezaplatila, proto jí soud uložil tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

26. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Původní věřitel žalovanou prokazatelně vyzval k zaplacení výzvou ze dne [datum], která byla odeslána dne [datum]. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne [datum], lhůta pro zaplacení tak uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tak věřiteli náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši odpovídající zákonné sazbě k tomuto dni (I. výrok rozsudku).

28. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější a v sazbě převyšující zákonnou sazbu úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení, soud žalobu zamítl (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 12,34 % z jejich celkové výše. (Soud kapitalizoval požadované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, přičemž celkový předmět řízení činil [částka] ([anonymizována tři slova] poplatek [anonymizována dvě slova] + smluvní [anonymizována tři slova] + úrok z prodlení [anonymizována dvě slova] + úrok z prodlení procentní [anonymizována dvě slova] = [anonymizována dvě slova]) a žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] ([anonymizována dvě slova] + úrok z prodlení [anonymizována dvě slova])). Žalobkyně tedy měla úspěch v řízení v rozsahu [anonymizováno], přičemž úspěch žalované (a zastavení řízení procesně zaviněné žalobkyní) byl v rozsahu [anonymizováno]; rozdíl úspěchu v řízení tedy představuje [anonymizováno])). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].