3 C 177/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 501 845 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Anonymizovaný odstavec2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že vozidlo panu , jméno FO, nezapůjčila, jak je chybně uvedeno žalobě, ale pan , jméno FO, se vozidla zmocnil svévolně proti vůli žalované a žalovaná toto jednání pana , jméno FO, nemohla nijak ovlivnit, neboť se v té době nenacházela v místě bydliště, , jméno FO, , jméno FO, nemá řidičské oprávnění.

3. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalovaná žila s panem , jméno FO, v roce 2020 ve společné domácnosti a byla vlastnicí a provozovatelkou vozidla zn. , SPZ, . Dne , datum, žalovaná byla na , text, .Anonymizovaný odstavec5. Pro shora uvedené jednání byl pan , jméno FO, uznán vinným rozhodnutím č. j. , spisová značka, , které vydal , Anonymizováno, dne , datum, , a které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle ustanovení § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

6. Vzhledem k tomu, že vozidlo zn. , Anonymizováno, , bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. , hodnota, , uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události č. , hodnota, - dne , datum, poškozenému , jméno FO, částku ve výši , částka, , přičemž tato částka je složena z náhrady za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy vyčíslené na částku , částka, , z náhrady za ztížení společenského uplatnění vyčíslené na částku , částka, , a z náhrady znalečného ve výši , částka, . Poté dne , datum, žalobkyně uhradila ve prospěch poškozeného , jméno FO, na účet , tituly před jménem, , jméno FO, , částku ve výši , částka, za účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením. Celkem tedy žalobkyně za žalovanou vyplatila pojistné plnění ve výši , částka, .

7. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána žalobkyní dne , datum, a poté byla k úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů písemně vyzvána předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne , datum, , a to do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná však dosud ničeho neuhradila.

8. Provedenými důkazy jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z trestního spisu Městského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že žalovaná dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, podala vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. ř., přičemž uvedla, že dne , datum, byla žalovaná na , adresa, . Vzhledem k tomu, že jí ujel poslední spoj do místa bydliště kolem , text, K , text, . Žalovaná nasedla do automobilu k příteli na místo spolucestujícího dopředu a společně odjeli domů. Žalovaná měla být dále vyslechnuta v rámci hlavního líčení konaného dne , datum, , avšak odepřela výpověď s odkazem na to, že , jméno FO, , který ve věci vystupoval jako obžalovaný, je osoba jí blízká.9. , jméno FO, v postavení obžalovaného vypověděl v rámci hlavního líčené konaného dne , datum, , že jel autem, poté, co odpoledne vypil 4 piva, proto, že mu žalovaná volala, že jí nejel autobus a ona by tam musela sedět do čtyř do rána, peníze na taxi neměla a nemohla si je ani vybrat z bankomatu, protože nemá kartu. Nemohl pro ni ani zajet nikdo jiný z vesnice. Žalovanou při telefonátu neinformoval, že vypil 4 piva, protože se to stalo dřív, kolem osmé nebo půl osmé hodiny, a řídil až o půlnoci. Měl za to, že po takové době už je to dobré.

10. Některé navrhované důkazy soud neprovedl. Navržený důkaz výslechem žalované soud neprovedl s přihlédnutím k tomu, že provedení tohoto důkazu připadá v úvahu jedině v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě má soud naopak veškeré skutečnosti za dostatečně prokázané z obsahu trestního spisu, ve kterém žalovaná podávala vysvětlení v bezprostřední časové blízkosti škodní události, navíc v jiném procesním postavení, kdy jí nebylo známo, že bude proti ní podána žaloba na náhradu škody. Dále soud neprovedl ani navržené důkazy fotografiemi a výslechy svědků, kterými mělo být prokázáno, že žalovaná byla v době škodné události na vánočním večírku, neboť tato skutečnost není mezi účastníky sporná.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen ZákPojOdp) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). Podle odst. 3 tohoto ustanovení odpovídá provozovatel vozidla společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. (6) Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1 až 5 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.

12. Podle konstantní judikatury (srov. rozsudek NS ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. 25 Cdo 2871/2007, který je vzhledem k velké obsahové podobnosti právní úpravy použitelný i v poměrech nového občanského zákoníku) se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zakotvené v zákoně č. 168/1999 Sb. vztahuje na odpovědnost každé osoby, která za škodu, jež byla způsobena v souvislosti s provozem (pojištěného) vozidla, odpovídá. Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem (§ 427 a násl. obč. zák.) nevylučuje (souběžnou) odpovědnost řidiče vozidla za škodu způsobenou při téže škodní události porušením právní povinnosti podle § 420 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 27. 9. 1977, publikovaný pod č. 29/1979 ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Cdo 2837/2007, a ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 1778/2007). Z toho plyne, že v případě plurality odpovědných subjektů (řidiče a provozovatele vozidla) závisí na pojistiteli, který z uvedeného titulu plnil poškozenému, vůči kterému z nich (případně zda vůči oběma) uplatní své postihové právo vyplývající z ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb.

13. Podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 2929 o. z. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.

14. V daném případě byla žalovaná provozovatelem škodícího vozidla. Vlastník, který krátkodobě svěří motorové vozidlo jinému, zůstává jeho provozovatelem a zásadně také subjektem odpovědným za škodu vyvolanou zvláštní povahou jeho provozu. Subjektem objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků je tedy provozovatel dopravního prostředku, a to i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil. Vznikne-li tak někomu újma při události vyvolané zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, při níž zároveň osoba odlišná od jeho provozovatele – zpravidla řidič, ale může jí být i spolujezdec (NS ČSR 8 Cz 4/69 = Rc 70/1969) – porušila svou povinnost stanovenou zákonem (popř. na základě zákona a v jeho mezích podzákonným právním předpisem; nejčastěji půjde o porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích upravených v ProvPoz a ProvPozV), může se poškozený domáhat náhrady této újmy jak na provozovateli dopravního prostředku podle § 2927 o. z., tak na této třetí osobě na základě presumovaného zavinění (§ 2911 o. z.) podle § 2910 o. z., případně na tom, kdo řidiče při své činnosti použil jako zmocněnce, zaměstnance či jiného pomocníka (§ 2914 o. z.). Provozovateli dopravního prostředku a uvedeným osobám vzniká solidární povinnost k náhradě vzniklé újmy (§ 2915 odst. 1 o. z., NS 23 Cdo 4373/2010). Nahradí-li provozovatel dopravního prostředku poškozenému újmu, ač ji způsobila třetí osoba, má vůči ní postih podle § 2917 o. z.

15. Pouze v případě, že dopravní prostředek byl použit bez vědomí nebo proti vůli provozovatele, odpovídá za škodu ten, kdo tímto způsobem dopravního prostředku použil. Tato zásada je částečně prolomena ve prospěch společné a nerozdílné odpovědnosti původce škody a provozovatele v případech, kdy provozovatel zneužití svého dopravního prostředku umožnil svou nedbalostí. Za nedbalost provozovatele se v soudní praxi nejčastěji považuje porušení povinnosti uložené provozovateli právním předpisem, avšak ustanovení § 2929 o. z. věty druhé obč. zák. výslovně porušení právní povinnosti na straně provozovatele nevyžaduje. Provozovatel tedy odpovídá společně a nerozdílně s původcem škody i tehdy, jestliže svou nedbalostí zvolí způsob zajištění dopravního prostředku, který sice není v rozporu s právním předpisem, nicméně je vzhledem k okolnostem nedostačující a zneužití dopravního prostředku umožňuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 214/2002 ze dne 23.10.2003).

16. Pojem nedbalosti není v občanském zákoníku blíže vymezen. Jde o formu zavinění, které bývá definováno jako psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě. Tento vztah je vyjádřen buď jako přímý nebo nepřímý úmysl nebo jako vědomá nebo nevědomá nedbalost. U nedbalosti chybí volní prvek – vůle škůdce ke škodlivému výsledku nesměřuje; při vědomé nedbalosti škůdce ví, že svým jednáním může způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že se tak nestane, zatímco u nevědomé nedbalosti škůdce neví, že může způsobit škodu, ačkoli by to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Z hlediska ustanovení § 2929 věty druhé o. z. tak k naplnění podmínky nedbalosti postačuje nedbalost nevědomá, která představuje psychický vztah provozovatele k zákonem předvídanému následku, jímž je možnost zneužití jeho dopravního prostředku, a která je charakteristická tím, že provozovatel nechtěl, aby dopravní prostředek byl zneužit, a ani nevěděl, že způsob jeho zajištění, který zvolil, není dostačující a zneužití prostředku v době jeho nepřítomnosti umožňující, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svému postavení či osobním poměrům vědět měl a mohl.Anonymizovaný odstavec18. Z výše uvedeného pak vyplývá, že byly naplněny předpoklady pro společnou a nerozdílnou odpovědnost žalované jako provozovatele předmětného vozidla a , jméno FO, jako řidiče tohoto vozidla za škodu způsobenou předmětnou škodní událostí ze dne , datum, ve smyslu § 2929 o. z. Byly také splněny podmínky pro regres pojistitele ve smyslu § 10 odst. 3 ZákPojOdp, proto je uplatněná pohledávka po právu. Žalované proto vznikla povinnost nahradit žalobkyni žalovanou částku ve výši , částka, , kterou žalobkyně jako pojistitel vozidla vyplatila v důsledku předmětné pojistné události poškozenému.

19. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky z pojistného regresu nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobkyní ve výzvě k zaplacení, tedy dne , datum, . Dnem , datum, se tedy žalovaná dostala do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení od tohoto data ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků (výrok I).

21. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, vozidlem Honda Civic RZ , SPZ, z Horních Bludovic do , adresa, a zpět náhrada , částka, za 360 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .